Michal Hrůza - zpěvák a hudebník
26. březen 2013
Tandem
Pozvání do talk show Tandem Jana Rosáka přijal zpěvák a hudebník Michal Hrůza. Ten například prozradil, v kolika letech začal hrát na kytaru, v jakém oboru pracoval v devadesátých letech vedle hraní s kapelou a dozvěděli jste se také, kdo všecho se podílel na písničce Bílá velryba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem startuje. Dobrý den vám všem u rozhlasových přijímačů přeje Jan Rosák. Jestli má někdo v českém hudebním rybníku čich na hit, je to určitě kytarista a zpěvák, který je podepsán pod tituly, jako třeba Zejtra mám nebo Voda živá. Vedle těchto hitů také složil a otextoval třeba i úvodní melodii k seriálu Vyprávěj. Začal koketovat taky s filmem. S hercem Janem Budařem nahrál singl k filmu Lidice. Dokonce i s návrhářstvím, navrhl stylové boty hrůzy. Takže už asi tušíte, hostem Tandemu je zpěvák a hudebník Michal Hrůza. Vítám vás, dobrý den.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejlepší bude, když začneme některou z vašich písniček.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že by bylo asi velice laciné pohrávat si s příjmením mého dnešního hosta, jak se to přímo nabízí. Už jsem tady říkal, jste navrhnul stylové boty hrůzy. Když vám třeba skončí vaše kariéra, tak můžete váš dům pronajímat jako dům hrůzy.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Jo, tak to jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jo? Ale teď zcela vážně. Vy jste sám říkal, že si sem tam někdo myslí, že to je váš pseudonym, ale to je opravdu vaše příjmení. Řekněte mi, já jsem takový šťoura, že se tak pídím po tom, jak vznikají příjmení lidí, máte tohle zjištěno třeba?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Popravdě řečeno nemám. Ale tak už to jméno jaksi dává najevo, že asi někdo z mých předků musel bejt strašnej. Nebo jestli budil hrůzu. Já doufám, že takhle co si pamatuju z tý naší rodiny, tak tam byli všichni takový poměrně normální ty lidi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono to dokonce nemusí být až tak jaksi v tom současném slova smyslu. To může být třeba něco úplně jiného. Já nevím, třeba to mohlo být shůry, třeba a potom se to tak nějak přeměnilo. To bych doporučoval, abyste se po tom pídil.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Já jsem se pídil. Chtěl jsem, ale prostě ta naše větev z otcovy strany končí kdesi ve Vídni, protože to byla česká enkláva vídeňská, která se, tuším, po I.světový válce vrátila do Čech, jo. A já třeba jsem zjistil, že v té Vídni je těch Hrůzů docela dost ještě. A dokonce jsem se spřáhli, přes jednu sociální síť jsem se spojil s jedním taky hudebníkem, Julianem Hrůzou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rakušanem?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? To jsou věci.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Takže to je taková, právě v tý době, koncem toho 19.století, tak tam byly 4 rodiny těch Hrůzů z Čech. Takže odtud to někde bude, protože děda se ještě narodil ve Vídni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Tak vy byste byl přímo dobrej typ pro Tajemství rodu, pro ten pořad v televizi.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Jo, koukal jsem na to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aby šli po vašich stopách směrem dozadu. No, ale my nepůjdeme tak daleko. Kdepak jste se narodil? Já mám tady napsáno Turnov. Platí to?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Ano. Já jsem se narodil v Turnově. Je to takový zvláštní, že vlastně právě můj táta už se narodil v Brně a maminka pochází kousek od Prahy, takže nějak se dali dohromady a osud je zavál do Českýho ráje. Takže vlastně já, ještě než jsem se narodil, tak naši bydleli na Malý Skále, což je taková ta úžasná vesnička nad Jizerou. A pak se přestěhovali do Turnova, kde já jsem se narodil. Byl jsem tam teda do 13 let a pak jsem šel do světa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, než jste do toho světa šel, tak vzpomínáte si takový ty první už zcela vážný vzpomínky, že člověk se začne tak jako trošičku zamejšlet nad tím, tohle bych třeba chtěl v budoucnu dělat anebo spíš snít ještě? Jo? Vzpomenete si?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Určitě. Já jsem byl snad doslova posedlej touhou hrát na kytaru a dělat písničky. Už vlastně, já nevím, vod 6., 7.třídy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo vás přivedl k té kytaře?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Já nevím. Mě to vlastně, ta kytara přišla až v 15, poměrně pozdě. Já jsem, mě vlastně ani tak nezajímala ta hra na ten nástroj, jako bejt v tý pozici. Strašně mě to fascinovalo. A já si pamatuju, že jako děti jsme jezdili na takový zvláštní tábory, kde vlastně, přestože to byla tehdy ještě hluboká totalita, tak to byly v podstatě takový skautský tábory. Že jsme žili prostě u řeky ve stanech a tam ty vedoucí, co to šéfovali, to byla taková bezvadná parta. A my jsme dělali takovej sport, kterej se jmenoval rédojový orientační běh, což byly v podstatě lišky, se tomu taky říká nebo hon na lišku. A my jsme tam měli poměrně zajímavý technický vybavení, to znamená, že třeba každej z nás měl ten přijímač, kterým hledal ty vysílače v tom lese a měl sluchátka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jako orienťák.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
V podstatě orientační běh, ale rádiový. A díky těm sluchátkám my jsme vlastně udělali takový propojování, udělali jsme si takový rádio. Půl jsme byli my, ty běžci a půl takový ty radioamatéři a udělali jsme si různý vysílačky. A já si pamatuju, že už tenkrát v těch, já nevím, kolik mi bylo, 12, 13 let, jsem byl jakoby spíkr v tom rádiu a dělal jsem, do těch ostatních stanů byl takovej rozvod a tam jsme dělali různý písničky, dělali jsem hádanky. Já jsem měl takový různý znělky a večerníčkový znělky a seriálový znělky. Mně to pak došlo až mnohem pozdějc, že vlastně tady ten obor mě fascinoval už v takhle poměrně mladém věku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak prosím. Tak budoucí povolání Michala Hrůzy bylo už předem dáno.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co si myslím, že stojí za to okomentovat a oglosovat, je ta strmá cesta Michala Hrůzy vzhůru naší popmusic, protože nepochybně na tom budou naši posluchači nebo aspoň drtivá většina stejně jako já. Prostě vaše jméno tady nebylo známé a najednou prásk ho jste se najednou prostě objevil jako deus ex machina a najednou ne, že by vás bylo plno, to zase si to dobře hlídáte, jo, protože koho je plno, tak toho je moc, že jo, ale je vás tak akorát. A myslím si, že jste se stal velkým zjevením český popmusic. Kde to vlastně vzniklo? Kde se to zrodilo?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
