Malínský křen má podle zahrádkářů říz, který oceňovali lidé už ve 12. století

Ovar, klobásky, prejt nebo červenou řepu s křenem nabízeli v sobotu zahrádkáři v Malíně u Kutné Hory. Jenže není křen jako křen. Ten malínský má podle organizátorů slavností nezaměnitelnou chuť. Nejprve je nasládlý a teprve poté začne příjemně štípat do jazyka a protahovat nosní dutiny.

Svůj věhlas získala bylina údajně ve 12. století, kdy ho ve zdejší oblasti rostla spousta. Teď už ho kromě farmářského trhu zájemci téměř neseženou.

O obnovení jeho někdejší slávy se stará Spolek pro zachování tradice pěstování malínského křenu, a to třeba prostřednictvím křenovky. Tedy políčka, kde návštěvníci uvidí křen nejen růst, ale mohou si ho i zkusit speciální motykou vykopnout.

Slávu místní byliny chtějí zahrádkáři šířit i prostřednictvím kuchařky Vaříme z Malínského křenu, kterou dneska pokřtili. Těm, kdo rostlinu v kuchyni neradi používají, protože při jejím strouhání pláčou, radí: Stačí si přivonět k chlebu, nebo se podívat do zelené barvy. Pak jsou slzy rychle pryč.