Královská pevnost Terezín na severu Čech pojmula svého času až sedm tisíc vojáků

1. říjen 2014
Česko – země neznámá

Jméno dostalo nově budované město Terezín v Ústeckém kraji na počest císařovny Marie Terezie a dá se říct, že i kvůli ní bylo zbudováno. Když Marie Terezie nastupovala na trůn, sousední panovníci rychle zapomněli na dohody uzavřené s jejím otcem Karlem VI., že v duchu tzv. pragmatické sankce jí umožní panování i jako ženě.

Začali ukusovat z jejího území a po odtržení Slezska bylo nutné chránit další část severní hranice. Vznikly tehdy proto pevnosti v Olomouci, Hradci Králové, nově byl zbudován i Josefov a také Terezín.

Budování terezínské pevnosti bylo velkorysé. Začalo v roce 1870, trvalo 10 let a celkem stálo celoroční rozpočet monarchie. Marie Terezie zemřela nedlouho po zahájení prací a vlastního uvedení do provozu se nedočkal ani její syn Josef II. Terezín měl za úkol zastavit útok vojsk, táhnoucích podél Labe od Ústí nad Labem.

Stavitelé se navíc museli vypořádat s mimořádně nepříznivým terénem – bažinami, rozvětvenou deltou řeky Ohře vtékající do Labe, lužním lesem a také dvěma vesnicemi, které musely být vysídleny a znovu vybudovány opodál. Dnešní půdorys a většina staveb odpovídá původnímu plánu. Terezín se dochoval jako mimořádná stavební i technická památka.

Pevnost Terezín - Kavalír II

V době míru měla pevnost kapacitu zhruba sedm tisíc vojáků. Zajištěno bylo plně funkční zásobování i pro doby vojenského střetu. A jak historik Jiří Hofman zjistil ze zápisů z dob prusko-rakouské války, mohlo tam být 15 tisíc ovcí, stejně tolik koz, několik tisíc krav a 60 tisíc slepic. Pekárna v dnešním objektu Kavalír II pekla denně 2 až 3 tuny chleba. Terezín budil respekt svým vzhledem, systémem zabezpečení i rozlohou. A vlastně nikdy se ho nikdo nepokusil dobýt.

Terezín místem hrůz i slavností

Josefínské slavnosti 2013

Hrůznou kapitolou v jeho dějinách je zřízení vězení pro politické vězně a ghetto za druhé světové války. Terezínem tehdy prošlo víc než 155 tisíc lidí a 118 tisíc jich válku nepřežilo, ať už přímo v Terezíně nebo později v koncentračních táborech. Po osvobození v roce 1945 Terezín znovu plnil roli kasáren a zázemí pro armádu, a to až do devadesátých let minulého století.

Jako připomínku založení města i pevnosti pořádají terezínští každý rok Josefínské slavnosti, letos připadají na pátek a sobotu 3. a 4. října. Máte tak jedinečnou šanci vidět, jak to tu mohlo vypadat na konci 19. století.

V rámci Josefínských slavností se tu budou procházet nejen vojáci v dobových uniformách, ale v sobotu v 10 hodin se očekává i příjezd císařovny Marie Terezie. Na programu budou ukázky kyrysnického výcviku, dělostřelba, tradiční lov, šermíři, jarmark, skotští dudáci a dokonce i ukázky řemesla katovského. A rozhodně byste neměli vynechat ani rekonstruovanou jízdárnu, kde budou ukázky výcviku koní a psů. V 19 hodin pak proběhne noční dobývání pevnosti a následný ohňostroj.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d4649.916357524242!2d14.151325716976139!3d50.510087051182296!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x47097e4d3d7225f5%3A0x424905311af66e82!2zVGVyZXrDrW4!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1412156455023" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.