KUTÁLKA
Je čas masopustu a k masopustním průvodům, které vídáme nejen na vesnicích, ale i v Praze, neodmyslitelně patří různé ty šramly a kutálky, kapely složené z hudebníků jen tak narychlo sehnaných nebo jak se právě sešli. Pojďme si tedy dnes popovídat o zajímavých slovech šraml a kutálka.
Začneme kutálkou, což je slovo, které vypadá docela česky, protože je podobné běžným českým slovesům kutat, kutit a kutálet. Než si povíme, co by kutálka mohla mít společného s kutálením, eventuálně kutáním či kutěním, podíváme se do Slovníku spisovného jazyka českého na přesný význam tohoto podstatného jména. Pod heslem kutálka se tam dočteme, cituji: "Pochodující dechová kapela, zpravidla vojenská; přeneseně nevelká dechová hudba horší úrovně vůbec."
Souvislost mezi kapelou nevalné úrovně a kutáním, kutěním případně kutálením se na první pohled nezdá zřejmá, ale třeba nějaké vztahy odhalí etymologie. Neodhalí. Kutání, tedy dobývání ze země, jazykově souvisí s kutěním, tedy s konáním drobných prací, obě ta slova asi mají společný indoevropský základ keu-, ohýbat. Kutálení je zase od starého kotálet a souvisí s výrazy koule, kotoul, kotouč, překotit, možná také okotit se a všechna ta slova pocházejí z indoevropského kořene kat-, vrhat.
S kutálkou je to úplně jinak. Především, na rozdíl od slov, o nichž jsem se zmiňoval, nejde o výraz domácí, ale o slovo takzvané cizí, tedy správněji přejaté. A to z němčiny. Úplně přesně řečeno, kutálka je slovo, jež vzniklo z německých slov Gut heil!, což byl pozdrav německých turnerů, který bychom mohli přeložit jako Dobré zdraví. Zdá se, že turnerské kapely, které byly zdraveny zmíněným pozdravem, neměly dobrou úroveň, když se slovo vzniklé z jejich pozdravu stalo synonymem pro šraml.
O výrazu šraml určitě nikdo nepochybuje, že rovněž pochází z němčiny, na něm je to na rozdíl od kutálky přímo vidět. Nevzniklo však z žádného německého slovesa vyjadřujícího nevelkou hudební kvalitu, nejde ani o onomatopoické vyjádření nevalného zvuku takových kapel, jak by se snad mohlo zdát. Jde o německé příjmení. O příjmení jistých dvou vídeňských hudebníků Johanna a Josefa Schrammelů. Co to bylo za pány, kdy žili a co vlastně hrála kapela, kterou založili, to všechno si řekneme zítra ve stejném čase.
Vysílá se ve čtvrtek 6.3.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