To je strašně zvláštní to slyšet, protože já si to takhle vůbec neuvědomuju, nevnímám. Ale možná, že tady ten efekt způsobilo to, že já jsem vlastně začínal ukryt v kapele. Já jsem měl kapelu, která se jmenovala Redy Kirken, natočil jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před tím jste měl kapelu, která se jmenovala velice sebekriticky Brambory.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Brambory. My jsme se nemohli jmenovat jinak, protože my jsme v podstatě zněli, jako když s sypou brambory. Byla to taková parta, spíš jako jsme byli kamarádi víc než muzikanti a mělo to samozřejmě, bylo to skvělý. Nicméně já jsem vlastně byl ukryt trošku v tý kapele, s kterou jsme natočili v podstatě 5 desek. A pak teda se to tak nějak vyvrbilo, jak už se to někdy stává, že jsem byl odejit z tý kapely. Nicméně jsem byl v takovým jako rauchu, v takový síle, že jsem, a navíc mi zůstalo takový to know-how v uvozovkách, měl jsem vlastně stejnej management, vydavatelství vlastně chtělo se mnou pokračovat. Takže já jsem vlastně po poslední desce ještě Kirkenů, kde byla třeba písnička 1+1, tak vlastně rok poté já jsem udělal druhou, vlastně další desku, v podstatě už šestou a to byla ta Bílá velryba. A měl jsem teda velký štěstí, že ta písnička se chytla, ačkoliv je zajímavost, že spousta lidí si myslí, že jsem autorem tý písničky. Já jsem jenom spoluautorem, protože právě tím, že vlastně přišla ta nová parta, která se jmenuje jak jinak než Kapela Hrůzy, tak vlastně Karel Heřman, kterej v tý době byl taky vlastně odejit z Chinasek, tak my jsme byli takový jako vodpadlíci, tak jsme založili tu Kapelu Hrůzu a Karel napsal, složil ten motiv a já jsem ho trošku doupravil a napsal jsem jenom text. Takže to není úplně jenom moje písnička, jak si spousta lidí myslí. Tak já jsem si řekl, že vždycky, když mi tady to někdo řekne nebo když budu mít možnost, tak to vždycky takhle sdělím, že Kája Heřman je autorem nebo spoluautorem tý písně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to vás samozřejmě šlechtí.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No a ta Velryba právě, ta to zapříčinila, že se to docela hrálo a tak mě to tak nějak zachránilo ten hudební život v uvozovkách a pak už jsme začali zase, vlastně pak byla Napořád, to byla ta první písnička, kterou jsme poslouchali. No a teď byla deska Noc a teď připravuju tu druhou část tý Noci, to je ten Den. Takže to je taková deska Noc a Den. Tak teď vlastně děláme ten den, kterej letos vyjde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak k tomu vlastně došlo, že jste se stal autorem Vody živé? Nebo respektive takhle, že jste ji dal někomu jinýmu?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No, to bylo tak, že tenkrát, je takovej festival v Teplicích, jmenuje se to Otevírání lázeňské sezóny, tuším, což zní, jako není to přehlídka lázeňských souborů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takový ty promenádní orchestry, ano.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Je to v podstatě normální festival a tam jsem se sešel s kamarádem Ondrou Píchou. A jeho přítelkyně tehdejší měla na starosti tu soutěž. A my jsme se tam jako muzikanti o tom bavili, trošku jsme nad tím ohrnovali nos, že ta soutěž je taková divná, ale přitom jsme to všichni sledovali. A já jsem prostě nějak prostořece vyjádřil, že jedinej, kdo mě tam hodně příjemně překvapil, byla ta Aneta. A ona řekla: No a nechtěl bys jí teda, kdyby třeba vyhrála, udělat písničku? Já jsem říkal klidně. No a nějak se to jako vyvíjelo, vyvíjelo, Aneta opravdu vyhrála a vona se mi opravdu ozvala, jestli nechci napsat nějakou písničku. A já jsem si říkal, tak jednak mě ta Aneta strašně fascinovala, protože to byl fakt fenomén obrovskej. Tak jsem se o to pokusil a měl jsem štěstí, že si jí vzala. Takže takhle vlastně to vzniklo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já bych řekl štěstí, no, tak po ní musela skočit, protože do dneška je to její největší hit.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Uvidíme. Ale vona vlastně v době, kdy si jí vybírala, tak ještě neměla text. Já jsem totiž jí to jen tak jako, takovou tou takzvanou hatmatilkou jsem jí to pouštěl z kazety ještě tenkrát v autě a ona říkala: No, to se mi líbí, tak to já bych tam ještě chtěla na tu desku. Tak rychle, rychle se to muselo dodělat, protože už v podstatě to bylo skoro uzavřený. Takže ten text, to bylo asi 14 jsem se s tím mořil, protože on je strašně jednoduchej, ten text nebo jakoby prostej zdánlivě. Ale právě u těchhle těch děravejch textů, tam záleží opravdu na každým slůvku. Já jsem to furt ladil, ladil a nakonec to klaplo a vzala si to a povedlo se to.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O 10 let dřív, než Aneta Langerová zabodovala s touhle tou Vodou živou, dokonce tak, že se stala hitem roku, tak její autor té písničky, Michal Hrůza, měl pocit, že to s tou muzikou asi daleko nedotáhne. Aspoň tak já si to myslím, protože koukám, že jste se stal obchodním cestujícím se žrádlem pro psy a kočky.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Já jsem to takhle někde napsal. Vono to totiž vypadá hrozně vtipně, že jo. Ale je to pravda, protože já jsem samozřejmě furt, jak jsem se prostě snažili tenkrát, aby z toho něco bylo, ono to bylo v těch 90.letech, to bylo hrozně těžký, protože tady vlastně byla jedna generace hudebníků, který v podstatě nemohli úplně hrát tak, jak chtěli a jak by si přáli. A vlastně v těch 90.letech zákonitě dostali prostor. A teď ta naše generace, která vlastně nastoupila, tak jednak, popravdě řečeno, jsme na ně neměli, protože jsme neuměli tak dobře hrát a to je logický a správný. Nicméně kolem toho roku 2000 já už jsem cejtil teda, že už to fakt musí proběhnout. A právě ta doba, ještě než se to stalo, tak já jsem vlastně tu první vlnu, kterou jsem měl, tak jsem musel jako vodložit, protože člověk taky musí bejt z něčeho živ a musí platit nájem. Takže ta energie, kterou já jsem strkal do hudby, tak vlastně nestačila k tomu uživení se. Takže já jsem hledal různý zaměstnání. A jeden můj kamarád, shodou okolností je to reprezentant v kanoistice, olympionik, tak mně jakoby dal takovou brigádu, že s ním budu jezdit a že budu lepit nějaký samolepky po krámech a že to dělají jako v divadlech kluci kulisáci a že to je hrozná pohoda. No a tak jsem to jako vzal a asi za tejden na to mě postavil na chodník, udělal mi takovou pyramidu z pracích prášků a já jsem měl za úkol tu pyramidu prodat. A musel jsem jí prodat takovým úplně nejprimitivnějším fíglem, že jsem měl oslovovat ty lidi a říct jim, že když si koupějí ten prací prášek, že dostanou jednu houbičku, takovou tu asi za korunu, což prostě mně přišlo úplná blbost, a tak jsem tam fakt úplně v rozpacích stál. Von přišel na kontrolu po vobědě a viděl, že z tý pyramidy nezmizel jedinej prášek, tak mi řekl, tak hele, jestli to neprodáš, tak fakt jako končíš. A já jsem tenkrát byl v takový situaci, že jsem teda fakt potřeboval tu práci, tak se sebezapřením jsem začal oslovovat ty nebohé lidi a byl jsem strašně překvapenej, že to fungovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta houbička fungovala?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No. Já jsem tu pyramidu fakt prodal za to vodpoledne. Teď mi to zase vyjelo jako vzpomínka. Takže to byl konec těch devadesátek, prostě ještě to nebylo připravený na to, aby člověk mohl tu hudbu dělat tak, aby se tím uživil. Takže mimochodem kromě tady tý anabáze tak jsem taky prodával to psí žrádlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam jste jim k tomu dával kočku jednu.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Ne, to byla v podstatě renomovaná velká společnost a díky vlastně tady tý zkušenosti mě tam pak přijali. Asi rok jsem to dělal. A tam bylo ještě takový vtipný, já už jsem to taky někde říkal, že ta firma byla vlastně americká, tam jsou takový ty vopravdu pevný zásady. Takže když přijde ten obchodní cestující do tý prodejny, tak musí říct, dám příklad: Dobrý den, já jsem Rosák. Ta firma se jmenovala Mars. Dobrý den, já jsem Rosák z Marsu a potřeboval bych mluvit s paní vedoucí. Takže já jsem přišel do toho krámu vždycky a ozvalo se: Dobrý den, já jsem Hrůza z Marsu. A teď ty ženský se samozřejmě smály, že jo. A prostě byla to vlastně krásná doba z dnešního pohledu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, určitě. Musela to bejt velká sranda. Hrůza z Marsu, to muselo bodovat teda.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Michal Hrůza je člověk, který k legraci nemá daleko, protože jestli dokázal tak skvělým způsobem prodávat to psí a kočičí žrádlo a ty prášky, tak to teda fakt klobouk dolů. No, ale teď můžete váš smysl pro humor ještě navíc dokumentovat tím, že si vyberete toho správného klasika českého humoru. Kdo to bude?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Já jsem přemejšlel třeba o různých lidech, protože naštěstí máme hodně lidí, jako myslím si náš národ, Češi, máme smysl pro humor, jsme k tomu trošku nucený. A já jsem si vybral takovýho jako zdánlivě skrytého šprýmaře, kterej má pro mě takový dvě roviny. Ta první je ta jednoduchá, která je taky vtipná a pak tam ještě vidím takovej ten hlubší humor, hodně skrytej. A to je Felix Holzman.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tuhle tu písničku, kterou jsme právě v Tandemu slyšeli, Duše do vesmíru, tak tu jste měli příležitost, vážení a milí, sledovat nebo poslouchat, pakliže jste byli na filmu Martin a Venuše. Totiž můj dnešní host Michal Hrůza právě pro tenhle ten film složil muziku a písničky. Tohle je taková titulní nebo titulková?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Dá se to tak říct, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dá se říct, ano. Pro film jste nedělal poprvé. Děláte už?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Podruhý, podruhý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před tím jste dělal k Lidicím?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No. My jsme tam byli vlastně 3 autoři, James Harris, zmiňovaný Karel Heřman a já. Takže vlastně jsem k tomu přičuchnul a je to samozřejmě úžasný tohle to dělat, protože myslím si, že každej nebo hodně muzikantů by si to chtělo někdy v životě zkusit. A já jsem měl to štěstí, že jsem to teda si mohl zkusit. I když u těch Lidic to teda bylo zrovna jako bylo dost zodpovědný, bych řekl. Měl jsem z toho fakt docela strach, abysme to zvládli, protože ten film je takovej hodně jako ostře sledovanej, protože samozřejmě to je téma obrovský. No a vlastně ta stejná parta lidí, co dělala Lidice, myslím jako produkce, tak vlastně Adam Dvořák mě oslovil, jestli bych nechtěl zkusit i tohle, což samozřejmě u komedie je úplně něco jinýho. To je radost a dělalo se to strašně příjemně a šlo to i rychle, takový to bylo moc příjemný. Takže jsem rád, že se mi to ještě jednou podařilo. Uvidíme, jestli ještě někdy něco bude. Ale to je jedno. Ještě mám radost, že jsem tam mohl udělat ty písničky dvě, protože kromě týhle tý Duše do vesmíru tak je tam ještě ta Venuše. Takže to jsou takový dvě písničky, který ten film provází. A samozřejmě plus ta vnitřní hudba ještě, co tam je, ta scénická.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to musí být zadostiučinění, protože cítíte jaksi, že ta muzika dotváří ten film sám o sobě. Samozřejmě může stát písnička sama o sobě, může stát obraz sám o sobě, ale dohromady to prostě dává takovej zajímavej, šťavnatej konglomerát.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Je to vlastně úžasný, protože vlastně člověk, když tvoří nebo píše písničky, tak tam je vlastně naprosto neomezenej. I když tady já jsem na základě scénáře udělal ty 2 písničky, ale pak, když už máte ty obrázky a začne se to stříhat a ono se to neustále zkracuje, mění, ty střihy jsou trošku jiný, tak tam vlastně už se já musím trefit do vkusu režiséra, eventuálně producenta. A to už taková úplná svoboda není. Ale tady musím říct zase, že jsem tu svobodu měl, vyjma samozřejmě, bylo tam, já nevím, třeba 20 procent hudby jsem musel absolutně podřizovat ve smyslu, že třeba neseděla na 100 procent. Ale ta většina, si myslím, že seděla. To je úžasný, protože když prostě vidíte tu scénu bez hudby, jak jde třeba Kristýna Boková ze záchodu, strašně jí to sluší a jde mezi těma stolama, všichni se po ní dívají a je tam ticho, tak je to jiný, než když jí tam prostě napíšete fakt jako takovou tu svižnou pecku, která prostě z toho udělá něco jinýho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A máte příležitost třeba, já nevím, jít i proti tomu, to znamená, udělat z toho trošičku malinko humor?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Jo. Tam je třeba scéna, kdy ona prchá před Davidem Krausem takovým sklepním okýnkem a tam je taková hodně tvrdá hudba, která vlastně je trošku už jako ironická. Je to trošku komedie. Je to úžasný, no. Ale naštěstí teda jakoby hlavní zodpovědnost, co se týče toho výtvoru, je na tom režisérovi. Takže já jsem trošku, že si jako zkouším, jsem rád, když to projde a měl jsem opravdu poměrně hodně prostoru, ale vlastně konečný slovo má pan režisér, eventuálně producent.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale v těch Lidících, tam to bylo trošičku jiný.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Tam to bylo jiný. Trvalo to strašně dlouho a v podstatě rozpočet, kterej na to byl, tak se stejně utratilo všechno ve studiu, protože u těch Lidic, tam to točil velkej orchestr a to jsou fakt docela velký položky. Takže my jsme pak byli v podstatě téměř na nule, což jako nám nevadilo, protože zase se na tom podílet, to se nedá. Není to o penězích.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je zpěvák a hudebník Michal Hrůza, jehož jméno nebo příjmení, nechci být samozřejmě laciný, jaksi naznačuje, že ve vašem rodě pravděpodobně nebylo vždycky úplně do zpěvu. Ne, to byl oslí můstek jenom, to jsem si dovolil hodně teda, přiznávám se. Spíš se vás chci zeptat, co považujete za moment ve vaší kariéře, kdy vám vůbec nebylo do zpěvu, což v případě zpěváka je docela frapantní. Ale bylo to tehdy, vy jste o tom mluvil docela tak jaksi vesele, když jste prodával ty prací prášky a to žrádlo pro kočky a psi. To asi nebylo zase tak tragický.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No, tak z dnešního pohledu ne, ale když je člověk mladej a touží po něčem a furt to nejde, nejde, tak ho to asi trápí. Ale to je úplně normální a navíc v podstatě jsem v tom nebyl sám, to prostě takhle bylo. Já jsem dokonce si říkal, že se budu muset fakt přestěhovat do tý Prahy, že tady to je vopravdu takový jednodušší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, tohle bylo ještě.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
To bylo v Pardubicích. A tak jsem o tom vždycky uvažoval. Nakonec jsme měli štěstí, že se nám relativně podařilo prorazit i z těch Pardubic. Ale abych odpověděl, kdy mi nebylo do zpěvu, tak to mám jednu úžasnou konkrétní situaci. Právě poté, co jsem byl jako vyhozen z tý kapely mojí tehdejší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z Ready Kirkenu.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No. Tak já jsem slíbil naší manažerce Daně Skálový, že prostě odehrajeme ještě poslední koncert. A bylo to tenkrát, to jsme hráli s Chinaskama na hradě Kunětická hora. Bylo tam tenkrát asi 6 tisíc lidí. A já jsem ten koncert, já jsem byl na ně samozřejmě naštvanej, byl to pro mě tenkrát trošku šok. Nicméně jsem to slíbil, takže já jsem opravdu tam přišel na to pódium, teď tam v podstatě kromě bubeníka se se mnou skoro nikdo nebavil a bylo to teda zvláštní. A bylo zajímavý, že spousta lidí si toho jako všimla. A když jsme dohráli, tak vlastně Chinaski řekli do mikrofonu, že právě se rozpadla skupina Ready Kirken a bylo to jako hustý, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako voni to poznali nebo?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Ne, tak voni to všichni věděli, akorát abysme dodrželi, co jsme měli nasmlouvaný, aspoň ten jeden koncert.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl váš poslední koncert.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
To byl vlastně poslední koncert s klukama, tak to tenkrát bylo takový jako hodně vypjatá situace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to je ale hloupý. Když, dejme tomu, někdo odchází z kanceláře, sedí takhle u toho svýho stolu a nemusí s nikým komunikovat a prostě si udělá svou práci, sbalí věci a jde, tak je to něco jinýho, než když hrajete na pódiu s kamarády, se kterýma musíte vytvářet jaksi.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Je to zvláštní, protože ti takzvaní umělci mají ty emoce trošku jako víc rozvibrovaný, takže tam to je všechno takový asi hustší. No, ale myslím, že jsme to zvládli, dodrželi jsme, co jsme slíbili a odehráli jsme ten koncert. V podstatě jsme hráli jak vo život, protože jsme věděli, že to je naposled.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byla poslední písnička, kterou nám dneska zazpíval Michal Hrůza. Ale zdaleka ne poslední, kterou nám určitě zazpívá, protože já se na ty další těším. Musím říct, že, určitě nejsem sám, že jste opravdu jaksi příjemným osvěžením popmusic. Ale jestlipak budete osvěžovat dál? Ne, samozřejmě ptám se zcela vážně teď, co vás čeká kromě toho, že budete koncertovat určitě s Kapelou Hrůzy. Ale co vás čeká, třeba projekty různé zajímavé?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Já jsem si právě řekl, že teď si chci odpočinout od nějakých právě projektů. Teď ještě jsem vlastně, to zase vrátím, jak jsme si povídali o tom seriálu Vyprávěj úplně na samým začátku, tak vlastně scénárista seriálu Vyprávěj měl vždycky takovej sen udělat takovou věc pro děti. A tak Ruda Merkner mě oslovil, jestli bych zase neudělal písničku pro takovej jakoby dětskej seriál. Tak ten by měl od podzimu běžet, takže to je taková jediná a poslední věc, na který se teďkon budu asi podílet, protože právě ty koncerty, já si myslím, že jsem tam teďkon hodně moc zanedbal, že sice občas v létě někam jedeme a občas si někde zahrajeme, ale že teď bych se strašně chtěl věnovat hlavně koncertům, protože tam jsem trošku zaspal a myslím si, že jsme všichni natěšený a chtěli bysme ten letošní rok krásnej třináctej, tak bysme chtěli trošku to nakopnout, jak se říká a udělat nějaký fakt dobrý, velký koncerty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, říkáte muziku pro seriál o dětech nebo pro děti. Dělá se muzika pro takovej seriál jinak než třeba pro dospělý? Musíte se nějakým způsobem stylizovat třeba?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
To je těžký. Já si spíš myslím, že jsem někdy trošku jako dítě, takže se spíš musím stylizovat do těch dospěláckejch. Tady to je vlastně takovej seriál, kde vlastně vystupují strašidla na hradě. Je tam bílá paní, bezhlavej rytíř, vodník.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prostě hrůza.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No. A ten hrad koupějí rodiče s takovýma rozmazlenýma dětma a paradoxně ty strašidla učejí ty děti, jak se má člověk správně chovat. A jsou tam různý kouzla, procházejí zdí a je to vlastně docela komedie, je to fakt legrace. A je to, myslím si.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hraný to bude.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Je to hraný. A myslím si, že to je dokonce seriál nejen pro děti, ale i pro ty rodiče, protože myslím si, že i rodiče se budou bavit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak já se na to těším. Když to bude ještě s vaší muzikou, tak není co řešit.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Tam je jenom písnička, jenom znělka. Nedělal jsem ten vnitřek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I tak dobrý. Zpěvák a hudebník Michal Hrůza byl dnes hostem Tandemu. Děkuju za velice příjemné povídání, samozřejmě i za písničky. Zase třeba až něco budete mít z sebou, tak si rád s vámi popovídám.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Díky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Na shledanou.
