LOKET

Loket je výraz indoevropský, odborníci vědí, že pochází z kořenů el- či ol-, které znamenaly ohýbat. České loket a ruské lókot jsou tak příbuzné třeba s gótským aleina, latinským ulna a staroirským uilenn, které znamenalo úhel.

Slovní spojení ostré lokty je srozumitelné. Vychází ze situace, do níž se dostáváme v tlačenici. Pomocí loktů, takříkajíc ostrých loktů, si zde můžeme udělat víc místa a postoupit rychleji dopředu. Atleti běžci své lokty často používají konkrétně, mnozí po vyšších postech bažící lidé je používají obrazně.

Další uvedená slovní spojení už nesouvisejí s lokty jako součástmi našeho těla, ale s délkovou mírou loktem. Ta ovšem má původ v rozměrech onoho "ohbí mezi pažím a předloktím". Loket měli už v Sumeru, prototyp, který tam byl nalezen, byl z roku 2150 př. Kr. a pozoruhodné je, že v dnešních mírách měřil něco přes metr a deset centimetrů, zatímco pražský loket používaný za Přemysla Otakara II. a pak třeba za Karla IV. byl o dost kratší, měl jen asi 59 centimetrů. Vídeňský loket byl také delší než pražský, měl kolem 77 centimetrů. Zdá se, že Pražané mívali krátké ruce.

Slovní spojení, která znějí měřit dvojím loktem a měřit každému stejným loktem, se užívají v souvislosti s nespravedlivým či spravedlivým přístupem k různým lidem a vycházejí právě z toho, že lokty z různých míst měly různou délku. V letech 1765 až 1871 to u nás dokonce bylo oficiální. Byl zaveden 77centimetrový loket vídeňský a současně platil i kratší loket pražský.

Když je něco na dlouhé lokte, je to příliš zdlouhavé, složité, nevedoucí k cíli přímou cestou. Toto slovní spojení se prý u nás rozšířilo díky Bibli, kde se v páté kapitole Proroctví Zachariáše proroka říká: "Vidím knihu letící, jejíž dlouhost byla dvadcíti loktů a širokost desíti loktů".

Ještě zbývá slovní spojení ukázat, zač je toho loket. To patří do stejné skupiny jako ukázat, zač je v Pardubicích perník. Obě znamenají rázně se postavit někomu troufalému, drzému nebo neposlušnému, vynadat mu, eventuálně ho i potrestat, a tak ho zarazit. Přiznám se, že mi není jasné, jak oznámení ceny lokte sukna nebo v Pardubicích obvyklé ceny perníku souvisí s rázností vůči drzosti či neposlušnosti. Snad jde o to, že cena je objektivní, nezpochybnitelná, snad to souvisí s dávným a pořád platným přesvědčením, že za všechno se musí platit... Opravdu nevím.