Krasové podzemí České republiky

Mezi naše nejvýznamnější lokality patří například jeskyně Pekárna, Šipka, Švédův stůl, Kůlna či Býčí skála. V nedávné době se podařilo datovat jeskynní kresbu v Býčí skále, jejíž stáří je přibližně 5200 let. Nejstarší nástroje neandrtálských lidí v Kůlně zde dokladují jejich činnost již před 120 000 lety. Takové jeskyně, známé odnepaměti, svědčí o existenci člověka ve všech časových etapách.

18. století lze u nás považovat za dobu, kdy se rodí zcela nový obor – speleologie. Nejsou to pouze dobrodruzi či tzv. skalní duchové sbírající kosti a krápníky, kdo jeskyně navštěvuje. Do krasového podzemí vstupují lidé záměrně, aby je prozkoumali, zdokumentovali a snažili se pochopit jeho vznik, vývoj a funkce. Mezi první takové badatele patřil např. brněnský minorita Lazarus Schopper, který roku 1723 sestoupil na dno Macochy a podal zevrubný popis dna, nebo dvorní matematik a fyzik císařského dvora Johan Antonius Nagel, který zkoumal v roce 1748 jeskyně Moravského krasu, zvláště pak jeskyně Sloupské. Tyto průkopníky následovali další výzkumníci a o sto let později lze hovořit o rozmachu speleologie. Přibývají objevy jeskyní, mapy a další dokumentace, popis jeskynní fauny a také pokusy o zpřístupnění podzemních prostor veřejnosti. První jeskyně zpřístupněná veřejnosti na našem území byla Chýnovská jeskyně, a to v roce 1868. O jedenáct let později byly za vstupné zpřístupněny jeskyně Sloupské a postupně následovaly další. V současné době je u nás zpřístupněno pro veřejnost 14 jeskyní.

Kateřinská jeskyně – Bambusový lesík|foto: Petr Zajíček

Již zmíněná Chýnovská jeskyně se nachází nedaleko města Tábor v Pacově hoře. Podzemní systém je vytvořen ve vrstvách krystalických vápenců a amfibolitů. Chýnovská jeskyně postrádá krápníkovou výzdobu. Tento zdánlivý nedostatek však nahrazuje bohatstvím tvarů, skalních kulis, hrnců či ok a neopakovatelnou barevností stěn. Kamenná schodiště a dřevěná zábradlí dodávají tajemnou atmosféru zvláštně modelovaným prostorám.

V Českém krasu jsou zpřístupněny Koněpruské jeskyně. Byly objeveny v lomu Zlatý kůň při těžbě vápence. Rozlehlé prostory mají místy bohatou krápníkovou výzdobu, které dominuje
překrásný sintrový útvar nazývaný Varhany. Jedna z částí systému je významná nálezem středověké penězokazecké dílny.

Největší podzemní jezero u nás spatříme v Bozkovských dolomitových jeskyních v Podkrkonoší. Prostory zdobí křehká krápníková výzdoba, ale také křemenné římsy a lišty vytvořené procesy tzv. selektivní koroze.

Sloupsko-šošůvské jeskyně, Eliščina jeskyně – Vodopád|foto: Petr Zajíček

V oblasti Jesenicka jsou dvě krasové přírodní památky přístupné turistům. Obě jsou vytvořeny v krystalických vápencích neboli mramorech. Jeskyně Na Pomezí je vůbec největší jeskyní vytvořenou v mramorech. Má bohatou a zachovalou krápníkovou výzdobu. Jeskyně Na Špičáku se může pochlubit historickými nápisy a kresbami na stěnách. Byla známa odnepaměti, první kresby tu na stěnách vytvořili prospektoři drahých kovů již ve 14. století. Malý podzemní systém byl zčásti modelován tavnými vodami kontinentálního ledovce, které chodbám vtiskly srdcový profil.

Zcela jedinečné jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně nedaleko města Hranice. Byly vytvořeny zčásti korozí prosakujících vod z povrchu a zároveň působením vývěrů termálních pramenů z hloubky. Typickým produktem hydrotermální činnosti jsou tzv. gejzírové stalagmity nebo onyxové povlaky tzv. koblihy.

Mladečské jeskyně u Litovle jsou významné archeologickými nálezy, které dokladují činnost Cromagnonského člověka, nejstaršího doloženého člověka moderního typu v Evropě z období před 30 000 lety. Krápníkové výzdobě systému pod vrchem Třesín dominuje Mumie.

Nedaleké Javoříčské jeskyně patří se svou bohatou krápníkovou výzdobou mezi nejkrásnější v republice. Zvláště pak partie jako Suťový dóm, dóm Gigantů nebo Pohádkové jeskyně s útvarem Záclona.

Nejlépe vyvinutou krasovou oblastí u nás je Moravský kras. Známe zde přes 1 100 jeskyní, kde jsou vyvinuty v hojné míře povrchové i podzemní krasové jevy. V Moravském krasu je veřejnosti zpřístupněno pět jeskyní. Sloupsko-šošůvské s mohutnými podzemními propastmi a nádherným stalagmitem – Svícnem, dále Balcarka s barevnou a zachovalou krápníkovou výzdobou, jeskyně Kateřinská, kde mohou návštěvníci spatřit Bambusový lesík, Čarodějnici a také největší zpřístupněný dóm u nás, a nakonec jeskyně Punkevní s vodní plavbou Macošskými dómy a návštěvou dna propasti Macocha. Loni byla zpřístupněna veřejnosti i jeskyně Výpustek – kdysi nejrozsáhlejší jeskynní systém v Moravském krasu. Jeskyni poznamenala těžba fosfátových hlín a později činnosti vojenského charakteru. Za 2. světové války v ní byla továrna a později byl v prostorách vybudován protiatomový kryt.

Punkevní jeskyně – Zrcadlové jezírko v Předním dómu|foto: Petr Zajíček

V České republice je dosud známo přes 3 000 jeskyní. Nejdelším krasovým podzemním systémem je komplex vytvořený řekou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Je dlouhý přes 30 kilometrů a více než 2/3 z něj patří prostorám a chodbám Amatérské jeskyně. Nejhlubší je Hranická propast s aktuální hloubkou 289 metrů. Z toho je však pouze 69 metrů nad hladinou jezera. Zbytek propasti se nachází pod vodou a dosud nebylo dosaženo dna. Nejhlubší suchou propastí v České republice je propast Rudická, hluboká 153 metry.

Časopis Naše příroda v minulých číslech podrobně představil zpřístupněné jeskyně České republiky, ale i další zajímavé krasové útvary nebo jeskyně nepřístupné veřejnosti, kam vstupují většinou pouze speleologové. Některé z článků budou publikovány i na našich webových stránkách.