MALTA
Před několika dny se na Maltě, v první kandidátské zemi, hlasovalo v referendu o přistoupení do Evropské unie. A to je příležitost říct si něco o jazykovém zákulisí pojmenování tohoto ostrovního státu. Už proto, že slovo malta v češtině známe v úplně jiné souvislosti.
Než si řekneme, jak Malta ke svému jménu přišla, několik málo slov o historii tohoto státu. Samostatným státem je Malta vlastně odnedávna, od roku 1964. Předtím to byla britská kolonie, od roku 1921 s vnitřní samosprávou. Před rokem 1800 byla Malta pod francouzskou nadvládou, ještě před tím tu vládli johanité, jinak řečeno maltézští rytíři. Různí vládcové se tu střídali vlastně odnepaměti; nejprve Fioničané, pak Řekové, dále Kartaginci, po nich Římané, roku 904 sem přišli arabští Saracéni, před johanity zde byli Normanďané...
Jméno ostrovu dali Řekové. Znělo Melité a ti, kdo umějí řecky, vědí, že to znamená útulek. Ano, přístavy tohoto ostrova řeckým lodím sloužily jako útočiště v případech, kdy je poblíž zastihla mořská bouře.
Asi málokdo předpokládá, že jméno středomořského ostrova by nějak mohlo souviset s českým pojmenováním "pomalu tvrdnoucí směsi sloužící ke spojování kusového staviva, k omítání, vyplňování spár...", jak se malta charakterizuje v encyklopedii. Ale když řeknu, že ono údajně české slovo malta pochází, stejně jako pojmenování středomořského ostrova, z řečtiny, pravidelné posluchače této rubriky, kteří jsou zvyklí na velmi krkolomné jazykové příbuznosti, by asi nepřekvapilo, kdybych spojitost mezi maltou s malým m a Maltou s velkým m odhalil. Neodhalím, neexistuje, jediná souvislost mezi těmi dvěma slovy je jejich řecký původ. Zatímco však ostrov má jméno z řeckého slova melité, tedy útulek, malta jako pojidlo cihel pochází z řeckého malthé, což bylo pojmenování směsi vosku a smůly, která se používala k vyplňování spár v lodích. Řecký výraz malthé souvisí se slovy malakos a malthakos, které mají význam "měkký", takže malta s malým m je jazykově příbuzná s malakologií, tedy s vědou o měkkýších.
Do češtiny se výraz malta dostal běžnou cestou. Z řečtiny přešel do latiny, kde se maltha prý říkalo nějakému tmelu z vápna a sádla, z latiny se pak slovo dostalo do italštiny, kde už mělo dnešní význam. Z italštiny do češtiny pravděpodobně přišlo s italskými staviteli a zedníky, kteří zde za středověku hodně působili. A kromě slova malta nám tu zanechali i mnoho opravdu pěkné architektury.
Vysílá se v úterý 18.3.03
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.