Lucie Výborná - moderátorka
15. únor 2012
Tandem
Moderátorka Lucie Výborná zavítala do karlínského studia pořadu Tandem. Dozvěděli jste se od ní například, podle jakého klíče si vybírá hosty do vysílání, jakou literaturu má ráda a proč se jí líbí právě generace bítníků.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den přeje vám všem Jan Rosák. Dneska se mnou šlápne společně do pedálu Tandemu mladá žena, která má sport v krvi a dokonce i sport hodně adrenalinový. A jinak? Jinak je velice zodpovědná, sama říká, umírám děsem, že nejsem dost připravená. Vždycky, i když se připravuju celé odpoledne. Já myslím, že se děsí úplně zbytečně. Navíc to ocenili i posluchači, když jí udělili první místo v anketě o nejoblíbenější moderátorku všech rádií, co jich u nás je. Pořady, které moderuje jsou totiž dokladem toho, že je připravená vždycky a skvěle. Uvidíme, jak se připravila dneska na mě. Vítám v Tandemu moderátorku Lucii Výbornou.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahoj Lucie.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ahoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidím, že se usmíváš, tak asi připravená seš.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No nejsem právě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevadí. Naše povídání začneme za chviličku v Hradci Králové, ale jelikož je Lucie velmi akční, až neposedná, dostaneme se v Tandemu třeba až do ruské Karelie. Takže všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je moderátorka Lucie Výborná a když jsem slíbil, že začneme v Hradci Králové, tak asi tušíte, vy naši věrní, proč. Protože tam spatřila světlo světa, Lucie, úplně poprvé. Je to tak?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, ale nic si nepamatuju z toho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty si nepamatuješ, jak jsi se narodila? To si jediná teda.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, já vím, že někteří kolegové mají úplně fenomenální vzpomínky na dětství, které opravdu, takový úplně raný, no to já vůbec nemám. Já si pamatuju takové marginálie a já jsem se v Hradci Králové narodila díky tomu, že můj tatínek, tedy že můj strýček byl primářem v královéhradecké nemocnici a protože můj bratr se narodil v Moskvě, tak maminka si chtěla dopřát klidného porodu právě u nás v Česku, v Hradci Králové, odkud pochází naše rodina, takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protekce vlastně taková.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Malá protekce, ale já si myslím, že po tom porodu v Moskvě si to máma zasloužila.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Smích. Pardon, to se nechci samozřejmě vysmívat, ale dovedu si možná malinko představit, jak to tehdy vypadalo. I když, asi, já nevím, manželka diplomata nebo novináře prostě byla ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ono to tak právě nebylo, protože moje maminka manželka novináře měla dohodnutý porod v nemocnici pro diplomaty, kde ovšem vypukla nějaká epidemie nějaké, nějakých spalniček, nebo spály, nebo nečeho takového, takže když jí vezli, tak zjistili, že nemocnice je zavřená a odvezli ji prostě do běžné normální nemocnice a tam si užila.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je, no, tak s tebou už to bylo určitě v pohodě.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Se mnou už to bylo jako po másle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo, Hradec Králové je vyhlášený, tam je dokonce Lékařská fakulta, takže tam je ta péče určitě výborná. No, ovšem to byla asi pravděpodobně náhoda, že zrovna tam jsi spatřila světlo světa. Bydle jsi tam vůbec nějakou dobu?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ale bydlí tam moje teta a vlastně celá naše přízeň z maminčiny strany, nebo skoro celá, je právě v Královéhradeckým kraji, Orlické hory a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale co ty? Ty jsi strávila svoje dětství v Praze, nebo kde?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem strávila svoje dětství v Praze, také v Orlických horách, ale hlavně v Lužických horách, protože my jsme měli vlastně chalupu ve Šluknovském výběžku, takže tam v těch místních lesích na hranici česko-německé probíhalo moje šťastné dětství. A nutno říci, že takové to, že ta maminka nás mohla klidně vypustit z chalupy, aniž by se bála, že se cokoliv stane, protože věděli jsme, že nesmíme dolů k silnici a nahoře už byla louka, les, potoky a tam se dali dělat věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak nevím, jestli bych dneska ve Šluknovském výběžku vypustil dítě jen tak z baráku, bez dozoru, ale to už je jiná pohádka.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, u nás pod Tolštejnem to bylo bezpečné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už je jiná pohádka. Počkej, a do školy si chodila kde?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Do školy jsem chodila v Praze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Praze, v Praze. Tak ty jsi se narodila rodičům, kteří měli hodně blízko k novinařině, dělali ji přímo jaksi, já jsem dokonce s některým z tvých rodičů jsem dělal pár komentářů dokonce, které napsali pro nějaké krátké filmy. Takže jsme spolu určitě spolupracovali. To jsem ovšem vůbec netušil, že se potkáme my někdy spolu. Ale co ty si jako malá tušila, že budeš dělat?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem tušila, že budu profesionální sportovkyně. Já jsem vášnivě hrála tenis, trénovala jsem od šesti a půl let, vášnivě jsem jezdila na lyžích, také jsem trénovala, abych závodila.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Maminka dokonce závodila, viď, na lyžích.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Maminka ne, ale maminka byla vynikající lyžařka. Takže ta odtamtud pramení ta láska k tomu sportu, ale pak jsem měla úraz na lyžích a ta noha byla prostě tak rozbitá, že mi došlo, že už se profesionální sportovkyní nikdy nestanu a byla jsem velmi nešťastná, protože jsem si myslela, že ten svět tím úplně skončil. A vlastně pak už ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že taky hodně ztratil ten svět ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, to ne, ale pak už mi bylo úplně jedno, co se vlastně stane dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, jsem si říkala, tak já nevím, tak něco budu dělat, když už teda nebudu moct závodit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kde jsi se viděla tak zhruba, když si měla ty sny sportovní, tak někde na sjezdovce a na kurtech ve Wimbledonu?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Tak nějak přesně jsem to viděla takhle. Ale já ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zdá se ti o tom ještě třeba někdy?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, vůbec ne. Naopak, já od té doby, co jsem skončila hrát závodní tenis, protože já jsem se potom k tomu sportu ještě vrátila, tak já jsem dlouhá léta nemohla vůbec hrát tenis, pak jsem hrála, to jsme hráli spolu, takové ty zábavné turnaje a pak vůbec nic. Až přišel tenis s mým kamarádem hercem Jaroslavem Duškem, ale to je skutečně zhruba tak roz zpátky a já jsem dostala najednou na ten tenis hroznou chuť, protože ten Jaroslav, on tvoří tu hru. On jak je kreativní v tom divadle, tak on tvoří tu hru na kurtě, ale není to o tom, jako to zamáznout prostě co nejdřív, někoho porazit. Opravdu krásná hra nádhernej tenis a teď vidíš, že ten člověk se raduje a když hrajete čtyři velmi podobně naladěný, nebo třeba jenom dva, tak je to skutečně zážitek, kterej ti vlastně vrátí do toho tenisu zpátky, protože zjistíš, že ta hra může být ještě víc, než jsi si kdysi dávno myslel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tenis se stává uměním?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
V podstatě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O čem si povídat s moderátorkou Lucií Výbornou, když ona o sobě už leccos prozradila a taky něco si na ní leckdo vymyslel, ale já se tě zeptám na věc, která mě opravdu zajímá. Inspiroval jsem se trošičku taky tím, kde se narodil tvůj bratr, v té Moskvě a ty jsi tam potom ale rok žila, jako manželka svého manžela.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Já tam možná budu žít zas, to člověk nikdy neví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, protože manžel je ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Protože můj manžel tam je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... tam pracuje, že jo. No, řekni mi, prosim tě, jak se dá žít v Moskvě, aniž by člověk jaksi se musel třeba si zadat, no s těmi, co se jim říká nově ruskyje, aby se pak nemusel trošku stydět?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, v mé pozici to bylo docela složité, protože můj muž samozřejmě se pohybuje v bankovní sféře, to znamená, že si ať chceš, nebo nechceš, když děláš manželku, tak si s těmihle lidmi musíš zadat. O to je to horší potom, když pak člověk jede buď dělat nějakou reportáž, nebo něco natáčet a je na Urale 1200 - 1500 km od Moskvy a je konfrontován právě s těmi dvěma světy, kterými koneckonců může být konfrontován i v té Moskvě, protože když v -28 stupňovém mrazu za bílého dne v lednu, k tvému autu přijde prostě stará babička v kabátu, na kterém má medaile z druhé světové války a snaží se ti přes okno prodat nějaké kytičky nebo nějakou panenku, nebo něco, tak prostě to nemůže nevidět a nemůže nevidět, jak vlastně jako obrovské možnosti nabízí ta Moskva a zároveň, že jsou tam lidé extrémně chudí a extrémně bohatí. To se nedá srovnat si tohle ve svojí duši, asi je největší problém, protože když je člověk na ruském venkově, tak tam ho to tolik do očí nebije a v té Moskvě skutečně taková koncentrace drahých aut, to se snad nevidí ani v New Yorku. Denně jsem se měla před, před dveřmi od domu, takže jsem to viděla. Někdy je to těžké.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste se tam, předpokládám, stýkali hlavně tedy s Čechy.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
My jsme se stýkali tak s kým to přišlo, s Čechy, s Rusy. Ale my jsme taková rodina, my si dost vystačíme sami. Takže když jsme sami ve třech, já, Jaroslav moje dcera, tak nám vlastně vůbec nic nechybí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak ale stejně. Já tě podezírám, protože ty ráda mluvíš, ráda si povídáš a jinak už jste si manželem pravděpodobně mohli už všechno říct, jo. Ale ne, to si dělám samozřejmě legraci, ale nepochybně jsi se občas s některými Rusy stýkala. Zajímalo by mě prostě, jak, jak ti Rusové, když jsou v soukromí, tak jak se třeba koukaj na jejich politickou situaci? Jestli pozice Putina a Medvěděva je opravdu tak neotřesitelná, jak to vypadá, nebo jestli ty, tendence, které se teď projevovaly v těch demonstracích na ulicích, jsou opravdu výrazné a k něčemu povedou?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Tak tohle je spíš otázka pro Honzu Petránka, našeho rodinného přítele.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, ale stejně si něco viděla.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
To jo, to jsem viděla. Dokonce jsem teďka měla v ruce, nebo ne teď, ale těsně před Vánoci číslo, které jsem právě Honzovi dala, časopisu Vlasť, což se jmenuje Moc, ten časopis, už to je na něm zajímavé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrý, kdo to vydává?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, to je prostě jedno vydavatelství, je to velmi populární týdeník v Rusku a ono to vydání vyšlo a jmenovalo se to Jak se falšovaly ruské volby. A vyšlo, bylo pár hodin na stáncích a pak nějak z těch stánků nějakým zázrakem opět zmizelo, ale já to číslo mám a Honzovi jsem ho dala, ten měl velkou radost a zrovna nedávno jsme se o tom bavili. Já si myslím, že Vladimir Putin to drží rukou velmi pevnou a ty demonstrace, které byly před Vánoci, prostě proběhly. Jenomže, pak přišly Vánoce, Rusové měli pravoslavné svátky, byli dvanáct dní doma, malinko se to tak jako celé opadlo. Já si myslím, že ty volby proběhnou, Vladimir Putin prostě bude zvolen a určitě tam budou nějaké drobné nepokoje okolo, ale nemyslím si, že to bude tak fatální, myslím si, že to třeba začne eskalovat později v průběhu roku, ale nemyslím si, že to bude hned během těch voleb.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lucie Výborná. Skvělá moderátorka, taky skvěle vypadá, a to nepochybně, protože ten sport, ke kterému ji maminka přivedla, ji pořád drží. Já teda vím, že tys to dotáhla hodně vysoko, ale to jsem netušil, žes to dotáhla až na Mont Blanc.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No. To byla ale náhoda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je neuvěřitelný a prej jsi tam s tím oslavila čtyřicítku.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, já jsem totiž, Honzo, já jsem jak dítě. Mě když nabídneš nějaký špek, který je právě z takového toho sportovně adrenalinového, tak já okamžitě po něm skočím. A tohle to byla taková výprava jedenácti žen z jedenácti zemí světa a že se poleze na Mont Blanc a přišlo to tak náhle a oni řekly, my jsme si myslely, že vy byste mohla. A já říkám, no samozřejmě, že bych mohla. A tak jsme se sešly s těmi dalšími deseti děvčaty v jedné chatě pod, hodně pod Mont Blancem a měly jsme na to celý týden. A my jsme netušily, že se to počasí zvrtne, takže ten náš horský vůdce, který nás měl na starosti, tak ten v neděli večer, když byla ta porada, tak si nás svolal, a říkal, tak děvčata, doufám, že s tím nemáte žádný problém, zítra je pondělí, to bude ještě hezky a v úterý se definitivně zkazí počasí. To znamená, že půjdeme dneska na chatu Degute, která je ve výšce asi 4000 m, tam přespíme, pak půjdeme nahoru a druhej den půjdeme zase dolů. Jste všichni pro? A my jsme řekly, ano, jsme všichni pro. A skutečně ten druhý den jsme z nějakých asi 1400 m vystoupaly do těch 4000 na tu chatu Degute, tam je taková nepříjemná, ona je to taková hodně oblíbená cesta, v podstatě nejlehčí cesta na Mont Blanc ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ovšem velmi relativní, ta nejlehčí ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
... tam se pod tím, spádem na tu pod tím srázem na tu chatu Degute tam se občas zvrací a bolí tam hlava, to je pravda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to sice nejsnazší, ale o něco těžší než na Petřín.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, takže tam jsme přespaly a potom už jsme druhý den ráno šly a já jsem šla právě tady s tím Francouzem, my jsme šli tak jako ve skupince, ale různě se to tak trhalo, jak kdo mohl. A já jsem si to tak užívala, teď některé ty holky samozřejmě, protože jim bylo dvacet, tak chtěly být na tom kopci jako první. Mě to bylo úplně jedno, já jsem jenom prostě si říkala, tak kdy ještě půjdu v den svých narozenin na Mont Blanc, třeba už asi nikdy, tak jsem si to tak užívala, protože když jdeš v té tmě, tak před sebou vidíš ty čelovky těch, co jdou před tebou a vypadá to jak svatojánský broučci, co se ztrácejí v nebi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Předpokládám, šli jste ve sněhu, asi ne.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, jo, šli jsme ve sněhu a v ledu a pak se začíná rozednívat a všechno se barví, prostě ten sníh se mění, začíná nabývat takovou jako fialovou, růžovou, pak zmodrá, pak najednou je světlo, teď ty hory se to tam prolísovává. My jsme měli ještě kliku, že opravdu ještě v to úterý ráno, se nezačalo tak moc zatahovat, takže to byla krása. No a potom nahoru na ten Mont Blanc vede už taková jenom pěšinka, co by člověk dal dvě nohy vedle sebe, vpravo je díra, vlevo je díra, za tebou je díra a nahoře právě ta pěšinka se ztrácí v tom nebi, je tam taková plošina a tam se všichni fotí a radujou se, že to vylezli. Tak já jsem si tam taky řekla, že ve čtyřiceti je to docela hezký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vám to dlouho trvalo, teda?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, my jsme šli do těch 4000 m jsme šli z nějakých 1200 - 1300 celý den v pondělí, no a v úterý jsme už jenom ráno vyběhli těch posledních 800 m na vrchol a pak jsme seběhli celé to zase zpátky dolů na tu chatu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam je nahoře opravdu takovej jako ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Tam je plac, tam takovej malej václaváček, tam se dá jakoby fotit. A já jsem měla to štěstí, že jak právě se tam všichni nahnali, aby tam byli s tím prvním úsvitem slunce a už se tam fotili, protože tam samozřejmě byla i spousta jiných lidí, tak já jsem tam byla někdy okolo deváté hodiny nebo desáté a už nás tam moc nebylo. A to ještě jsem měla vstup do rádia. Já jsem jim řekla, zavolejte mi v 9:40 to už budu nahoře a měla jsem skluz a oni mi volali a já jsem byla 100 m, no to ne, to míň, asi 50 m pod vrcholem a teď slyším ten telefon, za mnou tomu chlapci, říkám sorry, a teď tam byla ta lehká cestička, tak jsem si tam lehla, aby nefučelo do toho telefonu vítr a teď on na mě koukal, co se děje a já jsem mu říkala, já budu live v rádiu, chviličku počkej. Tak on se tak díval, jako když jsem se úplně zbláznila. A já jsem nemohla lhát posluchačům, že jsem na vrcholu, když jsem na něj koukala z padesátimetrové vzdálenosti, ale byl to hezkej telefonát.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I Lucie Výborná jako každý náš host, si exkluzivně vybrala z klasiků českého humoru. Jak tvůj exkluzivní výběr vypadá?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Vypadá tak, že jsem si vybrala Miroslava Horníčka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je exkluzivní výběr. To opravdu.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem si naprosto jistá, ale tady se nedá udělat jiný výběr špatný, nebo prostě nějak horší, ale já mám ráda humor pana Horníčka a mám na něj několik osobních vzpomínek a i vlastně, člověk se pořád učí a já jsem kdysi s ním dělala nějaký, nějaké vysílání v plzeňském divadle a oni ho tam přivezli a on už byl nesmírně, nesmírně nemocný a teď tam stál pán, který se opíral o hůlku, bylo to už vlastně jenom připomínka toho člověka, kterého já jsem nesmírně obdivovala, a mě bylo jasné, že tu hodinu budu vysílat sama. A teď tam bylo narvané divadlo. Já jsem říkala, to je, prostě všechno je špatně. A on si ještě píchl inzulín před tím a já jsem byla úplně zhroucená. Jedna mě to bylo strašně líto v duši a jedna jsem prostě nevěděla, jak to zvládnu to divadlo, pak jsem šla tedy na tu scénu, tam jsem udělala nějaké to antre a říkám, dámy a pánové, Miroslav Horníček. Načež on vběhl na to pódium, předvedl tam neuvěřitelnou hodinovou šou, kdy prostě z něj ta energie stříkala, on byl vtipnej, byl pohotovej, zářil. Já jsem zírala, já jsem někdy něco takovýho v životě neviděla a už to asi nikdy neuvidím. A pak to celé skončilo. Já jsem byla nadšená, lidi tleskali, gratulovali. Já jsem vběhla do šatny a tam zase seděl ten pán, opíral se o hůlku, měl na klíně ty květiny, ale usmíval se o poznání šťastněji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, je pravda, že to nikdy už neuvidíš, ale uslyšet? To uslyšíš teď.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, už jsem si s Lucií Výbornou popovídal o lecčems, ale o její práci v podstatě ani tak moc. Pořád jenom zprostředkovaně. S kým jsi se setkala a podobně a podobně ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
S Janem Rosákem, třeba. U nás na Radiožurnálu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, to je pravda a potom taky na dvojce Českého rozhlasu, kde ty jsi byla zase mým hostem, ano. A tady jsi zase mým hostem. Tak ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Teď budeš zase ty mým hostem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle se my přehazujem. Ale Lucie má těch hostů spoustu a většinu, podle čeho si vlastně hosty vybíráš? Vybíráš si je podle zajímavosti, nebo jejich aktuálnosti, témata?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, ono tam vždycky musí být někdo, kdo je aktuální, třeba ten týden, když se slaví čínský lunární nový rok, tak by tam měl být někdo, kdo, já nevím, je třeba Vietnamec žijící v Česku, z té druhé generace, sleduje ty zvyky a když se takovýdle člověk podaří najít, tak je to určitě strašně zajímavé. Potom jsou lidi, na které já si dlouhodobě brousím zuby. Pak jsou lidi, kteří mají různé aktuální projekty, nebo se dopustili nějakých neuvěřitelných výkonů. Teď třeba jsem zjistila, že máme fenomenálního velvyslance v Dánsku, který přešel grónský pevninský ledovec. V třiapadesáti letech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No prosím tě.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
A toho teďka sháním, protože mě to nesmírně zajímá, protože to vypadá, že tenhle ten pán kromě toho, že je profesionální diplomat, tak má náchylnost právě tady k těm krásným sportům, které baví mě. Protože má za sebou už několik Vasových běhů, což jsou poměrně náročné severské závody, tak snad ho ulovím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak až ho ulovíš, tak mi ho potom pošleš.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ráda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle my se o hosty trochu pereme. No, ale jinak Lucie moderuje samozřejmě nejenom v rádiu, nejenom na Radiožurnálu, ale taky v televizi, nedávno myslím, že jste všichni před koncem roku ji sledovali ve Sportovci roku. Bylo sice v takovém zvláštním období zrovna, to bylo těsně po úmrtí a pohřbu Václava Havla, ale myslím, že jste to zvládli velmi důstojně.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Tak, Honzo, ty víš sám, jak těžké je jít do přímého přenosu, kdy vlastně je to za všech okolností můžeš udělat jakoukoli chybu, protože buď je to málo smutné, anebo je to příliš smutné a teď v tom našlapuj a teď vlastně člověk se sám cenzuruje, protože ten sportovec je bezprostřední, nahraje ti a ty v tu chvíli, kdy by jsi normálně nepřemýšlel a ten fór by jsi vrátil, tak najednou nevíš, jestli to není moc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli můžeš, no.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Přesně. No, tak ale nějak jsme to zvládli, byli docela rádi lidé, nikdo si neztěžoval, koneckonců Věra Čáslavská, Milan Jirásek vzpomínali na pana prezidenta Havla, tak si myslím, že to bylo fajn.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty děláš přímý přenosy ráda, protože ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Nejradši.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak rádio je pořád přímý přenos.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Co ti budu vyprávět.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co si budeme povídat. A člověka to nějak tak zakalí, viď, to rádio, že ti potom nepřijde ani v té televizi, že ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, vůbec, je to, mě naopak přijde představa, mě to tak jako těší, protože já nevím, co se stane. Já jsem teď uskutečnila fenomenální rozhovor s režisérem Jakubem Kohákem, kterého možná neznají posluchači tolik jako režiséra, jako spíš herce ze seriálu Okresní přebor, kde hraje takového troubu brankáře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano a taky z reklam.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
A taky z reklam. Ano a to byl rozhovor, který měl naprosto dokonalou formu, ale nulový obsah. Byla to skutečně, byla to a teď já jsem si říkala, co na to lidi řeknou, protože já jsem přistoupila na tu jeho hru a on je neskutečně vtipnej, ale nic neřekne, ale já si myslím, že teď je ta doba taková, kdy i takového hosta člověk jaksi potřebuje vklínit mezi akademiky, lékaře, diplomaty. Takže to mě bavilo nesmírně a soudě podle ohlasů našich posluchačů, asi jenom dva lidi napsali, že jsme blbci, a potom zhruba přes sto lidí určitě si rozhovor s Jakubem Kohákem nesmírně pochvalovali.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídáme si s Lucií Výbornou a jde nám to, myslím, docela výborně.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Nechť posoudí posluchači.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Ty máš takový jméno, to nejde udělat špatně. Ale ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ono to jméno člověka taky pronásleduje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale počkej, když už jsme u toho, že se někdy něco taky třeba nepovede, tak já vím, že ty jsi měla takový jedno období, kdy ti nebylo úplně dobře. Nějaká taková jakože kritika, tě trošičku srazila ty jsi přímo zkolabovala. Bylo to kvůli tý kritice, nebo?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, nebylo to kvůli tý kritice. Ono jestli to je, bavíme se asi o mém nástupu na Radiožurnál, já jsem vysílala skoro dva roky na Praze, a pak přišla Bára Tachecí a vybrala si mě na Radiožurnál. Já jsem říkala, a tak já to teda zkusím. A protože ta Bára vyvolala velikou nevoli v lidech a já jsem byla součástí těch změn, tak samozřejmě se to vezlo i po mě. Navíc ta Bára asi po měsíci účinkování skončila v nemocnici a já jsem tam zůstala, takže se to vezlo po mě dál a tam vlastně člověk nemá jinou volbu, než přesvědčovat ty lidi o tom, že tu práci prostě chce dělat jak nejlíp umí a že asi na to má, když si ho teda někdo vybral. Jenomže je to tak, že ten svět prostě se proti tobě spykne. To znamená, že když normálně se přeřekneš, tak normálně to nikomu nepřijde divné, ale když já jsem se přeřekla, tak tam seděla komise a dělala si čárky, kolikrát prostě jsem řekla něco špatně. A protože já jsem v té době měla i nějaké osobní problémy, tak to člověka hrozně jakoby vyčerpá, aby se soustředil absolutně na všechno, co dělá a pak ještě se snažil dělat tu práci, jak nejlíp umí no a mě to skolilo samozřejmě. Ale mě to skolilo až úplně potom. Mě to neskolilo, když kulminovala ta nevole a teď prostě, tak jí vyhodíme prostě a tu taky vyhodíme tu druhou. Ale až někdy v dubnu, až prostě, když už bylo po všem, když lidi začali psát, my jsme si mysleli, že jste pitomá, ale děláte to dobře, baví nás to, líbí se nám to. No a pak to tělo nějak pochopilo, že si může dát chviličku oraz, což asi posluchači dobře znají a normálně to, navíc moje tělo je tak jako ono všechno vydrží, ale nevysílá signály, jo. Někdo třeba už ho bolí hlava a já vůbec nic. Já jdu po ulici a najednou se svalím a pak se probudím v nemocnici a mám nad hlavou dva pytle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle se ti to stalo?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Přesně takhle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fi ha. No, tak je to za tebou a já si myslím, že těm, kteří kritizovali, kteří žádali pryč s ní, pryč s ní, tak si dala odpověď třeba i tím, i když za to třeba jsi takhle vůbec jaksi neplédovala, nebo jsi se v tom vůbec neangažovala, jako někteří třeba v těch hlasech, tak si dala odpověď tím, že jsi prostě nejoblíbenější moderátorkou vůbec všech rádií, kteří tady vůbec jsou a snad na světě.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
My jsme ale říkali, že by bylo docela fajn, kdyby ta pravidla té soutěže, aby nedošlo k manipulaci, byla skutečně omezena tím, co hlas, to mobilní telefon. A jestli na to prostě všechny ty komitéty těch rádií přistoupí, tak v příštím roce to bude teprve zajímavé. Myslím zejména tedy i třeba v jiných kategoriích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně, jasně, jinak takhle se člověk z toho pořadí dozví, ježiš tady jsou i takovýhle moderátoři, o kterých jsem vůbec nevěděl.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co dělá Lucie Výborná ve svém volném čase, tak to z velké části tak nějak jaksi se prolíná s tím, co dělá, když není ve volném čase. Má to štěstí, že se její koníček stal jejím povoláním, a že může ve svém povolání si svůj koníček v podstatě taky splnit. To znamená, vysílá přímým přenosem z Mont Blancu, když jede do Ruska, tak si zajede do Karelie a tam si udělá reportáž. To já mám, teď už mluvím k tobě, ne k posluchačům, jo. Já vím, že tě to hrozně baví, ale kromě toho jsem si o tobě přečetl věci, který už mě tak trošičku zase malinko jako, no ne nepasujou, tak vybočujou, ale sympaticky. Tak jsem si přečetl, že odpočíváš v koupelně s poezií.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to čumím teda.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, vážně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To čumím teda.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
To je jediné místo ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Takhle se dokážeš zklidnit?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No to, ne zklidnit, já se potřebuju občas zklidnit, ale to je jediné místo, kde za mnou nikdo jako nedolehne. Oni všichni vědí, že tam prostě se nemá chodit, když já jsem tam a taky jako moje dcera někdy, když tam jako vlítne, teď já ležím v té vaně a vidí tu zvednutou knížku, tak aniž by cokoliv řekla a moje dcera je velmi naléhavý člověk, tak zase vyběhne ven a ví, že prostě ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik je dceři?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Osm.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Osm, no tak to je hodně naléhavá.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, to už je hamoun. To je čímdáltím naléhavější, ale je to takové svaté místo v té koupelně. Netroufne si.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a přečetl jsem si, co si tam čteš Mikuláška, Prevéra ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No jasně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty máš ráda ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Já miluju Bitniky, já jsem je dostala v nějakých 14 - 15 letech, když začíná ta revolta vůči té společnosti, úplně jsem se do toho ponořila a říkám, ano, to jsem já, takhle to úplně cítím, ale ona mi ta puberta vydržela až do mých dvaačtyřiceti let, tedy doteď. A doteď je mám ráda a musím říct, že když, i když to už je třeba ještě o kousíček dál, ale když vidím live na koncertě zpívat Leonarda Cohena a recitovat jeho /nesrozumitelné/, tak se mi úplně roztřesou kolena, protože když ten starej pán si sundá tu hučku a pustí tam ten sametový hlas a já si prostě vybavím všechno, co napsal, tak je to krásný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byl takový malý obrázek o Lucii Výborné, jak jste ji třeba zatím ještě neznali. A protože, to jste pochopili, doufám taky, zcela názorně, se kolem ní pořád něco velice zajímavého děje, tak to je takový hezký závdavek na to, že se tady zase někdy po čase, Lucie doufám, jo, potkáme.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Já se velmi těším. Já přivezu něco zajímavého třeba z Ruska.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Výborně, už teď se těším.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Sibiř to bude.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A šťastnou cestu.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Díky. Hezký den.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den přeje vám všem Jan Rosák. Dneska se mnou šlápne společně do pedálu Tandemu mladá žena, která má sport v krvi a dokonce i sport hodně adrenalinový. A jinak? Jinak je velice zodpovědná, sama říká, umírám děsem, že nejsem dost připravená. Vždycky, i když se připravuju celé odpoledne. Já myslím, že se děsí úplně zbytečně. Navíc to ocenili i posluchači, když jí udělili první místo v anketě o nejoblíbenější moderátorku všech rádií, co jich u nás je. Pořady, které moderuje jsou totiž dokladem toho, že je připravená vždycky a skvěle. Uvidíme, jak se připravila dneska na mě. Vítám v Tandemu moderátorku Lucii Výbornou.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahoj Lucie.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ahoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidím, že se usmíváš, tak asi připravená seš.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No nejsem právě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevadí. Naše povídání začneme za chviličku v Hradci Králové, ale jelikož je Lucie velmi akční, až neposedná, dostaneme se v Tandemu třeba až do ruské Karelie. Takže všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je moderátorka Lucie Výborná a když jsem slíbil, že začneme v Hradci Králové, tak asi tušíte, vy naši věrní, proč. Protože tam spatřila světlo světa, Lucie, úplně poprvé. Je to tak?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, ale nic si nepamatuju z toho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty si nepamatuješ, jak jsi se narodila? To si jediná teda.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, já vím, že někteří kolegové mají úplně fenomenální vzpomínky na dětství, které opravdu, takový úplně raný, no to já vůbec nemám. Já si pamatuju takové marginálie a já jsem se v Hradci Králové narodila díky tomu, že můj tatínek, tedy že můj strýček byl primářem v královéhradecké nemocnici a protože můj bratr se narodil v Moskvě, tak maminka si chtěla dopřát klidného porodu právě u nás v Česku, v Hradci Králové, odkud pochází naše rodina, takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protekce vlastně taková.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Malá protekce, ale já si myslím, že po tom porodu v Moskvě si to máma zasloužila.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Smích. Pardon, to se nechci samozřejmě vysmívat, ale dovedu si možná malinko představit, jak to tehdy vypadalo. I když, asi, já nevím, manželka diplomata nebo novináře prostě byla ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ono to tak právě nebylo, protože moje maminka manželka novináře měla dohodnutý porod v nemocnici pro diplomaty, kde ovšem vypukla nějaká epidemie nějaké, nějakých spalniček, nebo spály, nebo nečeho takového, takže když jí vezli, tak zjistili, že nemocnice je zavřená a odvezli ji prostě do běžné normální nemocnice a tam si užila.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je, no, tak s tebou už to bylo určitě v pohodě.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Se mnou už to bylo jako po másle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo, Hradec Králové je vyhlášený, tam je dokonce Lékařská fakulta, takže tam je ta péče určitě výborná. No, ovšem to byla asi pravděpodobně náhoda, že zrovna tam jsi spatřila světlo světa. Bydle jsi tam vůbec nějakou dobu?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ale bydlí tam moje teta a vlastně celá naše přízeň z maminčiny strany, nebo skoro celá, je právě v Královéhradeckým kraji, Orlické hory a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale co ty? Ty jsi strávila svoje dětství v Praze, nebo kde?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem strávila svoje dětství v Praze, také v Orlických horách, ale hlavně v Lužických horách, protože my jsme měli vlastně chalupu ve Šluknovském výběžku, takže tam v těch místních lesích na hranici česko-německé probíhalo moje šťastné dětství. A nutno říci, že takové to, že ta maminka nás mohla klidně vypustit z chalupy, aniž by se bála, že se cokoliv stane, protože věděli jsme, že nesmíme dolů k silnici a nahoře už byla louka, les, potoky a tam se dali dělat věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak nevím, jestli bych dneska ve Šluknovském výběžku vypustil dítě jen tak z baráku, bez dozoru, ale to už je jiná pohádka.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, u nás pod Tolštejnem to bylo bezpečné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už je jiná pohádka. Počkej, a do školy si chodila kde?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Do školy jsem chodila v Praze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Praze, v Praze. Tak ty jsi se narodila rodičům, kteří měli hodně blízko k novinařině, dělali ji přímo jaksi, já jsem dokonce s některým z tvých rodičů jsem dělal pár komentářů dokonce, které napsali pro nějaké krátké filmy. Takže jsme spolu určitě spolupracovali. To jsem ovšem vůbec netušil, že se potkáme my někdy spolu. Ale co ty si jako malá tušila, že budeš dělat?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem tušila, že budu profesionální sportovkyně. Já jsem vášnivě hrála tenis, trénovala jsem od šesti a půl let, vášnivě jsem jezdila na lyžích, také jsem trénovala, abych závodila.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Maminka dokonce závodila, viď, na lyžích.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Maminka ne, ale maminka byla vynikající lyžařka. Takže ta odtamtud pramení ta láska k tomu sportu, ale pak jsem měla úraz na lyžích a ta noha byla prostě tak rozbitá, že mi došlo, že už se profesionální sportovkyní nikdy nestanu a byla jsem velmi nešťastná, protože jsem si myslela, že ten svět tím úplně skončil. A vlastně pak už ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že taky hodně ztratil ten svět ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, to ne, ale pak už mi bylo úplně jedno, co se vlastně stane dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, jsem si říkala, tak já nevím, tak něco budu dělat, když už teda nebudu moct závodit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kde jsi se viděla tak zhruba, když si měla ty sny sportovní, tak někde na sjezdovce a na kurtech ve Wimbledonu?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Tak nějak přesně jsem to viděla takhle. Ale já ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zdá se ti o tom ještě třeba někdy?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, vůbec ne. Naopak, já od té doby, co jsem skončila hrát závodní tenis, protože já jsem se potom k tomu sportu ještě vrátila, tak já jsem dlouhá léta nemohla vůbec hrát tenis, pak jsem hrála, to jsme hráli spolu, takové ty zábavné turnaje a pak vůbec nic. Až přišel tenis s mým kamarádem hercem Jaroslavem Duškem, ale to je skutečně zhruba tak roz zpátky a já jsem dostala najednou na ten tenis hroznou chuť, protože ten Jaroslav, on tvoří tu hru. On jak je kreativní v tom divadle, tak on tvoří tu hru na kurtě, ale není to o tom, jako to zamáznout prostě co nejdřív, někoho porazit. Opravdu krásná hra nádhernej tenis a teď vidíš, že ten člověk se raduje a když hrajete čtyři velmi podobně naladěný, nebo třeba jenom dva, tak je to skutečně zážitek, kterej ti vlastně vrátí do toho tenisu zpátky, protože zjistíš, že ta hra může být ještě víc, než jsi si kdysi dávno myslel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tenis se stává uměním?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
V podstatě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O čem si povídat s moderátorkou Lucií Výbornou, když ona o sobě už leccos prozradila a taky něco si na ní leckdo vymyslel, ale já se tě zeptám na věc, která mě opravdu zajímá. Inspiroval jsem se trošičku taky tím, kde se narodil tvůj bratr, v té Moskvě a ty jsi tam potom ale rok žila, jako manželka svého manžela.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Já tam možná budu žít zas, to člověk nikdy neví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, protože manžel je ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Protože můj manžel tam je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... tam pracuje, že jo. No, řekni mi, prosim tě, jak se dá žít v Moskvě, aniž by člověk jaksi se musel třeba si zadat, no s těmi, co se jim říká nově ruskyje, aby se pak nemusel trošku stydět?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, v mé pozici to bylo docela složité, protože můj muž samozřejmě se pohybuje v bankovní sféře, to znamená, že si ať chceš, nebo nechceš, když děláš manželku, tak si s těmihle lidmi musíš zadat. O to je to horší potom, když pak člověk jede buď dělat nějakou reportáž, nebo něco natáčet a je na Urale 1200 - 1500 km od Moskvy a je konfrontován právě s těmi dvěma světy, kterými koneckonců může být konfrontován i v té Moskvě, protože když v -28 stupňovém mrazu za bílého dne v lednu, k tvému autu přijde prostě stará babička v kabátu, na kterém má medaile z druhé světové války a snaží se ti přes okno prodat nějaké kytičky nebo nějakou panenku, nebo něco, tak prostě to nemůže nevidět a nemůže nevidět, jak vlastně jako obrovské možnosti nabízí ta Moskva a zároveň, že jsou tam lidé extrémně chudí a extrémně bohatí. To se nedá srovnat si tohle ve svojí duši, asi je největší problém, protože když je člověk na ruském venkově, tak tam ho to tolik do očí nebije a v té Moskvě skutečně taková koncentrace drahých aut, to se snad nevidí ani v New Yorku. Denně jsem se měla před, před dveřmi od domu, takže jsem to viděla. Někdy je to těžké.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste se tam, předpokládám, stýkali hlavně tedy s Čechy.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
My jsme se stýkali tak s kým to přišlo, s Čechy, s Rusy. Ale my jsme taková rodina, my si dost vystačíme sami. Takže když jsme sami ve třech, já, Jaroslav moje dcera, tak nám vlastně vůbec nic nechybí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak ale stejně. Já tě podezírám, protože ty ráda mluvíš, ráda si povídáš a jinak už jste si manželem pravděpodobně mohli už všechno říct, jo. Ale ne, to si dělám samozřejmě legraci, ale nepochybně jsi se občas s některými Rusy stýkala. Zajímalo by mě prostě, jak, jak ti Rusové, když jsou v soukromí, tak jak se třeba koukaj na jejich politickou situaci? Jestli pozice Putina a Medvěděva je opravdu tak neotřesitelná, jak to vypadá, nebo jestli ty, tendence, které se teď projevovaly v těch demonstracích na ulicích, jsou opravdu výrazné a k něčemu povedou?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Tak tohle je spíš otázka pro Honzu Petránka, našeho rodinného přítele.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, ale stejně si něco viděla.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
To jo, to jsem viděla. Dokonce jsem teďka měla v ruce, nebo ne teď, ale těsně před Vánoci číslo, které jsem právě Honzovi dala, časopisu Vlasť, což se jmenuje Moc, ten časopis, už to je na něm zajímavé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrý, kdo to vydává?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, to je prostě jedno vydavatelství, je to velmi populární týdeník v Rusku a ono to vydání vyšlo a jmenovalo se to Jak se falšovaly ruské volby. A vyšlo, bylo pár hodin na stáncích a pak nějak z těch stánků nějakým zázrakem opět zmizelo, ale já to číslo mám a Honzovi jsem ho dala, ten měl velkou radost a zrovna nedávno jsme se o tom bavili. Já si myslím, že Vladimir Putin to drží rukou velmi pevnou a ty demonstrace, které byly před Vánoci, prostě proběhly. Jenomže, pak přišly Vánoce, Rusové měli pravoslavné svátky, byli dvanáct dní doma, malinko se to tak jako celé opadlo. Já si myslím, že ty volby proběhnou, Vladimir Putin prostě bude zvolen a určitě tam budou nějaké drobné nepokoje okolo, ale nemyslím si, že to bude tak fatální, myslím si, že to třeba začne eskalovat později v průběhu roku, ale nemyslím si, že to bude hned během těch voleb.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lucie Výborná. Skvělá moderátorka, taky skvěle vypadá, a to nepochybně, protože ten sport, ke kterému ji maminka přivedla, ji pořád drží. Já teda vím, že tys to dotáhla hodně vysoko, ale to jsem netušil, žes to dotáhla až na Mont Blanc.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No. To byla ale náhoda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je neuvěřitelný a prej jsi tam s tím oslavila čtyřicítku.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, já jsem totiž, Honzo, já jsem jak dítě. Mě když nabídneš nějaký špek, který je právě z takového toho sportovně adrenalinového, tak já okamžitě po něm skočím. A tohle to byla taková výprava jedenácti žen z jedenácti zemí světa a že se poleze na Mont Blanc a přišlo to tak náhle a oni řekly, my jsme si myslely, že vy byste mohla. A já říkám, no samozřejmě, že bych mohla. A tak jsme se sešly s těmi dalšími deseti děvčaty v jedné chatě pod, hodně pod Mont Blancem a měly jsme na to celý týden. A my jsme netušily, že se to počasí zvrtne, takže ten náš horský vůdce, který nás měl na starosti, tak ten v neděli večer, když byla ta porada, tak si nás svolal, a říkal, tak děvčata, doufám, že s tím nemáte žádný problém, zítra je pondělí, to bude ještě hezky a v úterý se definitivně zkazí počasí. To znamená, že půjdeme dneska na chatu Degute, která je ve výšce asi 4000 m, tam přespíme, pak půjdeme nahoru a druhej den půjdeme zase dolů. Jste všichni pro? A my jsme řekly, ano, jsme všichni pro. A skutečně ten druhý den jsme z nějakých asi 1400 m vystoupaly do těch 4000 na tu chatu Degute, tam je taková nepříjemná, ona je to taková hodně oblíbená cesta, v podstatě nejlehčí cesta na Mont Blanc ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ovšem velmi relativní, ta nejlehčí ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
... tam se pod tím, spádem na tu pod tím srázem na tu chatu Degute tam se občas zvrací a bolí tam hlava, to je pravda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to sice nejsnazší, ale o něco těžší než na Petřín.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, takže tam jsme přespaly a potom už jsme druhý den ráno šly a já jsem šla právě tady s tím Francouzem, my jsme šli tak jako ve skupince, ale různě se to tak trhalo, jak kdo mohl. A já jsem si to tak užívala, teď některé ty holky samozřejmě, protože jim bylo dvacet, tak chtěly být na tom kopci jako první. Mě to bylo úplně jedno, já jsem jenom prostě si říkala, tak kdy ještě půjdu v den svých narozenin na Mont Blanc, třeba už asi nikdy, tak jsem si to tak užívala, protože když jdeš v té tmě, tak před sebou vidíš ty čelovky těch, co jdou před tebou a vypadá to jak svatojánský broučci, co se ztrácejí v nebi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Předpokládám, šli jste ve sněhu, asi ne.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, jo, šli jsme ve sněhu a v ledu a pak se začíná rozednívat a všechno se barví, prostě ten sníh se mění, začíná nabývat takovou jako fialovou, růžovou, pak zmodrá, pak najednou je světlo, teď ty hory se to tam prolísovává. My jsme měli ještě kliku, že opravdu ještě v to úterý ráno, se nezačalo tak moc zatahovat, takže to byla krása. No a potom nahoru na ten Mont Blanc vede už taková jenom pěšinka, co by člověk dal dvě nohy vedle sebe, vpravo je díra, vlevo je díra, za tebou je díra a nahoře právě ta pěšinka se ztrácí v tom nebi, je tam taková plošina a tam se všichni fotí a radujou se, že to vylezli. Tak já jsem si tam taky řekla, že ve čtyřiceti je to docela hezký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vám to dlouho trvalo, teda?