Mašiny už mi chybí, ale většinu času chci být se svou dcerou, říká strojvedoucí Julie Holcová
Strojvedoucí Julii Holcové z Prahy-východ je 36 let a zhruba 6 let jezdí u Českých drah. Teď aktuálně je ale na mateřské dovolené a stará se o svou půlroční dcerku Báru.
„Mašiny už mi chybí, ale ještě bych se nechtěla vrátit nastálo. Většinu času chci být s Barčou a sledovat, jak roste,“ říká šťastná novopečená maminka. Julča (pozn. red. Tak jí říkají železničáři) o sobě říká, že se s technikou v krvi zřejmě narodila. Její partner je také ´nádražák´. Lokomotivy ovšem neřídí, ale opravuje je. Oba se mašinkám vždy věnovali, i když nepracovali. Teď jim zabírá veškerý čas nová členka rodiny.
Julča už jako dítě jezdila s tatínkem a dědečkem na železničářské výstavy, akce nebo třeba parní jízdy. Další její velkou vášní je vaření a pečení (ne buchet, ale hlavně masa). „Vystudovala jsem Střední železniční školu, obor Operátor provozu a ekonomiky dopravy. Pracovala jsem jako konstruktér kolejových vozidel, pak jsem se na půl roku přemístila do amerického Seattlu a tam kontrolovala správnost technických výkresů tramvají,“ popisuje své počáteční železničářské zkušenosti.
„Když jsem dělala střední školu, často jsem jezdila do železničního muzea v Lužné u Rakovníka, abych tam pomohla s renovací parních mašinek. Ty jsou mojí srdeční záležitostí. Takže jsem např. brousila, natírala… A za odměnu jsem pak mohla při nějaké parní jízdě přikládat do kotle. Pod odborným dohledem jsem si mohla naházet pár metráčků uhlí přímo do srdce parní mašiny. Neskutečný zážitek…,“ usmívá se Julie Holcová.
Než nastoupila na mateřskou dovolenou, nejčastěji řídila CitiElefanty na příměstských linkách v Praze. S Julií Holcovou jste se tak nejčastěji mohli svézt např. z Prahy do Berouna, Českého Brodu, Benešova nebo Lysé nad Labem. Z lokomotiv má nejraději např. Bardotky, Brejlovce, Šuplíky, Hydry a Panťáky. „Mým velkým snem je řídit ozubnicovou lokomotivu Rakušanku,“ dodává Julie.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
