Královská pevnost Terezín na severu Čech pojmula svého času až sedm tisíc vojáků
Jméno dostalo nově budované město Terezín v Ústeckém kraji na počest císařovny Marie Terezie a dá se říct, že i kvůli ní bylo zbudováno. Když Marie Terezie nastupovala na trůn, sousední panovníci rychle zapomněli na dohody uzavřené s jejím otcem Karlem VI., že v duchu tzv. pragmatické sankce jí umožní panování i jako ženě.
Začali ukusovat z jejího území a po odtržení Slezska bylo nutné chránit další část severní hranice. Vznikly tehdy proto pevnosti v Olomouci, Hradci Králové, nově byl zbudován i Josefov a také Terezín.
Budování terezínské pevnosti bylo velkorysé. Začalo v roce 1870, trvalo 10 let a celkem stálo celoroční rozpočet monarchie. Marie Terezie zemřela nedlouho po zahájení prací a vlastního uvedení do provozu se nedočkal ani její syn Josef II. Terezín měl za úkol zastavit útok vojsk, táhnoucích podél Labe od Ústí nad Labem.
Stavitelé se navíc museli vypořádat s mimořádně nepříznivým terénem – bažinami, rozvětvenou deltou řeky Ohře vtékající do Labe, lužním lesem a také dvěma vesnicemi, které musely být vysídleny a znovu vybudovány opodál. Dnešní půdorys a většina staveb odpovídá původnímu plánu. Terezín se dochoval jako mimořádná stavební i technická památka.
V době míru měla pevnost kapacitu zhruba sedm tisíc vojáků. Zajištěno bylo plně funkční zásobování i pro doby vojenského střetu. A jak historik Jiří Hofman zjistil ze zápisů z dob prusko-rakouské války, mohlo tam být 15 tisíc ovcí, stejně tolik koz, několik tisíc krav a 60 tisíc slepic. Pekárna v dnešním objektu Kavalír II pekla denně 2 až 3 tuny chleba. Terezín budil respekt svým vzhledem, systémem zabezpečení i rozlohou. A vlastně nikdy se ho nikdo nepokusil dobýt.
Terezín místem hrůz i slavností
Hrůznou kapitolou v jeho dějinách je zřízení vězení pro politické vězně a ghetto za druhé světové války. Terezínem tehdy prošlo víc než 155 tisíc lidí a 118 tisíc jich válku nepřežilo, ať už přímo v Terezíně nebo později v koncentračních táborech. Po osvobození v roce 1945 Terezín znovu plnil roli kasáren a zázemí pro armádu, a to až do devadesátých let minulého století.
Jako připomínku založení města i pevnosti pořádají terezínští každý rok Josefínské slavnosti, letos připadají na pátek a sobotu 3. a 4. října. Máte tak jedinečnou šanci vidět, jak to tu mohlo vypadat na konci 19. století.
V rámci Josefínských slavností se tu budou procházet nejen vojáci v dobových uniformách, ale v sobotu v 10 hodin se očekává i příjezd císařovny Marie Terezie. Na programu budou ukázky kyrysnického výcviku, dělostřelba, tradiční lov, šermíři, jarmark, skotští dudáci a dokonce i ukázky řemesla katovského. A rozhodně byste neměli vynechat ani rekonstruovanou jízdárnu, kde budou ukázky výcviku koní a psů. V 19 hodin pak proběhne noční dobývání pevnosti a následný ohňostroj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Drahé hodinky i přezdívka ‚bezdomovec‘. Ficův životní styl přiživuje nejasnosti ohledně jeho příjmů
-
Syrský lid teď nejvíce ze všeho potřebuje čas. Proces smíření potrvá dlouho, zdůrazňuje diplomat
-
Kalifornii pokryl růžový zpomalovač požárů. Ekologové varují před toxickými účinky směsi
-
Musk se stává novodobým krysařem, říká Bartošek. ‚Zasazuje se o svobodu slova,‘ nesouhlasí Hraba