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, my jsme šli do těch 4000 m jsme šli z nějakých 1200 - 1300 celý den v pondělí, no a v úterý jsme už jenom ráno vyběhli těch posledních 800 m na vrchol a pak jsme seběhli celé to zase zpátky dolů na tu chatu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam je nahoře opravdu takovej jako ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Tam je plac, tam takovej malej václaváček, tam se dá jakoby fotit. A já jsem měla to štěstí, že jak právě se tam všichni nahnali, aby tam byli s tím prvním úsvitem slunce a už se tam fotili, protože tam samozřejmě byla i spousta jiných lidí, tak já jsem tam byla někdy okolo deváté hodiny nebo desáté a už nás tam moc nebylo. A to ještě jsem měla vstup do rádia. Já jsem jim řekla, zavolejte mi v 9:40 to už budu nahoře a měla jsem skluz a oni mi volali a já jsem byla 100 m, no to ne, to míň, asi 50 m pod vrcholem a teď slyším ten telefon, za mnou tomu chlapci, říkám sorry, a teď tam byla ta lehká cestička, tak jsem si tam lehla, aby nefučelo do toho telefonu vítr a teď on na mě koukal, co se děje a já jsem mu říkala, já budu live v rádiu, chviličku počkej. Tak on se tak díval, jako když jsem se úplně zbláznila. A já jsem nemohla lhát posluchačům, že jsem na vrcholu, když jsem na něj koukala z padesátimetrové vzdálenosti, ale byl to hezkej telefonát.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I Lucie Výborná jako každý náš host, si exkluzivně vybrala z klasiků českého humoru. Jak tvůj exkluzivní výběr vypadá?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Vypadá tak, že jsem si vybrala Miroslava Horníčka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je exkluzivní výběr. To opravdu.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem si naprosto jistá, ale tady se nedá udělat jiný výběr špatný, nebo prostě nějak horší, ale já mám ráda humor pana Horníčka a mám na něj několik osobních vzpomínek a i vlastně, člověk se pořád učí a já jsem kdysi s ním dělala nějaký, nějaké vysílání v plzeňském divadle a oni ho tam přivezli a on už byl nesmírně, nesmírně nemocný a teď tam stál pán, který se opíral o hůlku, bylo to už vlastně jenom připomínka toho člověka, kterého já jsem nesmírně obdivovala, a mě bylo jasné, že tu hodinu budu vysílat sama. A teď tam bylo narvané divadlo. Já jsem říkala, to je, prostě všechno je špatně. A on si ještě píchl inzulín před tím a já jsem byla úplně zhroucená. Jedna mě to bylo strašně líto v duši a jedna jsem prostě nevěděla, jak to zvládnu to divadlo, pak jsem šla tedy na tu scénu, tam jsem udělala nějaké to antre a říkám, dámy a pánové, Miroslav Horníček. Načež on vběhl na to pódium, předvedl tam neuvěřitelnou hodinovou šou, kdy prostě z něj ta energie stříkala, on byl vtipnej, byl pohotovej, zářil. Já jsem zírala, já jsem někdy něco takovýho v životě neviděla a už to asi nikdy neuvidím. A pak to celé skončilo. Já jsem byla nadšená, lidi tleskali, gratulovali. Já jsem vběhla do šatny a tam zase seděl ten pán, opíral se o hůlku, měl na klíně ty květiny, ale usmíval se o poznání šťastněji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, je pravda, že to nikdy už neuvidíš, ale uslyšet? To uslyšíš teď.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, už jsem si s Lucií Výbornou popovídal o lecčems, ale o její práci v podstatě ani tak moc. Pořád jenom zprostředkovaně. S kým jsi se setkala a podobně a podobně ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
S Janem Rosákem, třeba. U nás na Radiožurnálu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, to je pravda a potom taky na dvojce Českého rozhlasu, kde ty jsi byla zase mým hostem, ano. A tady jsi zase mým hostem. Tak ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Teď budeš zase ty mým hostem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle se my přehazujem. Ale Lucie má těch hostů spoustu a většinu, podle čeho si vlastně hosty vybíráš? Vybíráš si je podle zajímavosti, nebo jejich aktuálnosti, témata?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, ono tam vždycky musí být někdo, kdo je aktuální, třeba ten týden, když se slaví čínský lunární nový rok, tak by tam měl být někdo, kdo, já nevím, je třeba Vietnamec žijící v Česku, z té druhé generace, sleduje ty zvyky a když se takovýdle člověk podaří najít, tak je to určitě strašně zajímavé. Potom jsou lidi, na které já si dlouhodobě brousím zuby. Pak jsou lidi, kteří mají různé aktuální projekty, nebo se dopustili nějakých neuvěřitelných výkonů. Teď třeba jsem zjistila, že máme fenomenálního velvyslance v Dánsku, který přešel grónský pevninský ledovec. V třiapadesáti letech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No prosím tě.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
A toho teďka sháním, protože mě to nesmírně zajímá, protože to vypadá, že tenhle ten pán kromě toho, že je profesionální diplomat, tak má náchylnost právě tady k těm krásným sportům, které baví mě. Protože má za sebou už několik Vasových běhů, což jsou poměrně náročné severské závody, tak snad ho ulovím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak až ho ulovíš, tak mi ho potom pošleš.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ráda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle my se o hosty trochu pereme. No, ale jinak Lucie moderuje samozřejmě nejenom v rádiu, nejenom na Radiožurnálu, ale taky v televizi, nedávno myslím, že jste všichni před koncem roku ji sledovali ve Sportovci roku. Bylo sice v takovém zvláštním období zrovna, to bylo těsně po úmrtí a pohřbu Václava Havla, ale myslím, že jste to zvládli velmi důstojně.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Tak, Honzo, ty víš sám, jak těžké je jít do přímého přenosu, kdy vlastně je to za všech okolností můžeš udělat jakoukoli chybu, protože buď je to málo smutné, anebo je to příliš smutné a teď v tom našlapuj a teď vlastně člověk se sám cenzuruje, protože ten sportovec je bezprostřední, nahraje ti a ty v tu chvíli, kdy by jsi normálně nepřemýšlel a ten fór by jsi vrátil, tak najednou nevíš, jestli to není moc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli můžeš, no.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Přesně. No, tak ale nějak jsme to zvládli, byli docela rádi lidé, nikdo si neztěžoval, koneckonců Věra Čáslavská, Milan Jirásek vzpomínali na pana prezidenta Havla, tak si myslím, že to bylo fajn.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty děláš přímý přenosy ráda, protože ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Nejradši.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak rádio je pořád přímý přenos.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Co ti budu vyprávět.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co si budeme povídat. A člověka to nějak tak zakalí, viď, to rádio, že ti potom nepřijde ani v té televizi, že ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, vůbec, je to, mě naopak přijde představa, mě to tak jako těší, protože já nevím, co se stane. Já jsem teď uskutečnila fenomenální rozhovor s režisérem Jakubem Kohákem, kterého možná neznají posluchači tolik jako režiséra, jako spíš herce ze seriálu Okresní přebor, kde hraje takového troubu brankáře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano a taky z reklam.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
