Kostel Božího Těla v Bludově hostí pravidelné poutní mše. Dokonce i na Silvestra o pravé půlnoci
V lesích nad obcí Harbenov na Šumpersku v Olomouckém kraji překvapí neznalého turistu neobvyklé, ale půvabné poutní místo. Kilometr a půl od populární šumperské rozhledny na vrchu Háj stojí na okraji lesa a katastru Bludova velký bílý barokní kostelíček Božího Těla obklopený řadou drobných památek.
Svatostánek, jehož dnešní rozsáhlá podoba pochází z 18. století, je zmiňován již ve století 16. A říká se, že kaple tam stávala už ve 14. století. Po zrušení poutního místa při josefínských reformách jej odkoupili místní obyvatelé, ale kostelíček přesto chátral a propadla se jeho klenba. Obnovený kostel byl vysvěcen v roce 1837. Pod sakristií, přistavěnou v roce 1935, byly nalezeny lidské ostatky.
K zasvěcení kostela se vztahuje legenda o vzniku poutního místa, která má několik variant. Podle ní našly divoké včely ztracenou hostii, kterou si odnesly do vykotlaného kmene a z vosku kolem ní vytvořily monstranci.
Pověstmi a příběhy jsou opředeny i některé okolní stavby. O božích mukách ze 17. století se říká, že je pod nimi pohřbený farář, který byl na tomto místě zabit. Kaplička Panny Marie se studánkou byla postavena na počátku 20. století na památku dcery bludovského lékaře.
Kříž z 19. století zase připomíná epidemii cholery. S ní souvisí i dodnes udržovaná pouť ke svaté Rozálii, patronce proti moru, na jejíž svátek prý pohroma pominula. Prostor kolem kostela v ten den zaplní stánky s občerstvením a třeba i skákací hrad pro děti.
„Na Boží Tělo je hlavní pouť, druhá se koná první neděli po svátku svaté Rozálie, který připadá na 4. září. Do pořádání této akce se zapojují farníci a zaštiťuje ji Spolek pro Kostelíček Božího Těla. Toto místo uprostřed lesa je kouzelné, spojuje Bludov, Šumperk, Hrabenov, Rudu a také Chromeč, přijedou lidé i ze širšího okolí. Při konání pouti je tu hodně lidí. Ve všední den je to místo klidu, ticha, které ale stále navštěvují skupinky turistů,“ prozradil bludovský farář Otto Sekanina.
Půlnoční mši na Nový rok tu na místě obklopeném lyžařskými areály slouží každý rok velkolosinský farář Milan Palkovič od roku 2001. Tehdy, když byl v Šumperku kaplanem, za ním přišli lidé a ptali se, jestli by bylo možné tuto tradici obnovit.
„Já vyjíždím na Silvestra po desáté hodině večerní, a to už začíná rachot jako by byla válka. Z Bludova chodívám, stejně jako většina poutníků pěšky. Je to pěkná procházka, za hodinu se to dá ujít. Někteří přicházejí s lucerničkami, jiní s čelovkami, z dálky se ozývají tlumené zvuky rachejtlí a dělobuchů. A má to svoje kouzlo, že jsme utekli tomu velkému humbuku a slavíme tu duchovně,“ říká farář. Osvětlení kostela bez elektřiny při novoroční mši zajišťují lustry se svícemi, které doplňují zvláštní atmosféru tradičního obřadu konaného na starém duchovním místě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka