Michael Kocáb - skladatel, zpěvák a politik
17. listopad 2011
Tandem
Jan Rosák pozval do Tandemu Michaela Kocába - skladatele, zpěváka a politika. Prozradil, kdo byl jeho dětským hrdinou. Dále jste se dozvěděli, co je u něj v poslední době nového a kde se cítí nejlépe.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vám všem, kdo Tandem posloucháte, přeje Jan Rosák dobrý den. Dnes jsem si jako hosta pozval muže mnoha profesí. A co je na něm zajímavé? Je to muž úspěšný a mohl bych o něm říci, že na co sáhnul, to se mu dařilo a daří. Pozvánku do Tandemu přijal hudebník, politik a podnikatel Michael Kocáb. Dobrý den.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, že mě bude zajímat celé široké spektrum vaší činnosti, ale začneme tou, která je pro vás pořád ještě nejtypičtější - muzikou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byla písnička Michaela Kocába s velice příznačným názvem Léta běží. Léta opravdu tak cválají, že až je to hanba. A vy jste tady byl opravdu hodně dávno, přestože jste v Tandemu vlastně už na třetí návštěvě. Ale za tu dobu, co jste tady nebyl, se stalo ve vašem životě a vůbec kolem nás takových věcí. Navíc dneska máme takové významné datum - Den boje za svobodu a demokracii, čili i k tomu tématu si dneska něco řekneme. Ale začali bychom tím, co je u vás nového.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, tak já jsem v takové mezipoloze, ve které se mi moc tedy nelíbí, musím říct, ale není to žádné drama. Já jsem ukončil funkci ministra pro lidská práva a netušil jsem, že je to vlastně taková farářina nebo vlastně psychologie, kdy lidi se na vás obracejí, obrovské množství lidí se na vás obrací se svými problémy a i když tu funkci ukončíte a už nemáte žádné prostředky, moc reálnou s tím něco udělat, tak oni se obrací stále. A já v takové setrvačnosti pořád vlastně nevím, co jim mám říkat. Tak já se snažím ještě jako něco málo udělat, ale ono už to moc nejde. Čili, taková setrvačnost mě oddaluje od toho plného návratu k hudbě, který plánuju na příští rok. Momentálně se věnuju, pokud to chcete jakoby specifikovat, tak například mě zasáhl opět romský problém na Šluknovsku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem se k tomu samozřejmě chtěl dostat, protože vy jste přišel s takovým možná velice neočekávaným návrhem nebo nápadem.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, ten nápad ovšem byl neočekávaný snad jedině vzhledem k tomu, že asi pravděpodobně pan premiér Nečas zrušil funkci ministra pro lidská práva a já jsem upozornil na to, že na vládě je prostě koncepce romské integrace, která plně obsahuje celou řadu kroků, které vlastně směřují k řešení romské problematiky a obával jsem se s obávám se, nyní už to snad není pravda, že o tom vláda vlastně ani nevěděla. Že zkrátka velkou vinu na tom zanedbání těch problémů má jakási lhostejnost nebo nedostatek zájmu se o to zajímat. A pak, když to teda bouchne, tak mají zájem, ale to už je trošku pozdě, protože ty kroky je potřeba udělat preventivně. Já to tady nechci, ten váš program, zatěžovat politikou, ale jenom bych řekl za všechno, že vzdělání je klíčem ke všemu a to je dlouhodobá věc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, co je zajímavé? Že tímhle tím problémem, kterým se teď jaksi konečně snad začnou zabývat i jaksi kompetentní orgány, o tom dneska přemýšlí kdekdo. Stalo se to mnohem víc předmětem i takových jaksi normálních hovorů. Když se dva lidi sejdou u kafe, tak si dřív povídali o, dejme tomu, o ženských, o fotbale, o počasí, ale dneska si povídají o Šluknovu. Já nevím, jestli je to dobře, nebo není.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Je to dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Asi je to dobře.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
My jsme o to usilovali, chtěli jsme navodit tu diskusi, ne tak dramatickými okolnostmi, jako je Šluknov sám, jo, protože kdyby se Šluknov rozlil do celé republiky, tak tady máme občanskou válku, to je průšvih. Ale já jsem rád, že se o tom konečně mluví. A musím říct, že mě dneska svrbí dlaně nebo zadek, že na tom místě nesedím, protože teď bych právě chtěl něco dělat a nemůžu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spousta zajímavých návrhů vychází i od lidu, že jo, což je samozřejmě dobře. Ale musí se tím zabývat kompetentní.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Ano, kompetentní. Chce to velkou vynalézavost, chce to samozřejmě zaujetí těch měst a obcí, protože to nejde centrálně z Prahy pořídit, to je prostě záležitost v oblastech, jsou to lokální problémy. Ale chce to také peníze, to už je horší. My bychom také věděli, co s tím. Například starosta Dijonu mně sdělil na jedné inspekční cestě, že má na 10 let desetiletý rozpočet na sociální byty, několik miliard korun v přepočtu. My nemáme několik miliard ani v celostátním rozpočtu na sociální byty, jo, a to má jenom Dijon a Dijon je malinké francouzské město relativně. Čili, ono bez těch prostředků to taky nebude jednoduché. Ale potom to hlavně chce něco, čeho se nedostává, a to je empatie, schopnost vcítit se do situace lidí, kteří si sami nedokážou finanční prostředky obstarat. Protože Romové, ať chtějí, či nechtějí, mají extrémně ztížený přístup k práci, to znamená k výdělku peněz. Jo, takže oni kdyby chtěli, kdybychom je jakkoliv namotivovali, tak pokud bychom jim ty prostředky prostě nějakým způsobem nedali, tak oni stejně nic nepostaví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My bychom se zase dostali při pátrání, proč mají tak ztížený přístup k tomu zaměstnání, je to zase o vzdělání samozřejmě. Vzdělání je opravdu na prvním místě.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Je to na prvním místě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já myslím, že to je docela symptomatické, že s Michaelem Kocábem jsme se v tom úvodu, kdy jsem se ho chtěl ptát, co je u něj konkrétně osobně nového a myslel jsem třeba na muziku a na jiné aktivity, tak jsme se samozřejmě dostali k tomu, co tady vzrušuje a bohužel, říkám to jedním dechem, bohužel vzrušuje jaksi celou společnost, a to je problém integrace Romů, Šluknov a tak dále.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
A můžu ještě /nesrozumitelné/ k tomu? Já jsem teďko, čistou shodou okolností přerovnávám knihovnu a přišel jsem na to, že jsem se stal čestným občanem města Krupky, kde mimochodem byly velké romské třenice za odsun sovětské armády. Já jsem si uvědomil, že potom jezdil do té Krupky na straně Romů a že jsem vlastně nevyužil vůbec tuhle tu možnost jako čestný občan tam začít úřadovat, protože to vy možná nevíte, ale Krupka je jeden z takových těch problematických, uzlových třecích míst.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tuším to, protože čtu jako každý zprávy a tak. No, ale já jsem to říkal hlavně proto, že jsme v podstatě mnoho toho nestihli v tom smyslu jaksi, co je u vás novýho. Teď se chci zrovna zeptat, co jste vůbec v životě nestihl, protože to je jedna z našich takových pravidelných rubrik v Tandemu, co jsem v životě nestihl a rád bych to napravil. Zkuste se zamyslet teď jaksi globálněji.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, to zamyšlení pro mě bude velmi jednoduché, protože mě to tíží a tíží mě to dnes a denně, takže to mám promyšlené.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jak pro vás stvořená ta rubrika.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Hm, tak je jak stvořená, ale zároveň samozřejmě se mi o tom těžko mluví. Já jsem toho prostě málo napsal. Já jsem studiem poměrně pečlivým, já hodně čtu, takže toho o těch skladatelích a vůbec umělcích hodně vím, tak vím, že nejen kvalita, ale i kvantita charakterizuje prostě jakoby mohutný a řekl bych takový plodný autorský život, no. A já mám věci, za které se tedy nestydím, ale mám jich málo. Takže, mám takový cíl a nevím, jak se k tomu dostat. Já bych si potřeboval odstřihnout internet, telefony, právě všechny ty setrvačnosti sociální, by se dalo říct, jak jsou na mě lidi navázáni, abych se mohl zavřít a prostě tvořit, tvořit, tvořit. A kdybych napsal aspoň 3, 4 symfonie, ale 9 jich určitě nestihnu. A když to budu jako valit rychle, tak nebudou stát zase za nic. Pár oper, jo. Když to všechno porovnáte skutečně s těmi autory, tak se stydím. Můj profesor Hurník mi svého času říkal a měl pravdu, že kvantita práce spadá do oblasti morálky. Dokonce je tak, že čím větší talent máte, tím amorálněji se chováte, pokud ho nevyužíváte a nepíšete, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To já netuším, že vy máte takovéhle jaksi velké ambice v oblasti vážné hudby.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Já, sorry, já jsem to jakoby narouboval na ten příměr. Ono by to bylo jedno, tak kdybych každej rok udělal nějaký pořádný rockový album nebo, ale ne i vážnou muziku bych taky chtěl dělat. Ale zkrátka to množství práce mě zaráží u mě, jak je malé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale přesto jste něco stihnul. Co tak v poslední době, abychom opravdu se k té muzice taky trošičku dostali? Co vás tak opravdu potěšilo, že se vám povedlo?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, tak my jsme měli, já nevím, tak jako, pokud budu mluvit z toho, co zažívám v posledních dnech, tak mě velmi potěšila premiéra Odyssea ve Slovenském národním divadle, která probíhá někdy, netuším, nebo proběhla 4.listopadu. A Slovenské národní divadlo ji nastudovalo skutečně ve velkém, takže tam jsem se jakoby mohl cítit jako skutečně skladatel. To je symfonická hudba, zpívá tam Peter Dvorský, hraje Slovenská filharmonie a tak dále. Tak to je velká věc, akorát že je jenom jedna, mělo by jich být 5 nebo 6. A připravuji nebo dodělávám svoje sólové album. Na to ještě potřebuju tak 2, 3, 4 měsíce. A na příští rok připravuji comeback Pražského výběru II. Takže jako nějakým způsobem činný jsem, ale to víte, asi je možné, je to dané taky tím, že člověk má v zadku jakýsi motor a jak přihořívá, jak léta běží, tak mám pocit, že to nestíhám, že ten motor není dostatečně výkonnej a chtěl bych, aby to všechno bylo nějak rychleji.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, co Michael Kocáb po 17.listopadu, respektive jaksi v dobách, které následovaly potom v měsících, pro českou politiku udělal, teď samozřejmě mám na mysli to, co vám už nikdo neodpáře, jak jste, jakým způsobem elegantně vyexpedoval sovětskou armádu pro nás, tak pro spoustu lidí jste byl v té době nepochybně hrdinou. Myslím si, že tenhle ten pocit není k zahození určitě. Nestyďte se za to, že vám dělá dobře. Určitě. Já jsem teď potřeboval toho hrdinu jako příměr, protože kdo pro vás naopak, obrátíme to, kdo je pro vás hrdinou? Spíš, kdo pro vás byl v dětství hrdinou?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Ale já vám samozřejmě odpovím velmi rád, ale chtěl bych jenom malou anekdotu na téma hrdinství. Můžu?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sem s ní.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Nechci vás zdržovat, já to zkusím vzít velice rychle. Já jsem krátce po odsunu byl v Saúdské Arábii a mluvil jsem s princem Fahdem, což byl syn tehdejšího krále saúdskoarabského, ministr obrany. A ten měl jenom takové povšechné a nepřesné informace o tom, co ten odsun znamená. A já to velice zkrátím, protože ta historka by byla na dlouho a nikdo by jí určitě řekl perfektně. Zkrátka zaměnil to s II.světovou válkou, s operací na Dukle. A teď se mě ptal, jaký jsem používal letadla a jaký tanky. A já jsem jako samozřejmě měl trošku upito, tak jsem se úplně vžíval do tý role a teď jsem to nechtěl pokazit, jo, teď jsem nechtěl říct, ne, to bylo jenom diplomatické jednání. Tak jsem dělal takový jako vyhýbavé odpovědi, tak jsem říkal, no, my máme v armádě L-39, že jo, to jsou ty tryskáče sovětské nádherné, jak sklápějí křídla. A on říkal: "No, to vám chválím, to používejte, my je máme taky." Tak tam jsem si toho hrdinu, taková anekdota, užil jednou."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, že v Saúdský Arábii mají pocit, že jste vyhrál důležitou bitvu II.světový války.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No a jinak, co se týče mých osobních hrdinů, tak já jsem to měl poměrně dost standardně, protože když jsme se o tom bavili před pořadem, tak jste navrhnul něco jako Vinnetou. A mně nezbyde než říct Vinnetou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, jo. Opravdu ten Vinnetou nás zasáhl. Asi jsem žil v té správné době pro Vinnetou. Já jsem našel si takové knížky, že jsem si vystříhal všechny obrázky Vinnetoua a Old Shaterhanda. Tak to byl jeden z takových mých prvních hrdinů. Verneovky potom tedy, to nějak jako navázalo, i když to byla trošku jiná oblast. A potom to byli až Beatles. Pak došlo k tý změně, že jo, puberta, dospěl jsem, konvertoval jsem k hudbě a můj obzor absolutně vyplnili Beatles. Jsem je miloval, miluju je dodnes. A mám spoustu knih o Lennonovi, McCartneym a znám jejich osudy nazpaměť, jejich hudbu. No a pak přišel Jirka Stivín, Milan Svoboda, to už jsou mý spoluhráči.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to je hezký, že to už vás je jako, teď mě napadl takovej příměr Kdyby tisíc klarinetů, jak na těch hranicích toho pásma se měnily ty zbraně na ty nástroje, tak u vás je taky ta medvědodýky toho Shaterhanda by se změnila na tu kytaru Paula McCartneyho. To je nádhera.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mezi klasiky českého humoru nás dneska zavede svým výběrem Michael Kocáb. A mám takový pocit, že u vás se ten vkus moc nemění, že jo.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Hm, nemění se. Já samozřejmě miluji světové komiky, Carreyho, Louis de Funes, samozřejmě Buriana, ale mám-li se přiznat a když mám jako čas, tak nejspíš sáhnu po Holzmanovi. Felix Holzman, který tedy za svého života byl populární, ale pak měl osud podobný jako Fredy Mercury, že potom, co zemřel, tak se stal absolutní superstarr. A já neznám nikoho, kdo by ty jeho historky nejen, že znají, ale oni je znají nazpaměť. A je jich spousta, jsou skvělé a prostě Felix je senzační. A do tohoto rozhlasu jsem si ho pozval, ještě než umřel a on nemohl tehdy. Přislíbil účast, nakonec to nějakým způsobem zrušil, takže jsem se s ním nemohl setkat, ale usiloval jsem o to ještě za jeho života.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře, tak teď takové kvazisetkání zprostředkujeme my pro vás.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního svátečního Tandemu je Michael Kocáb. Michaela Kocába nemusím příliš představovat, ale on nám určitě teď rád představí místo, kde je vám, Michaeli, nejlíp. To znamená takové místo, kam se třeba rád vracíte a nemusí to být jaksi exotické, já nevím, Thajsko nebo tak, může to být třeba i něco komorního.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, bude to velmi komorní a bude to doma.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Já vás tipoval takhle.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Já nevím, jak se mi to stalo, protože já se považuju za dost progresivního člověka, mně ta odpověď je protivná, když jí říkám, protože trošku z toho čouhá zápecnictví. Ale podařilo se mi nějak vyladit ten dům a prostě hodně jsem možná taky na tom nechal práce a nakonec to skutečně dopadlo tak, že já jsem nejšťastnější doma. A dokonce nesměle svému okolí navrhuju, což se samozřejmě neujímá, že bychom mohli prázdniny strávit doma.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrej nápad. A navíc ještě, když do toho investujete tolik ke zvelebení a pak abyste tam ještě nebyl rád, to by bylo opravdu.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Abych tam nakonec nejezdil na dovolenou, že jo. Ne, tak to se povedlo, skutečně se to povedlo. A z takových těch dalších míst, kam se vracím rád, ale ne na konkrétní místo, je New York. To už odpovídá více mé povaze. Já New York miluji a tam jsem schopen jezdit skutečně neustále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi, zamiloval jste si ho hned na první pohled, na první pobyt, pocit nebo to trvalo?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Taky to u mě trvalo, ale řekl bych jenom tu jednu jedinou návštěvu. Nejdřív to na člověka padne takovou silou, že nejdřív neví, která bije.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Trochu s ním zamete.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Zamete, no. New York je skutečně veliký šok pro toho, kdo tam nebyl a chce něco zažít, nějakej adrenalin, tak tam ho najde. No, ale když jsem se, já si pamatuju, když jsem se poprvé z New Yorku vracel letadlem, tak jsem měl slzy v očích, jako bych ho nechtěl opouštět. Ten New York si mě chytil a myslím, že nejsem sám, že tento pocit sdílí řada lidí. A žádné jiné město, které jsem navštívil, pro mě tak významné není. Nic dalšího se k tomu nepřiblížil, zůstává pouze pořád jenom ten New York.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A já jich mám víc, já mám třeba Vídeň taky.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale člověk tam něco musí zažít.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Ano, ano. Určitě miluji celou řadu měst jako každý z nás, to jako jo, ale ten New York je nějakým způsobem převyšuje. Aspoň teda v mém pojetí, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vy jste tam taky určitě získal spoustu známých, přátel, nejezdíte tam jaksi jako bezejmenný návštěvník.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Určitě. No, tak měl jsem tam různé zážitky. Možná, musím říct, že mě k tomu New Yorku přiblížila taková akce, kterou pořádal výtvarník Jiří David. Možná si na to vzpomínáte, on svého času fotil lidi a pak do dohromady dvě levé tváře a dvě pravé tváře a vznikly dvě podobizny, jak by ten člověk vypadal, kdyby měl jenom pravou tvář a levou. A já jsem s nm po té Americe jezdil a sháněl jsem mu ty lidi. A on mi tehdy věřil, to bylo nějak po sametové revoluce, já jsem měl třeba jakoby takovou dobrou pozici. A hodně jsme tedy operovali v New Yorku, tam jsme potkali spisovatele Normana Millera, pak jsme byli u Arthura Millera, což byl bývalej manžel Marylin Monroe. Pak jsme zažili mimochodem velice zajímavou historku, kdy jsme vešli do pokoje Arthura Millera a on tam měl ještě na pianě fotku Marylin Monroe, což tedy byl zážitek sám o sobě. A ještě větší zážitek byl, když tam vstoupila jeho stávající žena a řekla: "Prosím tě, dej tu ženskou pryč." Jsem si uvědomil, jak ta běží ta žárlivost napříč věku a taková obrovská a pořád jí štvala. Tak to byl jeden zážitek. Druhý zážitek byl, to samozřejmě připoutává k tomu New Yorku také, posléze, kdy mi Jirka David řekl: "Prosím tě, já bych potřeboval šéfa OSN," Butrus Butrus Ghali se jmenoval, "jako zejtra vyfotit." Já povídám, ty jsi se zbláznil, ne? "No, zkus to nějak zařídit." No dneska bych ho asi vyhodil, ale tehdy jsem byl mladej a říkal jsem si, no, to by v tom byl čert, abych mu nezařídil šéfa OSN.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by byla trochu prestiž.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Tak jsem tam vyrazil jako takovej hloupej Honza. Jednak jsem vůbec nevěděl, kde bylo OSN v tý době ještě. Tak jsem si to našel na mapě, říkal jsem si, tohle je velkej barák, to bude OSN. Přišel jsem do hlavní vrátnice, ovšem byl jsem už po výkonu funkce poslance Federálního shromáždění. Sice jsem nebyl, to byla nadsázka, že bych nevěděl, kde je OSN, to jsem tak jako věděl, ale ne úplně přesně, abych zase to moc nestylizoval. Přišel jsem do hlavní vrátnice dole a řekl jsme, tam byly dvě černošky s bambitkama a povídám, prosím vás, já bych potřeboval mluvit s panem generálním tajemníkem. A voni se začaly strašně smát a říkaly: "Vy byste s ním potřeboval mluvit? Neříkejte. A máte s ním nějakou schůzku?" Já říkám, no, to nemám, ale jestli byste mi tam mohla zavolat. No, co vám mám povídat, zkrátka do 15 minut jsem seděl u něj v kanceláři. To prostě Češi, jak byli zvyklý, pamatujete si asi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, moment, ale co vás tam jako dostalo do tý kanceláře?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, to vám přesně vysvětlím. Zkušenost s vrátnicí Barrandov, Studio Barrandov. Tam když jste se chtěl dostat dovnitř za socialismu, tak jste musel tak jako zasvěceně mávnout rukou, jo. A tenhle ten lehkej bluf, kdy já jsem řekl, že to je nějaká velká fotosession, popsal jsem trošku barvitě to, o co se jedná, že také mám pozdravy od pana prezidenta Havla, což jsem měl tedy, to není taková úplná lež, protože jsem před tím Havlovi volal a ptal jsem se ho, jestli tam můžu nějakým způsobem nějak proniknout a tak dále. No a oni tu mojí drzost vztali tak jako, to bylo pro ně něco tak neobvyklého, že nakonec do 15 minut jsem byl nahoře. A druhej den odpoledne jsme ho fotili.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před písničko mi Michael Kocáb ohromně nahrál, protože jsme mluvili o tom, jak jste fotili generálního tajemníka OSN Butruse Butruse Ghálího a já se vás teď zrovna chci zeptat, protože se tak ptám svých hostů, co byste zařídil, kdybyste měl rovnou pravomoc světového prezidenta, což je v podstatě takovej.