Marek Pospíchal - herec

4. únor 2013
Tandem

Největší audioportál na českém internetu

Marek Pospíchal v Tandemu | Foto: Jana Chládková, Český rozhlas

Marek Pospíchal, herec

Tandem navštívil herec Marek Pospíchal. Prozradil například, proč je jeho rodným městem Petrohrad, jak se připravoval na JAMU a jak si s tátou stavěli loď.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den. Tandem stojí na startovní čáře. Od mikrofonu vás zdraví Jan Rosák. Pomyslně by tedy mohl už zaznít výstřel startovní pistole. Nebojte se, nezapomněl jsem, že je tady se mnou také náš dnešní host. Pozvání do Tandemu přijal herec Marek Pospíchal. Vítám vás, dobrý den.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Marku, my samozřejmě budeme mluvit o všech jevištích, na kterých jste už vystupoval, ale napřed si dáme písničku a po ní nám řeknete, jak se to člověku přihodí, že se narodí v Petrohradu.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě nejsem originální, že se vás na to, Marku, ptám, ale to víte, že mě to zajímá. Jak to, že jste se narodil v Petrohradu?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Nejste originální, ale to nevadí, já jsem na to právě zvyklej vod dětství, že se mě na to lidi ptali a byla to taková vždycky už na základce věc, kterou jsem musel vysvětlovat. Ale docela rád. Je to docela banální. Můj táta studoval v Petrohradu, asi byl šikovnej. Nevím. A máma je Ruska, kterou tam poznal. A potkali se a z toho jsem pak byl já, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo vaše dětství tedy dvoujazyčné, dá se říct?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Bylo, bylo. Já jsem, vlastně moje máma, ta do dneška je to na ní trošku poznat, že to je Ruska. A já jsem tím pádem celý dětství s ní mluvil rusky nebo prvních 5 let života určitě. Já jsem tam taky první 2 roky života žil. Takže vlastně asi ten první ten jazyk byla ta ruština a ta čeština přišla na řadu jako druhá, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste měl ještě ve škole povinnou ruštinu?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ještě povinnou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to jste musel excelovat, ne?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
S tím jsem neměl problém na rozdíl vod. Potom, když přišla angličtina, tak tu jsem se nenaučil dodnes. Vlastně jakoby nejsem člověk, kterej má talent na jazyky, přestože by se to možná ode mě očekávalo, tak je to naopak přesně, no. Já jsem naopak člověk, kterej angličtinu se nenaučím v životě asi, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale tu ruštinu vy můžete využít ve spoustě věcí, v televizi, ve filmech, když budou role, kde je potřeba jaksi, aby to byl člověk z ruského prostředí, tak v tom případě nemáte problém.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
To by se možná dalo. Ale na druhou stranu už jsem tam nebo takhle, byl jsem tam před 2 lety po 16 letech, takže vlastně, když si představíte třeba Čecha, kterej by jel do Ameriky pracovat a po 16 letech se vrátil, tak jako třeba občas nějakej hokejista po 3 letech už má problémy, tak člověk ten jazyk jako rychle zapomene.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pravda, je potřeba trénovat. Jasně. No,ale já jsem se taky chtěl zeptat, abychom vyřešili třeba takové dotazy, jako ohledně vašeho jména. Petr Pospíchal není váš příbuzný?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ne. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne. To je jenom shoda jmen, ano?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Je to jenom shoda jmen, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale když jste se potom přestěhovali sem, tak jste žili v Praze už?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ne, já jsem z Jihlavy, já jsem Jihlavák, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tak jak si tak vzpomínáte, to dětství v Jihlavě, čím bylo provázeno? Myslím teď těmi dětskými přáními. Čím jste chtěl být?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Já jsem vždycky hrozně inklinoval, a to doteď vlastně k cestování, k přírodě a k těmhle těm. To je vlastně ještě můj takovej jako sen, kterým žiju furt. Jeden jsem si splnil, to je to herectví, to, že dělám divadlo. Ale ten celoživotní, ten vod dětství, jak jste se mě ptal, tak to je opravdu to cestování. To je něco, co mě dráždí doteď.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jste si to nebo do jaké míry jste si to splnil, tenhle ten sen?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ještě jsem si to vlastně nesplnil. V momentě, kdy jsem poprvý v životě mohl odjet se svojí tenkrát ještě přítelkyní Bárou do Mexika, jakože dál než nebo vyjet z Evropy, tak jsme posléze zjistili, že Bára otěhotněla s naším prvním synkem, takže z cesty sešlo. Takže já jsem se nedostal dál než do toho Ruska vlastně, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže až synek dospěje, tak si to Mexiko můžete ještě splnit.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
No, já mu to budu nějak nenápadně podsouvat, jestli třeba.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, jasně, jasně. No, ale kdy to tedy, cestování, to je jasný, to já docela chápu, to je velikánský koníček a je to i sen v podstatě spousty kluků, který se, dejme tomu, realizuje potom třeba, já nevím, tím, že člověk se dá i třeba jaksi k námořníkům a podobně. Ale vy jste se dal na herectví, tak kde to převážilo?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
No, to je zvláštní situace, která se mi přihodila až někdy v 17 letech. Jsou prostě lidi, který mají.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na střední škole?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano. Buď odmalička to mají lidi určený tím, že mají rodiče herce nebo tak. Anebo někoho to zajímá od dětství. Mě nic takovýho nezajímalo a až v 17 letech jsme seděli s kamarádem v hospodě a přišla kamarádka, jestli bysme nezašli druhej den do dramaťáku v Horáckým divadle v Jihlavě, že to je bezva. A mně se to zalíbilo a asi mi to docela šlo a mně to pak jako teda uhranulo, protože já jsem v tý době, v tý pubertě byl v takovým období, kdy jsem vůbec nevěděl moc, co se sebou a to, co jsem studoval, mě nebavilo, střední odborný učiliště strojírenský. Takže jsem každej třetí tejden byl v monterkách a vod voleje a to mě moc úplně ne to, nefascinovalo. A tím, že jsem se dostal do divadla, tak to bylo pro mě prostředí úplně nový a bylo to něco, co jsem do tý doby vlastně nezažil a mě to uhranulo. Takže jsem se vlastně do toho opřel tak jako poctivě, že jsem se do toho zahryzl. No, nicméně pak ta cesta na tu školu byla ještě dlouhá, protože po roce toho chození na dramaťák jsem zkusil vlastně poprvý přijímačky na JAMU i na DAMU. A na tý JAMU jsem se vyšplhal do toho nějakýho třetího, posledního kola mezi posledních 27 lidí, brali asi 12 tenkrát. A tam už jsem neuspěl. Ale nicméně to byl pro mě signál, že by to možná eventuálně mohlo někdy v budoucnu jít. Ale pak jsem se na 5 let vlastně odmlčel vlastně od toho divadla v podstatě. Byl jsem po týhle tý zkušenosti s těma přijímačkama rok v Mostě v Divadlo rozmanitosti, v loutkovým divadle. A jelikož jsem byl zase v Jihlavě zamilovanej a ta puberta se mnou ještě třískala, tak jsem se zase po roce vrátil do tý Jihlavy, kterou jsem měl hrozně rád a Most pro byl strašně cizí město a ne moc pěkný, tak jsem se vrátil zpátky. A pak jsem 4 roky vlastně čekal na to, až se mi zase zachce.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak v tý hlavě taky je ta kamarádka, která vás tenkrát nasměrovala tím správným směrem, jak jste mluvil v té hospodě, takže to se vůbec nedivím, že jí děkujete do dneška.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V tom povídání o životě a směřování herce Marka Pospíchala jsme se vlastně dostali do fáze, když jste na 4 roky jaksi opustil tu myšlenku, že byste chtěl se stát profesionálním hercem nebo respektive že byste šel na herecké školství. Víte, po takových 4 letech už to člověka může i nadobro pustit, ta touha. Ale ve vás to někde furt bylo, že jo.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ta touha zůstávala, ale já jsem si byl vědomej toho, že asi člověk může to herectví dělat jenom v případě, když se v podstatě dostane na nějakou tu školu nebo nedokázal jsem si představit žádnej jinej startovací bod.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že bez školy by to nešlo.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Že asi by mě nikdo do divadla nevzal s tím, že bych přišel a dobrý den, já jsem Marek Pospíchal a chtěl bych u vás hrozně dobře hrát divadlo. Nějak jsem si myslel, že to takhle nefunguje. Tak jsem věděl, že se člověk musí dostat na tu školu nějakou. A na podruhý se mi to v roce 2002 povedlo, povedlo se mi to na tý JAMU teda.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A před tím jste byl tedy v jihlavském divadle?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ne, ne, vůbec ne, já jsem dělal skladníka, vyráběl jsem světla ve fabrice a taxikáře jsem dělal 2 dny a takový různý profese, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak jak se tomu říká, že život je ta nejlepší škola a nejlepší průprava, tak vás to asi dobře připravilo.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
No, von je hlavně úplně skvělej potom ten přechod jakoby z něčeho, takovýhodle života, kterej člověk moc jako nebaví a cejtí se v takový jako slepý uličce a po něčem touží, tak když pak ten sen se splní a ještě tenhle ten divadelní, tak já jsem potom byl jak v Jiříkově vidění. Já jsem přijel do Brna a já jsem se vlastně ty 4 roky jenom smál, já jsem byl hrozně šťastnej, já jsem byl prostě v úplně jiným světě, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já tomu.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Asi to nikdo nedokáže jakoby úplně pochopit z lidí, který třeba fakt jsou z hereckých rodin a mají k tomu blízko vodmalička, tak jako třeba mý synkové už to budou brát úplně jako normální věc.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já tomu docela dobře rozumím a zvlášť, jestli se nepletu, tak vy jste si tenhle ten sen splnil už trošičku jaksi v pokročilejším věku. Kolik vám bylo, když jste přišel na JAMU?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
No, právě. Já jsem nastoupil na JAMU ve 23, ale hnedka záhy mi bylo 24.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to už jste si toho víc vážil, než kdyby vám bylo 18.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Jsem si toho hodně vážil, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak povídejte, jaké bylo studium. S kým jste studoval? Kdo byli vaši kolegové?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Myslím, že mí kolegové ještě nejsou ani nijak jako známí. Možná snad třeba Ondra Havlík, to je takovej mladej kluk, kterej naopak na rozdíl ode mě, kterej jsem tam nastoupil jako nejstarší, tak on byl ten nejmladší, benjamínek, bylo mu 17. A je to člověk, kterej se teďka hodně věnuje beatboxu, dělá možná i nějaký divadlo, něco pro televizi moderuje a ten beatbox hlavně ho živí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je takový to s tím mikrofonem.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano, jak mlaská tím jazykem, dělá ty zvuky, vyrábí a to. Ostatní kolegové, myslím, že, docela dost z nich dělá divadlo, někdo je v Husa Na provázku, někdo je tady, byl na Palmovce, Evička Kodešová, moje kamarádka, tak ta byla na Palmovce. Docela dost lidí to divadlo ještě furt dělá, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale řekněte mi, když jste přišel ve 24, jim bylo 17, 18, tak jak jste tak jako komunikovali? Protože to už přece jenom, co se dá dělat, je to, no, řeknu to trochu natvrdo, skoro o generaci dál.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
No, ale bylo to v pohodě. Voni mi říkali dědo vobčas, ale zase někdo si ke mně i přišel pro radu občas. Ale vlastně největší paseku jsem potom na tý škole dělal já, takže já jsem se jako mentálně úplně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přiblížil jste se.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Přiblížil. Úplně dokonale.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste sešel kousíček níž jaksi věkově a oni trošičku vejš a bylo to.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano. A já si myslím, že se mi to dost dobře dařilo vzhledem k nějakým nepovedeným láskám na JAMU a tak, tak jsem se vlastně jako projevoval velmi mladě, myslím.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Marek Pospíchal přišel jako 24letý na brněnskou JAMU, vystudoval, dělal tam psí kusy, ale určitě se mu tam líbilo. Jenomže skončí čas, jak se tomu říká, malin a her nezralých nebo naopak a pak nastoupí jaksi už tvrdý život. Kam jste šel po JAMU? To už bylo nějaké angažmá stálé?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Měl jsem hnedka angažmá, měl jsem na výběr, vlastně v podstatě se dá říct po nějakých peripetiích jsem měl na výběr mezi Mahenkou v Brně a HaDivadlem. Já jsem si vybral to HaDivadlo, protože je to takový divadlo, který mi bylo mnohem jakoby blíž i přes to, že v tý době to HaDivadlo bylo v takový dost krizi, myslím, že tam nefungovalo v podstatě nic. Nebyla tam vůbec dobrá atmosféra, měl jsem skoro pocit, že to divadlo je těsně před zavřením, protože ani jako. Ale i přesto mi to za to stálo, protože jsem si říkal, že tam jsou strašně dobří herci. Byl tam tenkrát ještě Marek Daniel a Jana Plodková. No a ty staří hráči z toho HaDivadla, z toho legendárního ještě. A tak mě to nějak jako, věřil jsem tomu, že to může jít jakoby jedině nahoru.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vás netáhlo kamenné divadlo?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Vlastně ani ne. Já moc ty velký, takový ty velký scény moc nemusím, mám radši menší divadla, přestože teďka jsem ve Švanďáku, ale vlastně ani ten Švanďák není úplně velký divadlo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Není úplně velké, ano. Charakterem, bych řekl. No, tak HaDivadlo. A co bylo potom? Vy jste v podstatě tak jaksi kooperoval s různými brněnskými scénami.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
To bylo nějak v průběhu asi ještě studia.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Divadlo v 7 a půl a podobně.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano, Divadlo v 7 a půlce. Hostoval jsem u Bezručů v jednom představení.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A pak tady mám poznamenáno angažmá Činoherák, tedy Činoherní klub.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano, v Ústí nad Labem. No, to mě právě oslovil, my jsme byli s HaDivadlem na zájezdu v Ústí nad Labem a tam jsem se asi líbil Filipu Nuckollsovi, což byl tenkrát pan režisér, teďka už tam funguje jako uměleckej šéf. A von mi nabídl angažmá nebo jako spolupráci. Já jsem tenkrát nechtěl, ještě jsem v tom Brně chtěl zůstat, byl jsem zrovna v tý době v HaDivadle strašně spokojenej, protože právě to divadlo tak nějak udělalo pár pěknejch představení a já jsem byl za to hrozně rád a takže se mi tam líbilo a nechtěl jsem. Nicméně po roce se ta situace v tom mým jakoby nadšení trošku změnila a tu nabídku jsem přijal od Filipa i proto, že už tenkrát jsem poznal svojí budoucí ženu a ona už právě potom zase byla těhotná s naším teďka synkem Vaškem. Takže už to bylo pro mě jasný, že se chci tý Praze přiblížit. Bára je z Prahy a pracovala tady, byla v angažmá Na Palmovce, takže já jsem potřeboval se nějak přiblížit tý Praze. Takže jsem využil tu nabídku do Ústí nad Labem, kde navíc byl jako hrozně zajímavej soubor a je to, myslím, doteď skvělý divadlo a skvělá příležitost pro každýho mladýho i staršího mladýho herce.