Marie Doležalová - herečka
15. leden 2014
Tandem
Herečka Marie Doležalová navštívila Tandem Jana Rosáka. Dozvěděli jste se od ní například, kde se vlastně narodila, jak se točil sitcom Comeback, ale i to, jak hráli rodičům legrační scénky o volbách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem je na startu, tak všem, kteří jste si nás naladili, přeje dobrý den Jan Rosák. Dnes je tady se mnou sympatická mladá dívka, hned vám řeknu, že je trošku divné, jak vypadá civilně, většina z nás ji totiž viděla a pamatuje si jí jako takové trošičku podivínské stvoření s brýlemi nebo dokonce v mužském obleku, prostě jako trošku divnou osobu. Samozřejmě to všechno jsou a byly jen její role. Ona sama je půvabná a svým mladistvým úsměvem už více vypovídá o svém věku. Hostem Tandemu je herečka Marie Doležalová. Dobrý den.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hned po písničce se budeme pohybovat po ose Karviná - Trutnov - Praha. Vy samozřejmě víte proč, posluchačům vysvětlíme později,
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hned na úvod povídání s herečkou Marií Doležalovou řeknu dvě informace, které si trošku protiřečí. Mám je tady uvedeny, narozena v Karviné, pochází z Trutnova. Tak jak tomu mám rozumět?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, tak já vždycky říkám, že pocházím z Trutnova, protože jsem tam byla od jednoho roku svýho věku, takže to je takový moje město, kde jsem vyrůstala, prožila jsem dětství, ale když potom někdo doopravdy do nějakého rozhovoru napíše pochází z Trutnova, tak jsem to pak musela opravit, protože to není pravda, protože jsem se narodila v Karviné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jde o to, jestli odtamtud opravdu pocházíte, protože když se někdo narodí třeba jenom v porodnici v okresním městě a potom ho hned převezou zase do jeho bydliště, kde tráví dětství ...
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, já to, já to beru tak, že odtamtud pocházím, protože mám tam i rodinu, mám tam babičku s dědou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Trutnově.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... v Karviné právě, takže tam, tam já jezdím za rodinou, mám tam sestřenici, bratrance, velkou rodinu, takže se tam vracím často. Já jsem taková rozpolcená, no, já prostě tyhlety dvě místa jsou moje, odkud pocházím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak je to s tím Trutnovem teda?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
A s Trutnovem je to tak, že když mi byl jeden rok, tak naši se přestěhovali do Trutnova, maminka z Karviné, taťka z Pardubic, takže nejsme rodilí Trutnováci, takže nejsme, Trutnováci se většinou vyznačujou tím, že jsou to takoví ti horalové ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... jezdí na hory a radujou se, jakmile napadne sníh, třeba i v říjnu, tak všichni jdou štěstím bez sebe a v květnu, když ten sníh slejzá z Krkonoš, tak oni pláčou, takže to jako já jsem třeba nezdědila.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To není váš případ.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, to není můj případ a ani, ani tolik nelyžuju. Ačkoli Trutnov lyžuje celej, tak já opravdu jsem k tomu nějak přirostla. Ale jinak jako jsem Trurtnovačka zapřísáhlá, to jo, ale jenom nemám tady ty kořeny trutnovský, který jsou prostě spjatý s těma horama, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jenom odsud až po lyže, takhle.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ano, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tohleto, ale to je skutečně skoro až trestuhodné bych řekl v uvozovkách, protože my, kteří máme rádi lyžování, co bychom za to dali, kdybychom se třeba mohli trávit svoje dětství v Trutnově. Takže jste opravdu ani myšlenkami neskočila na lyže nikdy?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Jo, já jsem se naučila ve 12 lyžovat, což je podle mě docela pozdě, protože já jsem takovej člověk, že nemám ráda úplně, třeba na akrobacii ve škole jsem trpěla, protože takovýto dám to a zkusím to, skočím to, tak já prostě se jako bojím o to tělo, takže prostě já jsem se postavila na ty lyže, sjela jsem to, padala jsem a nebavilo mě to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tohleto já znám, to mám doma. Jmenuje se to moje manželka. Ale říká, že má v nohách takový pružiny, který se nechtějí ohnout.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale když tedy ne lyžování, tak co v tom dětství a útlém mládí bralo? To znamená, jaké byly vaše touhy vzhledem k dalšímu povolání třeba?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, vzhledem k dalšímu povolání se to tomu hodně blížilo, protože my jsme měli takovou partu kamarádů, děcek, a my jsme pořád našim rodičům hráli nějaký scénky a většinou to byla docela jako velká satira na to, jak se rodiče chovaj. Já, když si na to jako vzpomenu, třeba když byly volby, tak my jsme každýmu tomu rodičovi přidělili nějakou jeho fiktivní stranu. Jako například moje maminka neměla ráda, když se jako řvalo a když jsme hlučeli, tak ona měla stranu ticha, kde všichni museli bejt pořád potichu a šeptat a tak. A my jsme to vždycky nacvičili a rodiče se scházeli večer třeba v pátek, když měl někdo narozeniny, tak se scházeli, popíjeli a my vždycky kolem tý 10., když už byli v náladě, tak jsme za nima přišli a řekli jsme - my máme pro vás zase scénku. No a oni jak byli v takový veselý náladě, tak se vždycky jako hodně pobavili a my jsme měli pocit, že jsme velmi vtipný. Dneska s odstupem si říkám, že to mohlo bejt tak jako že, prostě se smáli opravdu hodně nám a třeba jsme nemuseli bejt až tak vtipný, ale mě to prostě začalo hrozně bavit. Takže tohle, nejenom to hrát, ale vlastně i to vymejšlet. Já jsem byla nejstarší z tý skupinky dětí, takže jsem to hodně i organizovalo, jakože Moňulko, ty budeš hrát tohle a Honzo, ty budeš hrát indiána a tohle bude vtipný, tak oni vždycky tak jako přikývli, poslechli mě, pak jsme to předvedli a opravdu to bylo vtipný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je hezký, že vám to i zůstalo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes herečka Marie Doležalová. Vy děláte dneska divadlo, jestli se nepletu, ve Strašnickém divadle.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ve Strašnickým divadle už tolik ne, to se vlastně teďka přesunulo do Komedie, tak já už tam nejsem součástí toho souboru, ale jsem už druhým rokem na Fidlovačce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale když jste dělala v těch Strašnicích, to mě totiž zajímá, takový malinký problém. Jak je těžké dělat divadlo mimo to hlavní centrum a mimo vlastně ty renomované scény? Jak to bylo těžké?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, já jsem v tu dobu ještě studovala konzervatoř, byla jsem asi ve čtvrtým ročníku, takže pro mě vlastně, pro mě bylo nejdůležitější to, že jsem se poprvý dostala na jeviště a že jsem zkoušela s režisérkou Evou Bergerovou, takže takovýto přemýšlení, jako kolik přijde lidí a jak je to renomovaná scéna, tak to já jsem v tu chvíli vůbec neřešila, protože jsem byla ráda, že jsem mezi herci, že něco zkouším a ještě navíc jsem byla vyjukaná, protože vždycky napoprvý je to vlastně spoustu věcí okolo, takže jako sledovala jsem to tak jako okem, že to není úplně jednoduchý, že vždycky jako zpropagovat hru, dostat lidi ještě až do těch Strašnic, je opravdu těžký a proto jsem i vlastně teďka ráda, že ten soubor Company.cz se dostal z těch Strašnic vlastně zaslouženě do centra, do Divadla Komedie a jako dostal to za odměnu, že teď už není tak těžký zvát lidi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to samozřejmě, to už je v centru, to je to, o čem jsem mluvil jaksi v druhé fázi. Ale vy jste pro Strašnice psala taky nějaké hry? Napsala jste Krysy, ty se hrály tam?