MODRÉ PONDĚLÍ
Včera jsem tu mluvil o původu přídavného jména modrý a hlavně o dvou teoriích vzniku spojení modrá krev ve významu šlechtická krev a šlechta vůbec. A na dnešek jsem slíbil vysvětlení dalších dvou spojení, v nichž se objevuje adjektivum modrý, totiž spojení modré pondělí a modrá punčocha.
Odpovědi na otázku, proč se šlechtické krvi říká modrá, jsou nejméně dvě. Pokud jde o modré pondělí, našel jsem v knihách dokonce čtyři teorie o jeho vzniku. Nejdřív ale musím povědět, co možná nevědí úplně všichni naši posluchači. Když řekneme, že si někdo udělal modré pondělí, říkáme, že ten někdo v pondělí nepřišel do práce. Že neoprávněně zůstal doma. A teď, proč se neoprávněné pondělní volno spojuje s modrou barvou. Václav Flajšhans ve své knížce Živá slova z roku 1915 tvrdí, že se tak původně nazývalo poslední masopustní pondělí, den, kdy se na znamení začínajícího postu kostely zdobily modrými látkami. Protože se o tomto masopustním, modrém pondělku nepracovalo, "říkalo se," píše Flajšhans, "když někdo i jindy v pondělí lenošil, že si udělal modré pondělí".
Další vysvětlení je trochu drsnější. Podle něho jde o to, že mladí tovaryši o dnes bychom řekli víkendu pravidelně pili a stejně pravidelně se pak servali. Což mívalo dva následky, jednak byli od modřin celí modří, jednak nebyli schopni jít do práce. Měli modré pondělí. Další dvě teorie vycházejí z německého slova blau, tedy modrý a také mají na myslí víkendovou opilost. První vychází z toho, že německé blau znamená nejen modrý, ale hovorově či slangově také opilý. Podle druhé pak původně nejde o blau, ale o lau, které prý znamená nečinný.
Spojení modrá punčocha není ani zdaleka tak všeobecně známé jako spojení modrá krev či modré pondělí. Dříve se poměrně často jako modré punčochy označovaly ženy a dívky, které byly na vkus své doby až příliš vzdělané a emancipované, což tenkrát znamenalo i to, že ty dámy nebyly dvakrát půvabné. Dnes je to řekl bych horší, dnešní feministky, kterým se už neříká modré punčochy, mohou být i krásné... Spojení modré punčochy vzniklo v polovině 18. století v Anglii; tehdejší emancipované ženy se scházely v salónu paní Montagu na schůzkách, kde míval hlavní slovo vědec jménem Stillingsfleet, a tento pán s oblibou nosil modré punčochy. Modrými punčochami pak vědychtivé dámy posměšně nazval tenkrát slavný admirál Edward Boscawen.
Vysílá se v úterý 29.4.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
