Královská pevnost Terezín na severu Čech pojmula svého času až sedm tisíc vojáků
Jméno dostalo nově budované město Terezín v Ústeckém kraji na počest císařovny Marie Terezie a dá se říct, že i kvůli ní bylo zbudováno. Když Marie Terezie nastupovala na trůn, sousední panovníci rychle zapomněli na dohody uzavřené s jejím otcem Karlem VI., že v duchu tzv. pragmatické sankce jí umožní panování i jako ženě.
Začali ukusovat z jejího území a po odtržení Slezska bylo nutné chránit další část severní hranice. Vznikly tehdy proto pevnosti v Olomouci, Hradci Králové, nově byl zbudován i Josefov a také Terezín.
Budování terezínské pevnosti bylo velkorysé. Začalo v roce 1870, trvalo 10 let a celkem stálo celoroční rozpočet monarchie. Marie Terezie zemřela nedlouho po zahájení prací a vlastního uvedení do provozu se nedočkal ani její syn Josef II. Terezín měl za úkol zastavit útok vojsk, táhnoucích podél Labe od Ústí nad Labem.
Stavitelé se navíc museli vypořádat s mimořádně nepříznivým terénem – bažinami, rozvětvenou deltou řeky Ohře vtékající do Labe, lužním lesem a také dvěma vesnicemi, které musely být vysídleny a znovu vybudovány opodál. Dnešní půdorys a většina staveb odpovídá původnímu plánu. Terezín se dochoval jako mimořádná stavební i technická památka.
V době míru měla pevnost kapacitu zhruba sedm tisíc vojáků. Zajištěno bylo plně funkční zásobování i pro doby vojenského střetu. A jak historik Jiří Hofman zjistil ze zápisů z dob prusko-rakouské války, mohlo tam být 15 tisíc ovcí, stejně tolik koz, několik tisíc krav a 60 tisíc slepic. Pekárna v dnešním objektu Kavalír II pekla denně 2 až 3 tuny chleba. Terezín budil respekt svým vzhledem, systémem zabezpečení i rozlohou. A vlastně nikdy se ho nikdo nepokusil dobýt.
Terezín místem hrůz i slavností
Hrůznou kapitolou v jeho dějinách je zřízení vězení pro politické vězně a ghetto za druhé světové války. Terezínem tehdy prošlo víc než 155 tisíc lidí a 118 tisíc jich válku nepřežilo, ať už přímo v Terezíně nebo později v koncentračních táborech. Po osvobození v roce 1945 Terezín znovu plnil roli kasáren a zázemí pro armádu, a to až do devadesátých let minulého století.
Jako připomínku založení města i pevnosti pořádají terezínští každý rok Josefínské slavnosti, letos připadají na pátek a sobotu 3. a 4. října. Máte tak jedinečnou šanci vidět, jak to tu mohlo vypadat na konci 19. století.
V rámci Josefínských slavností se tu budou procházet nejen vojáci v dobových uniformách, ale v sobotu v 10 hodin se očekává i příjezd císařovny Marie Terezie. Na programu budou ukázky kyrysnického výcviku, dělostřelba, tradiční lov, šermíři, jarmark, skotští dudáci a dokonce i ukázky řemesla katovského. A rozhodně byste neměli vynechat ani rekonstruovanou jízdárnu, kde budou ukázky výcviku koní a psů. V 19 hodin pak proběhne noční dobývání pevnosti a následný ohňostroj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Asad je neznámo kde, Syřané slaví jeho pád po 24 letech. ‚Není to náš boj,‘ varuje Trump
-
Gruzie je v bodu zlomu. Protesty budou kulminovat po zvolení provládního prezidenta, míní analytici
-
OVĚŘOVNA: Pražský doktor lže o nežádoucích účincích mRNA vakcín proti covidu. Žádné přitom nenahlásil
-
Bezplatná linka psychické pomoci omezuje provoz. Prosinec je přitom nejvytíženější měsíc