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ty se hrály v Divadle Na Prádle zase a to je teda taky divadlo v centru, ale taky trochu bokem na Malé Straně, takže ne vlastně úplně bokem, a tam jsme napsali s mým kamarádem Honzou Zemanem náš muzikál, protože my máme takovou hudební skupinu s Honzíkem Cinou, Miladou Vaňkátovou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, to se jmenuje Olats otesoc.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ale když si to přečtete obráceně, tak už víte, o co se jedná.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Tak to neprozrazujte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ať si to rozluští naši posluchači.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Přesně, v rozhlase je to ještě trošku těžký, když to člověk vidí napsaný, tak si to přečte pozpátku. No a my jsme skládali písničky a pak jsme se rozhodli, že protože na konzervatoři se vždycky v pátým nebo v šestým ročníku má dělat muzikál. A tam je to vždycky trochu problém, protože ty práva jsou drahý, takže škole shání, jakej muzikál, kterej není zas tak těžkej, koupit ty práva, aby ta třída mohla dělat. A my jsme teda přišli s vlastním nápadem a řekli jsme - my máme vlastní skupinu, děláme vlastní písničky, tak co kdybysme udělali vlastní muzikál, když je to vždycky takovej problém ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ušetříme.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... a ušetříme. No jenomže to vedení nám řeklo, že nám to nedovolí, protože řekli - no, jenomže to je, to my vám nemůžeme dovolit. My jsme si to ještě chtěli sami režírovat, oni nám řekli - radši pojďme najít nějakou klasickou hru se zpěvy. No takže my jsme tak jako uraženě si tu hru nechali někde jako v šuplíku a pak, pak přišel na náš koncert v Divadle Na Prádle pan Hruška, Petr Hruška, ředitel Divadla Na Prádle, viděl nás, dal se s náma do řeči. No my jsme řekli, no my tak máme v šuplíku ještě jeden muzikál, kterej a on no tak vidíte, tak, tak mi to přineste a pak nás nechal tam na jevišti si to nazkoušet a samozřejmě happy end americkej, potom přišlo vedení školy a řeklo - no to je tak krásný, teď nás to mrzí, že jsme vás to nenechali dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A Na Prádle už si našli diváci cestu, viďte?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Jo, tam si našli, i vlastně lidi ze školy a nám se docela povedlo, teď už to nehrajeme, ale povedlo se nám takový to představení, který není jako formálně úplně perfektní, ale má atmosféru, takže všichni se tam rádi vraceli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli se nepletu, jmenovalo se to kdysi Beseda, tuším, že měšťanská a začínali tam Voskovec s Werichem.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ano, přesně tak. My jsme se to dozvěděli asi v den premiéry, že to je jeviště, na kterým měli Voskovec s Werichem premiéru Vest pocket revue, takže jsme z toho byli úplně okouzlený, jakože ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to jdete v těch nejlepších stopách.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... no jsme si říkali, tak oni tady měli premiéru, my tady máme taky premiéru, byl to hezkej pocit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herečka Marie Doležalová je hostem Tandemu. Povídali jsme si o tom, jak hrála se svými kamarády v dětství pro rodiče a nějak jsme zapomněli takovou tu fázi, kdy to divadlo se pro vás stalo už vážnou záležitostí a vlastně povoláním? Takže kdy jste se rozhodla, že půjdete na konzervatoř? Bylo to pod dojmem toho, jak vám šlo to divadlo takhle v těch amatérských podmínkách?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No já jsem vlastně v tuhletu dobu, kdy jsme hráli ty scénky, tak maminka za mnou přišla a řekla mi, že by chtěla, abych chodila na klavír, že to je taková jako její podmínka a já jsem jí za to dneska vděčná, protože já jsem nechtěla a trpěla jsem nad tím klavírem, že mi to rovnou nejde, protože mně většinou, pokud se to teda netýká lyžování, tak mi všechno rovnou šlo, a k tomu mi mamka řekla, že si můžu vybrat, jestli chci chodit na tanec, výtvarku nebo dramaťák. A já jsem si v těch 10 letech teda kupodivu vybrala tanec, protože jsem prostě chtěla tančit. Ten dramaťák mi nepřišel nijak zajímavej. A pak jsem se k němu dostala o pár let později na osmiletým gymnáziu moje spolužačky říkaly, když ty pořád tady něco vymejšlíš, před hodinou dějepisu, ať zahrajeme 2. světovou válku jako legrační scénku třeba, tak co kdyby jsi s náma chodila na ten dramaťák. Tak já jsem řekla, tak jo, vyzkoušela jsem to a začala jsem chodit na dramaťák k Nadě Kábrtový v Trutnově a tam jsem teda pokračovala v tom svým hraní. No a paní učitelka mi řekla, že si myslí, že bych mohla zkusit na konzervatoř, takže by to její nápad, já jakoby jsem nikdy, co se týče toho herectví nic jako aktivně se nerozhodla, že jako teď bych tohle chtěla. Mě vždycky tak jako někam zaválo, někam, někdo mě jako něco řekl, tak jsem to poslechla a vlastně takhle to je celou dobu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyšte to, co jste řekla o těch scénkách z 2. světové války, to bylo jenom tak jako příklad nebo jste vážně jste něco takového inscenovali? Veselou scénku z války?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
To bylo jako ... to byl jako, to byl jako příklad. To si přesně nepamatuju, že bysme to hráli, ale já jsem to řekla jako příklad, protože my opravdu každou kapitolu, kterou jsme probírali, tak, tak jsme se jí snažili pojmout pro ty spolužáky, aby jako si zapamatovali ty důležitý fakta, protože vždycky mě to nebavilo si to jenom přečíst, tak třeba, já nevím, já si třeba pamatuju o nějakým sultánovi. Já jsem hrála sultána a hráli jsme, co bylo kolem něj, jaký války, jak to prožíval. Ono když se to tak jako zahraje, tak si to člověk sám zapamatuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyšte, vy v podstatě jste naplnili tu myšlenku Jana Amose Komenského škola hrou.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Škola hrou no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dokonalý. Věděli jste to vůbec, že děláte něco tak dokonalýho?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, nevěděli, ale dostali jsme za to vždycky jedničku, takže se nám to líbilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to si myslím, že se to muselo líbit všem teda. No, takže jste se dostala zaslouženě na konzervatoř, absolvovala jste konzervatoř, kdo byl s vámi v ročníku mimochodem?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
