Lakmusový papírek

4. listopad 2005

Myslím, že většina z nás si ze školy na ten pokus pamatuje. Učitel chemie polil barevný proužek papíru, kterému říkal lakmusový, nějakou kapalinou, a ten proužek se zbarvil jinak. Podle čehož se poznalo, jak moc nebo málo je ta kapalina kyselá, odborně řečeno, jakou hodnotu pH má. Lakmusový papírek slouží, když se mám vyjádřit opravdu odborně, jako acidobazický indikátor. Ten papírek se jmenuje lakmusový, protože je to filtrační papír napuštěný roztokem lakmusu a o výrazu lakmus si dnes něco povíme.

Před tím ale ještě chci podotknout, že slovní spojení lakmusový papírek se neužívá jen jako termín v chemii. Používá se i v publicistice jako pojmenování něčeho, co může posloužit jako indikátor čili ukazatel. Co nám může odhalit skutečnou pravdu, do té doby třeba zastíranou. Lakmusovým papírkem skutečných postojů lidovců je jejich hlasování o zákoníku práce. Tentokrát jsem necitoval ze žádných slovníků, a to proto, že obrazné použití slovního spojení lakmusový papírek, přestože se poměrně běžně v médiích používá, kupodivu není uvedené v žádné jazykové příručce, ani v těch nejnovějších.

Michal Novotný

A teď tedy k zajímavém výrazu lakmus. Je to pojmenování směsi přírodních barviv z různých lišejníků a k nám se dostalo z němčiny. Původ však má nizozemský, přesněji středonizozemský. Tamní slovo lecmoes vznikllo složením slovesa lecken, kapat, stékat, a podstatného jména moes, tedy kaše. Barvivo, kterému my dnes říkáme lakmus, se tenkrát získávalo z lišejníků rozdrcených na kaši. Dodejme ještě, že samohláska e ze středonizozemského lecken se v němčině změnila na a pod vlivem německého slova Lack, z něhož my máme výraz lak, znamenající nátěr. To je však také hodně zajímavé slovo, jednak svým původem, jednak svými možnými příbuznými, a tak se k němu vrátím ještě příští týden.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný