Mars 2
Minulý pátek jsem tu u příležitosti nynějšího všeobecného návratu zájmu o kosmonautiku a o planetu Mars zvláště začal mluvit o jazykovém zákulisí pojmenování dnes populární planety Mars. A stačil jsem jen stručně vylíčit historii pojmenování planet vůbec; od starého řeckého pojmenovávání planet podle jejich vzhledu přes babylónský nápad, převzatý Řeky a od nich Římany, dávat planetám jména bohů až k české obrozenecké snaze mít planety pojmenované hezky česky.
V téhle souvislosti neodolám, abych neřekl, že obrozenci se do astronomické češtiny kromě názvů planet jako Dobropán, Krasopaní, Smrtonoš a Hladolet pokusili zavést i výraz pobludice, což je vlastně překlad původně řeckého planeta. Staří pozorovatelé se domnívali, že pohyb planet po obloze není řízený žádnými zákony, že jsou to hvězdy, jen tak bloudicí, řecky plánes. S dalšími českými názvy měli obrozenci větší úspěch, i když ne dokonalý. Měsícům planet říkali družice, což je slovo, které my dnes používáme spíš pro umělé satelity, a komety pro ně byly vlasatice, a to je slovo, kterému rozumíme, ale pro komety dnes nepoužíváme.
Ale vraťme se konečně k Marsu, kterým jsme začali. Tato planeta se vpředalexandrovském Řecku jmenovala Plamenný, v Babylónii Nergal, v pozdějším Řecku Áres a dnešní mezinárodní jméno dostala ve starém Římě. Mars byl stejně jako babylónský Nergal a řecký Áres bohem války, ale ne odjakživa. Mars, než se stal oficiálním římským bohem války a po svém otci Jupiterovi vlastně druhým nejvyšším bohem, měl za sebou lepší minulost. Původně byl bohem úrody, polí, lesů a jara. Jak to přišlo, že se Mars stal ze sympatického zemědělského boha nesympatickým válečníkem, není úplně jasné. Snad tu hrálo roli to, že už rolnický Mars býval uctíván v oštěpu. Za důkaz, že Mars byl původně zemědělským bohem, se pokládá to, že jeho jménem byl nazván náš třetí a římský první měsíc v roce, česky březen, latinsky Martius, německy März, anglicky march, rusky mart, slovensky marec. V březnu totiž v Římě začínají zemědělské práce. Oponenti zemědělského původu boha Marta však konstatují, že v březnu se za starého Říma vyráželo nejen do polí, ale i do pole, toho válečného. Oschly cesty a pod Martovou ochranou se mohlo zase začít dobývat.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.