Máslo na hlavě

Máslo figuruje v mnoha slovních spojeních a obratech. Když mluvíme jako když másla ukrajuje, mluvíme přívětivě. Když s někým jednáme jako s máslem, jednáme s ním opatrně, když nám něco jde jako po másle, jde nám to hladce. Stejně hladce, jako když nůž vjede do másla. Všechny ty obraty jsou srozumitelné, bez přemýšlení zhruba víme, jak vznikly - z toho, že máslo je měkké, hladké, snadno taje a v neposlední řadě je i chuťově příjemné. S máslem na hlavě je to nepochopitelnější. Pravda, představa, že mám zcela konkrétní čtvrtku másla na hlavě, není moc příjemná, protože když ji tam budu mít delší dobu, roztaje a dost eklhaft způsobem mi znečistí vlasy, hlavu, možná i šaty... Ale co to má co společného s nějakou vinou, s nečestnými činy...

Michal Novotný

Naše úsloví pochází z Francie, k nám se dostalo až poměrně nedávno, první jeho doklady v českých textech jsou z roku 1900. Ve francouzštině však žije mnohem déle. Pařížský prefekt a bývalý kriminálník Jean Vidocq ho znal už počátkem 19. století z hantýrky zlodějů a domníval se, že pochází z hebrejštiny. Dnes se soudí, že úsloví vzniklo dokonce už v 15. století a že odkazuje na středověký trest pro nepoctivé trhovkyně, které kazily máslo tím, že do něj přidávaly různé příměsi. Když se na to přišlo, musela si přistižená dáma dát inkriminovanou hrudku másla na hlavu, postavit se na slunce a následovalo to, co jsem před chvilkou vyjádřil slovem eklhaft. A k tomu ještě byla veřejná ostuda.

Abych dnešní téma vyčerpal, musím dodat, že slovo máslo je všeslovanské, že pochází od slovesa mazat, které je praslovanské a má indoevropský původ. Máslo, stejně jako mast, která má stejný původ, je to, co se dobře maže.