--------------------
Tandem startuje. Dobrý den vám všem u rozhlasových přijímačů přeje Jan Rosák. Jestli má někdo v českém hudebním rybníku čich na hit, je to určitě kytarista a zpěvák, který je podepsán pod tituly, jako třeba Zejtra mám nebo Voda živá. Vedle těchto hitů také složil a otextoval třeba i úvodní melodii k seriálu Vyprávěj. Začal koketovat taky s filmem. S hercem Janem Budařem nahrál singl k filmu Lidice. Dokonce i s návrhářstvím, navrhl stylové boty hrůzy. Takže už asi tušíte, hostem Tandemu je zpěvák a hudebník Michal Hrůza. Vítám vás, dobrý den.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejlepší bude, když začneme některou z vašich písniček.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že by bylo asi velice laciné pohrávat si s příjmením mého dnešního hosta, jak se to přímo nabízí. Už jsem tady říkal, jste navrhnul stylové boty hrůzy. Když vám třeba skončí vaše kariéra, tak můžete váš dům pronajímat jako dům hrůzy.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Jo, tak to jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jo? Ale teď zcela vážně. Vy jste sám říkal, že si sem tam někdo myslí, že to je váš pseudonym, ale to je opravdu vaše příjmení. Řekněte mi, já jsem takový šťoura, že se tak pídím po tom, jak vznikají příjmení lidí, máte tohle zjištěno třeba?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Popravdě řečeno nemám. Ale tak už to jméno jaksi dává najevo, že asi někdo z mých předků musel bejt strašnej. Nebo jestli budil hrůzu. Já doufám, že takhle co si pamatuju z tý naší rodiny, tak tam byli všichni takový poměrně normální ty lidi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono to dokonce nemusí být až tak jaksi v tom současném slova smyslu. To může být třeba něco úplně jiného. Já nevím, třeba to mohlo být shůry, třeba a potom se to tak nějak přeměnilo. To bych doporučoval, abyste se po tom pídil.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Já jsem se pídil. Chtěl jsem, ale prostě ta naše větev z otcovy strany končí kdesi ve Vídni, protože to byla česká enkláva vídeňská, která se, tuším, po I.světový válce vrátila do Čech, jo. A já třeba jsem zjistil, že v té Vídni je těch Hrůzů docela dost ještě. A dokonce jsem se spřáhli, přes jednu sociální síť jsem se spojil s jedním taky hudebníkem, Julianem Hrůzou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rakušanem?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? To jsou věci.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Takže to je taková, právě v tý době, koncem toho 19.století, tak tam byly 4 rodiny těch Hrůzů z Čech. Takže odtud to někde bude, protože děda se ještě narodil ve Vídni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Tak vy byste byl přímo dobrej typ pro Tajemství rodu, pro ten pořad v televizi.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Jo, koukal jsem na to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aby šli po vašich stopách směrem dozadu. No, ale my nepůjdeme tak daleko. Kdepak jste se narodil? Já mám tady napsáno Turnov. Platí to?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Ano. Já jsem se narodil v Turnově. Je to takový zvláštní, že vlastně právě můj táta už se narodil v Brně a maminka pochází kousek od Prahy, takže nějak se dali dohromady a osud je zavál do Českýho ráje. Takže vlastně já, ještě než jsem se narodil, tak naši bydleli na Malý Skále, což je taková ta úžasná vesnička nad Jizerou. A pak se přestěhovali do Turnova, kde já jsem se narodil. Byl jsem tam teda do 13 let a pak jsem šel do světa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, než jste do toho světa šel, tak vzpomínáte si takový ty první už zcela vážný vzpomínky, že člověk se začne tak jako trošičku zamejšlet nad tím, tohle bych třeba chtěl v budoucnu dělat anebo spíš snít ještě? Jo? Vzpomenete si?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Určitě. Já jsem byl snad doslova posedlej touhou hrát na kytaru a dělat písničky. Už vlastně, já nevím, vod 6., 7.třídy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo vás přivedl k té kytaře?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Já nevím. Mě to vlastně, ta kytara přišla až v 15, poměrně pozdě. Já jsem, mě vlastně ani tak nezajímala ta hra na ten nástroj, jako bejt v tý pozici. Strašně mě to fascinovalo. A já si pamatuju, že jako děti jsme jezdili na takový zvláštní tábory, kde vlastně, přestože to byla tehdy ještě hluboká totalita, tak to byly v podstatě takový skautský tábory. Že jsme žili prostě u řeky ve stanech a tam ty vedoucí, co to šéfovali, to byla taková bezvadná parta. A my jsme dělali takovej sport, kterej se jmenoval rédojový orientační běh, což byly v podstatě lišky, se tomu taky říká nebo hon na lišku. A my jsme tam měli poměrně zajímavý technický vybavení, to znamená, že třeba každej z nás měl ten přijímač, kterým hledal ty vysílače v tom lese a měl sluchátka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jako orienťák.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
V podstatě orientační běh, ale rádiový. A díky těm sluchátkám my jsme vlastně udělali takový propojování, udělali jsme si takový rádio. Půl jsme byli my, ty běžci a půl takový ty radioamatéři a udělali jsme si různý vysílačky. A já si pamatuju, že už tenkrát v těch, já nevím, kolik mi bylo, 12, 13 let, jsem byl jakoby spíkr v tom rádiu a dělal jsem, do těch ostatních stanů byl takovej rozvod a tam jsme dělali různý písničky, dělali jsem hádanky. Já jsem měl takový různý znělky a večerníčkový znělky a seriálový znělky. Mně to pak došlo až mnohem pozdějc, že vlastně tady ten obor mě fascinoval už v takhle poměrně mladém věku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak prosím. Tak budoucí povolání Michala Hrůzy bylo už předem dáno.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co si myslím, že stojí za to okomentovat a oglosovat, je ta strmá cesta Michala Hrůzy vzhůru naší popmusic, protože nepochybně na tom budou naši posluchači nebo aspoň drtivá většina stejně jako já. Prostě vaše jméno tady nebylo známé a najednou prásk ho jste se najednou prostě objevil jako deus ex machina a najednou ne, že by vás bylo plno, to zase si to dobře hlídáte, jo, protože koho je plno, tak toho je moc, že jo, ale je vás tak akorát. A myslím si, že jste se stal velkým zjevením český popmusic. Kde to vlastně vzniklo? Kde se to zrodilo?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
