Mikuláš patří k nejstarším a nejznámějším křesťanským světcům

Mikuláš byl synem zbožných rodičů. Zplodili ho podle legendy v prvním květu mládí a pak se už tělesně nestýkali. Když ho v prvním roce života koupali, postavil prý se ve vaničce na nohy. Jeho jméno je odvozeno od řeckých slov nicos, což je vítězství, a laos, což je lid. Světec totiž pomáhal lidu podle legend k vítězství nad neřestmi a hříchy. Nejznámější je legenda, z níž později vznikla dnešní tradice mikulášských obchůzek spojených s obdarováváním dětí. Mikulášův urozený soused podle ní upadl do bídy a nouze ho donutila udělat ze svých dcer nevěstky. Když se to světec dověděl, zhrozil se toho hrozného zločinu, zabalil do látky hroudu zlata a tajně ji hodil oknem do sousedova domu. To pak zopakoval ještě dvakrát. Jindy pomohl námořníkům v bouři nebo hladovějícím. Námořníky, kteří přivezli z Egypta do Myry obilí, přiměl, aby ho část rozdali hladovějícím ve městě. Když pak předávali náklad úředníkům, nic neubylo. Zachránil také nespravedlivě římským císařem uvězněné úředníky před popravou, vyprávějí staré příběhy. V českém prostředí se mikulášská tradice rozvinula v době největšího rozkvětu v 19. století do nebývalých rozměrů. V průvodech na venkově s Mikulášem chodily desítky jiných maskovaných postav, nejen čerti a anděl. Tehdejší průvody připomínaly masopustní obchůzky a byly spojeny s předváděním drobných divadelních scének. Mikulášská tradice pronikla i do velkoměst. Podlehli jí i disidenti a jako anděl se v pražských ulicích objevil i nedávný prezident Václav Havel. Ke slavným Mikulášům patřil i levicový intelektuál Pavel Kohout. Anděla mu dělal dlouhovlasý písničkář Jaroslav Hutka a čerta Pavel Landovský, který prý dělal takový ukrutný dojem, že se jednou dokonce musel před synem jiného disidenta Petra Uhla odmaskovat, aby ho uklidnil.