Kvalita a typ medu závisí na plodinách, z kterých včely čerpají. Ty ovlivňují výkyvy počasí
Na výkyvy počasí hubují nejen zahrádkáři, ale také včelaři. Zahrádkář může výsadbu rostlin citlivých na jarní mrazíky odložit – jak se říká „až po zmrzlých“, tedy do druhé poloviny května. Ale včelař to má složitější.
Ideální by byl postupný nástup jara a s ním spojeného tepla. Když se naopak příliš brzy a rychle oteplí, včelstva se rychleji rozvíjí. Ale pak přijde ochlazení, zdroje potravy pro včely pomrznou a snůška mizí.
Včelař může své včely podpořit výsadbou nektarodárných rostlin (například jabloně, slivoně, akáty nebo byliny jako jsou šalvěj, levandule, řepka a další) a pylodárných rostlin (vrby, lípy, třezalka) nebo dřevin (jedle, smrk), které hostí producenty medovice – určité druhy hmyzu.
Kvalita medu
Termín medobraní pak závisí nejen na průběhu sezóny, ale také na oblasti. Kvalita a typ medu pak závisí na plodinách, z kterých včely čerpají. Mohou to být medy jednodruhové – třeba akátový, lipový, řepkový nebo smíšené – například květový. Rozdíl je pak i v rychlosti krystalizování. Řepkovému medu na to stačí 4–5 týdnů, naopak medovicový potřebuje až 5 měsíců a čistě akátovému medu to může trvat i několik let.
Někdy včelaři využívají tzv. pastování – med se mechanicky promíchává, aby se rozbily krystalky v něm obsažené. Med tak získá krémovitou konzistenci a lépe drží třeba na pečivu. Tekutý nebo zkrystalizovaný med – oba mají své plusy a mínusy. Zkrystalizovaný med dává spotřebiteli informaci, že nebyl tepelně upravovaný a to je dobře, protože se nezničily žádné cenné látky. Pokud ale med používáte například do těsta na perník nebo jiný moučník, tam je šikovnější med tekutý, který tak jako tak proženete tepelnou úpravou – pečením.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