To je strašně zvláštní to slyšet, protože já si to takhle vůbec neuvědomuju, nevnímám. Ale možná, že tady ten efekt způsobilo to, že já jsem vlastně začínal ukryt v kapele. Já jsem měl kapelu, která se jmenovala Redy Kirken, natočil jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před tím jste měl kapelu, která se jmenovala velice sebekriticky Brambory.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Brambory. My jsme se nemohli jmenovat jinak, protože my jsme v podstatě zněli, jako když s sypou brambory. Byla to taková parta, spíš jako jsme byli kamarádi víc než muzikanti a mělo to samozřejmě, bylo to skvělý. Nicméně já jsem vlastně byl ukryt trošku v tý kapele, s kterou jsme natočili v podstatě 5 desek. A pak teda se to tak nějak vyvrbilo, jak už se to někdy stává, že jsem byl odejit z tý kapely. Nicméně jsem byl v takovým jako rauchu, v takový síle, že jsem, a navíc mi zůstalo takový to know-how v uvozovkách, měl jsem vlastně stejnej management, vydavatelství vlastně chtělo se mnou pokračovat. Takže já jsem vlastně po poslední desce ještě Kirkenů, kde byla třeba písnička 1+1, tak vlastně rok poté já jsem udělal druhou, vlastně další desku, v podstatě už šestou a to byla ta Bílá velryba. A měl jsem teda velký štěstí, že ta písnička se chytla, ačkoliv je zajímavost, že spousta lidí si myslí, že jsem autorem tý písničky. Já jsem jenom spoluautorem, protože právě tím, že vlastně přišla ta nová parta, která se jmenuje jak jinak než Kapela Hrůzy, tak vlastně Karel Heřman, kterej v tý době byl taky vlastně odejit z Chinasek, tak my jsme byli takový jako vodpadlíci, tak jsme založili tu Kapelu Hrůzu a Karel napsal, složil ten motiv a já jsem ho trošku doupravil a napsal jsem jenom text. Takže to není úplně jenom moje písnička, jak si spousta lidí myslí. Tak já jsem si řekl, že vždycky, když mi tady to někdo řekne nebo když budu mít možnost, tak to vždycky takhle sdělím, že Kája Heřman je autorem nebo spoluautorem tý písně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to vás samozřejmě šlechtí.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No a ta Velryba právě, ta to zapříčinila, že se to docela hrálo a tak mě to tak nějak zachránilo ten hudební život v uvozovkách a pak už jsme začali zase, vlastně pak byla Napořád, to byla ta první písnička, kterou jsme poslouchali. No a teď byla deska Noc a teď připravuju tu druhou část tý Noci, to je ten Den. Takže to je taková deska Noc a Den. Tak teď vlastně děláme ten den, kterej letos vyjde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak k tomu vlastně došlo, že jste se stal autorem Vody živé? Nebo respektive takhle, že jste ji dal někomu jinýmu?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No, to bylo tak, že tenkrát, je takovej festival v Teplicích, jmenuje se to Otevírání lázeňské sezóny, tuším, což zní, jako není to přehlídka lázeňských souborů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takový ty promenádní orchestry, ano.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Je to v podstatě normální festival a tam jsem se sešel s kamarádem Ondrou Píchou. A jeho přítelkyně tehdejší měla na starosti tu soutěž. A my jsme se tam jako muzikanti o tom bavili, trošku jsme nad tím ohrnovali nos, že ta soutěž je taková divná, ale přitom jsme to všichni sledovali. A já jsem prostě nějak prostořece vyjádřil, že jedinej, kdo mě tam hodně příjemně překvapil, byla ta Aneta. A ona řekla: No a nechtěl bys jí teda, kdyby třeba vyhrála, udělat písničku? Já jsem říkal klidně. No a nějak se to jako vyvíjelo, vyvíjelo, Aneta opravdu vyhrála a vona se mi opravdu ozvala, jestli nechci napsat nějakou písničku. A já jsem si říkal, tak jednak mě ta Aneta strašně fascinovala, protože to byl fakt fenomén obrovskej. Tak jsem se o to pokusil a měl jsem štěstí, že si jí vzala. Takže takhle vlastně to vzniklo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já bych řekl štěstí, no, tak po ní musela skočit, protože do dneška je to její největší hit.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Uvidíme. Ale vona vlastně v době, kdy si jí vybírala, tak ještě neměla text. Já jsem totiž jí to jen tak jako, takovou tou takzvanou hatmatilkou jsem jí to pouštěl z kazety ještě tenkrát v autě a ona říkala: No, to se mi líbí, tak to já bych tam ještě chtěla na tu desku. Tak rychle, rychle se to muselo dodělat, protože už v podstatě to bylo skoro uzavřený. Takže ten text, to bylo asi 14 jsem se s tím mořil, protože on je strašně jednoduchej, ten text nebo jakoby prostej zdánlivě. Ale právě u těchhle těch děravejch textů, tam záleží opravdu na každým slůvku. Já jsem to furt ladil, ladil a nakonec to klaplo a vzala si to a povedlo se to.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O 10 let dřív, než Aneta Langerová zabodovala s touhle tou Vodou živou, dokonce tak, že se stala hitem roku, tak její autor té písničky, Michal Hrůza, měl pocit, že to s tou muzikou asi daleko nedotáhne. Aspoň tak já si to myslím, protože koukám, že jste se stal obchodním cestujícím se žrádlem pro psy a kočky.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Já jsem to takhle někde napsal. Vono to totiž vypadá hrozně vtipně, že jo. Ale je to pravda, protože já jsem samozřejmě furt, jak jsem se prostě snažili tenkrát, aby z toho něco bylo, ono to bylo v těch 90.letech, to bylo hrozně těžký, protože tady vlastně byla jedna generace hudebníků, který v podstatě nemohli úplně hrát tak, jak chtěli a jak by si přáli. A vlastně v těch 90.letech zákonitě dostali prostor. A teď ta naše generace, která vlastně nastoupila, tak jednak, popravdě řečeno, jsme na ně neměli, protože jsme neuměli tak dobře hrát a to je logický a správný. Nicméně kolem toho roku 2000 já už jsem cejtil teda, že už to fakt musí proběhnout. A právě ta doba, ještě než se to stalo, tak já jsem vlastně tu první vlnu, kterou jsem měl, tak jsem musel jako vodložit, protože člověk taky musí bejt z něčeho živ a musí platit nájem. Takže ta energie, kterou já jsem strkal do hudby, tak vlastně nestačila k tomu uživení se. Takže já jsem hledal různý zaměstnání. A jeden můj kamarád, shodou okolností je to reprezentant v kanoistice, olympionik, tak mně jakoby dal takovou brigádu, že s ním budu jezdit a že budu lepit nějaký samolepky po krámech a že to dělají jako v divadlech kluci kulisáci a že to je hrozná pohoda. No a tak jsem to jako vzal a asi za tejden na to mě postavil na chodník, udělal mi takovou pyramidu z pracích prášků a já jsem měl za úkol tu pyramidu prodat. A musel jsem jí prodat takovým úplně nejprimitivnějším fíglem, že jsem měl oslovovat ty lidi a říct jim, že když si koupějí ten prací prášek, že dostanou jednu houbičku, takovou tu asi za korunu, což prostě mně přišlo úplná blbost, a tak jsem tam fakt úplně v rozpacích stál. Von přišel na kontrolu po vobědě a viděl, že z tý pyramidy nezmizel jedinej prášek, tak mi řekl, tak hele, jestli to neprodáš, tak fakt jako končíš. A já jsem tenkrát byl v takový situaci, že jsem teda fakt potřeboval tu práci, tak se sebezapřením jsem začal oslovovat ty nebohé lidi a byl jsem strašně překvapenej, že to fungovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta houbička fungovala?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No. Já jsem tu pyramidu fakt prodal za to vodpoledne. Teď mi to zase vyjelo jako vzpomínka. Takže to byl konec těch devadesátek, prostě ještě to nebylo připravený na to, aby člověk mohl tu hudbu dělat tak, aby se tím uživil. Takže mimochodem kromě tady tý anabáze tak jsem taky prodával to psí žrádlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam jste jim k tomu dával kočku jednu.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Ne, to byla v podstatě renomovaná velká společnost a díky vlastně tady tý zkušenosti mě tam pak přijali. Asi rok jsem to dělal. A tam bylo ještě takový vtipný, já už jsem to taky někde říkal, že ta firma byla vlastně americká, tam jsou takový ty vopravdu pevný zásady. Takže když přijde ten obchodní cestující do tý prodejny, tak musí říct, dám příklad: Dobrý den, já jsem Rosák. Ta firma se jmenovala Mars. Dobrý den, já jsem Rosák z Marsu a potřeboval bych mluvit s paní vedoucí. Takže já jsem přišel do toho krámu vždycky a ozvalo se: Dobrý den, já jsem Hrůza z Marsu. A teď ty ženský se samozřejmě smály, že jo. A prostě byla to vlastně krásná doba z dnešního pohledu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, určitě. Musela to bejt velká sranda. Hrůza z Marsu, to muselo bodovat teda.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Michal Hrůza je člověk, který k legraci nemá daleko, protože jestli dokázal tak skvělým způsobem prodávat to psí a kočičí žrádlo a ty prášky, tak to teda fakt klobouk dolů. No, ale teď můžete váš smysl pro humor ještě navíc dokumentovat tím, že si vyberete toho správného klasika českého humoru. Kdo to bude?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Já jsem přemejšlel třeba o různých lidech, protože naštěstí máme hodně lidí, jako myslím si náš národ, Češi, máme smysl pro humor, jsme k tomu trošku nucený. A já jsem si vybral takovýho jako zdánlivě skrytého šprýmaře, kterej má pro mě takový dvě roviny. Ta první je ta jednoduchá, která je taky vtipná a pak tam ještě vidím takovej ten hlubší humor, hodně skrytej. A to je Felix Holzman.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tuhle tu písničku, kterou jsme právě v Tandemu slyšeli, Duše do vesmíru, tak tu jste měli příležitost, vážení a milí, sledovat nebo poslouchat, pakliže jste byli na filmu Martin a Venuše. Totiž můj dnešní host Michal Hrůza právě pro tenhle ten film složil muziku a písničky. Tohle je taková titulní nebo titulková?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Dá se to tak říct, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dá se říct, ano. Pro film jste nedělal poprvé. Děláte už?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Podruhý, podruhý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před tím jste dělal k Lidicím?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No. My jsme tam byli vlastně 3 autoři, James Harris, zmiňovaný Karel Heřman a já. Takže vlastně jsem k tomu přičuchnul a je to samozřejmě úžasný tohle to dělat, protože myslím si, že každej nebo hodně muzikantů by si to chtělo někdy v životě zkusit. A já jsem měl to štěstí, že jsem to teda si mohl zkusit. I když u těch Lidic to teda bylo zrovna jako bylo dost zodpovědný, bych řekl. Měl jsem z toho fakt docela strach, abysme to zvládli, protože ten film je takovej hodně jako ostře sledovanej, protože samozřejmě to je téma obrovský. No a vlastně ta stejná parta lidí, co dělala Lidice, myslím jako produkce, tak vlastně Adam Dvořák mě oslovil, jestli bych nechtěl zkusit i tohle, což samozřejmě u komedie je úplně něco jinýho. To je radost a dělalo se to strašně příjemně a šlo to i rychle, takový to bylo moc příjemný. Takže jsem rád, že se mi to ještě jednou podařilo. Uvidíme, jestli ještě někdy něco bude. Ale to je jedno. Ještě mám radost, že jsem tam mohl udělat ty písničky dvě, protože kromě týhle tý Duše do vesmíru tak je tam ještě ta Venuše. Takže to jsou takový dvě písničky, který ten film provází. A samozřejmě plus ta vnitřní hudba ještě, co tam je, ta scénická.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to musí být zadostiučinění, protože cítíte jaksi, že ta muzika dotváří ten film sám o sobě. Samozřejmě může stát písnička sama o sobě, může stát obraz sám o sobě, ale dohromady to prostě dává takovej zajímavej, šťavnatej konglomerát.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Je to vlastně úžasný, protože vlastně člověk, když tvoří nebo píše písničky, tak tam je vlastně naprosto neomezenej. I když tady já jsem na základě scénáře udělal ty 2 písničky, ale pak, když už máte ty obrázky a začne se to stříhat a ono se to neustále zkracuje, mění, ty střihy jsou trošku jiný, tak tam vlastně už se já musím trefit do vkusu režiséra, eventuálně producenta. A to už taková úplná svoboda není. Ale tady musím říct zase, že jsem tu svobodu měl, vyjma samozřejmě, bylo tam, já nevím, třeba 20 procent hudby jsem musel absolutně podřizovat ve smyslu, že třeba neseděla na 100 procent. Ale ta většina, si myslím, že seděla. To je úžasný, protože když prostě vidíte tu scénu bez hudby, jak jde třeba Kristýna Boková ze záchodu, strašně jí to sluší a jde mezi těma stolama, všichni se po ní dívají a je tam ticho, tak je to jiný, než když jí tam prostě napíšete fakt jako takovou tu svižnou pecku, která prostě z toho udělá něco jinýho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A máte příležitost třeba, já nevím, jít i proti tomu, to znamená, udělat z toho trošičku malinko humor?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Jo. Tam je třeba scéna, kdy ona prchá před Davidem Krausem takovým sklepním okýnkem a tam je taková hodně tvrdá hudba, která vlastně je trošku už jako ironická. Je to trošku komedie. Je to úžasný, no. Ale naštěstí teda jakoby hlavní zodpovědnost, co se týče toho výtvoru, je na tom režisérovi. Takže já jsem trošku, že si jako zkouším, jsem rád, když to projde a měl jsem opravdu poměrně hodně prostoru, ale vlastně konečný slovo má pan režisér, eventuálně producent.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale v těch Lidících, tam to bylo trošičku jiný.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Tam to bylo jiný. Trvalo to strašně dlouho a v podstatě rozpočet, kterej na to byl, tak se stejně utratilo všechno ve studiu, protože u těch Lidic, tam to točil velkej orchestr a to jsou fakt docela velký položky. Takže my jsme pak byli v podstatě téměř na nule, což jako nám nevadilo, protože zase se na tom podílet, to se nedá. Není to o penězích.