Mladí farmáři obdělávají pole ponovu. Tvrdí, že to jde i bez orby

„Děda má v okolí Mnětic pozemky a nabídl mi, že na nich můžu hospodařit. Když jsme se na pole přijeli podívat, byla všude okolo jen hnědá barva. Ale my to pomalu měníme,“ usmívá se Viktor a pokračuje:

„Nejdřív jsme museli zkvalitnit půdu. Rychlým řešením je přidávat kompost. Další cestou je pěstování meziplodin. Právě meziplodiny vylepšují půdu, přinášejí do ní živiny.“

Půda se okysličuje díky tunýlkům z kořenů

Začínající farmáři Viktor Procházka a Amálie Vystavělová|foto:Jitka Slezáková, Český rozhlas

„Pokud se používají vhodně zvolené meziplodiny, tak není hluboká orba potřeba. Naším cílem je půdu regenerovat a hluboká orba s sebou nese spalování půdního uhlíku. Rostliny to sice vyživí, ale kvůli uvolněnému uhlíku je to pro samotnou půdu ztráta,“ vysvětluje mladý zahradník.

Půda se podle něj prokysličí díky tunýlkům, které vznikají odumřením kořenů rostlin, které se na poli pěstují. Meziplodiny posílají dolů pod povrch cukry, a díky tomu půdní život bují. Teď na podzim jsou ideální přezimující meziplodiny, které ani mráz nespálí. Například žito s vikví. Žito udělá hmotu, vikev posílá dusík. V ideálním případě je pole pořád zelené.

Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.