Máte rádi maso a chcete hubnout? Poradili jsme podle čeho si máte vybrat to nejlepší

13. říjen 2011

Dozvěděli jste se, jaké jsou druhy masa, a které je nejvhodnější pro hubnutí. Zdali existuje nějaké zapovězené maso a v čem nám maso prospívá a kolik ho máme denně sníst. Pověděli jsme si, jaké úpravy masa upřednostňovat.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pěkný kus masa si dáme teď v našem seriálu Hubněte zdravě, který začíná, s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, dobrý den.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne, Patriku. To tedy bude velký kus masa.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je to maso opravdu tak důležité pro nás i pro to hubnutí?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je velmi zajímavá otázka. Vždycky se tady bavíme o tom, že vlastně záleží na tom, jakou ten člověk má hmotnost, jaké dělá aktivity. Vlastně na tom, jaký životní styl ten daný člověk má. To znamená, existuje samozřejmě spousta studií o tom, že vegetariánská strava nebo ještě lépe vegetariánská strava s příjmem ryb je v podstatě nejlepší dostupná strava, kterou máme. To znamená, člověk po dobu minimálně deset tisíc let je v podstatě schopen být vegetariánem do té doby, dokud jsme byli nomádi, to znamená, cestovali jsme v těch malých skupinkách za zvěří, tak vlastně člověk byl tvor, který se pohyboval v přírodě, byl vlastně všežravec, náš trávicí systém stále je všežravý trávicí systém. Nejlépe je podobný trávicímu systému prasete, což je, samozřejmě opice je vegetarián, opice není masožravec. Nejsme šelmy, to znamená, náš trávicí trakt je delší než u šelem. Šelmy mají velmi krátký trávicí trakt.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Syrové maso také třeba /nesrozumitelné/.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže znovu zpátky k tomu, zda to maso musíme. V dnešní době, kdy většina z nás vlastně žije sedavým způsobem života, prakticky se nepohybujeme příliš venku, neděláme příliš mnoho svalové činnosti, rozhodně nezvedáme těžkou zátěž, tak nutně rozhodně maso konzumovat nemusíme. Minimálně nemusíme ho konzumovat denně.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, ty bílkoviny, kvůli kterým to maso jíme, můžeme nahradit jiným zdrojem, luštěniny a tak.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě. Chci zdůraznit, že luštěniny jsou v podstatě potraviny, které obsahují veškeré živiny, to znamená, bílkoviny, sacharidy i trochu tuků. A pokud jsou upraveny správným způsobem, tak bývají i dobře stravitelné. Tady většina lidí se bojí toho nadýmání, například po čočce nebo po dalších typech luštěnin, to vždycky záleží na tom, jak trénovaný je náš trávicí trakt, protože zdroje rostlinných bílkovin na rozdíl od toho masa jsou vlastně ve větším objemu. Je tam větší objem té nestravitelné složky vlákniny, což je pro naše střevo velmi dobře, protože pro složení bakterií ve střevě, víme probiotické vlastně složky potravy, je to velmi dobré. Navíc vlastně v té rostlinné složce potravy není cholesterol, není tam vlastně přemíra živočišných tuků, které naší stravu zatěžují. Čili tato strava je pro člověka, který má sedavé zaměstnání, nedělá příliš velkou svalovou činnost vlastně nejlepší. Takže teď asi písničku a pak se vrátíme k masu.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je za námi další hudební část, která patří také do seriálu Hubněte zdravě, kde hovoříme pravidelně každý čtvrtek s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, dnes si představujeme maso jako prostředek případně i k hubnutí. Mluvili jsme i o luštěninách jako zdroji bílkovin. Říkala jste, že vlastně toho je víc, že je to ve větším množství. To znamená, když si někdo dopřeje ty luštěniny, tak si může dopřát i větší porci, než by si dopřál porce masa?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě. Chtěla bych říct, že jsme kdysi na medicíně dostali takový zajímavý příklad, který se týkal objemu stolice různých vlastně konzumentů, různého typu stravy. Vypadalo to nádherně, protože vlastně tam bylo patnáct nebo víc typů strávníků a jejich stolice se od sebe velmi lišily. Nejmenší množství stolice měli konzumenti masa, protože právě maso neobsahuje dotyčnou vlákninu, o které jsme hovořili. Čili ta stolice byla taková maličká, to byly takové bobečky, poměrně dost tmavé. Zatímco konzumenti stravy vegetariánské nebo s převahou právě luštěnin, tak byl takový veliký krásný nadýchaný bobeček. Ono se to zdá tedy legrační, že o tom takhle hovořím, ale pro náš trávicí trakt ta strava, která obsahuje hlavně živočišné bílkoviny, je strava maloobjemová a nedá tomu trávicímu traktu takovou tu mechanickou práci. Bavili jsme se v minulém vstupu o tom, že člověk je všežravec, to znamená, že jeho střevo je i takové, aby ta práce mu byla umožněna. A lidé, kteří konzumují v převážné míře pouze živočišné bílkoviny, a tady bych chtěla upozornit, že to se netýká jenom masa, ale mléčných výrobků, sýrů, prostě té stravy, která je z živočišných zdrojů, tak jejich střevo vlastně zpracovává menší množství potravy a ten výsledný produkt, tedy ten bobeček je odpovídajícím způsobem menší. Navíc bakterielní složení vlastně bakterií střeva těchto lidí je úplně jiné než bakteriální složení vlastně původní správné, které bychom měli mít.