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale duchem mladého samozřejmě. Co jste si tam v tom skvělém souboru zahrál?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Samý krásný role. Dělali jsem Revizora. Tam jsem si zahrál hejtmana, což je taková fajn role. Hráli jsme Benefici, anebo zachraň si svého Afričana, což je taková velká legrace s charitativním ještě podtextem a smyslem. A spoustu pěkných, Trigorina v Rackovi a tak dál, no. Pěkný role.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to, že potom jste jaksi dostal nabídku ze Švanďáku, jak se hezky říká Švandovu divadlu, tak to bylo na základě toho, že jste se někomu zalíbil?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
To jsem měl zase velký štěstí, že jsem se vlastně zalíbil Dodovi Gombárovi, kterej mi před tím nabídl spolupráci na jednom projektu v Brně v Redutě. To už jsem byl v Ústí nad Labem a do Reduty jsem dojížděl na hostování. Zkoušeli jsme tam Tančírnu a takovým Dodově podání, v jeho verzi Tančírny. A na základě týhle tý spolupráce mi nabídl právě angažmá ve Švanďáku, kde se hejbaly v tý době ledy, kdy některý lidi příchodem Doda a tak některý lidi odcházeli. Takže vlastně vznikl prostor pro utvoření novýho souboru, což se stalo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A my si o současném Švandovu divadlu a působení mého hosta Marka Pospíchala v něm budem povídat za chviličku.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z klasiků českého humoru vybírá dnes Marek Pospíchal. A já mám takový pocit, že když jste si vybral Bolka Polívku, tak to možná bude z části taky trošičku z nostalgie, jako vzpomínka na to Brno.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Vlastně jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, je to tak? Chodil jste na něj tam?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Nechodil jsem přímo do toho jeho divadla, ale vlastně díky JAMU a díky tomu, že jsem byl na tý škole tam, tak jsem až tam poznal vlastně ty Bolkovy psí kusy, co dělal třeba zamlada v tom divadle, v tý Huse Na provázku, ty legendární představení, Pepé a jiný. Byly prostě skvělý. Já jsem je teda samozřejmě mohl vidět jenom na videu, z nějakých záznamů a tak, ale tohle to jsou věci, který, myslím si, patří ke klasikům opravdu českýho humoru a českých divadelních kousků, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jste to řekl, klasika českého humoru. Jasně. Bolek Polívka, jdeme.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Současné angažmá Marka Pospíchala je Švandovo divadlo v Praze, Švandovo divadlo, které se, a už o tom Marek taky povídal, se v podstatě s příchodem Dodo Gombára tak trošičku jako restrukturalizovalo. To je strašné slovo.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
To bych neřekl nikdy.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já taky koukám, že se mi to náhodou povedlo. Tudíž jaksi dělá trošičku jiné divadlo, než dělalo před tím. Co si tam teď vy máte příležitost zahrát? V čem se dobře cítíte? Co děláte?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
No, tak teď zrovna jsme měli premiéru Nebe nad Berlínem a já jsem tam dostal příležitost hrát toho hlavního anděla, anděla, kterej chce sestoupit na zem, aby mohl ochutnávat život. Tak to je jedno představení, takže na to všechny srdečně zvu. A jsem rád, že v tom můžu hrát, že jsem to mohl zkoušet, hrozně mě to bavilo a baví mě to i hrát. Tak to je jedna taková pozvánka. A potom mám třeba hrozně rád, co jsme udělali minulej rok představení Crash u potoka, to je v Gombárově režii. Pro mě je to pořád můj takovej zatím favorit v tom rok a půl trvajícím mým angažmá.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdo je favorit? 

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ten Crash u potoka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslel Gombár.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Nebo Dodovy věci. S Dodem vždycky dělám hrozně rád. A ten Crash u potoka je takovej můj vlastně favorit. Kdyby se mě někdo zeptal na to, na co bych nejradši pozval do divadla, tak vlastně většinou za tím odpovídám ten Crash u potoka. Pak mám hrozně rád ještě Eskalátor, kterej taky teda dělal Dodo. Je věc, na kterou vlastně lidi ani zvát nemusím, protože na to lidi chodějí sami, to jsou Řemeslníci. To je zase z jinýho soudku, to je prostě komedie.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na řemeslnících jsem byl, jsem vás viděl, ano. A ten Eskalátor, to je zajímavá záležitost. Já jsem to neviděl, ale četl jsem o tom jako o brutální grotesce o jedné smíchovské stanici metra. Jak si to mám představit?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
No, je to taková záležitost, kterou jsme dělali na začátku týhle tý sezóny. V podstatě Dodo přišel s nějakým libretem nebo s nějakým takovým jako scénářem, návrhem něčeho, situací a postav. A my jsme potom na těch postavách pracovali a vlastně spoustu věcí, který tam teď je, tak vzniklo z improvizací a z toho, co my jsme si jako vymysleli, co nás inspirovalo na ulici.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, je to komedie.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Je to taková, lidi, kterým se to líbilo, tak byli třeba i dost jako opařený z takový právě jakoby brutality nebo toho, jak jsme dokázali jako zinscenovat vlastně tu ulici, to, co nám přijde na ulici brutální.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Najdou se tam jaksi cestující pražského metra taky? Jako typově?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano. Ne konkrétní lidi, ale typově. Inspirovali jsme se i některýma událostma, který jsme vyčetli z novin, viz třeba případ nějakýho pana policisty, kterej sbil člověka, kterej se zastal bezdomovce. Mě to tenkrát úplně vyrazilo dech, že se něco takovýho může stát. Takže jsme to tam rádi použili a takovýhle různý věci. Myslím, že inspirací je dost.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co návrat Mein Kampfu?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
A na ten jsem málem zapomněl, na ten taky srdečně zvu, protože si myslím, že to je úplně geniální text. A můj názor je nebo mě se ten text, je to jeden z nejhezčích textů, jakej jsem kdy já četl, no. A myslím si, že to je povedená inscenace, kde excelujou mí kolegové Filip Čapka a Tomáš Pavelka a i jiní kolegové.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O hercích je známo, že nejvíce trpí, když nepracují. Je to velice zvláštní, protože v jiných povoláních jsou někdy jeho příslušníci rádi, když zrovna nemusí pracovat. Herci, ti opravdu přímo fyzicky trpí, když nemůžou. A jestliže nemůže herec vykonávat vůbec tohle to povolání nebo ten svůj koníček, to svoje životní poslání, tak to musí být opravdu trauma. A vy jste měl, Marku, takovou fázi vlastně v životě, kdy jste byl bez divadla, taky jste o tom mluvil, že jste se vrátil do Jihlavy a taxikařil jste a já nevím, co jste všechno ještě dělal, a divadlo se vám jako někam vzdalovalo. To muselo být docela blbý, ne?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ani právě v tý době ještě ne, protože divadlo pořád byl pro mě vlastně jenom jako sen i přes tu roční zkušenost v tom loutkovým divadle v Mostě. Tam jsem se nepovažoval za herce vůbec. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, tam jste ale hrál, ne?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano, hrál jsem tam, ale, jak říkám, připadal jsem si jako amatér nebo nějakej takovej nahlížeč do divadelní kuchyně. Nepřipadal jsem si rozhodně jako herec a když jsem se vrátil do Jihlavy, tak jsem ani neměl pocit, že jsem někdy herec byl. Takže v tý době jsem ještě vlastně jakoby neměl to, o čem mluvíte, v tom pravým slova smyslu, takovej ten pocit nějakýho traumatu, že člověk nemá ty příležitosti. To až pak potom, když to odstartovala ta JAMU, tak jsem začal pracovat na tom, abych ten herec teda, abych se za něj mohl aspoň trošku považovat. A když jsem pak nastoupil do angažmá, tak já jsem vlastně vždycky měl docela štěstí na to, že jsem docela hrál docela pěkný role. V tom HaDivadle to bylo tak půl na půl, někdy jsem hrál úplně maličký štěky, ale dost často i strašně velký nebo hrozně hezký role. Potom v tom Ústí, tam jsem vůbec s tímhle tím neměl problém, tam jsem to vůbec nemusel řešit, tam jsem si zahrál vopravdu hrozně pěkně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to už jsou ty fáze, kdy se vám dařilo. Ale já se zpátky vrátím do té Jihlavy a na tu dobu, kdy jste v podstatě jaksi byl bez divadla a pak najednou jste se přihlásil na JAMU. Víte, já si dokážu docela představit, že člověk, když se přihlásí na takovou školu, tak by se měl před tím nějak jaksi důkladně, dlouze připravovat. Třeba chodit, dejme tomu, do dramaťuku, do lidušky nebo to. A vy jste šel takhle jako od pasu /nesrozumitelné/?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Já jsem se připravoval. Já jsem i poprvý, když jsem se chystal na ty přijímačky, tak mi pomáhali dokonce v tom Horáckým divadlem tam jeden pán, Vítek Prímek a jeho žena Štěpánka Prímková, tak ty mi pomáhali s těma monologama a tak. A to samý se vlastně dělo i podruhý, protože podruhý, když jsem se hlásil a potom se záhy dostal, tak já jsem v tý době už 2 roky, to jsem vlastně neřekl, byl jako kulisák v libereckým divadle.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo, tak vidíte, vy jste byl nasáklej atmosférou, to je jasný.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Já jsem nasával atmosféru, ano, doslova.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale že jste nechodil třeba do Horáckého divadla statovat nebo jako elév?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Z toho už pak nějak sešlo. Vlastně nevím, já jsem byl v tom dramaťáku ten rok a jakmile jsme tam přestal chodit, tak vlastně ta vazba se nějak jako zpřetrhala, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale Horácké divadlo přece má velice dobré renomé, to je výborný soubor.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Musím se přiznat, že už jsem tam strašně dlouho žádný představení neviděl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak možná byste se měl zajít podívat asi.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Mám dluhy.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Začal nám únor roku 2013. Letí to, letí. A samozřejmě letí to i Markovi Pospíchalovi, mému dnešnímu hostu, v současné době herci Švandova divadla. A tím je dáno to, že asi ve Švandově divadle vás čeká teď nejvíc úkolů.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano, v podstatě jenom ve Švandově divadle.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak co konkrétně?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Začínáme zkoušet novou hru s Danem Hrbkem Krakatit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podle Čapka?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Podle Čapka, ano, ano. Úpravu udělali on, pan Hrbek s Martinou Kinskou, takže tu podobu teprve uvidíme.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co vás tam čeká za roli?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ještě nevím, nevím. Nedočetl jsem se to z toho obsazení, takže nechám se překvapit ještě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak ale Krakatit, to je krásný téma.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Těším se na to.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, určitě. A co dál, to se ještě neví.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
To nevím, to nevím.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To navíc se ještě nemá prozrazovat, že jo.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Hm. Ještě potom budeme dělat jednu, poslední věc, v týhle tý sezóně, co se teda velkýho sálu týče, protože dole ve studiu jsou ještě další 3 projekty chystaný nebo 2 možná, tak na závěr sezóny ještě bude dělat právě Dodo Gombár hru, která se jmenuje Vladimirova děvka. Vyhrála prý nějakou teďka cenu textu. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jednoho mladého dramatika velice talentovaného.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano, ano. Pan Kratochvíl. Je to tak?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Byl u nás taky.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Takže tohle.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tohle to. Ale samozřejmě, že mě zajímá taky, jestli můžu do něj aspoň trošku nahlédnout, vaše soukromí. Zmínil jste tady velice letmo syna. Vašíka?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je váš jeden syn nebo?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
A máme ještě jednoho, ročního synka Honzíka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vašíka a Honzíka. To máte určitě velikou radost.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Mám. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a řekněte mi, co vás kromě toho divadla taky těší a čím se zabýváte, jestli máte nějakého koníčka takového zajímavého.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Mám, mám. Hodně času, když mám volno, tak mi zabírá teda ta rodina. Ale ty koníčky mám vždycky jako v záloze a čekám vždycky na každou příležitost, kdy se objeví tam to okno právě pro tyhle ty koníčky. Jeden z velkejch koníčků je teďka právě taková věc, že jsem si vymyslel s tátou, že na chalupě na Vysočině stavíme loď, sedmimetrovou jachtičku takovou. Nevím proč, asi to možná nějak souvisí s tou touhou po cestování, i když s touhle tou bárkou, pokud jí někdy vůbec postavíme, tak docestujem tak na konec Slapský přehrady. Ale i to by mohlo bejt docela pěkný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sedmimetrová loď, no, to už je pěknej koráb teda. A že ho stavíte takhle nahoře, na Vysočině? To byste měli stavět u vody někde.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Von totiž táta je velkej kutil odmalička. Mě k tomu taky vedl. Takže jsem lepil různý letadýlka s ním, lodě a tak a von se tomu věnuje dodnes, takže vod malých letadýlek až po velký skříně dělá na chalupě úplně všechno a má tam k tomu právě i jakoby nářadí, náčiní, tyhle ty věci. Takže tam je to jediný možný místo, kde se taková velká loď právě dá stavět.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jaký ambice ta loď bude mít, to znamená?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
To už jsem naznačil, no, že asi moc velký ne. Mě se smáli.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebude to na moře, jo?

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Někteří lidi, který se věnujou jachtingu vodmalička a tak, tak se mi smáli, že proč a tak a že proč si radši nekoupíme za 50 tisíc nějakou vojetou loď a bude možná lepší než ta naše. Ale mě vlastně jakoby v tomhle tom případě nejde tak úplně vo ten výsledek a nemyslím si, že bysme křižovali oceány. Mně jde spíš vlastně vo ten jako proces.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se říká i cesta je cíl.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
No, no. Za prvý mě baví jí stavět a za druhý jsem si říkal, že pokud by mě to někdy bavilo do budoucna se tomu věnovat víc, se i na tý lodi nějak plavit, tak je vlastně dobrý začít takhle vod píky, vod toho gruntu, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. A tam si taky můžete nakonec začít plnit opravdu zgruntu ty vaše sny cestovatelský. Tak třeba, já nevím, na ní vyjet až do Mexika.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
No, no. Já jsem vlastně i díky tomu, že jsme takhle začali stavět tuhle tu loď potkal tady teďka v Holešovicích v přístavu kluky, který tam mají firmu a staví lodě, obrovský katamarány, třeba i 15metrovej, obrovský kolosy. Někdo menší loď, někdo větší loď staví. A já jsem se tam jednou k nim nějak dostal a zeptal jsem se jich, jestli bych tam občas zadarmo nemohl jim pomáhat. Voni se hrozně divili tomu, že zadarmo, ale mně šlo právě vo to.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Naučit se to.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Ano, naučit se něco vod nich. Takže tam vobčas, no, vobčas, jednou za měsíc, protože na to právě není moc čas, tak tam za nima docházím a pomáhám a učím se, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm. Tak říká činorodý herec, budoucí námořník Marek Pospíchal. Moc vám děkuju za dnešní návštěvu, ať se daří vám i celé rodině, samozřejmě hlavně v divadle. Zlomte vaz.

Marek POSPÍCHAL, herec
--------------------
Já vám děkuju za pozvání. Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.