V ročníku se mnou byl Honza Cina například, Honza Hofman, kterej teďka funguje v tom strašnickým divadle, potažmo Company.cz. Veronika Nová, Míra Pánek ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta s vámi hraje v těch Krysách taky.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ta hrála, no to bylo naše ročníkový představení, takže tam vlastně jsou, tam byli všichni moji spolužáci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S Veronikou jsem si zahrál v jednom zájezdovém představení.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Jo, jo, jo, já vlastně o tom vím, no, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ona je skvělá. No tak to byl hezký ročník. Ráda vzpomínáte.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ráda vzpomínám. My jsme byli úžasná parta a já jsem právě i proto, když jsem vyšla tu konzervatoř a dostala jsem nabídku třeba do tý Fidlovačky, tak jsem si říkala, no jako hrozně se tam těším, ale nemůžu se stát, aby tam byl lepší kolektiv než ta naše třída, protože to bylo úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No a překvapilo mě to, protože jsem tam přišla a byl, no a já tomu nemůžu uvěřit, že, že jako takovýhle divadlo existuje v Praze, že tam opravdu mi to nahradilo tu třídu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No čekal jsem, že si Marie Doležalová, mladičká herečka, vybere někoho z takové té své generace spíš mezi klasiky humoru, protože mezi klasiky jsou i žijící samozřejmě, ale vybrala jste si někoho, kdo už bohužel mezi námi není, ale je to škoda, protože ten humor je samozřejmě hodně současný. Jak vás berou Šimek s Grossmannem?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, mně se tam na tom líbí, na tom jejich humoru, že je tam taková jako absurdnost nebo takový jako přehnaný prvky, který mně právě přijdou i jakou současný, protože dneska se v divadle dělá, já nevím, Seděl jsem sám v přeplněném kupé, tím jsem se prostě, ano, mlátili smíchy jako malý, protože mělo to něco, něco hrozně odvážnýho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nechci slevu zadarmo.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ano, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře, dáme si Šimka s Grossmannem a těšíme se.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes herečka Marie Doležalová. Možná pořád vám ten hlas je, kteří posloucháte náš pořad, známý a nedokážete si ji zařadit, tak já bych vám hned pomohl s tím, když nechodíte do Divadla na Fidlovačce, abyste si vzpomněli na seriál Comeback. Ano, tam je Marie Doležalová velice výrazná. Řekněte mi, tahleta příležitost pro vás byla určitě možná překvapivá, ale určitě velice příjemná, viďte?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Určitě. Já vlastně na týhletý roli, i když my už teď 3 roky netočíme, tak já vlastně pořád cejtím ten účinek toho, že zaprvý lidi si to pamatují a i mě z toho znají i přesně takhle, když někam přijdu na rozhovor, tak se to cituje ale já jsem za to hrozně ráda, protože byla to úžasná práce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak teď jste to vzala docela hákem, protože myslím, že Comeback si zaslouží trošičku většího pojednání.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že už třeba setkání s těmi herci, kteří tam hrají, myslím renomvanými herci, bylo pro vás určitě skvělé. Ale jaká je třeba atmosféra nebo byla atmosféra při tom natáčení, protože my to pořád bereme, že to probíhá, vy už, jak říkáte správně, 3 roky je to pasé.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No vlastně na tom bylo úžasný to, že Tomáš Baldýnský jako takovej supervizor toho projektu se rozhodl, že chce dělat český sitcom, což v tu chvíli, když jsme to začínali točit, tady vůbec nebylo a zdálo se to jako hrozně odvážná myšlenka, protože jako ne že by Češi neuměli dělat humor, samozřejmě umí, ale nikdo se nepokusil udělat takovej ten klasickej sitcom. A všichni se k tomu stavěli docela dost skepticky, když jsem třeba říkala, že to chystáme, že to točíme, tak všichni měli pocit, že to bude trapný, když to řeknu upřímně. Ale tam se sešla úžasná parta lidí kolem toho a bylo vidět, že všichni se vlastně hrozně snaží, aby to bylo kvalitní včetně toho, že ten scénáristický tým měl spoustu lidí, nepsal to jeden člověk, kterej jen tak jako po obýdku v pauze napíše humor, ale tam se opravdu Tomáš Baldánskej, Jirka Vaněk, Petra Soukupová se scházeli, já jsem jednou na tý jejich schůzce byla a nemohla jsem tomu věřit, jak oni 10 minut řešili jeden detail scénáře a opravdu měli rozkreslený linky postav, co dělá Ozzák, co do toho dělá Saša s Lexou a jak tam do toho dostanou Ivu, takže já jsem zjistila, že tam ta péče na těch scénářích byla hrozně velká, takže my potom jako herci jsme přišli k hotový věci a možná to znáte sám, že když je dobře napsaný scénář a vtipně, tak je vlastně polovina práce udělaná, protože potom se dá co hrát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Polovina, velice správně říkáte. Do jaké míry jste třeba mohli improvizovat?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, to je další věc, na kterou se mě lidi často ptají. Ono to tak působí, že je to vlastně takový spontánní, vlastně možná i improvizovaný, ale není. Tam tý improvizace, vlastně třeba Martin Dejdar byl v takový náladě, že si dovolil občas zaimprovizovat, ale jinak ty scénáře byly velmi pečlivě nazkoušený. My jsme měli dokonce, což nebývá na natáčení, hereckýho režiséra, kterýho děla Zdeněk Dušek, později Janek Jirků, a ten kromě toho, že tam byl kamerový režisér, který hlídal odkud kam jdeme, záběr a tak, tak ten herecký režisér s náma probíral ty naše motivace a hlavně, což je důležitý u toho Comebacku, hlídal, abysme drželi ten styl, protože nám, jak jsme to pak už točili, třeba 12 dílů bylo natočených, tak nám se třeba stávalo, že někdo začal už hrát moc civilně a byl moc vážný, takže za mnou přišel herecký režisér a řekl - hele, já vím, že je to smutný, že ti spadl ten pes z toho okna, ale nezapomeň, že jsme sitcom a ty to musíš prostě pořád hrát tak, abysme my jsme se u toho třískali smíchy, my nesmíme brečet. A pak zase třeba někdo jinej si na tom ujel jinak, že třeba zase už věděl, že hraje komedii, tak začal moc šaškovat, tak zase přišel herecký režisér a řekl - ty, nešaškuj mi tam, pořád to musím hrát, že je to vážná věc, pak my se budeme smát. Takže proto to byl pro mě úžasnej projekt v tom, že spousta lidí kolem se hrozně snažila, takže nás to taky nakoplo se hrozně snažit a ten výsledek potom vlastně pro mě už ani není překvapivej, protože, protože to není náhoda, protože to takhle bylo připravený, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem kdysi viděl, jak se točili Přátelé, ten slavnej americkej seriál, jak se scházeli při zkouškách, jimž byli přítomni už diváci, celý štáb gagmanů. Po každé replice, která nevzbudila smích v tom auditoriu, tak se sešli a bádali, kde je chyba, tak ono je to totiž potom na tom opravdu hodně vidět.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ano, je to tak. Vlastně to se taky stávalo, že my jsme si přečetli ten scénář a v nějakým místě to mělo být vtipný, v tu chvíli to nezafungovalo, tak jsme to hledali.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je herečka Marie Doležalová, ale nejenom herečka, také dramatička, by se dalo říct, protože vy jste po těch Krysách, muzikálu, na kterém jste se podílela vlastně velice výrazně, jste napsala druhou hru Zápalka, aneb Noc v kabaretu. Je to tak, jo?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Je to tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ještě něco dalšího?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, to byla jediná, já jsem se jenom zasmála tomu dramatička.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak zvykejte si na to. Dobře, tak když ne dramatička, tak určitě herečka, ale taky muzikantka a skladatelka. Ta skupina Olats otesoc, to znovu dávám našim posluchačům ...
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Šanci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... šanci, aby rozluštili tuhletu šarádu, tak pro tuhle skupinu skládáte písničky a hrajete taky na něco, na nějaký nástroj? Na to piáno, jak jste se učila?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No vlastně na piáno mě nechali kolegové ze skupiny hrát jenom jednu písničku, protože my tam máme výbornou klavíristku Miladu Vaňkátovou, která i skládá hudbu k těm našim písničkám. Já s Honzou Cinou děláme spíš texty nebo i všichni dohromady texty, ale já tam mám písničku něco o tom, že potkal jsem chlapečka, snažil se zvednout víko od kanálu a ta má opravdu jednoduchej klavírní ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je o zloději vík kanálů nebo?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne, to je o tom, že on brečí, ono mu to nešlo a v závěru přichází hrdina, kterej mu s tím pomůže zvednout to víko ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A spolu to odnesou do sběrny, ne?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No to možná navrhnu, že bysme mohli připsat druhou sloku, to je dobrej nápad.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to je dobrej nápad, no ale není to dobrej nápad s tím odnést to do sběrny. Ale jakou děláte muziku? Jakýho charakteru?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No my tomu vždycky říkáme herci zpívaj, někdo nás nazval revuální skupina, což docela sedí, protože my vlastně, jsou to písničky, který jsou vlastně jako scénky. My si vždycky vybereme třeba dechovku, kubánskou, kubánskej styl, popovou píseň a my vlastně složíme na to ne úplně parodii, to by bylo jako silný slovo, ale vlastně naši nějakou píseň v tomhle stylu, a napíšeme si k tomu text a potom to předvádíme, takže vlastně ty naše koncerty hodně začínaly jako takový divadelní setkání. My jsme hráli jenom na klavír, Tonička Vaňkátová na housličky, my jsme s Honzou stáli na pódiu a zpívali jsme a byla to sice píseň, ale zároveň to byla scénka a teď vlastně postupem, my fungujeme už asi 5, 6 let, už jsme přidali i ozvučení, bicí a už vlastně se dá u toho i tančit, ale pořád v tom základu je, že každá ta píseň je pro nás něčím, to, co nás baví, chceme, aby byla vtipná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy ovládáte taky angličtinu velice dobře asi, předpokládám, protože překládáte básničky.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, já úplně tu angličtinu tolik neovládám, tohleto je asi, to jsem překládala tak před 5 lety, a v Domu dětí a mládeže na Praze 8, kde jsme hráli tady s tou naší hudební skupinou, tak Jana Machalíková přišla s takovou úžasnou akcí a řekla - existuje básník Shel Silverstein, kterej píše pro děti jednoduchý, hrozně vtipný říkanky, a jí vadilo, že ho nikdo v Čechách nepřekládá. Hrozně by mě třeba zajímalo, jestli už teďka našel nějakýho překladatele, protože v tu dobu nebyly jeho překlady. Takže ona udělala takovou soutěž, sešli jsme se tam, mladý lidi a ona nám dala ty jeho říkanky a řekla - pojďme si to zkusit přeložit. Takže já vlastně ani tolik jsme jako nejsem tam dobrej angličtinář, ale přeložila jsem si slovo od slova, co ta básnička znamená a pak mě hrozně bavilo, snažit se to dávat do českejch veršů tak, aby tam zůstal ten příběh. Takže jsem si jich pár přeložila vlastně i potom sama doma, protože mě to hrozně chytlo a teďka někde jsou, no, tak zůstalo mi z toho to, že vlastně když někde vyjde můj životopis, tak se tam právě občas objeví, že i překládám básně, což takže vlastně já vždycky jsem se na něco vrhla a něco jsem si zkusila, pak na to zapomenu, už se tomu vůbec nevěnuju, ale vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My vám to připomeneme.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... přesně a z toho mi zbyde, že vlastně jsem dramatička, překládám básně, ještě by někde mohlo bejt, že se věnuju doma ručním pracím, protože jsem mýmu příteli loni k Vánocům upletla šálu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to si tam připíšu samozřejmě. Ale řekněte mi, pamatujete si některou z těch Silversteinových básniček třeba, v češtině myslím, že byste nám aspoň přiblížila, jak vypadají?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No tam bylo něco - kouknul jsem do nebe, bez žádné obavy a pak mi nateklo očima do hlavy. Tak to začínalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle, takovýhle říkanky.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Takovýhle říkanky, no. Vlastně trošku jako Šimek a Grossmann, takový jako absurdní zápletky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano přesně tak, kruh se nám uzavírá.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K výčtu těch aktivit herečky Marie Doležalové jsem zapomněl ještě to, že taky moderujete v televizi pořad Planeta YÓ, ale to není samozřejmě to gro vaší činnosti. Myslím, že se nespletu, když řeknu, že ho spatřujete hlavně tedy v hraní na Fidlovačce.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi, v čem vás tam teď můžeme vidět?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No my jsme měli premiéru hry Až naprší a uschne, anglické konzervačky. A potom vlastně účinkuju v Babičce, to je naše velmi oblíbený představení. Janek Jirků přepsal, sám zdramatizoval klasický dílo a musím říct, že jsou z toho všichni velmi překvapený, protože se jim na to ani moc nechce, když si představí Babička, jak udělají louku, jak udělají Viktorku, Bělidlo a tak dále, ale Jankovi se povedlo k tomu najít takovej klíč, že vlastně je tam 12letá herečka nám hraje Barunku a ona vzpomíná a vždycky to, na co vzpomíná, tak se tam zjeví na tom jevišti, máme úplně jednoduchou scénu a já tam hraji Kristlu. Eliška Balzerová hraje babičku, tak vlastně překvapivě pro všechny je z toho velmi silný představení a my to hrozně rádi hrajeme a hrozně rádi jsme, když potom lidi přijdou a třeba i jako můj tatínek mají slzy v očích, tak to je úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A není to jako taková pieta jaksi Boženy Němcové?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne, právě ne, tak, ne, ne, ne, to si myslím, že by nikoho nebavilo, kdyby, kdyby, já si myslím, že ty lidi nám to neříkají z povinnosti právě proto, že ano, je to česká klasika, měli bysme to mít rádi. To je takovej obecnej k tomu vztah, ale u toho představení najednou, Janek se hrozně snažil ty postavy oživit, aby to nebylo jenom ta klasická Babička, ale vlastně v tom divadle ten herec udělat ji nějak živě, musí jí dát nějaký vlastnosti a musí ji prostě předvést a Janek třeba Elišku nutil do toho, aby ta babička byla energická, on jí říkal Eliško, tý babičce v tu dobu byla asi 52 let, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... ona, ona vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... ona v podstatě Eliška přesluhuje, že.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Přesně tak. Takže to bylo jako vlastně na tom, takže ona třeba vyjde na jeviště a děti Vilímek s Janem si hrajou, že střílejí na knížepána a ona spadne na zem a dělá, že ji zabili, a oni k ní přiběhnou babičko, babičko, co je vám? A ona vstane, baf, děti se smějou. Takže takhle jsme se snažili jako, aby to bylo živý, takže já doufám, že to není pieta, neměla by bejt, je to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a kromě Babičky, na co byste ještě pozvala diváky na Fidlovačku?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No a kromě Babičky hrajeme s Ivou Pazderkovou a s Eliškou Balzerovou představení Tři holky jako květ. To je taky moc hezký představení, to se vždycky jsme rádi, když se povede, představení, který je vyprodaný. To je takovej základ, že ty lidi na to prostě chodí a reagujou. To je taková něco mezi komedií a vlastně celou dobu se ty lidi smějou, ale smějou se tomu, že my hrajeme tři postavy, já dceru, Iva maminku, Eliška babičku a my vyprávíme, co se nám stalo. Napsala to irská dramatička, takže s takovou jako drsností, s takovou jako satirou, ale vlastně jsou to hrozně těžký věci, který se nám dějou. Já třeba otěhotním, opustí mě přítel, Iva řeší, já nevím, že jí opustil manžel, ale pořád se tomu pořád, tak jak to vyprávíme, že se nic neděje, tak se tomu ty diváci u toho vlastně s náma třískají smíchy a na konci jim dojde, že, že takhle to je no, že ty věci jsou těžký, ale že se to dá zvládat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že Divadlo na Fidlovačce je takový splněný zázrak. Jednak to, že vůbec vstalo z popela jako Fénix, a jednak to, jak si rychle získalo diváky a jak si je skvěle drží, takže ať vám to samozřejmě divadlu, i vám, Marie, vydrží. Marie Doležalová, herečka, byla dnes hostem Tandemu. Já vám přeju zlomte vaz.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Vem vás čert a děkuju za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, tak.
