Loutkové divadlo v Přerově oslavilo stovku. Vedou ho ochotníci z lásky k marionetám
Amatérští loutkáři z Přerova už druhý rok slaví. Vloni si připomenuli sto let od založení souboru, letos osmdesátiny budovy divadla. V Sokolovně na nábřeží Bečvy se otevíralo v roce 1936. Dobový tisk je označil za jedno z nejmodernějších a nejpokrokovějších divadel v Evropě. Během své existence se stalo zázemím pro celé generace loutkoherců.
První loutkové představení pro veřejnost se odehrálo v roce 1915 v domácím prostředí člena Sokola Josefa Horneka. Marionety tehdy na výšku měřily 25 centimetrů, později „povyrostly“ na dvojnásobek.
Hraní na domácí scéně v rodině Hornekových se po pár letech přesunulo nejprve do jednoho z přerovských hotelů, později do školy v centru města. V roce 1921 založili nadšení ochotníci Loutkové divadlo TJ Sokol. Bratr Josef Hornek se stal prvním principálem, jeho nejbližší spolupracovník Artur Gleich měl na starosti výrobu plakátů, kulis, scén, dekorací a rekvizit. Divadelní sezona trvala stejně jako dnes od dušiček do Velikonoc. Každou neděli se hrávala dvě představení.
Amatéři hrají ve volném čase bez honoráře
Do vlastního kamenného divadla na nábřeží Bečvy se ochotníci nastěhovali v roce 1936. A mohli na ně být hrdí. Měli jednu z nejmodernějších scén v republice. První sezonu tehdy otevřelo představení Sůl nad zlato.
Nikdo už nespočítá, kolik pohádek se na jevišti vystřídalo do dnešního dne. Možná by napověděl pohled do pečlivě vedených kronik. V nich se také dočteme, že roku 1952 přešlo divadlo pod Přerovské strojírny.
K obnovení tradice sokolského souboru došlo až po sametové revoluci. Amatérští herci stále pracují ve volném čase, dobrovolně a bez nároku na honorář. Zapojují se do soutěží a sbírají různá ocenění. Pravidelně se prezentují na přehlídkách v Česku i v zahraničí.
Zákulisí jako bludiště
Nejzajímavějším místem v divadle je jeho zákulisí. Ve spletitých chodbách pod jevištěm se ochotníci pohybují jako doma. Náhodný návštěvník si ale připadá jako v bludišti. Ve skladu se prodírá mezi kulisami a marionetami z různých pohádek. Pod jevištěm se ocitá ve stísněných prostorách, kde ochotníci před mikrofony loutky dabují. Odtud je vidět na scénu i hrající marionety.
A když budete mít štěstí, ukáže vám principálka divadla Marie Veřmiřovská třeba nejstarší loutky Kašpárka. Právě jeho postava má v divadle velmi důležitou roli. Je jakýmsi prostředníkem mezi herci a diváky.
Za 80 let své existence zažilo přerovské divadlo hodně příběhů a pohádek. A také méně radostné události. K těm bezesporu patří ničivé záplavy z roku 1997. Pod vodou tehdy skončilo i nábřeží Bečvy. Hladina v divadle dosáhla výšky šesti metrů. Voda a bláto poničily historické loutky, rekvizity i kulisy. Některé se členům souboru podařilo zachránit, jiné zplesnivěly a rozpadly se. Tři sezony se nehrálo. Provoz loutkáři obnovili před Vánocemi roku 2000.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ANO má stabilní podporu, zatímco voliči vládních stran lavírují a zvažují vůbec účast, ukazují přelivy
-
Ministr Vlček: ČEZ dá miliardy do výrobce malých reaktorů Rolls-Royce. Smlouva je před podpisem
-
Green Deal je dobrá věc, ale dávat bohatým dotace není logické, tvrdí Sympatizující s ochranou klimatu
-
Z Česka se stává evropská pračka na peníze. Blažkův resort kvůli tomu finišuje legislativní změny