Makaróny

Nebude žádné překvapení, když řeknu, že slovo makaróny se do češtiny a do ostatních evropských jazyků dostalo z italštiny. Mírně pozoruhodné je, že ne z italštiny spisovné, ale z nářečí. Spisovně se makaróny řeknou maccherone, zatímco nářečně maccaroni. Mnohem zajímavější je cesta, kterou naše slovo urazilo, než se abych tak řekl usadilo jako pojmenování běžných, banálních těstovin.

Na počátku oné cesty je řecké slovo makários, blažený. Z tohoto přídavného jména vzniklo v pozdní řečtině pojmenování jednoho druhu ječné polévky slovem makaria. Tedy blaženost. Souvislost blaženosti a polévky spočívá v tom, že makaria se říkalo polévce podávané výhradně na pohřbech, tedy u příležitosti odchodu bližního do míst věčné blaženosti. Ta polévka byla, jak jsem řekl ječná a její důležitou součástí byly nudle. Pojmenování polévky pak přešlo už v italštině, přesněji řečeno v jihoitalských nářečích, na nudle a z nudlí pak na duté těstoviny "rourkovitého tvaru". Když se to tak vezme, makaróny se vlastně jmenují blaženost. S čímž bychom my, kteří rádi jíme těstoviny, docela i souhlasili.

Další pojmenování těstovin nejsou tak poetická či přímo duchovní. Slova nudle a fleky do češtiny přešla z němčiny. Německé Nudel má neznámý původ, snad to slovo souvisí s výrazem Knödel, tedy knedlík. Fleky jsou z německého Fleck, které má v němčině širší význam než v češtině. Znamená tam nejen skvrna třeba na šatech nebo pracovní místo, ale i záplata či příštipek. A právě po záplatách dostaly těstoviny zvané fleky své jméno - vypadají jako záplaty.

Ze známějších těstovin nám zbývají ještě špagety. Komu jejich pojmenování připomíná špagát, má pravdu. České špagety je z italského spago, provaz; spaghetto je pak provázek. Špagety vypadají jako provázky. Tato italská slova přešla do němčiny v podobě Spagat a odtud je pak náš špagát, provaz.