Mladí farmáři obdělávají pole ponovu. Tvrdí, že to jde i bez orby
Amálie Vystavělová a Viktor Procházka jsou mladí farmáři, kteří uplatňují své znalosti z farmářské školy na poli u Mnětic na Pardubicku. Jejich cílem je navrátit půdě život, to znamená pěstovat zeleninu, stromy a květiny tak, aby pole zůstalo tzv. udržitelné po generace.
„Děda má v okolí Mnětic pozemky a nabídl mi, že na nich můžu hospodařit. Když jsme se na pole přijeli podívat, byla všude okolo jen hnědá barva. Ale my to pomalu měníme,“ usmívá se Viktor a pokračuje:
„Nejdřív jsme museli zkvalitnit půdu. Rychlým řešením je přidávat kompost. Další cestou je pěstování meziplodin. Právě meziplodiny vylepšují půdu, přinášejí do ní živiny.“
Půda se okysličuje díky tunýlkům z kořenů
„Pokud se používají vhodně zvolené meziplodiny, tak není hluboká orba potřeba. Naším cílem je půdu regenerovat a hluboká orba s sebou nese spalování půdního uhlíku. Rostliny to sice vyživí, ale kvůli uvolněnému uhlíku je to pro samotnou půdu ztráta,“ vysvětluje mladý zahradník.
Půda se podle něj prokysličí díky tunýlkům, které vznikají odumřením kořenů rostlin, které se na poli pěstují. Meziplodiny posílají dolů pod povrch cukry, a díky tomu půdní život bují. Teď na podzim jsou ideální přezimující meziplodiny, které ani mráz nespálí. Například žito s vikví. Žito udělá hmotu, vikev posílá dusík. V ideálním případě je pole pořád zelené.
Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