--------------------
Tandem je na startu, tak všem, kteří jste si nás naladili, přeje dobrý den Jan Rosák. Dnes je tady se mnou sympatická mladá dívka, hned vám řeknu, že je trošku divné, jak vypadá civilně, většina z nás ji totiž viděla a pamatuje si jí jako takové trošičku podivínské stvoření s brýlemi nebo dokonce v mužském obleku, prostě jako trošku divnou osobu. Samozřejmě to všechno jsou a byly jen její role. Ona sama je půvabná a svým mladistvým úsměvem už více vypovídá o svém věku. Hostem Tandemu je herečka Marie Doležalová. Dobrý den.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hned po písničce se budeme pohybovat po ose Karviná - Trutnov - Praha. Vy samozřejmě víte proč, posluchačům vysvětlíme později,
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hned na úvod povídání s herečkou Marií Doležalovou řeknu dvě informace, které si trošku protiřečí. Mám je tady uvedeny, narozena v Karviné, pochází z Trutnova. Tak jak tomu mám rozumět?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, tak já vždycky říkám, že pocházím z Trutnova, protože jsem tam byla od jednoho roku svýho věku, takže to je takový moje město, kde jsem vyrůstala, prožila jsem dětství, ale když potom někdo doopravdy do nějakého rozhovoru napíše pochází z Trutnova, tak jsem to pak musela opravit, protože to není pravda, protože jsem se narodila v Karviné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jde o to, jestli odtamtud opravdu pocházíte, protože když se někdo narodí třeba jenom v porodnici v okresním městě a potom ho hned převezou zase do jeho bydliště, kde tráví dětství ...
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, já to, já to beru tak, že odtamtud pocházím, protože mám tam i rodinu, mám tam babičku s dědou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Trutnově.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... v Karviné právě, takže tam, tam já jezdím za rodinou, mám tam sestřenici, bratrance, velkou rodinu, takže se tam vracím často. Já jsem taková rozpolcená, no, já prostě tyhlety dvě místa jsou moje, odkud pocházím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak je to s tím Trutnovem teda?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
A s Trutnovem je to tak, že když mi byl jeden rok, tak naši se přestěhovali do Trutnova, maminka z Karviné, taťka z Pardubic, takže nejsme rodilí Trutnováci, takže nejsme, Trutnováci se většinou vyznačujou tím, že jsou to takoví ti horalové ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... jezdí na hory a radujou se, jakmile napadne sníh, třeba i v říjnu, tak všichni jdou štěstím bez sebe a v květnu, když ten sníh slejzá z Krkonoš, tak oni pláčou, takže to jako já jsem třeba nezdědila.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To není váš případ.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, to není můj případ a ani, ani tolik nelyžuju. Ačkoli Trutnov lyžuje celej, tak já opravdu jsem k tomu nějak přirostla. Ale jinak jako jsem Trurtnovačka zapřísáhlá, to jo, ale jenom nemám tady ty kořeny trutnovský, který jsou prostě spjatý s těma horama, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jenom odsud až po lyže, takhle.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ano, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tohleto, ale to je skutečně skoro až trestuhodné bych řekl v uvozovkách, protože my, kteří máme rádi lyžování, co bychom za to dali, kdybychom se třeba mohli trávit svoje dětství v Trutnově. Takže jste opravdu ani myšlenkami neskočila na lyže nikdy?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Jo, já jsem se naučila ve 12 lyžovat, což je podle mě docela pozdě, protože já jsem takovej člověk, že nemám ráda úplně, třeba na akrobacii ve škole jsem trpěla, protože takovýto dám to a zkusím to, skočím to, tak já prostě se jako bojím o to tělo, takže prostě já jsem se postavila na ty lyže, sjela jsem to, padala jsem a nebavilo mě to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tohleto já znám, to mám doma. Jmenuje se to moje manželka. Ale říká, že má v nohách takový pružiny, který se nechtějí ohnout.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale když tedy ne lyžování, tak co v tom dětství a útlém mládí bralo? To znamená, jaké byly vaše touhy vzhledem k dalšímu povolání třeba?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, vzhledem k dalšímu povolání se to tomu hodně blížilo, protože my jsme měli takovou partu kamarádů, děcek, a my jsme pořád našim rodičům hráli nějaký scénky a většinou to byla docela jako velká satira na to, jak se rodiče chovaj. Já, když si na to jako vzpomenu, třeba když byly volby, tak my jsme každýmu tomu rodičovi přidělili nějakou jeho fiktivní stranu. Jako například moje maminka neměla ráda, když se jako řvalo a když jsme hlučeli, tak ona měla stranu ticha, kde všichni museli bejt pořád potichu a šeptat a tak. A my jsme to vždycky nacvičili a rodiče se scházeli večer třeba v pátek, když měl někdo narozeniny, tak se scházeli, popíjeli a my vždycky kolem tý 10., když už byli v náladě, tak jsme za nima přišli a řekli jsme - my máme pro vás zase scénku. No a oni jak byli v takový veselý náladě, tak se vždycky jako hodně pobavili a my jsme měli pocit, že jsme velmi vtipný. Dneska s odstupem si říkám, že to mohlo bejt tak jako že, prostě se smáli opravdu hodně nám a třeba jsme nemuseli bejt až tak vtipný, ale mě to prostě začalo hrozně bavit. Takže tohle, nejenom to hrát, ale vlastně i to vymejšlet. Já jsem byla nejstarší z tý skupinky dětí, takže jsem to hodně i organizovalo, jakože Moňulko, ty budeš hrát tohle a Honzo, ty budeš hrát indiána a tohle bude vtipný, tak oni vždycky tak jako přikývli, poslechli mě, pak jsme to předvedli a opravdu to bylo vtipný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je hezký, že vám to i zůstalo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes herečka Marie Doležalová. Vy děláte dneska divadlo, jestli se nepletu, ve Strašnickém divadle.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ve Strašnickým divadle už tolik ne, to se vlastně teďka přesunulo do Komedie, tak já už tam nejsem součástí toho souboru, ale jsem už druhým rokem na Fidlovačce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale když jste dělala v těch Strašnicích, to mě totiž zajímá, takový malinký problém. Jak je těžké dělat divadlo mimo to hlavní centrum a mimo vlastně ty renomované scény? Jak to bylo těžké?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, já jsem v tu dobu ještě studovala konzervatoř, byla jsem asi ve čtvrtým ročníku, takže pro mě vlastně, pro mě bylo nejdůležitější to, že jsem se poprvý dostala na jeviště a že jsem zkoušela s režisérkou Evou Bergerovou, takže takovýto přemýšlení, jako kolik přijde lidí a jak je to renomovaná scéna, tak to já jsem v tu chvíli vůbec neřešila, protože jsem byla ráda, že jsem mezi herci, že něco zkouším a ještě navíc jsem byla vyjukaná, protože vždycky napoprvý je to vlastně spoustu věcí okolo, takže jako sledovala jsem to tak jako okem, že to není úplně jednoduchý, že vždycky jako zpropagovat hru, dostat lidi ještě až do těch Strašnic, je opravdu těžký a proto jsem i vlastně teďka ráda, že ten soubor Company.cz se dostal z těch Strašnic vlastně zaslouženě do centra, do Divadla Komedie a jako dostal to za odměnu, že teď už není tak těžký zvát lidi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to samozřejmě, to už je v centru, to je to, o čem jsem mluvil jaksi v druhé fázi. Ale vy jste pro Strašnice psala taky nějaké hry? Napsala jste Krysy, ty se hrály tam?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ty se hrály v Divadle Na Prádle zase a to je teda taky divadlo v centru, ale taky trochu bokem na Malé Straně, takže ne vlastně úplně bokem, a tam jsme napsali s mým kamarádem Honzou Zemanem náš muzikál, protože my máme takovou hudební skupinu s Honzíkem Cinou, Miladou Vaňkátovou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, to se jmenuje Olats otesoc.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ale když si to přečtete obráceně, tak už víte, o co se jedná.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Tak to neprozrazujte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ať si to rozluští naši posluchači.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Přesně, v rozhlase je to ještě trošku těžký, když to člověk vidí napsaný, tak si to přečte pozpátku. No a my jsme skládali písničky a pak jsme se rozhodli, že protože na konzervatoři se vždycky v pátým nebo v šestým ročníku má dělat muzikál. A tam je to vždycky trochu problém, protože ty práva jsou drahý, takže škole shání, jakej muzikál, kterej není zas tak těžkej, koupit ty práva, aby ta třída mohla dělat. A my jsme teda přišli s vlastním nápadem a řekli jsme - my máme vlastní skupinu, děláme vlastní písničky, tak co kdybysme udělali vlastní muzikál, když je to vždycky takovej problém ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ušetříme.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... a ušetříme. No jenomže to vedení nám řeklo, že nám to nedovolí, protože řekli - no, jenomže to je, to my vám nemůžeme dovolit. My jsme si to ještě chtěli sami režírovat, oni nám řekli - radši pojďme najít nějakou klasickou hru se zpěvy. No takže my jsme tak jako uraženě si tu hru nechali někde jako v šuplíku a pak, pak přišel na náš koncert v Divadle Na Prádle pan Hruška, Petr Hruška, ředitel Divadla Na Prádle, viděl nás, dal se s náma do řeči. No my jsme řekli, no my tak máme v šuplíku ještě jeden muzikál, kterej a on no tak vidíte, tak, tak mi to přineste a pak nás nechal tam na jevišti si to nazkoušet a samozřejmě happy end americkej, potom přišlo vedení školy a řeklo - no to je tak krásný, teď nás to mrzí, že jsme vás to nenechali dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A Na Prádle už si našli diváci cestu, viďte?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Jo, tam si našli, i vlastně lidi ze školy a nám se docela povedlo, teď už to nehrajeme, ale povedlo se nám takový to představení, který není jako formálně úplně perfektní, ale má atmosféru, takže všichni se tam rádi vraceli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli se nepletu, jmenovalo se to kdysi Beseda, tuším, že měšťanská a začínali tam Voskovec s Werichem.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ano, přesně tak. My jsme se to dozvěděli asi v den premiéry, že to je jeviště, na kterým měli Voskovec s Werichem premiéru Vest pocket revue, takže jsme z toho byli úplně okouzlený, jakože ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to jdete v těch nejlepších stopách.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... no jsme si říkali, tak oni tady měli premiéru, my tady máme taky premiéru, byl to hezkej pocit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herečka Marie Doležalová je hostem Tandemu. Povídali jsme si o tom, jak hrála se svými kamarády v dětství pro rodiče a nějak jsme zapomněli takovou tu fázi, kdy to divadlo se pro vás stalo už vážnou záležitostí a vlastně povoláním? Takže kdy jste se rozhodla, že půjdete na konzervatoř? Bylo to pod dojmem toho, jak vám šlo to divadlo takhle v těch amatérských podmínkách?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No já jsem vlastně v tuhletu dobu, kdy jsme hráli ty scénky, tak maminka za mnou přišla a řekla mi, že by chtěla, abych chodila na klavír, že to je taková jako její podmínka a já jsem jí za to dneska vděčná, protože já jsem nechtěla a trpěla jsem nad tím klavírem, že mi to rovnou nejde, protože mně většinou, pokud se to teda netýká lyžování, tak mi všechno rovnou šlo, a k tomu mi mamka řekla, že si můžu vybrat, jestli chci chodit na tanec, výtvarku nebo dramaťák. A já jsem si v těch 10 letech teda kupodivu vybrala tanec, protože jsem prostě chtěla tančit. Ten dramaťák mi nepřišel nijak zajímavej. A pak jsem se k němu dostala o pár let později na osmiletým gymnáziu moje spolužačky říkaly, když ty pořád tady něco vymejšlíš, před hodinou dějepisu, ať zahrajeme 2. světovou válku jako legrační scénku třeba, tak co kdyby jsi s náma chodila na ten dramaťák. Tak já jsem řekla, tak jo, vyzkoušela jsem to a začala jsem chodit na dramaťák k Nadě Kábrtový v Trutnově a tam jsem teda pokračovala v tom svým hraní. No a paní učitelka mi řekla, že si myslí, že bych mohla zkusit na konzervatoř, takže by to její nápad, já jakoby jsem nikdy, co se týče toho herectví nic jako aktivně se nerozhodla, že jako teď bych tohle chtěla. Mě vždycky tak jako někam zaválo, někam, někdo mě jako něco řekl, tak jsem to poslechla a vlastně takhle to je celou dobu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyšte to, co jste řekla o těch scénkách z 2. světové války, to bylo jenom tak jako příklad nebo jste vážně jste něco takového inscenovali? Veselou scénku z války?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
To bylo jako ... to byl jako, to byl jako příklad. To si přesně nepamatuju, že bysme to hráli, ale já jsem to řekla jako příklad, protože my opravdu každou kapitolu, kterou jsme probírali, tak, tak jsme se jí snažili pojmout pro ty spolužáky, aby jako si zapamatovali ty důležitý fakta, protože vždycky mě to nebavilo si to jenom přečíst, tak třeba, já nevím, já si třeba pamatuju o nějakým sultánovi. Já jsem hrála sultána a hráli jsme, co bylo kolem něj, jaký války, jak to prožíval. Ono když se to tak jako zahraje, tak si to člověk sám zapamatuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyšte, vy v podstatě jste naplnili tu myšlenku Jana Amose Komenského škola hrou.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Škola hrou no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dokonalý. Věděli jste to vůbec, že děláte něco tak dokonalýho?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, nevěděli, ale dostali jsme za to vždycky jedničku, takže se nám to líbilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to si myslím, že se to muselo líbit všem teda. No, takže jste se dostala zaslouženě na konzervatoř, absolvovala jste konzervatoř, kdo byl s vámi v ročníku mimochodem?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
