Moravané

24. červen 2005

Minulý týden jsem tu na vyzvání posluchače Petra Pánka nadvakrát mluvil o jazykovém zákulisí pojmenování našeho národa a vyjmenoval všech možná deset různých teorií o vzniku výrazu Češi a od něj pocházejících slov Čechy a český. Ano, to jediné se má za jisté. Nejprve bylo pojmenování jednoho ze slovanských kmenů a jeho příslušníků a teprve odtud vzniklo pojmenování krajiny. V případě Moravy, která našeho posluchače také zajímá, je to zcela naopak.

Původ výrazů Morava, Moravan a moravský není ani zdaleka tak nejasný jako je to v případě Čechů. Na počátku určitě stálo pojmenování nejdelší moravské řeky. A je to nepochybně pojmenování úctyhodně staré, pochází od předkeltského obyvatelstva. Už antika věděla, že tam kdesi na severu nějaká taková řeka je. Plinius ji říkal Maro a Tacitus Marus. Kořen všech variant pojmenování dnešní Moravy je ten, který je v českém moře, latinském mare, německém Meer, jde zkrátka o význam voda či močál. Ale není jisté, že zmíněný kořen je indoevropský, protože podobná slova jsou i jazycích neindoevropských: möre je mongolsky velká řeka a v jednom kavkazském jazyce se jezero řekne mere.

Michal Novotný

Ale zpět k Moravě: Základ mar- byl v germánském prostředí rozšířen o druhou část ahwa, což také znamená voda a řeka. Toto ahwa pak Slované změnili na -ava, což je časté zakončení jmen českých a moravských řek. V podobě Maraha je jméno řeky prvně zaznamenáno koncem 9. století, v dnešní podobě se prvně připomíná v roce 1203. Ale už předtím se slovem Morava začalo říkat nejen řece, ale i území rozkládajícímu se kolem ní. Odborníci mají za jisté, že Slované pojmenování Morava nejen pro řeku, ale i pro území, přejali od předchozích neslovanských obyvatel. V písemných dokladech se jméno Morava prvně objevuje v roce 877. Úplně na konci je pojmenování Moravané; tak si začali říkat lidé žijící na území zvaném Morava podle řeky Moravy.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný