Labské pískovce jsou územím hlubokého kaňonu řeky Labe, skalních měst a tichých lesů
Chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce nám představil její mluvčí Tomáš Salov
Chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce na severu Čech tvoří řada soutěsek a kaňonů, které obklopují masivy a věže. Místy společně formují skalní města. Chráněná oblast vznikla v roce 1972 na ploše 324 kilometrů čtverečních s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů, ale i kulturních památek, zejména místní lidové architektury.
Na území CHKO, převážně na pravém břehu Labe, najdete řadu přírodních rezervací a památek. Místní rozsáhlé lesy a klid vyhovují nejrůznějším druhům zvěře. Žijí zde jeleni, srnci, lišky nebo kuny, značně rozšířená je i černá zvěř. Ve zdejší přírodě pobývají i rysové a kamzíci.
Soutěsky a kaňony obklopují věže a masivy, které místy vytváří celá skalní města, například Tiské stěny. Kaňon Labe mezi Děčínem a Hřenskem představuje jedinečný přírodní útvar. Nejkrásnější pohled se do něj turistům otevírá z vyhlídkové plošiny zvané Belveder na Labské stráni. Mezi důležité přítoky Labe patří říčka Kamenice, jejíž soutěsky lze proplout na výletních pramicích.
Nejvyšší horou Labských pískovců je Vysoký neboli Děčínský Sněžník s nadmořskou výškou 726 metrů. Nejnižším místem je pak údolí Labe v Hřensku, které se nachází 115 metrů nad mořem. Světoznámý přířodní skalní most Pravčická brána se klene ve výšce 16 metrů nad zemí.
Z nejvýchodnější části Labských pískovců stojí za zmínku oblast Kyjova a Kyjovské údolí s říčkou Křinicí, kterým vede romantická stezka pro turisty i cyklisty. Celým územím Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce vede síť značených cest. Jedna z nejkrásnějších turistických tras prochází Jetřichovickými skalami a Hřenskem.
Zdroj: kudyznudy.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
