Michal Vrablík o rizicích vyšší hladiny cholesterolu
S preventivním kardiologem a předsedou České společnosti pro aterosklerózu MUDr. Michal Vrablíkem, Ph.D. jsme hovořili o tom, jaká onemocnění může způsobit vyšší hladina cholesterolu.
Mluvili jsme o tom, co způsobuje zvýšenou hladinu krevních tuků. Povídali jsme si o tom, kteří lidé ji mají. Probírali jsme, co způsobuje nevhodnou hladinu cholesterolu. Hovořili jsme o tom, proč je pro lidi riziková vyšší hladina cholesterolu. Věnovali jsme se léčebným postupům, které pomáhají regulovat hladinu krevních tuků do normálních hodnot.
Zvýšená hladina krevních tuků představuje spolu s vysokým krevním tlakem nejvýznamnější rizika pro onemocnění oběhového systému. Patří mezi ně infarkt myokardu a cévní mozková příhoda.
V naší populaci ve věkové kategorii nad 50 let má nevhodné hladiny krevních tuků více než polovina osob. Přitom nelze jednoduše říci, jaká je "správná" hladina cholesterolu. Závisí totiž na celkovém riziku cévních chorob. Jinými slovy, zatímco u pacienta po infarktu myokardu nemohou lékaři tolerovat hodnotu celkového cholesterolu vyšší než 4 mmol/l, jinak zdravá osoba může mít hodnotu do 5 mmol/l.
Snižování hladiny cholesterolu a dalších krevních tuků představuje základ strategií prevence i léčby oběhových onemocnění. Lékaři u každého pacienta se zvýšenou hladinou krevních tuků zahajují léčbu změnou jídelníčku a snahou o zvýšení pohybové aktivity. Takový člověk by měl postupně a trvale omezit konzumaci nevyhodných potravin ve prospěch těch doporučovaných.
Nejdůležitější je snížení spotřeby živočišných tuků, které obsahují tzv. nasycené mastné kyseliny - hlavní spouštěče produkce cholesterolu v organismu. Další nezbytnou součástí léčby nemocného se zvýšenou hladinou krevních tuků musí být změna resp. zvýšení pohybové aktivity. Cílem je dosáhnout alespoň 30 minut nepřerušované pohybové aktivity denně - např. rychlá chůze, jízda na kole/rotopedu, plavání apod.
Při dodržování zásad zdravého životního stylu dojde u každého ke zlepšení, byť řada nemocných musí být současně s těmito tzv. režimovými opatřeními musí užívat farmakologickou léčbu.
Existuje řada léčiv, které může lékař pacientovi předepsat. Nejužívanější a nejúčinnější jsou tzv. statiny, které blokují syntézu cholesterolu v játrech. Jejich působením může klesnout hladina cholesterolu i o 50 %. Někdy je potřeba ovlivňovat i další složky tukového spektra v krevní plazmě, které mohou řešit i další léčiva (fibráty, ezetimib, niacin). Většinu z nich lékaři indikují v kombinaci podle aktuální potřeby konkrétního pacienta. Správně vedená léčba vede k úpravě nebo přinejmenším podstatnému zlepšení hladin krevních lipidů a tím ke snížení rizika kardiovaskulárních komplikací.
Farmaceutický výzkum pokračuje a v současnosti jsou v různých fázích vývoje i "vakcíny proti cholesterolu". Jde o injekčně aplikované látky omezující produkci cholesterolu ještě nad rámec současných možností dosažitelných léčbou. Výhodou také může být možnost podávání jednou za dva až čtyři týdny, což by mohlo být motivační z hlediska pohodlí pro některé pacienty. S novými léky jsou ale lékaři zatím opatrní a čekají na dokončení probíhajících klinických zkoušek.
Reprízováno 9. srpna 2012.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka