Křehká krása krápníků v říši podzemních jezer

Geologický vývoj oblasti byl velmi dlouhý a komplikovaný. Izolované ostrůvky krasových hornin, mramorů a vápnitých dolomitů mají prapůvod ve starších prvohorách, kdy zde docházelo k tvorbě karbonátových hornin postupným usazováním vápnitých schránek mořských organismů. Tyto horniny pak v několika fázích podléhaly vrásnění, lámání, krystalické přeměně a postupnému transportu. Od konce třetihor zde probíhalo intenzivní krasovění a podzemní krasové jevy se tak utvářely do dnešní podoby.

Bozkovské dolomitové jeskyně zůstávaly lidem dlouho ukryty. Byly objevovány ve dvou časových etapách, proto se člení na Staré a Nové jeskyně. Do prvních částí Starých jeskyní pronikli objevitelé roku 1947 při lámání kamene v lomu Na vápenci; lomové práce se krátce po objevu zastavily. Na dalších průzkumech jeskyní se pak dle svých časových možností podíleli místní občané a v roce 1957 se jim podařilo proniknout do prostor s bohatou krápníkovou výzdobou.

Výzkumu jeskyní se ujala Krasová sekce Společnosti Národního muzea v Praze. Její pracovníci spolu s místními badateli objevili ještě téhož roku další pokračování Starých jeskyní a v následujícím roce pronikli na základě průkopnických geofyzikálních (geoelektrických) měření do prostor Nových jeskyní s podzemními jezery.

Záclona|foto: Petr Zajíček

Zajímavé byly také průzkumy zatopených jeskynních úrovní. Speleolog Jiří Kukla roku 1958 proplaval s potápěčskými brýlemi a šnorchlem pasáže v hloubce až 3 m. Překonal sifon a objevil tzv. Kuklovy síně nad vodní hladinou. Úroveň vody v jezerech, která napájí nedaleký krasový vývěr, byla později snížena pomocí obřích násosek. Při tomto experimentu došlo k objevení a zmapování dalších
prostor.

V letech 1965–1968 se pracovalo na zpřístupnění jeskyní veřejnosti. Staré a Nové jeskyně se propojily umělou štolou a hladina jezera byla trvale snížena. 2. května 1969 se veřejnost konečně dočkala slavnostního otevření Bozkovských dolomitových jeskyní.

Jeskynní systém je vytvořen v několika výškových úrovních převážně díky korozní činnosti atmosférických vod. Na vzniku větších prostor se podílelo borcení stropů a stěn. Nejnižší úrovně jsou zatopeny vodou a nejsou ještě zcela prozkoumány. Vrstvy dolomitů protkává síť prokřemenělých vložek, které jsou odolné proti rozpouštění vodou a dnes vytvářejí na stěnách charakteristické struktury ve formě vypreparovaných plátků a větších poloh. Zajímavý je také výskyt minerálu aragonitu v turisticky nepřístupné části.

Návštěvní trasa začíná prohlídkou části Nových jeskyní. V jedné z nevelkých na sebe navazujících prostor, tzv. Půlnoční jeskyni, je demonstrována luminiscence krápníkové výzdoby. Světélkován0 krápníků vyvolává záření UV lampy, která zde byla k tomuto účelu instalována. Prohlídka pokračuje ke Křižovatce, místu objevenému průzkumnou sondou na základě geofyzikálních měření v roce 1957.
Trasa dále vede Souběžnou, Pirátskou a Blátivou chodbou. Tvoří malý okruh, na kterém si návštěvníci prohlédnou jeskyni Peklo, první zatopené prostory, tzv. Labutí jezera, a křemenné lišty na stěnách.
Další částí prohlídky jsou Staré jeskyně, které vynikají bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. Na začátku vás upoutá útvar nazývaný Prušácká přilba. Následují jeskyně Pohádková, Listopadová a jeskyně Překvapení. Tyto prostory zdobí stalaktity, stalagmity, stalagnáty, sintrové náteky a průsvitné záclony. Dominantou krápníkové výzdoby je záclona Sloní ucho. Ve stropních částech chodeb se místy vyskytují vzácné excentrické krápníky.

Křemenné lišty|foto: Petr Zajíček

Prohlídka Bozkovských dolomitových jeskyní vrcholí v Jezerním dómu s největším podzemním krasovým jezerem v Čechách. Pohled na zelené tůně prozářené podvodními reflektory v kontrastu s hnědavými stěnami chrámově vyklenuté prostory jsou nevšedním zážitkem. Jezerní dóm je součástí Nových jeskyní. Půdorysné rozměry jezera jsou 24 × 14 m. Nejhlubší známé podvodní partie v jezeře
byly prozkoumány v hloubce 14 m. Původní hladina však při objevu roku 1958 sahala o pět metrů výše. Při výstupu z Jezerního dómu k východu jsou na stěnách dobře patrné křemenné lišty a římsy.
Jeskynní systém Bozkovských dolomitových jeskyní má délku 1 060 m s výškovým rozpětím 43 m. Přibližně jedna třetina je zpřístupněna veřejnosti.

Prohlídka trvá 45 minut. Jeskyně jsou otevřeny celoročně kromě pondělí (mimo sezónu také kromě sobot a nedělí). Výjimky v otvírací době a další informace si přečtete na stránkách Správy jeskyní České republiky www.caves.cz.

Od roku 1999 jsou Bozkovské dolomitové jeskyně národní přírodní památkou.