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To už jsme také, jestli si vzpomínám, řešili, že pak přechod na tu dobrou vyváženou stravu znamená určité překrýt období, kdy je nějaká potíž střevní, že si to střevo musí zvyknout.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. Tu potíž působí právě ten zvětšený objem stravy, to znamená, vy, když si dáte čočku, tak si ji dáte třeba 250 gramů, zatímco takový 250 gramový steak by málokdo snědl na posezení.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dál si budeme povídat s paní doktorkou, ale dáme si zas tu muziku.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Maso, dostaneme se opět k masu v našem povídání seriálu Hubněte zdravě na vlnách Českého rozhlasu Region, který posloucháte dál. A povídat si budeme tedy s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Kolik toho masa máme teda sníst? Je nějaký nebo nějaké množství udávané na den, týden?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady bych ráda upozornila na dvě věci. Bavíme se o mase, čili o svalovině určitých zvířat s tím, že rozdělila bych to asi na různé druhy masa, máme červené maso, máme bílé maso, čili takové to maso rychleji rostoucích, krátce žijících živočichů, což jsou ptáci, jsou to různá bílá masa typu, já nevím, králičí a podobně. A pak jsou červená masa, což nejvíc vlastně splňuje zvěřina, hovězí maso a maso starších zvířat. Ten rozdíl je vlastně v tom, jak to maso kromě toho, jak vypadá, tak jaké má složení. Například nejoblíbenější naše maso kuřecí obsahuje kolem 18 gramů bílkoviny na sto gramů. Když bych to chtěla srovnat například s masem srnčím, konkrétně třeba se srnčí kýtou, tak na sto gramů je tam 24 gramů bílkovin.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že srnčí je lepší?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Neznamená to, že srnčí je lepší, vracíme se zpátky k tomu, že je důležitá pestrá strava a záleží vždycky na tom konzumentovi. Pokud vlastně ten konzument bude například muž, který zvedá velkou zátěž, představme si stěhovák, anebo někdo, kdo těžce fyzicky pracuje, jako horník, tak ten vám na kuřecím mase ani na vegetariánské stravě asi dlouho nevydrží. Ten potřebuje vlastně větší množství bílkovin na jednotku té stravy. Nebo na těch sto gramů. Takže ten bude pravděpodobně potřebovat maso třeba obden nebo každý den nebo minimálně v ty, kdy těžce fyzicky pracuje. Proto taková typická snídaně pro muže, je nějaká vysokomasá šunka, vysokomasá znamená vyšší procento svaloviny, menší procento tuku, pár kusů chleba a třeba i vejce. Tohle to je vlastně vyvážená strava pro těžce fyzicky pracujícího člověka. Zatímco pro člověka duševně pracujícího stačí nějaká méně vydatná snídaně, například nějaký celozrnný kus pečiva s nějakou tvarohovou pomazánkou, která třeba bude obsahovat, já nevím, deset gramů bílkovin v té snídaňové porci. Čili vždycky se musíme zabývat tím, který konzument to maso konzumuje.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Bude se lišit i to množství nebo častost toho masa na tom jídelníčku u takových lidí?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, samozřejmě. A zase, pokud se bavíme o lidech hubnoucích, tak většinou jsou zvyklí, že mají jíst hlavně bílé maso a maso ryb, což je racionální z hlediska toho, že tato, tyto typy mas většinou na našem trhu obsahují menší množství tuků, například takové krůtí maso, což je takový přechod mezi masem bílým a červeným, jak jsme se bavili o té srnčí kýtě, tak vlastně krůtí prsa obsahují kolem 23 gramů bílkovin na sto gramů a jeden gram tuku, zatímco například taková vepřová krkovička nám bude obsahovat polovinu v té gramáži tuků. A bílkovin tam bude kolem 17 gramů. Překvapivé je například třeba jehněčí maso pro spoustu lidí, kde zase, zdá se, jehně, že je bílé maso, zdravé maso. Ta tučnost toho jehněčího je vyšší, to znamená množství tuku na sto gramů je tam vyšší než množství bílkovin. Čili tady bych doporučovala pro zájemce, aby se podívali do různých výživových tabulek a udělali si sami takový přehled tím, že si tam napíší jednotlivé druhy masa, velmi dobrý zdroj živočišných bílkovin je například pštrosí maso, které je velmi málo tučné a má vlastně velký obsah karnitinu, což je látka, kterou draze kupujeme jako dietní doplněk pro hubnutí, tak pokud jíme pštrosí maso v nějakém množství, ne samozřejmě každý den, tak může přispívat a vlastně ušetříme za ten dietní doplněk. Takže udělat si po sto gramech jednotlivé typy mas, ať si tam ten dotyčný dá třeba mleté maso, kuřecí maso, krůtí prsa, já nevím, tu skopovou kýtu, ať si sám vybere podle poměru gramáže tuků a bílkovin na sto gramů.