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Seděl jsem tam v tý kanceláři, rozhlížel se. Bylo to úplně vysoko a viděl jsem, jak dole přistávají letadla na vodu. To jsou zážitky. No, to je těžká otázka, ale asi bych se snažil, já bych zas nechtěl zatěžkat ten váš pořad, jo, já se pokusím to jen tak nahodit, bude to nedopovězené, ale snažil bych se o zásadní změnu dialogu s islámským světem. Ona ta konfrontace nadále nebude fungovat. Už jenom proto, že jsme si sáhli na to, že ta síla vzrůstá na obou stranách. Pokud se jim dostanou do rukou atomové zbraně, to už bude úplnej průšvih, oni s tím budou operovat. A zároveň se jedná o svébytnou kulturu, kterou nemusíme přijmout. My bychom měli ustoupit tomu konceptu křižáckých válek a vnucování demokracie. No, když jí někdo chce, tak jí má, kdo jí nechce, ať se zařídí po svém. A najít jakoby nový modus vivendi na základě vzájemné úcty jako mezi těmi dvěma kulturami. A když ten svět navštívíte, což mně se samozřejmě stalo několikrát, tak zjistíte, že i na straně toho islámu nebo lidí z islámského světa je spousty dobré vůle. Nesmíme si je tak jakoby vybarvovat, vyčerňovat jako potencionální teroristy. Ne, oni mají dobrou vůli, ale prostě mají jiný přístup k životu, jiné pojímání reality, morálky. Jim se nelíbí řada věcí, která by byla na tom našem světě kritizovatelná, takový jako rozvolněný přístup třeba k mravnosti a tak. A to oni nemají. A myslím, že to jinak nepůjde a že je potřeba s tím začít zase, dokud je čas. A když vezmeme Šluknov jako takovej, to je drobnůstka, jo, ale jak jsme o tom začali mluvit, že se zanedbá ten problém, tak tady zrovna tak jde o to, aby se nezanedbal ten problém do té doby, než přijdou jaderné zbraně na pořad, protože pak stejně k tomu bude muset dojít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, Šluknov, to je takový malý obrázek toho, co se děje v tom globálním měřítku ve světě, co si budem povídat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Michael Kocáb je hostem dnešního Tandemu, který vysíláme k svátku Dne boje za svobodu a demokracii, tedy 17.listopadu. S odstupem těch už opravdu hodně let nevyvanulo pořád to kouzlo toho 17.listopadu už?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Tak ono spíš ho zastřel takový jako lehký dým a špatná nálada a nezdary, které následovaly poté. Ale ten fakt toho 17.listopadu je zlatý hřeb našich novodobých dějin. Moc jich nemáme. Máme 28.říjen jako vznik Československa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, země, která už neexistuje.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Která neexistuje, dobře, budiž, ale byla to obrovská, epochální změna, kdy Češi a Slováci dostali příležitost mít svůj vlastní národ. Pak průšvihy, že jo, Mnichov, osmačtyřicátej, osmašedesátej, jenom záblesk a zase všechno. A pak až 17.listopad. Čili, je to druhé zásadní datum našich dějin. Já jsem vděčný, že jsem u toho mohl být. Navíc se snoubí s něčím tak obrovským, jako je rozpad sovětského impéria. My můžeme říct, že na začátku stál Lenin a Trockij, na konci stál Havel a další, to je bezesporu. Walensa samozřejmě, ale moc, zase tolik těch jmen není. Rozpadá se obrovská sovětská říše, říše, která teda způsobila spousta zla, spousta utrpení a začíná pro nás nová šance. A jak se té šance chopíme, to už záleží na nás a to jste měl na mysli tím, že by nám to mohlo jakoby ztrpknout. No, ne ale varianta byla pokračování socialismu, to si nemůžeme představit my dva třeba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, ale přitom si určitě vzpomenete na to, že ty prvotní nápady jaksi potom, když to prasklo, bylo, že by sem mohl konečně ten socialismus s lidskou tváří, že by třeba Dubček byl prezidentem, to znamená, že by se ti reformní komunisti zase dostali k moci.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
A tady jsem sehrál roli, o které se moc neví, že jsem skutečně do určité míry zabránil tomu, aby se Dubček stal prezidentem. Já nevím, jestli to víte, ale v jeden okamžik si mě pozval Adamec, protože my jsme měli s Horáčkem iniciativu Most, která zprostředkovávala rozhovory mezi Občanským fórem a předsedou vlády. Adamec si mě pozval a pátral v tom, kdo je naším kandidátem na prezidenta. Předpokládal, že řeknu Dubček. Já jsem řekl ne, je to Václav Havel. Ale řekl jsem to v době, kdy jsem si byl vědom, že je to skutečně Dubček. Já jsem se bál právě tohohle toho vývoje, o kterém vy jste mluvil. Adamec si paradoxně oddechl, protože Dubčeka považoval za svého konkurenta a bláhově si myslel, že jestliže to tedy není Dubček, takže by sám mohl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nějaký post utrhnout, jo?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, toho prezidenta v tu dobu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo přímo prezidenta?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Prezidenta, no. Že by mohl ten post získat, protože neměl za možné, že by to byl Václav Havel. Takže, mě v té jakoby, v tom návrhu Havla utvrdil a jel do Moskvy a přednesl Gorbačovovi návrh, že sám by se tedy toho ujal a Gorbačov to neakceptoval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Gorbačov to neakceptoval?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Zajímavé. S tím, že tedy ne, že by akceptoval nebo navrhoval Havla, ale Adamce měl jako za osobu, která už nebude sehrávat v budoucnu roli. Ale tím se uvolnilo místo i pro toho Václava Havla, protože Dubček najednou byl z těch velkejch debat venku. No, původně si to řada lidí představovala jakože to bude takový lepší osmašedesátý. Vono to i v Polsku tak jakoby mohlo dopadnout. A já jsem pátral, dokonce jsem o tom mluvil s Ševarnadzem, tehdejším ministrem zahraničních věcí, jsem pátral po tom, do jaké míry Gorbačov sám počítal s takovýmhle jakoby rozkladem toho impéria. Nejdřív tedy svých, odpojení satelitů a posléze pádu Sovětského svazu. A Ševarnadze mi tehdy překvapivě řekl, že neví, že o tom nikdy s Gorbačovem nemluvil, ale že má pocit spíše, že se mu to prostě vymklo z rukou. A nic takového nebylo prostě naplánováno, byl naplánován pravděpodobně jenom pád berlínské zdi, to už byla neudržitelná pozice - rozdělené Německo. Ale všechno ostatní mělo probíhat jinak. Ale díky Havlovi a Walensovi a pár radikálním lídrům se ta věc vlastně vyvinula ve státní převraty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, čili to není tak, jak si spousta lidí teď myslí, že to byla nějaká spiklenecká záležitost. To jsem rád, že jste to tady uvedl.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