V ročníku se mnou byl Honza Cina například, Honza Hofman, kterej teďka funguje v tom strašnickým divadle, potažmo Company.cz. Veronika Nová, Míra Pánek ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta s vámi hraje v těch Krysách taky.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ta hrála, no to bylo naše ročníkový představení, takže tam vlastně jsou, tam byli všichni moji spolužáci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S Veronikou jsem si zahrál v jednom zájezdovém představení.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Jo, jo, jo, já vlastně o tom vím, no, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ona je skvělá. No tak to byl hezký ročník. Ráda vzpomínáte.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ráda vzpomínám. My jsme byli úžasná parta a já jsem právě i proto, když jsem vyšla tu konzervatoř a dostala jsem nabídku třeba do tý Fidlovačky, tak jsem si říkala, no jako hrozně se tam těším, ale nemůžu se stát, aby tam byl lepší kolektiv než ta naše třída, protože to bylo úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No a překvapilo mě to, protože jsem tam přišla a byl, no a já tomu nemůžu uvěřit, že, že jako takovýhle divadlo existuje v Praze, že tam opravdu mi to nahradilo tu třídu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No čekal jsem, že si Marie Doležalová, mladičká herečka, vybere někoho z takové té své generace spíš mezi klasiky humoru, protože mezi klasiky jsou i žijící samozřejmě, ale vybrala jste si někoho, kdo už bohužel mezi námi není, ale je to škoda, protože ten humor je samozřejmě hodně současný. Jak vás berou Šimek s Grossmannem?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, mně se tam na tom líbí, na tom jejich humoru, že je tam taková jako absurdnost nebo takový jako přehnaný prvky, který mně právě přijdou i jakou současný, protože dneska se v divadle dělá, já nevím, Seděl jsem sám v přeplněném kupé, tím jsem se prostě, ano, mlátili smíchy jako malý, protože mělo to něco, něco hrozně odvážnýho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nechci slevu zadarmo.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ano, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře, dáme si Šimka s Grossmannem a těšíme se.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes herečka Marie Doležalová. Možná pořád vám ten hlas je, kteří posloucháte náš pořad, známý a nedokážete si ji zařadit, tak já bych vám hned pomohl s tím, když nechodíte do Divadla na Fidlovačce, abyste si vzpomněli na seriál Comeback. Ano, tam je Marie Doležalová velice výrazná. Řekněte mi, tahleta příležitost pro vás byla určitě možná překvapivá, ale určitě velice příjemná, viďte?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Určitě. Já vlastně na týhletý roli, i když my už teď 3 roky netočíme, tak já vlastně pořád cejtím ten účinek toho, že zaprvý lidi si to pamatují a i mě z toho znají i přesně takhle, když někam přijdu na rozhovor, tak se to cituje ale já jsem za to hrozně ráda, protože byla to úžasná práce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak teď jste to vzala docela hákem, protože myslím, že Comeback si zaslouží trošičku většího pojednání.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že už třeba setkání s těmi herci, kteří tam hrají, myslím renomvanými herci, bylo pro vás určitě skvělé. Ale jaká je třeba atmosféra nebo byla atmosféra při tom natáčení, protože my to pořád bereme, že to probíhá, vy už, jak říkáte správně, 3 roky je to pasé.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No vlastně na tom bylo úžasný to, že Tomáš Baldýnský jako takovej supervizor toho projektu se rozhodl, že chce dělat český sitcom, což v tu chvíli, když jsme to začínali točit, tady vůbec nebylo a zdálo se to jako hrozně odvážná myšlenka, protože jako ne že by Češi neuměli dělat humor, samozřejmě umí, ale nikdo se nepokusil udělat takovej ten klasickej sitcom. A všichni se k tomu stavěli docela dost skepticky, když jsem třeba říkala, že to chystáme, že to točíme, tak všichni měli pocit, že to bude trapný, když to řeknu upřímně. Ale tam se sešla úžasná parta lidí kolem toho a bylo vidět, že všichni se vlastně hrozně snaží, aby to bylo kvalitní včetně toho, že ten scénáristický tým měl spoustu lidí, nepsal to jeden člověk, kterej jen tak jako po obýdku v pauze napíše humor, ale tam se opravdu Tomáš Baldánskej, Jirka Vaněk, Petra Soukupová se scházeli, já jsem jednou na tý jejich schůzce byla a nemohla jsem tomu věřit, jak oni 10 minut řešili jeden detail scénáře a opravdu měli rozkreslený linky postav, co dělá Ozzák, co do toho dělá Saša s Lexou a jak tam do toho dostanou Ivu, takže já jsem zjistila, že tam ta péče na těch scénářích byla hrozně velká, takže my potom jako herci jsme přišli k hotový věci a možná to znáte sám, že když je dobře napsaný scénář a vtipně, tak je vlastně polovina práce udělaná, protože potom se dá co hrát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Polovina, velice správně říkáte. Do jaké míry jste třeba mohli improvizovat?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, to je další věc, na kterou se mě lidi často ptají. Ono to tak působí, že je to vlastně takový spontánní, vlastně možná i improvizovaný, ale není. Tam tý improvizace, vlastně třeba Martin Dejdar byl v takový náladě, že si dovolil občas zaimprovizovat, ale jinak ty scénáře byly velmi pečlivě nazkoušený. My jsme měli dokonce, což nebývá na natáčení, hereckýho režiséra, kterýho děla Zdeněk Dušek, později Janek Jirků, a ten kromě toho, že tam byl kamerový režisér, který hlídal odkud kam jdeme, záběr a tak, tak ten herecký režisér s náma probíral ty naše motivace a hlavně, což je důležitý u toho Comebacku, hlídal, abysme drželi ten styl, protože nám, jak jsme to pak už točili, třeba 12 dílů bylo natočených, tak nám se třeba stávalo, že někdo začal už hrát moc civilně a byl moc vážný, takže za mnou přišel herecký režisér a řekl - hele, já vím, že je to smutný, že ti spadl ten pes z toho okna, ale nezapomeň, že jsme sitcom a ty to musíš prostě pořád hrát tak, abysme my jsme se u toho třískali smíchy, my nesmíme brečet. A pak zase třeba někdo jinej si na tom ujel jinak, že třeba zase už věděl, že hraje komedii, tak začal moc šaškovat, tak zase přišel herecký režisér a řekl - ty, nešaškuj mi tam, pořád to musím hrát, že je to vážná věc, pak my se budeme smát. Takže proto to byl pro mě úžasnej projekt v tom, že spousta lidí kolem se hrozně snažila, takže nás to taky nakoplo se hrozně snažit a ten výsledek potom vlastně pro mě už ani není překvapivej, protože, protože to není náhoda, protože to takhle bylo připravený, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem kdysi viděl, jak se točili Přátelé, ten slavnej americkej seriál, jak se scházeli při zkouškách, jimž byli přítomni už diváci, celý štáb gagmanů. Po každé replice, která nevzbudila smích v tom auditoriu, tak se sešli a bádali, kde je chyba, tak ono je to totiž potom na tom opravdu hodně vidět.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ano, je to tak. Vlastně to se taky stávalo, že my jsme si přečetli ten scénář a v nějakým místě to mělo být vtipný, v tu chvíli to nezafungovalo, tak jsme to hledali.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je herečka Marie Doležalová, ale nejenom herečka, také dramatička, by se dalo říct, protože vy jste po těch Krysách, muzikálu, na kterém jste se podílela vlastně velice výrazně, jste napsala druhou hru Zápalka, aneb Noc v kabaretu. Je to tak, jo?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Je to tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ještě něco dalšího?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, to byla jediná, já jsem se jenom zasmála tomu dramatička.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak zvykejte si na to. Dobře, tak když ne dramatička, tak určitě herečka, ale taky muzikantka a skladatelka. Ta skupina Olats otesoc, to znovu dávám našim posluchačům ...