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Maso, dnes mluvíme v seriálu Hubněte zdravě, že by i bylo záhodno se ho vzdát na nějaký čas, rozšířit jeho pestrost nebo to nahradit i jiným zdrojem bílkovin. Mluvíme o tom s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a mě zaujalo trošku ten rozpor té zdravé výživy a u kuchařů. My jsme mluvili o tom podílu toho tuku a bílkovin v jednotlivých kusech mas a kuchaři říkají, ten tuk je nositelem chuti a libují si v masech, která právě jsou, jako bylo třeba to jehněčí, které jsme tady zmiňovali a podobně. Mluví se o rybách, také právě jako zdravém mase. Ale i tam musí třeba rozdíly, protože třeba takový tuňák, to je červené maso už od pohledu. Je třeba zdravější nebo není?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam jsou velké rozdíly, zase pro zájemce doporučuji, aby si vlastně po sto gramech zkusili jednotlivé ryby. U ryb ty tuky, rybí tuky jsou vlastně ty z toho zdravého spektra. My většinou, pokud o tom hovoříme s našimi klienty, tak říkáme, jako zdravé tuky jsou ty R, to znamená rostlinné a rybí. Méně zdravé tuky, kterých si konzument, který je obézní, chce zbavit ze svého vlastního těla, jsou ty Ž, čili živočišné tuky. A to jsou ty tuky ostatní. Takové ty diety sestávající z množství jogurtů a zeleniny tudíž nesplňují tu výhodu toho, že máme třetinu živočišných tuků a dvě třetiny rostlinných tuků a rybích tuků. Takže obecně bych chtěla upozornit na to, že ty rybí tuky jsou v zásadě ty z toho zdravějšího spektra. Existují ryby, které mají v mase větší množství tuku a menší množství tuku v ostatních tkáních. A pak jsou ty ryby zase, které to mají obráceně. Určitě znáte tresčí játra jako velkou pochoutku, to je hodně tučná potraviny, obsahující velké množství rybího tuku. Tresčí maso samotné, to znamená maso aljašské tresky patří zase mezi ta masa, která jsou méně bohatá rybími tuky. Opačná vlastně ryba je losos, která obsahuje velké množství toho rybího tuku přímo v mase samotném. Takže vždycky je důležité vlastně zase pestrost, nebudeme jíst ryby jenom jednoho typu. Je dobré těch ryb jíst víc. A samozřejmě u takové pochutiny, jako jsou tresčí játra, musíme počítat s tím, že těch tuků zase může být poměrně dost.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak tam je to spíše chuťovka, nežli bychom si naložili na talíř kopec jako rizoto.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak a musíme si uvědomit, že treska jako i ostatní ryby vlastně hromadí většinu těch toxických látek právě v játrech.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na závěr ještě je důležitá otázka. Paní doktorko, je nějaké maso nevhodné, naprosto zapovězené třeba pro ty, co hubnou?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla takto, vždycky se nejedná pouze o maso jako surovinu, ale jedná se o to, co s ním uděláme. Takže většina těch lidí, kteří říkají, já jsem masožrout, já se masa nevzdám, tak nám nakonec vyjmenovává párky, mleté maso a pro nás jsou to vlastně tukožrouti, to znamená, dávat si pozor na typy úprav masa, ve kterých vlastně dominuje právě ten tuk. Což jsou uzeniny a jsou to vlastně masa pro některé pacienty problematická, obsahující větší množství turinu, což je právě ta zvěřina. A zase zpátky dostáváme se vlastně k tomu, že neexistuje žádné doporučení pro nikoho stoprocentně správné. Vždycky záleží na konzumentovi. To znamená jeho výšce, váze, věku, aktivitách, laboratorních výsledcích. Takže bych doporučila, aby nikdo nedělal velké změny ve své konzumaci masa bez porady s někým, kdo tomu trošku rozumí.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale rada, kterou si můžeme odnést, je podívat se tedy na to, /nesrozumitelné/ s obsahy bílkovin a tuků, které jsou vhodné a které méně, zajistit si pestrost toho masa a ne vždy musí být maso jediným zdrojem těch bílkovin.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Rozhodně by nemělo být. A jenom chci upozornit, že vždycky maso bývávalo na stole o svátcích a v neděli. A tahle ta historie nebo tradice potom umožňovala i trošku tučnější maso, protože ti lidé to vytančili, anebo nějakým způsobem jinak zpracovali a neměli vlastně to nadbytečné množství živočišných tuků, jako máme my teď. A ještě jednu drobnost, chtěla jsem upozornit, že ryb se na našem území vždycky konzumovalo podstatně větší množství než v dnešní době. A je to velká škoda.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak to zkusme napravit. Díky moc, hezké odpoledne.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Také, na shledanou.



Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio