Licoměrný
Přídavné jméno licoměrný všichni myslím cítíme jako dost knižní, přesto se poměrně často v médiích používá. Nejsem si ale úplně jistý, že všichni, kteří toto přídavné jméno slyší či čtou, úplně přesně vědí, co znamená. A možná, že to nevědí ani někteří z těch, kteří slovo licoměrný používají.
Takže se jako obvykle podívejme do Slovníku spisovného jazyka českého na přesný význam tohoto slova. Cituji: "licoměrný: pokrytecký, neupřímný, falešný, lživý". Jako příklady použití slovník uvádí spojení "licoměrný úsměv, licoměrná pokora, licoměrné chování". Dále zde najdeme příslovce licoměrně s příkladem "chovat se licoměrně" a také podstatné jméno licoměrnost. Další podstatné jméno, které slovník také uvádí, totiž slovo licoměrník a od něj odvozené adjektivum licoměrnický se myslím dnes už nepoužívají skoro vůbec.
Pravidelní posluchači této rubriky asi tuší, že jsem si výraz licoměrný vybral především kvůli jeho zajímavému původu. Je to tak. Z hlediska původu tohoto slova je vůbec nejzajímavější, že podle některých autorů ho vymyslel, utvořil a zavedl sám věrozvěst Cyril, původním jménem Konstantin, který spolu se svým bratrem vedl křesťanskou misii na Velké Moravě. V každém případě jde o výraz všeslovanský, Rusové pokrytcům říkají licemer, Chorvati licemjer, Srbové licémer a Poláci licemiernik.
Pokud jde o to, jak tohle slovo vzniklo, etymologové se shodují, že jeho základem je výraz líce, tedy tvář. Druhou část slova licoměrný však každý badatel vykládá trochu jinak. Jeden říká, že původně bylo lice-měň, tedy ten, kdo mění obličej, jinak řečeno ten, kdo se každou chvíli tváří jinak, takže není jasné, kdy je upřímný a kdy ne. Další etymolog tvrdí, že tu jde o sloveso měřit ve významu upravovat, ten kdo měří, upravuje svou tvář, tváří se jinak, než co si opravdu myslí. A třetí vědec souhlasí, že tu jde o sloveso měřit, ale ve významu soudit, posuzovat. Licoměrník, tedy pokrytec a falešný člověk, je prý ten, kdo jiné soudí podle obličeje. Podle toho, jak vypadají. Toto třetí vysvětlení mi připadá trochu přitažené za vlasy, ale konstatujme jen to nezpochybnitelné, že teorií o původu zajímavého slova licoměrný je víc.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.