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je zpěvák a hudebník Michal Hrůza, jehož jméno nebo příjmení, nechci být samozřejmě laciný, jaksi naznačuje, že ve vašem rodě pravděpodobně nebylo vždycky úplně do zpěvu. Ne, to byl oslí můstek jenom, to jsem si dovolil hodně teda, přiznávám se. Spíš se vás chci zeptat, co považujete za moment ve vaší kariéře, kdy vám vůbec nebylo do zpěvu, což v případě zpěváka je docela frapantní. Ale bylo to tehdy, vy jste o tom mluvil docela tak jaksi vesele, když jste prodával ty prací prášky a to žrádlo pro kočky a psi. To asi nebylo zase tak tragický.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No, tak z dnešního pohledu ne, ale když je člověk mladej a touží po něčem a furt to nejde, nejde, tak ho to asi trápí. Ale to je úplně normální a navíc v podstatě jsem v tom nebyl sám, to prostě takhle bylo. Já jsem dokonce si říkal, že se budu muset fakt přestěhovat do tý Prahy, že tady to je vopravdu takový jednodušší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, tohle bylo ještě.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
To bylo v Pardubicích. A tak jsem o tom vždycky uvažoval. Nakonec jsme měli štěstí, že se nám relativně podařilo prorazit i z těch Pardubic. Ale abych odpověděl, kdy mi nebylo do zpěvu, tak to mám jednu úžasnou konkrétní situaci. Právě poté, co jsem byl jako vyhozen z tý kapely mojí tehdejší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z Ready Kirkenu.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No. Tak já jsem slíbil naší manažerce Daně Skálový, že prostě odehrajeme ještě poslední koncert. A bylo to tenkrát, to jsme hráli s Chinaskama na hradě Kunětická hora. Bylo tam tenkrát asi 6 tisíc lidí. A já jsem ten koncert, já jsem byl na ně samozřejmě naštvanej, byl to pro mě tenkrát trošku šok. Nicméně jsem to slíbil, takže já jsem opravdu tam přišel na to pódium, teď tam v podstatě kromě bubeníka se se mnou skoro nikdo nebavil a bylo to teda zvláštní. A bylo zajímavý, že spousta lidí si toho jako všimla. A když jsme dohráli, tak vlastně Chinaski řekli do mikrofonu, že právě se rozpadla skupina Ready Kirken a bylo to jako hustý, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako voni to poznali nebo?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Ne, tak voni to všichni věděli, akorát abysme dodrželi, co jsme měli nasmlouvaný, aspoň ten jeden koncert.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl váš poslední koncert.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
To byl vlastně poslední koncert s klukama, tak to tenkrát bylo takový jako hodně vypjatá situace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to je ale hloupý. Když, dejme tomu, někdo odchází z kanceláře, sedí takhle u toho svýho stolu a nemusí s nikým komunikovat a prostě si udělá svou práci, sbalí věci a jde, tak je to něco jinýho, než když hrajete na pódiu s kamarády, se kterýma musíte vytvářet jaksi.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Je to zvláštní, protože ti takzvaní umělci mají ty emoce trošku jako víc rozvibrovaný, takže tam to je všechno takový asi hustší. No, ale myslím, že jsme to zvládli, dodrželi jsme, co jsme slíbili a odehráli jsme ten koncert. V podstatě jsme hráli jak vo život, protože jsme věděli, že to je naposled.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byla poslední písnička, kterou nám dneska zazpíval Michal Hrůza. Ale zdaleka ne poslední, kterou nám určitě zazpívá, protože já se na ty další těším. Musím říct, že, určitě nejsem sám, že jste opravdu jaksi příjemným osvěžením popmusic. Ale jestlipak budete osvěžovat dál? Ne, samozřejmě ptám se zcela vážně teď, co vás čeká kromě toho, že budete koncertovat určitě s Kapelou Hrůzy. Ale co vás čeká, třeba projekty různé zajímavé?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Já jsem si právě řekl, že teď si chci odpočinout od nějakých právě projektů. Teď ještě jsem vlastně, to zase vrátím, jak jsme si povídali o tom seriálu Vyprávěj úplně na samým začátku, tak vlastně scénárista seriálu Vyprávěj měl vždycky takovej sen udělat takovou věc pro děti. A tak Ruda Merkner mě oslovil, jestli bych zase neudělal písničku pro takovej jakoby dětskej seriál. Tak ten by měl od podzimu běžet, takže to je taková jediná a poslední věc, na který se teďkon budu asi podílet, protože právě ty koncerty, já si myslím, že jsem tam teďkon hodně moc zanedbal, že sice občas v létě někam jedeme a občas si někde zahrajeme, ale že teď bych se strašně chtěl věnovat hlavně koncertům, protože tam jsem trošku zaspal a myslím si, že jsme všichni natěšený a chtěli bysme ten letošní rok krásnej třináctej, tak bysme chtěli trošku to nakopnout, jak se říká a udělat nějaký fakt dobrý, velký koncerty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, říkáte muziku pro seriál o dětech nebo pro děti. Dělá se muzika pro takovej seriál jinak než třeba pro dospělý? Musíte se nějakým způsobem stylizovat třeba?
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
To je těžký. Já si spíš myslím, že jsem někdy trošku jako dítě, takže se spíš musím stylizovat do těch dospěláckejch. Tady to je vlastně takovej seriál, kde vlastně vystupují strašidla na hradě. Je tam bílá paní, bezhlavej rytíř, vodník.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prostě hrůza.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
No. A ten hrad koupějí rodiče s takovýma rozmazlenýma dětma a paradoxně ty strašidla učejí ty děti, jak se má člověk správně chovat. A jsou tam různý kouzla, procházejí zdí a je to vlastně docela komedie, je to fakt legrace. A je to, myslím si.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hraný to bude.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Je to hraný. A myslím si, že to je dokonce seriál nejen pro děti, ale i pro ty rodiče, protože myslím si, že i rodiče se budou bavit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak já se na to těším. Když to bude ještě s vaší muzikou, tak není co řešit.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Tam je jenom písnička, jenom znělka. Nedělal jsem ten vnitřek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I tak dobrý. Zpěvák a hudebník Michal Hrůza byl dnes hostem Tandemu. Děkuju za velice příjemné povídání, samozřejmě i za písničky. Zase třeba až něco budete mít z sebou, tak si rád s vámi popovídám.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Díky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Michal HRŮZA, zpěvák, hudebník
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 2. září 2013.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
