KOUDEL

Pro ostatní Slovník spisovného jazyka českého říká, že koudel jsou "odpadová vlákna vyčesaná při úpravě lnu, konopí, juty apod.". Jak jsem naznačil, koudel se používá jako těsnění, například při vodovodních instalacích. Také provázky se s koudele dělají. Koudel se dříve určitě používala mnohem víc než dnes. Jak víme z písničky, koudelník bývalo dokonce samostatné povolání, a to zdá se povolání výnosné, koudelníkův syn z Kutné Hory měl, vlastně chtěl mít, v Praze tři domy. Ze slovníku jsem se poučil i o tom, že koudelník nebyl výrobce koudele, jak jsem si do té doby myslel, ale obchodník s koudelí.

Než povím, jak vzniklo slovní spojení hoří mu koudel ve významu je v nebezpečí, podíváme se na původ samotného slova koudel. Nebude to dlouhé, protože odborníci vědí jen to, že jde o slovo všeslovanské a že snad souvisí se slovy kudrna, kadeř a možná i s výrazem chundel. O vzniku spojení hoří mu koudel a jeho významu se toho ví víc.

Koudelí se utěsňovalo leccos, například také spáry mezi trámy dřevěných domů, a spojení hoří mu koudel ve významu blíží se nebezpečí vzniklo ze situace, která u dřevěných domů nebyla neobvyklá. Když se topilo v pecích, které ovšem nebyly postaveny podle bezpečnostních předpisů, jak je známe dnes, stávalo se, že se v blízkosti pece vznítila koudel, kterou byly vycpány mezery ve stěnách. Koudel chytila dřív než dřevo, ale doutnající koudel mohla trámy chalupy velmi snadno zapálit. Když hořela koudel, požár to ještě nebyl, ale vážné, bezprostřední nebezpečí katastrofy tu bylo. Někteří autoři říkají, že i z tohoto důvodu se koudel ve stavbách používala. Nejen těsnila, ale i signalizovala blížící se požár. Dnes bychom řekli, že koudel sloužila jako čidlo. Musím dodat, že jsem se dočetl i další možné vysvětlení našeho spojení. Koudelí se utěsňovaly i koule ve starých kanónech, a když při neodborné manipulaci tato koudel začala hořet, také to signalizovalo vážné nebezpečí. V tomto případě výbuchu děla.