To by byli ty spiklenci pěkný babráci tedy. Jestli KGB a StB to dohrabali k tomu, k totální ztrátě moci, tak to byli pěkný babráci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně. Díky za to, že se stalo aspoň takhle a teď jsme si o tom dneska mohli v klidu a úplně otevřeně a v rádiu a nahlas popovídat s Michaelem Kocábem. Moc vám děkuju. Přeju vám, ať se všechno daří. A doufám, že se zase někdy třeba v rádiu spolu potkáme.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Děkuju. Fajn, rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díky a na shledanou.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Vám všem, kdo Tandem posloucháte, přeje Jan Rosák dobrý den. Dnes jsem si jako hosta pozval muže mnoha profesí. A co je na něm zajímavé? Je to muž úspěšný a mohl bych o něm říci, že na co sáhnul, to se mu dařilo a daří. Pozvánku do Tandemu přijal hudebník, politik a podnikatel Michael Kocáb. Dobrý den.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, že mě bude zajímat celé široké spektrum vaší činnosti, ale začneme tou, která je pro vás pořád ještě nejtypičtější - muzikou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byla písnička Michaela Kocába s velice příznačným názvem Léta běží. Léta opravdu tak cválají, že až je to hanba. A vy jste tady byl opravdu hodně dávno, přestože jste v Tandemu vlastně už na třetí návštěvě. Ale za tu dobu, co jste tady nebyl, se stalo ve vašem životě a vůbec kolem nás takových věcí. Navíc dneska máme takové významné datum - Den boje za svobodu a demokracii, čili i k tomu tématu si dneska něco řekneme. Ale začali bychom tím, co je u vás nového.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, tak já jsem v takové mezipoloze, ve které se mi moc tedy nelíbí, musím říct, ale není to žádné drama. Já jsem ukončil funkci ministra pro lidská práva a netušil jsem, že je to vlastně taková farářina nebo vlastně psychologie, kdy lidi se na vás obracejí, obrovské množství lidí se na vás obrací se svými problémy a i když tu funkci ukončíte a už nemáte žádné prostředky, moc reálnou s tím něco udělat, tak oni se obrací stále. A já v takové setrvačnosti pořád vlastně nevím, co jim mám říkat. Tak já se snažím ještě jako něco málo udělat, ale ono už to moc nejde. Čili, taková setrvačnost mě oddaluje od toho plného návratu k hudbě, který plánuju na příští rok. Momentálně se věnuju, pokud to chcete jakoby specifikovat, tak například mě zasáhl opět romský problém na Šluknovsku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem se k tomu samozřejmě chtěl dostat, protože vy jste přišel s takovým možná velice neočekávaným návrhem nebo nápadem.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, ten nápad ovšem byl neočekávaný snad jedině vzhledem k tomu, že asi pravděpodobně pan premiér Nečas zrušil funkci ministra pro lidská práva a já jsem upozornil na to, že na vládě je prostě koncepce romské integrace, která plně obsahuje celou řadu kroků, které vlastně směřují k řešení romské problematiky a obával jsem se s obávám se, nyní už to snad není pravda, že o tom vláda vlastně ani nevěděla. Že zkrátka velkou vinu na tom zanedbání těch problémů má jakási lhostejnost nebo nedostatek zájmu se o to zajímat. A pak, když to teda bouchne, tak mají zájem, ale to už je trošku pozdě, protože ty kroky je potřeba udělat preventivně. Já to tady nechci, ten váš program, zatěžovat politikou, ale jenom bych řekl za všechno, že vzdělání je klíčem ke všemu a to je dlouhodobá věc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, co je zajímavé? Že tímhle tím problémem, kterým se teď jaksi konečně snad začnou zabývat i jaksi kompetentní orgány, o tom dneska přemýšlí kdekdo. Stalo se to mnohem víc předmětem i takových jaksi normálních hovorů. Když se dva lidi sejdou u kafe, tak si dřív povídali o, dejme tomu, o ženských, o fotbale, o počasí, ale dneska si povídají o Šluknovu. Já nevím, jestli je to dobře, nebo není.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Je to dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Asi je to dobře.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
My jsme o to usilovali, chtěli jsme navodit tu diskusi, ne tak dramatickými okolnostmi, jako je Šluknov sám, jo, protože kdyby se Šluknov rozlil do celé republiky, tak tady máme občanskou válku, to je průšvih. Ale já jsem rád, že se o tom konečně mluví. A musím říct, že mě dneska svrbí dlaně nebo zadek, že na tom místě nesedím, protože teď bych právě chtěl něco dělat a nemůžu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spousta zajímavých návrhů vychází i od lidu, že jo, což je samozřejmě dobře. Ale musí se tím zabývat kompetentní.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Ano, kompetentní. Chce to velkou vynalézavost, chce to samozřejmě zaujetí těch měst a obcí, protože to nejde centrálně z Prahy pořídit, to je prostě záležitost v oblastech, jsou to lokální problémy. Ale chce to také peníze, to už je horší. My bychom také věděli, co s tím. Například starosta Dijonu mně sdělil na jedné inspekční cestě, že má na 10 let desetiletý rozpočet na sociální byty, několik miliard korun v přepočtu. My nemáme několik miliard ani v celostátním rozpočtu na sociální byty, jo, a to má jenom Dijon a Dijon je malinké francouzské město relativně. Čili, ono bez těch prostředků to taky nebude jednoduché. Ale potom to hlavně chce něco, čeho se nedostává, a to je empatie, schopnost vcítit se do situace lidí, kteří si sami nedokážou finanční prostředky obstarat. Protože Romové, ať chtějí, či nechtějí, mají extrémně ztížený přístup k práci, to znamená k výdělku peněz. Jo, takže oni kdyby chtěli, kdybychom je jakkoliv namotivovali, tak pokud bychom jim ty prostředky prostě nějakým způsobem nedali, tak oni stejně nic nepostaví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My bychom se zase dostali při pátrání, proč mají tak ztížený přístup k tomu zaměstnání, je to zase o vzdělání samozřejmě. Vzdělání je opravdu na prvním místě.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Je to na prvním místě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já myslím, že to je docela symptomatické, že s Michaelem Kocábem jsme se v tom úvodu, kdy jsem se ho chtěl ptát, co je u něj konkrétně osobně nového a myslel jsem třeba na muziku a na jiné aktivity, tak jsme se samozřejmě dostali k tomu, co tady vzrušuje a bohužel, říkám to jedním dechem, bohužel vzrušuje jaksi celou společnost, a to je problém integrace Romů, Šluknov a tak dále.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