A taky z reklam. Ano a to byl rozhovor, který měl naprosto dokonalou formu, ale nulový obsah. Byla to skutečně, byla to a teď já jsem si říkala, co na to lidi řeknou, protože já jsem přistoupila na tu jeho hru a on je neskutečně vtipnej, ale nic neřekne, ale já si myslím, že teď je ta doba taková, kdy i takového hosta člověk jaksi potřebuje vklínit mezi akademiky, lékaře, diplomaty. Takže to mě bavilo nesmírně a soudě podle ohlasů našich posluchačů, asi jenom dva lidi napsali, že jsme blbci, a potom zhruba přes sto lidí určitě si rozhovor s Jakubem Kohákem nesmírně pochvalovali.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídáme si s Lucií Výbornou a jde nám to, myslím, docela výborně.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Nechť posoudí posluchači.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Ty máš takový jméno, to nejde udělat špatně. Ale ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ono to jméno člověka taky pronásleduje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale počkej, když už jsme u toho, že se někdy něco taky třeba nepovede, tak já vím, že ty jsi měla takový jedno období, kdy ti nebylo úplně dobře. Nějaká taková jakože kritika, tě trošičku srazila ty jsi přímo zkolabovala. Bylo to kvůli tý kritice, nebo?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ne, nebylo to kvůli tý kritice. Ono jestli to je, bavíme se asi o mém nástupu na Radiožurnál, já jsem vysílala skoro dva roky na Praze, a pak přišla Bára Tachecí a vybrala si mě na Radiožurnál. Já jsem říkala, a tak já to teda zkusím. A protože ta Bára vyvolala velikou nevoli v lidech a já jsem byla součástí těch změn, tak samozřejmě se to vezlo i po mě. Navíc ta Bára asi po měsíci účinkování skončila v nemocnici a já jsem tam zůstala, takže se to vezlo po mě dál a tam vlastně člověk nemá jinou volbu, než přesvědčovat ty lidi o tom, že tu práci prostě chce dělat jak nejlíp umí a že asi na to má, když si ho teda někdo vybral. Jenomže je to tak, že ten svět prostě se proti tobě spykne. To znamená, že když normálně se přeřekneš, tak normálně to nikomu nepřijde divné, ale když já jsem se přeřekla, tak tam seděla komise a dělala si čárky, kolikrát prostě jsem řekla něco špatně. A protože já jsem v té době měla i nějaké osobní problémy, tak to člověka hrozně jakoby vyčerpá, aby se soustředil absolutně na všechno, co dělá a pak ještě se snažil dělat tu práci, jak nejlíp umí no a mě to skolilo samozřejmě. Ale mě to skolilo až úplně potom. Mě to neskolilo, když kulminovala ta nevole a teď prostě, tak jí vyhodíme prostě a tu taky vyhodíme tu druhou. Ale až někdy v dubnu, až prostě, když už bylo po všem, když lidi začali psát, my jsme si mysleli, že jste pitomá, ale děláte to dobře, baví nás to, líbí se nám to. No a pak to tělo nějak pochopilo, že si může dát chviličku oraz, což asi posluchači dobře znají a normálně to, navíc moje tělo je tak jako ono všechno vydrží, ale nevysílá signály, jo. Někdo třeba už ho bolí hlava a já vůbec nic. Já jdu po ulici a najednou se svalím a pak se probudím v nemocnici a mám nad hlavou dva pytle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle se ti to stalo?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Přesně takhle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fi ha. No, tak je to za tebou a já si myslím, že těm, kteří kritizovali, kteří žádali pryč s ní, pryč s ní, tak si dala odpověď třeba i tím, i když za to třeba jsi takhle vůbec jaksi neplédovala, nebo jsi se v tom vůbec neangažovala, jako někteří třeba v těch hlasech, tak si dala odpověď tím, že jsi prostě nejoblíbenější moderátorkou vůbec všech rádií, kteří tady vůbec jsou a snad na světě.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
My jsme ale říkali, že by bylo docela fajn, kdyby ta pravidla té soutěže, aby nedošlo k manipulaci, byla skutečně omezena tím, co hlas, to mobilní telefon. A jestli na to prostě všechny ty komitéty těch rádií přistoupí, tak v příštím roce to bude teprve zajímavé. Myslím zejména tedy i třeba v jiných kategoriích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně, jasně, jinak takhle se člověk z toho pořadí dozví, ježiš tady jsou i takovýhle moderátoři, o kterých jsem vůbec nevěděl.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co dělá Lucie Výborná ve svém volném čase, tak to z velké části tak nějak jaksi se prolíná s tím, co dělá, když není ve volném čase. Má to štěstí, že se její koníček stal jejím povoláním, a že může ve svém povolání si svůj koníček v podstatě taky splnit. To znamená, vysílá přímým přenosem z Mont Blancu, když jede do Ruska, tak si zajede do Karelie a tam si udělá reportáž. To já mám, teď už mluvím k tobě, ne k posluchačům, jo. Já vím, že tě to hrozně baví, ale kromě toho jsem si o tobě přečetl věci, který už mě tak trošičku zase malinko jako, no ne nepasujou, tak vybočujou, ale sympaticky. Tak jsem si přečetl, že odpočíváš v koupelně s poezií.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to čumím teda.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, vážně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To čumím teda.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
To je jediné místo ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Takhle se dokážeš zklidnit?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No to, ne zklidnit, já se potřebuju občas zklidnit, ale to je jediné místo, kde za mnou nikdo jako nedolehne. Oni všichni vědí, že tam prostě se nemá chodit, když já jsem tam a taky jako moje dcera někdy, když tam jako vlítne, teď já ležím v té vaně a vidí tu zvednutou knížku, tak aniž by cokoliv řekla a moje dcera je velmi naléhavý člověk, tak zase vyběhne ven a ví, že prostě ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik je dceři?
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Osm.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Osm, no tak to je hodně naléhavá.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, to už je hamoun. To je čímdáltím naléhavější, ale je to takové svaté místo v té koupelně. Netroufne si.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a přečetl jsem si, co si tam čteš Mikuláška, Prevéra ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No jasně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty máš ráda ...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Já miluju Bitniky, já jsem je dostala v nějakých 14 - 15 letech, když začíná ta revolta vůči té společnosti, úplně jsem se do toho ponořila a říkám, ano, to jsem já, takhle to úplně cítím, ale ona mi ta puberta vydržela až do mých dvaačtyřiceti let, tedy doteď. A doteď je mám ráda a musím říct, že když, i když to už je třeba ještě o kousíček dál, ale když vidím live na koncertě zpívat Leonarda Cohena a recitovat jeho /nesrozumitelné/, tak se mi úplně roztřesou kolena, protože když ten starej pán si sundá tu hučku a pustí tam ten sametový hlas a já si prostě vybavím všechno, co napsal, tak je to krásný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byl takový malý obrázek o Lucii Výborné, jak jste ji třeba zatím ještě neznali. A protože, to jste pochopili, doufám taky, zcela názorně, se kolem ní pořád něco velice zajímavého děje, tak to je takový hezký závdavek na to, že se tady zase někdy po čase, Lucie doufám, jo, potkáme.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Já se velmi těším. Já přivezu něco zajímavého třeba z Ruska.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Výborně, už teď se těším.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Sibiř to bude.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A šťastnou cestu.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Díky. Hezký den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 30. července 2012 a 6. srpna 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