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Šanci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... šanci, aby rozluštili tuhletu šarádu, tak pro tuhle skupinu skládáte písničky a hrajete taky na něco, na nějaký nástroj? Na to piáno, jak jste se učila?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No vlastně na piáno mě nechali kolegové ze skupiny hrát jenom jednu písničku, protože my tam máme výbornou klavíristku Miladu Vaňkátovou, která i skládá hudbu k těm našim písničkám. Já s Honzou Cinou děláme spíš texty nebo i všichni dohromady texty, ale já tam mám písničku něco o tom, že potkal jsem chlapečka, snažil se zvednout víko od kanálu a ta má opravdu jednoduchej klavírní ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je o zloději vík kanálů nebo?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne, to je o tom, že on brečí, ono mu to nešlo a v závěru přichází hrdina, kterej mu s tím pomůže zvednout to víko ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A spolu to odnesou do sběrny, ne?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No to možná navrhnu, že bysme mohli připsat druhou sloku, to je dobrej nápad.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to je dobrej nápad, no ale není to dobrej nápad s tím odnést to do sběrny. Ale jakou děláte muziku? Jakýho charakteru?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No my tomu vždycky říkáme herci zpívaj, někdo nás nazval revuální skupina, což docela sedí, protože my vlastně, jsou to písničky, který jsou vlastně jako scénky. My si vždycky vybereme třeba dechovku, kubánskou, kubánskej styl, popovou píseň a my vlastně složíme na to ne úplně parodii, to by bylo jako silný slovo, ale vlastně naši nějakou píseň v tomhle stylu, a napíšeme si k tomu text a potom to předvádíme, takže vlastně ty naše koncerty hodně začínaly jako takový divadelní setkání. My jsme hráli jenom na klavír, Tonička Vaňkátová na housličky, my jsme s Honzou stáli na pódiu a zpívali jsme a byla to sice píseň, ale zároveň to byla scénka a teď vlastně postupem, my fungujeme už asi 5, 6 let, už jsme přidali i ozvučení, bicí a už vlastně se dá u toho i tančit, ale pořád v tom základu je, že každá ta píseň je pro nás něčím, to, co nás baví, chceme, aby byla vtipná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy ovládáte taky angličtinu velice dobře asi, předpokládám, protože překládáte básničky.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No, já úplně tu angličtinu tolik neovládám, tohleto je asi, to jsem překládala tak před 5 lety, a v Domu dětí a mládeže na Praze 8, kde jsme hráli tady s tou naší hudební skupinou, tak Jana Machalíková přišla s takovou úžasnou akcí a řekla - existuje básník Shel Silverstein, kterej píše pro děti jednoduchý, hrozně vtipný říkanky, a jí vadilo, že ho nikdo v Čechách nepřekládá. Hrozně by mě třeba zajímalo, jestli už teďka našel nějakýho překladatele, protože v tu dobu nebyly jeho překlady. Takže ona udělala takovou soutěž, sešli jsme se tam, mladý lidi a ona nám dala ty jeho říkanky a řekla - pojďme si to zkusit přeložit. Takže já vlastně ani tolik jsme jako nejsem tam dobrej angličtinář, ale přeložila jsem si slovo od slova, co ta básnička znamená a pak mě hrozně bavilo, snažit se to dávat do českejch veršů tak, aby tam zůstal ten příběh. Takže jsem si jich pár přeložila vlastně i potom sama doma, protože mě to hrozně chytlo a teďka někde jsou, no, tak zůstalo mi z toho to, že vlastně když někde vyjde můj životopis, tak se tam právě občas objeví, že i překládám básně, což takže vlastně já vždycky jsem se na něco vrhla a něco jsem si zkusila, pak na to zapomenu, už se tomu vůbec nevěnuju, ale vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My vám to připomeneme.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... přesně a z toho mi zbyde, že vlastně jsem dramatička, překládám básně, ještě by někde mohlo bejt, že se věnuju doma ručním pracím, protože jsem mýmu příteli loni k Vánocům upletla šálu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to si tam připíšu samozřejmě. Ale řekněte mi, pamatujete si některou z těch Silversteinových básniček třeba, v češtině myslím, že byste nám aspoň přiblížila, jak vypadají?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No tam bylo něco - kouknul jsem do nebe, bez žádné obavy a pak mi nateklo očima do hlavy. Tak to začínalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle, takovýhle říkanky.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Takovýhle říkanky, no. Vlastně trošku jako Šimek a Grossmann, takový jako absurdní zápletky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano přesně tak, kruh se nám uzavírá.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K výčtu těch aktivit herečky Marie Doležalové jsem zapomněl ještě to, že taky moderujete v televizi pořad Planeta YÓ, ale to není samozřejmě to gro vaší činnosti. Myslím, že se nespletu, když řeknu, že ho spatřujete hlavně tedy v hraní na Fidlovačce.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi, v čem vás tam teď můžeme vidět?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No my jsme měli premiéru hry Až naprší a uschne, anglické konzervačky. A potom vlastně účinkuju v Babičce, to je naše velmi oblíbený představení. Janek Jirků přepsal, sám zdramatizoval klasický dílo a musím říct, že jsou z toho všichni velmi překvapený, protože se jim na to ani moc nechce, když si představí Babička, jak udělají louku, jak udělají Viktorku, Bělidlo a tak dále, ale Jankovi se povedlo k tomu najít takovej klíč, že vlastně je tam 12letá herečka nám hraje Barunku a ona vzpomíná a vždycky to, na co vzpomíná, tak se tam zjeví na tom jevišti, máme úplně jednoduchou scénu a já tam hraji Kristlu. Eliška Balzerová hraje babičku, tak vlastně překvapivě pro všechny je z toho velmi silný představení a my to hrozně rádi hrajeme a hrozně rádi jsme, když potom lidi přijdou a třeba i jako můj tatínek mají slzy v očích, tak to je úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A není to jako taková pieta jaksi Boženy Němcové?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne, právě ne, tak, ne, ne, ne, to si myslím, že by nikoho nebavilo, kdyby, kdyby, já si myslím, že ty lidi nám to neříkají z povinnosti právě proto, že ano, je to česká klasika, měli bysme to mít rádi. To je takovej obecnej k tomu vztah, ale u toho představení najednou, Janek se hrozně snažil ty postavy oživit, aby to nebylo jenom ta klasická Babička, ale vlastně v tom divadle ten herec udělat ji nějak živě, musí jí dát nějaký vlastnosti a musí ji prostě předvést a Janek třeba Elišku nutil do toho, aby ta babička byla energická, on jí říkal Eliško, tý babičce v tu dobu byla asi 52 let, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
... ona, ona vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... ona v podstatě Eliška přesluhuje, že.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Přesně tak. Takže to bylo jako vlastně na tom, takže ona třeba vyjde na jeviště a děti Vilímek s Janem si hrajou, že střílejí na knížepána a ona spadne na zem a dělá, že ji zabili, a oni k ní přiběhnou babičko, babičko, co je vám? A ona vstane, baf, děti se smějou. Takže takhle jsme se snažili jako, aby to bylo živý, takže já doufám, že to není pieta, neměla by bejt, je to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a kromě Babičky, na co byste ještě pozvala diváky na Fidlovačku?
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
No a kromě Babičky hrajeme s Ivou Pazderkovou a s Eliškou Balzerovou představení Tři holky jako květ. To je taky moc hezký představení, to se vždycky jsme rádi, když se povede, představení, který je vyprodaný. To je takovej základ, že ty lidi na to prostě chodí a reagujou. To je taková něco mezi komedií a vlastně celou dobu se ty lidi smějou, ale smějou se tomu, že my hrajeme tři postavy, já dceru, Iva maminku, Eliška babičku a my vyprávíme, co se nám stalo. Napsala to irská dramatička, takže s takovou jako drsností, s takovou jako satirou, ale vlastně jsou to hrozně těžký věci, který se nám dějou. Já třeba otěhotním, opustí mě přítel, Iva řeší, já nevím, že jí opustil manžel, ale pořád se tomu pořád, tak jak to vyprávíme, že se nic neděje, tak se tomu ty diváci u toho vlastně s náma třískají smíchy a na konci jim dojde, že, že takhle to je no, že ty věci jsou těžký, ale že se to dá zvládat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že Divadlo na Fidlovačce je takový splněný zázrak. Jednak to, že vůbec vstalo z popela jako Fénix, a jednak to, jak si rychle získalo diváky a jak si je skvěle drží, takže ať vám to samozřejmě divadlu, i vám, Marie, vydrží. Marie Doležalová, herečka, byla dnes hostem Tandemu. Já vám přeju zlomte vaz.
Marie DOLEŽALOVÁ, herečka
--------------------
Vem vás čert a děkuju za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, tak.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