A můžu ještě /nesrozumitelné/ k tomu? Já jsem teďko, čistou shodou okolností přerovnávám knihovnu a přišel jsem na to, že jsem se stal čestným občanem města Krupky, kde mimochodem byly velké romské třenice za odsun sovětské armády. Já jsem si uvědomil, že potom jezdil do té Krupky na straně Romů a že jsem vlastně nevyužil vůbec tuhle tu možnost jako čestný občan tam začít úřadovat, protože to vy možná nevíte, ale Krupka je jeden z takových těch problematických, uzlových třecích míst.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tuším to, protože čtu jako každý zprávy a tak. No, ale já jsem to říkal hlavně proto, že jsme v podstatě mnoho toho nestihli v tom smyslu jaksi, co je u vás novýho. Teď se chci zrovna zeptat, co jste vůbec v životě nestihl, protože to je jedna z našich takových pravidelných rubrik v Tandemu, co jsem v životě nestihl a rád bych to napravil. Zkuste se zamyslet teď jaksi globálněji.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, to zamyšlení pro mě bude velmi jednoduché, protože mě to tíží a tíží mě to dnes a denně, takže to mám promyšlené.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jak pro vás stvořená ta rubrika.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Hm, tak je jak stvořená, ale zároveň samozřejmě se mi o tom těžko mluví. Já jsem toho prostě málo napsal. Já jsem studiem poměrně pečlivým, já hodně čtu, takže toho o těch skladatelích a vůbec umělcích hodně vím, tak vím, že nejen kvalita, ale i kvantita charakterizuje prostě jakoby mohutný a řekl bych takový plodný autorský život, no. A já mám věci, za které se tedy nestydím, ale mám jich málo. Takže, mám takový cíl a nevím, jak se k tomu dostat. Já bych si potřeboval odstřihnout internet, telefony, právě všechny ty setrvačnosti sociální, by se dalo říct, jak jsou na mě lidi navázáni, abych se mohl zavřít a prostě tvořit, tvořit, tvořit. A kdybych napsal aspoň 3, 4 symfonie, ale 9 jich určitě nestihnu. A když to budu jako valit rychle, tak nebudou stát zase za nic. Pár oper, jo. Když to všechno porovnáte skutečně s těmi autory, tak se stydím. Můj profesor Hurník mi svého času říkal a měl pravdu, že kvantita práce spadá do oblasti morálky. Dokonce je tak, že čím větší talent máte, tím amorálněji se chováte, pokud ho nevyužíváte a nepíšete, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To já netuším, že vy máte takovéhle jaksi velké ambice v oblasti vážné hudby.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Já, sorry, já jsem to jakoby narouboval na ten příměr. Ono by to bylo jedno, tak kdybych každej rok udělal nějaký pořádný rockový album nebo, ale ne i vážnou muziku bych taky chtěl dělat. Ale zkrátka to množství práce mě zaráží u mě, jak je malé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale přesto jste něco stihnul. Co tak v poslední době, abychom opravdu se k té muzice taky trošičku dostali? Co vás tak opravdu potěšilo, že se vám povedlo?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, tak my jsme měli, já nevím, tak jako, pokud budu mluvit z toho, co zažívám v posledních dnech, tak mě velmi potěšila premiéra Odyssea ve Slovenském národním divadle, která probíhá někdy, netuším, nebo proběhla 4.listopadu. A Slovenské národní divadlo ji nastudovalo skutečně ve velkém, takže tam jsem se jakoby mohl cítit jako skutečně skladatel. To je symfonická hudba, zpívá tam Peter Dvorský, hraje Slovenská filharmonie a tak dále. Tak to je velká věc, akorát že je jenom jedna, mělo by jich být 5 nebo 6. A připravuji nebo dodělávám svoje sólové album. Na to ještě potřebuju tak 2, 3, 4 měsíce. A na příští rok připravuji comeback Pražského výběru II. Takže jako nějakým způsobem činný jsem, ale to víte, asi je možné, je to dané taky tím, že člověk má v zadku jakýsi motor a jak přihořívá, jak léta běží, tak mám pocit, že to nestíhám, že ten motor není dostatečně výkonnej a chtěl bych, aby to všechno bylo nějak rychleji.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, co Michael Kocáb po 17.listopadu, respektive jaksi v dobách, které následovaly potom v měsících, pro českou politiku udělal, teď samozřejmě mám na mysli to, co vám už nikdo neodpáře, jak jste, jakým způsobem elegantně vyexpedoval sovětskou armádu pro nás, tak pro spoustu lidí jste byl v té době nepochybně hrdinou. Myslím si, že tenhle ten pocit není k zahození určitě. Nestyďte se za to, že vám dělá dobře. Určitě. Já jsem teď potřeboval toho hrdinu jako příměr, protože kdo pro vás naopak, obrátíme to, kdo je pro vás hrdinou? Spíš, kdo pro vás byl v dětství hrdinou?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Ale já vám samozřejmě odpovím velmi rád, ale chtěl bych jenom malou anekdotu na téma hrdinství. Můžu?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sem s ní.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Nechci vás zdržovat, já to zkusím vzít velice rychle. Já jsem krátce po odsunu byl v Saúdské Arábii a mluvil jsem s princem Fahdem, což byl syn tehdejšího krále saúdskoarabského, ministr obrany. A ten měl jenom takové povšechné a nepřesné informace o tom, co ten odsun znamená. A já to velice zkrátím, protože ta historka by byla na dlouho a nikdo by jí určitě řekl perfektně. Zkrátka zaměnil to s II.světovou válkou, s operací na Dukle. A teď se mě ptal, jaký jsem používal letadla a jaký tanky. A já jsem jako samozřejmě měl trošku upito, tak jsem se úplně vžíval do tý role a teď jsem to nechtěl pokazit, jo, teď jsem nechtěl říct, ne, to bylo jenom diplomatické jednání. Tak jsem dělal takový jako vyhýbavé odpovědi, tak jsem říkal, no, my máme v armádě L-39, že jo, to jsou ty tryskáče sovětské nádherné, jak sklápějí křídla. A on říkal: "No, to vám chválím, to používejte, my je máme taky." Tak tam jsem si toho hrdinu, taková anekdota, užil jednou."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, že v Saúdský Arábii mají pocit, že jste vyhrál důležitou bitvu II.světový války.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No a jinak, co se týče mých osobních hrdinů, tak já jsem to měl poměrně dost standardně, protože když jsme se o tom bavili před pořadem, tak jste navrhnul něco jako Vinnetou. A mně nezbyde než říct Vinnetou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, jo. Opravdu ten Vinnetou nás zasáhl. Asi jsem žil v té správné době pro Vinnetou. Já jsem našel si takové knížky, že jsem si vystříhal všechny obrázky Vinnetoua a Old Shaterhanda. Tak to byl jeden z takových mých prvních hrdinů. Verneovky potom tedy, to nějak jako navázalo, i když to byla trošku jiná oblast. A potom to byli až Beatles. Pak došlo k tý změně, že jo, puberta, dospěl jsem, konvertoval jsem k hudbě a můj obzor absolutně vyplnili Beatles. Jsem je miloval, miluju je dodnes. A mám spoustu knih o Lennonovi, McCartneym a znám jejich osudy nazpaměť, jejich hudbu. No a pak přišel Jirka Stivín, Milan Svoboda, to už jsou mý spoluhráči.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to je hezký, že to už vás je jako, teď mě napadl takovej příměr Kdyby tisíc klarinetů, jak na těch hranicích toho pásma se měnily ty zbraně na ty nástroje, tak u vás je taky ta medvědodýky toho Shaterhanda by se změnila na tu kytaru Paula McCartneyho. To je nádhera.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mezi klasiky českého humoru nás dneska zavede svým výběrem Michael Kocáb. A mám takový pocit, že u vás se ten vkus moc nemění, že jo.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Hm, nemění se. Já samozřejmě miluji světové komiky, Carreyho, Louis de Funes, samozřejmě Buriana, ale mám-li se přiznat a když mám jako čas, tak nejspíš sáhnu po Holzmanovi. Felix Holzman, který tedy za svého života byl populární, ale pak měl osud podobný jako Fredy Mercury, že potom, co zemřel, tak se stal absolutní superstarr. A já neznám nikoho, kdo by ty jeho historky nejen, že znají, ale oni je znají nazpaměť. A je jich spousta, jsou skvělé a prostě Felix je senzační. A do tohoto rozhlasu jsem si ho pozval, ještě než umřel a on nemohl tehdy. Přislíbil účast, nakonec to nějakým způsobem zrušil, takže jsem se s ním nemohl setkat, ale usiloval jsem o to ještě za jeho života.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře, tak teď takové kvazisetkání zprostředkujeme my pro vás.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního svátečního Tandemu je Michael Kocáb. Michaela Kocába nemusím příliš představovat, ale on nám určitě teď rád představí místo, kde je vám, Michaeli, nejlíp. To znamená takové místo, kam se třeba rád vracíte a nemusí to být jaksi exotické, já nevím, Thajsko nebo tak, může to být třeba i něco komorního.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, bude to velmi komorní a bude to doma.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Já vás tipoval takhle.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Já nevím, jak se mi to stalo, protože já se považuju za dost progresivního člověka, mně ta odpověď je protivná, když jí říkám, protože trošku z toho čouhá zápecnictví. Ale podařilo se mi nějak vyladit ten dům a prostě hodně jsem možná taky na tom nechal práce a nakonec to skutečně dopadlo tak, že já jsem nejšťastnější doma. A dokonce nesměle svému okolí navrhuju, což se samozřejmě neujímá, že bychom mohli prázdniny strávit doma.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrej nápad. A navíc ještě, když do toho investujete tolik ke zvelebení a pak abyste tam ještě nebyl rád, to by bylo opravdu.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Abych tam nakonec nejezdil na dovolenou, že jo. Ne, tak to se povedlo, skutečně se to povedlo. A z takových těch dalších míst, kam se vracím rád, ale ne na konkrétní místo, je New York. To už odpovídá více mé povaze. Já New York miluji a tam jsem schopen jezdit skutečně neustále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi, zamiloval jste si ho hned na první pohled, na první pobyt, pocit nebo to trvalo?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Taky to u mě trvalo, ale řekl bych jenom tu jednu jedinou návštěvu. Nejdřív to na člověka padne takovou silou, že nejdřív neví, která bije.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Trochu s ním zamete.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Zamete, no. New York je skutečně veliký šok pro toho, kdo tam nebyl a chce něco zažít, nějakej adrenalin, tak tam ho najde. No, ale když jsem se, já si pamatuju, když jsem se poprvé z New Yorku vracel letadlem, tak jsem měl slzy v očích, jako bych ho nechtěl opouštět. Ten New York si mě chytil a myslím, že nejsem sám, že tento pocit sdílí řada lidí. A žádné jiné město, které jsem navštívil, pro mě tak významné není. Nic dalšího se k tomu nepřiblížil, zůstává pouze pořád jenom ten New York.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A já jich mám víc, já mám třeba Vídeň taky.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale člověk tam něco musí zažít.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Ano, ano. Určitě miluji celou řadu měst jako každý z nás, to jako jo, ale ten New York je nějakým způsobem převyšuje. Aspoň teda v mém pojetí, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vy jste tam taky určitě získal spoustu známých, přátel, nejezdíte tam jaksi jako bezejmenný návštěvník.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Určitě. No, tak měl jsem tam různé zážitky. Možná, musím říct, že mě k tomu New Yorku přiblížila taková akce, kterou pořádal výtvarník Jiří David. Možná si na to vzpomínáte, on svého času fotil lidi a pak do dohromady dvě levé tváře a dvě pravé tváře a vznikly dvě podobizny, jak by ten člověk vypadal, kdyby měl jenom pravou tvář a levou. A já jsem s nm po té Americe jezdil a sháněl jsem mu ty lidi. A on mi tehdy věřil, to bylo nějak po sametové revoluce, já jsem měl třeba jakoby takovou dobrou pozici. A hodně jsme tedy operovali v New Yorku, tam jsme potkali spisovatele Normana Millera, pak jsme byli u Arthura Millera, což byl bývalej manžel Marylin Monroe. Pak jsme zažili mimochodem velice zajímavou historku, kdy jsme vešli do pokoje Arthura Millera a on tam měl ještě na pianě fotku Marylin Monroe, což tedy byl zážitek sám o sobě. A ještě větší zážitek byl, když tam vstoupila jeho stávající žena a řekla: "Prosím tě, dej tu ženskou pryč." Jsem si uvědomil, jak ta běží ta žárlivost napříč věku a taková obrovská a pořád jí štvala. Tak to byl jeden zážitek. Druhý zážitek byl, to samozřejmě připoutává k tomu New Yorku také, posléze, kdy mi Jirka David řekl: "Prosím tě, já bych potřeboval šéfa OSN," Butrus Butrus Ghali se jmenoval, "jako zejtra vyfotit." Já povídám, ty jsi se zbláznil, ne? "No, zkus to nějak zařídit." No dneska bych ho asi vyhodil, ale tehdy jsem byl mladej a říkal jsem si, no, to by v tom byl čert, abych mu nezařídil šéfa OSN.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by byla trochu prestiž.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Tak jsem tam vyrazil jako takovej hloupej Honza. Jednak jsem vůbec nevěděl, kde bylo OSN v tý době ještě. Tak jsem si to našel na mapě, říkal jsem si, tohle je velkej barák, to bude OSN. Přišel jsem do hlavní vrátnice, ovšem byl jsem už po výkonu funkce poslance Federálního shromáždění. Sice jsem nebyl, to byla nadsázka, že bych nevěděl, kde je OSN, to jsem tak jako věděl, ale ne úplně přesně, abych zase to moc nestylizoval. Přišel jsem do hlavní vrátnice dole a řekl jsme, tam byly dvě černošky s bambitkama a povídám, prosím vás, já bych potřeboval mluvit s panem generálním tajemníkem. A voni se začaly strašně smát a říkaly: "Vy byste s ním potřeboval mluvit? Neříkejte. A máte s ním nějakou schůzku?" Já říkám, no, to nemám, ale jestli byste mi tam mohla zavolat. No, co vám mám povídat, zkrátka do 15 minut jsem seděl u něj v kanceláři. To prostě Češi, jak byli zvyklý, pamatujete si asi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, moment, ale co vás tam jako dostalo do tý kanceláře?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, to vám přesně vysvětlím. Zkušenost s vrátnicí Barrandov, Studio Barrandov. Tam když jste se chtěl dostat dovnitř za socialismu, tak jste musel tak jako zasvěceně mávnout rukou, jo. A tenhle ten lehkej bluf, kdy já jsem řekl, že to je nějaká velká fotosession, popsal jsem trošku barvitě to, o co se jedná, že také mám pozdravy od pana prezidenta Havla, což jsem měl tedy, to není taková úplná lež, protože jsem před tím Havlovi volal a ptal jsem se ho, jestli tam můžu nějakým způsobem nějak proniknout a tak dále. No a oni tu mojí drzost vztali tak jako, to bylo pro ně něco tak neobvyklého, že nakonec do 15 minut jsem byl nahoře. A druhej den odpoledne jsme ho fotili.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před písničko mi Michael Kocáb ohromně nahrál, protože jsme mluvili o tom, jak jste fotili generálního tajemníka OSN Butruse Butruse Ghálího a já se vás teď zrovna chci zeptat, protože se tak ptám svých hostů, co byste zařídil, kdybyste měl rovnou pravomoc světového prezidenta, což je v podstatě takovej.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Seděl jsem tam v tý kanceláři, rozhlížel se. Bylo to úplně vysoko a viděl jsem, jak dole přistávají letadla na vodu. To jsou zážitky. No, to je těžká otázka, ale asi bych se snažil, já bych zas nechtěl zatěžkat ten váš pořad, jo, já se pokusím to jen tak nahodit, bude to nedopovězené, ale snažil bych se o zásadní změnu dialogu s islámským světem. Ona ta konfrontace nadále nebude fungovat. Už jenom proto, že jsme si sáhli na to, že ta síla vzrůstá na obou stranách. Pokud se jim dostanou do rukou atomové zbraně, to už bude úplnej průšvih, oni s tím budou operovat. A zároveň se jedná o svébytnou kulturu, kterou nemusíme přijmout. My bychom měli ustoupit tomu konceptu křižáckých válek a vnucování demokracie. No, když jí někdo chce, tak jí má, kdo jí nechce, ať se zařídí po svém. A najít jakoby nový modus vivendi na základě vzájemné úcty jako mezi těmi dvěma kulturami. A když ten svět navštívíte, což mně se samozřejmě stalo několikrát, tak zjistíte, že i na straně toho islámu nebo lidí z islámského světa je spousty dobré vůle. Nesmíme si je tak jakoby vybarvovat, vyčerňovat jako potencionální teroristy. Ne, oni mají dobrou vůli, ale prostě mají jiný přístup k životu, jiné pojímání reality, morálky. Jim se nelíbí řada věcí, která by byla na tom našem světě kritizovatelná, takový jako rozvolněný přístup třeba k mravnosti a tak. A to oni nemají. A myslím, že to jinak nepůjde a že je potřeba s tím začít zase, dokud je čas. A když vezmeme Šluknov jako takovej, to je drobnůstka, jo, ale jak jsme o tom začali mluvit, že se zanedbá ten problém, tak tady zrovna tak jde o to, aby se nezanedbal ten problém do té doby, než přijdou jaderné zbraně na pořad, protože pak stejně k tomu bude muset dojít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, Šluknov, to je takový malý obrázek toho, co se děje v tom globálním měřítku ve světě, co si budem povídat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Michael Kocáb je hostem dnešního Tandemu, který vysíláme k svátku Dne boje za svobodu a demokracii, tedy 17.listopadu. S odstupem těch už opravdu hodně let nevyvanulo pořád to kouzlo toho 17.listopadu už?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Tak ono spíš ho zastřel takový jako lehký dým a špatná nálada a nezdary, které následovaly poté. Ale ten fakt toho 17.listopadu je zlatý hřeb našich novodobých dějin. Moc jich nemáme. Máme 28.říjen jako vznik Československa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, země, která už neexistuje.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Která neexistuje, dobře, budiž, ale byla to obrovská, epochální změna, kdy Češi a Slováci dostali příležitost mít svůj vlastní národ. Pak průšvihy, že jo, Mnichov, osmačtyřicátej, osmašedesátej, jenom záblesk a zase všechno. A pak až 17.listopad. Čili, je to druhé zásadní datum našich dějin. Já jsem vděčný, že jsem u toho mohl být. Navíc se snoubí s něčím tak obrovským, jako je rozpad sovětského impéria. My můžeme říct, že na začátku stál Lenin a Trockij, na konci stál Havel a další, to je bezesporu. Walensa samozřejmě, ale moc, zase tolik těch jmen není. Rozpadá se obrovská sovětská říše, říše, která teda způsobila spousta zla, spousta utrpení a začíná pro nás nová šance. A jak se té šance chopíme, to už záleží na nás a to jste měl na mysli tím, že by nám to mohlo jakoby ztrpknout. No, ne ale varianta byla pokračování socialismu, to si nemůžeme představit my dva třeba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, ale přitom si určitě vzpomenete na to, že ty prvotní nápady jaksi potom, když to prasklo, bylo, že by sem mohl konečně ten socialismus s lidskou tváří, že by třeba Dubček byl prezidentem, to znamená, že by se ti reformní komunisti zase dostali k moci.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
A tady jsem sehrál roli, o které se moc neví, že jsem skutečně do určité míry zabránil tomu, aby se Dubček stal prezidentem. Já nevím, jestli to víte, ale v jeden okamžik si mě pozval Adamec, protože my jsme měli s Horáčkem iniciativu Most, která zprostředkovávala rozhovory mezi Občanským fórem a předsedou vlády. Adamec si mě pozval a pátral v tom, kdo je naším kandidátem na prezidenta. Předpokládal, že řeknu Dubček. Já jsem řekl ne, je to Václav Havel. Ale řekl jsem to v době, kdy jsem si byl vědom, že je to skutečně Dubček. Já jsem se bál právě tohohle toho vývoje, o kterém vy jste mluvil. Adamec si paradoxně oddechl, protože Dubčeka považoval za svého konkurenta a bláhově si myslel, že jestliže to tedy není Dubček, takže by sám mohl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nějaký post utrhnout, jo?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
No, toho prezidenta v tu dobu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo přímo prezidenta?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Prezidenta, no. Že by mohl ten post získat, protože neměl za možné, že by to byl Václav Havel. Takže, mě v té jakoby, v tom návrhu Havla utvrdil a jel do Moskvy a přednesl Gorbačovovi návrh, že sám by se tedy toho ujal a Gorbačov to neakceptoval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Gorbačov to neakceptoval?
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Zajímavé. S tím, že tedy ne, že by akceptoval nebo navrhoval Havla, ale Adamce měl jako za osobu, která už nebude sehrávat v budoucnu roli. Ale tím se uvolnilo místo i pro toho Václava Havla, protože Dubček najednou byl z těch velkejch debat venku. No, původně si to řada lidí představovala jakože to bude takový lepší osmašedesátý. Vono to i v Polsku tak jakoby mohlo dopadnout. A já jsem pátral, dokonce jsem o tom mluvil s Ševarnadzem, tehdejším ministrem zahraničních věcí, jsem pátral po tom, do jaké míry Gorbačov sám počítal s takovýmhle jakoby rozkladem toho impéria. Nejdřív tedy svých, odpojení satelitů a posléze pádu Sovětského svazu. A Ševarnadze mi tehdy překvapivě řekl, že neví, že o tom nikdy s Gorbačovem nemluvil, ale že má pocit spíše, že se mu to prostě vymklo z rukou. A nic takového nebylo prostě naplánováno, byl naplánován pravděpodobně jenom pád berlínské zdi, to už byla neudržitelná pozice - rozdělené Německo. Ale všechno ostatní mělo probíhat jinak. Ale díky Havlovi a Walensovi a pár radikálním lídrům se ta věc vlastně vyvinula ve státní převraty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, čili to není tak, jak si spousta lidí teď myslí, že to byla nějaká spiklenecká záležitost. To jsem rád, že jste to tady uvedl.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
To by byli ty spiklenci pěkný babráci tedy. Jestli KGB a StB to dohrabali k tomu, k totální ztrátě moci, tak to byli pěkný babráci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně. Díky za to, že se stalo aspoň takhle a teď jsme si o tom dneska mohli v klidu a úplně otevřeně a v rádiu a nahlas popovídat s Michaelem Kocábem. Moc vám děkuju. Přeju vám, ať se všechno daří. A doufám, že se zase někdy třeba v rádiu spolu potkáme.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Děkuju. Fajn, rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díky a na shledanou.
Michael KOCÁB, hudebník, politik, podnikatel
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
