Mouka a hubnutí, jde to k sobě?
3. březen 2011
MUDr. Kateřina Cajthamlová mluvila o mouce a jejím vlivu na obezitu
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hezký čtvrtek všem posluchačům Českého rozhlasu Region. V téhle chvíli přeje Patrik Rozehnal ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jestli jste se těšili, že uslyšíte další část seriálu Hubněte zdravě, těšili jste dobře.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, dneska uslyšíte o mouce.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ano, mouka bude takovým tím spojovacím článkem, tudíž hlavně pečivo. Mouku máme branou jako něco, co bychom, když se dobře chceme stravovat, moc mít neměli. Tu bílou mouku, říká se bílé pečivo ne. A tak. Je opravdu mouka tak špatná?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych za prvé chtěla zdůraznit, že žádná potravina ani žádná její složka z principu špatná není. Vždycky záleží na tom, kdo ji konzumuje, v jakém množství a jaký je jeho zdravotní stav. To znamená, že například výrobky z bílé mouky jsou úplně v pořádku a správně pro malé děti, řekla bych tak pro děti do pěti, ještě šesti let. A to zejména proto, že malé děti ještě mají dostatečně vyvinutý trávicí trakt a výrobky z bílé mouky jsou tudíž pro ně vhodnější a lépe stravitelné než například výrobky celozrnné. Pokud bychom tříleté děti krmili celozrnným pečivem, mohou z toho mít docela i zdravotní problémy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže bílá mouka je pro děti?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V podstatě ano, proto vlastně piškoty, různé sušenky, bílé rohlíky, to jsou věci, které děti dostávají i v mateřské školce. A v některých případech není vůbec jako špatně jim je postupně se ve zmenšujícím množství dávat například ke svačinám do první třídy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale říká se, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Tak to se máme zase odnaučit jíst pak ty rohlíky od šesti nebo jak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte co, taky se říká, všeho moc škodí, taky se říká, že fanatismus v jakékoliv poměru není dobrá věc. Takže znovu bych chtěla zdůraznit, záleží vždycky na tom, kdo takové věci vlastně konzumuje. Samozřejmě děti by neměly jíst pouze pečivo ve smyslu rohlíky z bílé mouky nebo vdolky nebo sladké věci, rozhodně ne. Měly by jíst i v postupně se zvyšující míře chleba. Například i malým dětem můžeme dát žvýkat kůrku, aby si vlastně zlepšily pevnost zubů. Čili tohle to všechno, bavíme se o pestré stravě a o tom, že nic, co děláme pořád, není nakonec správně. Mnohokrát jsme to posluchačům říkali, strava musí být pestrá. Samozřejmě pokud má člověk například problém se zhubnutím nebo s tím, že by měl trošku víc dbát na svou stravu, tak vždycky doporučujeme, aby zvýšil množství vlákniny. A tady právě rozdíl mezi pečivem celozrnným a pečivem z bílé mouky je v té vláknině. Ale myslím si, Patriku, my jsme mluvili dlouho. Co kdybychom si dali písničku a řekli si to pak.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, domluveno.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Moučné vydání Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou pokračuje. Už jsme si tedy řekli, že ta bílá mouka a výrobky z bílé mouky spíš pro ty děti. Jak bychom pak měli nasazovat ten normální chleba nebo vícezrnný, čtyřzrnné a všechny možné, co se vyrábí.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vy jste to slovo vícezrnný a čtyřzrnný řekl a tím jste si naběhl. Takže já se zeptám, jakpak se od sebe liší pečivo pšeničné a pečivo celozrnné?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No asi jenom nenamleté zrno.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je blbá otázka, viďte? To srovnáme totiž hrušky s jablkama, protože mouka, která je zbavená těch vlákninových složek, to znamená těch složek obilky, což jsou pluchy plušky, to vlastně odstraňujeme tím mletím. Tak ještě může být mouka pšeničná, žitná, ječná, ovesná, případně kukuřičný škrob nebo kukuřičná mouka. A takzvaný glykemický index, o kterém jsme vlastně tady už mnohokrát mluvili, to znamená rychlost, s jakou se glukóza z těchto různých typů mouky dostává konzumentovi do krve, je různá. Další, co je různé, je množství látek, jako je například lepek. Víte, že někteří lidé musejí dodržovat bezlepkovou dietu, je v těchto jednotlivých obilovinách rovněž různé. To znamená, že například pacienti i malí pacienti, kteří mají držet bezlepkovou dietu, vlastně pšeničné pečivo vůbec nemohou. Protože pšeničná mouka obsahuje největší procento toho škodlivého lepku. Takže oni musejí bezlepkovou mouku, což je mouka kukuřičná, případně výrobky z rýže. Rýže lepek rovněž neobsahuje. Takže ono to není tak jednoduché. A míchat hrušky s jablkama, to znamená hovořit o celozrnné, případně o pšeničném. To jsou dvě různé věci, čili my máme v naší stravě velké množství výrobků z pšeničné mouky. Pšenice je obilovina, která se dobře pěstuje, dává velké výnosy. A nemá velkou náchylnost na různé infekční choroby. To znamená, že se velmi dobře dá pěstovat na velikých plochách. A opravdu z ní máme hodně užitku. Navíc pšenice je jedna z plodin, která podléhá různým genetickým pokusům právě na to, aby ta výnosnost byla ještě vyšší. To znamená, že s tou pšeničnou moukou jakoby najednou jsme zavaleni. V dřívějších dobách lidé pěstovali podle nadmořské výšky obiloviny různé. To znamená třeba ve východních Čechách, v různých vrchovinách se pěstovalo spíš žito, spíš ječmen. Tyhle ty kultury jsou odolnější, ale zároveň jejich výnos je menší. Čili v dnešní době je přepšeničnění našich všech možných potravin. Máme spíš problém, abychom získali výrobky z jiné mouky, to znamená zejména žitné, zejména z ječné, případně právě oves a další.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A když to takhle rozdělujeme, to znamená, že ta pšeničná mouka na té hierarchii těch mouk je nejhorší? Každá další jiná je lepší, ta žitná, ovesná, z ječmene ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Abych vám to ještě udělala složitější, tak určitě posluchači znají výrobky z takzvané semoliny, což je tvrdá pšenice. To je jiná odrůda pšenice. Používá se vlastně na výrobu třeba těch různých italských těstovin. A výrobky z ní mají jiné vlastnosti a jinou chuť. A tahle ta pšenice je zase o fousilinek lepší než ta naše jiná odrůda. Čili je vždycky důležité, znovu to zdůrazňuji, aby strava byla pestrá a aby ty výrobky vlastně z různých typů obilovin v ní byly zastoupeny nejen v nějakém pravidelném poměru, ale abychom tam měli právě i ty výrobky třeba vícezrnné. Ono bohužel v dnešní době marketingů a velkých nápisů, když vám napíší, že je něco vícezrnné, tak si to člověk může splést s tím, že to je celozrnné. Tady bych chtěla upozornit, že to je rozdíl. Vícezrnné znamená, že je to třeba pšeničná, žitná a ovesná složka.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zrno jako takové tam nemusí být vůbec?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A ty plušky, ta vlákninová složka tam vůbec nemusí být. Zatímco celozrnné pečivo zase může být úplně klidné pšeničné. Takže zase to není srovnatelné mezi sebou, vždycky si musíme přečíst ta malá písmenka, abychom věděli přesně, co to naše pečivo obsahuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Že je to věda? Budeme si o tom povídat i dál.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dál budeme pokračovat v našem seriálu Hubněte zdravě, dál v povídání s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. My jsme tak odchýlili od té původní otázky, ale hezky jsme si roztřídili ty mouky, vysvětlili si rozdíl mezi celozrnným a vícezrnným. Ale od jakého věku bychom tedy ty rohlíky, ty piškoty těm dětem měli brát a nasazovat si ten klasický chleba, přidávat i jiné mouky a tak dál.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych chtěla za prvé zdůraznit, že dítě docela často kouká, co je na talíři rodičů. Přirozeně, děti jsou závistivý potvory. To znamená, když vidí dítě, že dostává na talířek něco jiného a že rodiče si plnou pusou pochutnávají na něčem jiném, tak samostatně začíná chtít ochutnávat jiný typ potravy. V okamžiku, kdy já, rodič znalý toho, že mám postupně dítěti dávat výrobky z jiných obilovin, případně výrobky celozrnné, ale sám furt baštím piškoty a bílé rohlíky, tak já to to dítě nenaučím. Čili je důležité, aby za prvé matka, protože to je člověk, na kterého to dítě upírá největší pozornost, byla žena, která si opravdu pochutnává na různozrnných a celozrnných výrobcích sama. Musíme jít příkladem. Ony ty výrobky právě z toho různého typu obilovin jsou i chutnější, jsou chuťově zajímavé, nejsou takové obyčejné. V podstatě piškoty musí být sladké, aby ta jejich chuť nebyla mdlá. Zatímco třeba žitný chléb je vyslovené pochutnání, když je dobře upečený a není tam příliš mnoho třeba droždí. Čili vždycky si musíme uvědomit, že za prvé, už jsme příliš závislí na tom, že nám tedy průmysl potravinářský něco nadělí. Doma už žádný chléb nepečeme, žádný rohlíčky, žádný houstičky si nikdo doma nepeče. Takže si musíme uvědomit, že tu pestrost si musíme naordinovat tím, že chodíme i do různých obchodů, nakupujeme zboží od různých producentů, abychom to stravu měli pestrou i z hlediska tedy těch dalších aditiv.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jinými slovy, nemáme kupovat stále stejný chleba?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bylo by fajn, kdybychom to nedělali.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, snažíme se, s moukou, o které si dnes povídáme. A to s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Dobrá. A teď mi řekněte, když mluvíme o tom i hubnutí, o štíhlé postavě, jaké pečivo zvolit v případě, že chceme hubnout. Máme zapomenout na pšeničné pečivo, máme si vybírat jiné nebo směs různých muk do toho pečiva. Čeho si máme všímat, co preferovat?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patriku, já budu vysloveně protivná. První, co musíme opravdu vyloučit, jsou všechny výrobky, které obsahují hodně tuků a hodně cukru.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak to u chleba poznám?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Chléb většinou mnoho tuků neobsahuje. Já se tady bavím o těch různých croisantech, těch různých dortíčcích, takže tohle to musíme vyloučit jako první. Jako druhé budeme tedy sledovat složení toho chleba. Obecně, čím j výroba tradičnější, tím lépe. Víte, jak se dřív vyráběl chleba? Víte něco o kvásku?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Chlebový kvásek žil v podstatě jako živý organismus v pekárně neustále. Vždycky se doplňovalo, odebralo a neustále se vlastně.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To znamená, tradiční výroba chleba je pomocí toho kvásku. To znamená zbytku mouky a vody z pečení předchozího chleba, ze kterého vlastně ty kvasinky postupně kolonizují to další těsto. V dnešní době zrychlené výroby úplně všeho se používá droždí potravinářské, což už není kvásek. Když bychom si chtěli vybrat to lepší, tak si vybereme chleba kvasný. On je takový kyselejší, je trošku trpčí, ale zase déle vydrží. Protože ten rychlený chléb, on je měkčí, je takový chutnější, nadýchanější, ale druhý, třetí den už ho máme tvrdý. Čili i z důvodů ekonomických, ekologických, nevím jakých, bychom měli preferovat ten kvasný chléb. Pokud si doma pečeme chleba sami, jsou teď moderní takové ty různé pekárny, doporučovala bych, abychom si nekupovali ty chlebové směsi, ale abychom si nastudovali pravou recepturu pečení chleba a opravdu pekli chléb tak jako naši předkové. A určitě pro naše zdraví bude lepší. Co se týče výrobků z bílé pšeničné mouky, tak tam bych byla opravdu opatrná, protože se říká, že té bílé pšeničné mouky máme opravdu zbytečně mnoho. A tady bych opět citovala svoji oblíbenou píseň, hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den, ale vdolky z bílé mouky jenom jednou za týden. Takže já si myslím, že ty bílé rohlíky, pečivo z bílé mouky, měli bychom si to rezervovat na víkend.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, máme se orientovat i podle barvy?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Co se barvy týče, tak to je velmi ošidné. Teď lidé říkají, čím černější, tím lepší. Každý člověk, který někdy viděl žitný chléb, tak ví, že ten není vůbec černý, ten je šedý. Je to barva, která pro producenty se zdá jako málo nějaká atraktivní, tak to dobarvují různě. Já nevím, používají cikorku, používají karamel. Většinou to v tom složení najdete, nebo to najdete jako barviva. A to už potom fakt nevíme, co tu barvu tomu chlebu dává. Takže chleby, abychom tedy řekli, co máme pro to hubnutí dělat, takže méně pečiva. Bílé pečivo bez celozrnné složky bych vyloučila ze stravy hubnoucích úplně a nahradila bych konzumaci tedy pečiva jako takového konzumací chleba, a to raději kvasného chleba a raději chleba, ve kterém je podíl i pšeničné i žitné složky. A u lidí, kteří mají problém s lepkem, tady je potřeba vybírat vlastně mouku úplně jinou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak to byla poslední rada toho dnešního dílu Hubněte zdravě, kdy jsme si povídali o mouce, o chlebu a pečivu jako takovém. A snad jsme poradili i co vybrat dobře a jak i zhubnout.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Strašné na tom, že já jsem vás prakticky nepustila ke slovu. Já se moc omlouvám i posluchačům i Patrikovi. A těším se, že příště bude Patrik mluvit daleko víc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My jsme rádi, že jste přišla, děkuju.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.
--------------------
Hezký čtvrtek všem posluchačům Českého rozhlasu Region. V téhle chvíli přeje Patrik Rozehnal ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jestli jste se těšili, že uslyšíte další část seriálu Hubněte zdravě, těšili jste dobře.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, dneska uslyšíte o mouce.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ano, mouka bude takovým tím spojovacím článkem, tudíž hlavně pečivo. Mouku máme branou jako něco, co bychom, když se dobře chceme stravovat, moc mít neměli. Tu bílou mouku, říká se bílé pečivo ne. A tak. Je opravdu mouka tak špatná?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych za prvé chtěla zdůraznit, že žádná potravina ani žádná její složka z principu špatná není. Vždycky záleží na tom, kdo ji konzumuje, v jakém množství a jaký je jeho zdravotní stav. To znamená, že například výrobky z bílé mouky jsou úplně v pořádku a správně pro malé děti, řekla bych tak pro děti do pěti, ještě šesti let. A to zejména proto, že malé děti ještě mají dostatečně vyvinutý trávicí trakt a výrobky z bílé mouky jsou tudíž pro ně vhodnější a lépe stravitelné než například výrobky celozrnné. Pokud bychom tříleté děti krmili celozrnným pečivem, mohou z toho mít docela i zdravotní problémy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže bílá mouka je pro děti?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V podstatě ano, proto vlastně piškoty, různé sušenky, bílé rohlíky, to jsou věci, které děti dostávají i v mateřské školce. A v některých případech není vůbec jako špatně jim je postupně se ve zmenšujícím množství dávat například ke svačinám do první třídy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale říká se, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Tak to se máme zase odnaučit jíst pak ty rohlíky od šesti nebo jak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte co, taky se říká, všeho moc škodí, taky se říká, že fanatismus v jakékoliv poměru není dobrá věc. Takže znovu bych chtěla zdůraznit, záleží vždycky na tom, kdo takové věci vlastně konzumuje. Samozřejmě děti by neměly jíst pouze pečivo ve smyslu rohlíky z bílé mouky nebo vdolky nebo sladké věci, rozhodně ne. Měly by jíst i v postupně se zvyšující míře chleba. Například i malým dětem můžeme dát žvýkat kůrku, aby si vlastně zlepšily pevnost zubů. Čili tohle to všechno, bavíme se o pestré stravě a o tom, že nic, co děláme pořád, není nakonec správně. Mnohokrát jsme to posluchačům říkali, strava musí být pestrá. Samozřejmě pokud má člověk například problém se zhubnutím nebo s tím, že by měl trošku víc dbát na svou stravu, tak vždycky doporučujeme, aby zvýšil množství vlákniny. A tady právě rozdíl mezi pečivem celozrnným a pečivem z bílé mouky je v té vláknině. Ale myslím si, Patriku, my jsme mluvili dlouho. Co kdybychom si dali písničku a řekli si to pak.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, domluveno.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Moučné vydání Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou pokračuje. Už jsme si tedy řekli, že ta bílá mouka a výrobky z bílé mouky spíš pro ty děti. Jak bychom pak měli nasazovat ten normální chleba nebo vícezrnný, čtyřzrnné a všechny možné, co se vyrábí.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vy jste to slovo vícezrnný a čtyřzrnný řekl a tím jste si naběhl. Takže já se zeptám, jakpak se od sebe liší pečivo pšeničné a pečivo celozrnné?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No asi jenom nenamleté zrno.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je blbá otázka, viďte? To srovnáme totiž hrušky s jablkama, protože mouka, která je zbavená těch vlákninových složek, to znamená těch složek obilky, což jsou pluchy plušky, to vlastně odstraňujeme tím mletím. Tak ještě může být mouka pšeničná, žitná, ječná, ovesná, případně kukuřičný škrob nebo kukuřičná mouka. A takzvaný glykemický index, o kterém jsme vlastně tady už mnohokrát mluvili, to znamená rychlost, s jakou se glukóza z těchto různých typů mouky dostává konzumentovi do krve, je různá. Další, co je různé, je množství látek, jako je například lepek. Víte, že někteří lidé musejí dodržovat bezlepkovou dietu, je v těchto jednotlivých obilovinách rovněž různé. To znamená, že například pacienti i malí pacienti, kteří mají držet bezlepkovou dietu, vlastně pšeničné pečivo vůbec nemohou. Protože pšeničná mouka obsahuje největší procento toho škodlivého lepku. Takže oni musejí bezlepkovou mouku, což je mouka kukuřičná, případně výrobky z rýže. Rýže lepek rovněž neobsahuje. Takže ono to není tak jednoduché. A míchat hrušky s jablkama, to znamená hovořit o celozrnné, případně o pšeničném. To jsou dvě různé věci, čili my máme v naší stravě velké množství výrobků z pšeničné mouky. Pšenice je obilovina, která se dobře pěstuje, dává velké výnosy. A nemá velkou náchylnost na různé infekční choroby. To znamená, že se velmi dobře dá pěstovat na velikých plochách. A opravdu z ní máme hodně užitku. Navíc pšenice je jedna z plodin, která podléhá různým genetickým pokusům právě na to, aby ta výnosnost byla ještě vyšší. To znamená, že s tou pšeničnou moukou jakoby najednou jsme zavaleni. V dřívějších dobách lidé pěstovali podle nadmořské výšky obiloviny různé. To znamená třeba ve východních Čechách, v různých vrchovinách se pěstovalo spíš žito, spíš ječmen. Tyhle ty kultury jsou odolnější, ale zároveň jejich výnos je menší. Čili v dnešní době je přepšeničnění našich všech možných potravin. Máme spíš problém, abychom získali výrobky z jiné mouky, to znamená zejména žitné, zejména z ječné, případně právě oves a další.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A když to takhle rozdělujeme, to znamená, že ta pšeničná mouka na té hierarchii těch mouk je nejhorší? Každá další jiná je lepší, ta žitná, ovesná, z ječmene ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Abych vám to ještě udělala složitější, tak určitě posluchači znají výrobky z takzvané semoliny, což je tvrdá pšenice. To je jiná odrůda pšenice. Používá se vlastně na výrobu třeba těch různých italských těstovin. A výrobky z ní mají jiné vlastnosti a jinou chuť. A tahle ta pšenice je zase o fousilinek lepší než ta naše jiná odrůda. Čili je vždycky důležité, znovu to zdůrazňuji, aby strava byla pestrá a aby ty výrobky vlastně z různých typů obilovin v ní byly zastoupeny nejen v nějakém pravidelném poměru, ale abychom tam měli právě i ty výrobky třeba vícezrnné. Ono bohužel v dnešní době marketingů a velkých nápisů, když vám napíší, že je něco vícezrnné, tak si to člověk může splést s tím, že to je celozrnné. Tady bych chtěla upozornit, že to je rozdíl. Vícezrnné znamená, že je to třeba pšeničná, žitná a ovesná složka.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zrno jako takové tam nemusí být vůbec?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A ty plušky, ta vlákninová složka tam vůbec nemusí být. Zatímco celozrnné pečivo zase může být úplně klidné pšeničné. Takže zase to není srovnatelné mezi sebou, vždycky si musíme přečíst ta malá písmenka, abychom věděli přesně, co to naše pečivo obsahuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Že je to věda? Budeme si o tom povídat i dál.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dál budeme pokračovat v našem seriálu Hubněte zdravě, dál v povídání s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. My jsme tak odchýlili od té původní otázky, ale hezky jsme si roztřídili ty mouky, vysvětlili si rozdíl mezi celozrnným a vícezrnným. Ale od jakého věku bychom tedy ty rohlíky, ty piškoty těm dětem měli brát a nasazovat si ten klasický chleba, přidávat i jiné mouky a tak dál.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych chtěla za prvé zdůraznit, že dítě docela často kouká, co je na talíři rodičů. Přirozeně, děti jsou závistivý potvory. To znamená, když vidí dítě, že dostává na talířek něco jiného a že rodiče si plnou pusou pochutnávají na něčem jiném, tak samostatně začíná chtít ochutnávat jiný typ potravy. V okamžiku, kdy já, rodič znalý toho, že mám postupně dítěti dávat výrobky z jiných obilovin, případně výrobky celozrnné, ale sám furt baštím piškoty a bílé rohlíky, tak já to to dítě nenaučím. Čili je důležité, aby za prvé matka, protože to je člověk, na kterého to dítě upírá největší pozornost, byla žena, která si opravdu pochutnává na různozrnných a celozrnných výrobcích sama. Musíme jít příkladem. Ony ty výrobky právě z toho různého typu obilovin jsou i chutnější, jsou chuťově zajímavé, nejsou takové obyčejné. V podstatě piškoty musí být sladké, aby ta jejich chuť nebyla mdlá. Zatímco třeba žitný chléb je vyslovené pochutnání, když je dobře upečený a není tam příliš mnoho třeba droždí. Čili vždycky si musíme uvědomit, že za prvé, už jsme příliš závislí na tom, že nám tedy průmysl potravinářský něco nadělí. Doma už žádný chléb nepečeme, žádný rohlíčky, žádný houstičky si nikdo doma nepeče. Takže si musíme uvědomit, že tu pestrost si musíme naordinovat tím, že chodíme i do různých obchodů, nakupujeme zboží od různých producentů, abychom to stravu měli pestrou i z hlediska tedy těch dalších aditiv.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jinými slovy, nemáme kupovat stále stejný chleba?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bylo by fajn, kdybychom to nedělali.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, snažíme se, s moukou, o které si dnes povídáme. A to s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Dobrá. A teď mi řekněte, když mluvíme o tom i hubnutí, o štíhlé postavě, jaké pečivo zvolit v případě, že chceme hubnout. Máme zapomenout na pšeničné pečivo, máme si vybírat jiné nebo směs různých muk do toho pečiva. Čeho si máme všímat, co preferovat?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patriku, já budu vysloveně protivná. První, co musíme opravdu vyloučit, jsou všechny výrobky, které obsahují hodně tuků a hodně cukru.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak to u chleba poznám?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Chléb většinou mnoho tuků neobsahuje. Já se tady bavím o těch různých croisantech, těch různých dortíčcích, takže tohle to musíme vyloučit jako první. Jako druhé budeme tedy sledovat složení toho chleba. Obecně, čím j výroba tradičnější, tím lépe. Víte, jak se dřív vyráběl chleba? Víte něco o kvásku?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Chlebový kvásek žil v podstatě jako živý organismus v pekárně neustále. Vždycky se doplňovalo, odebralo a neustále se vlastně.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To znamená, tradiční výroba chleba je pomocí toho kvásku. To znamená zbytku mouky a vody z pečení předchozího chleba, ze kterého vlastně ty kvasinky postupně kolonizují to další těsto. V dnešní době zrychlené výroby úplně všeho se používá droždí potravinářské, což už není kvásek. Když bychom si chtěli vybrat to lepší, tak si vybereme chleba kvasný. On je takový kyselejší, je trošku trpčí, ale zase déle vydrží. Protože ten rychlený chléb, on je měkčí, je takový chutnější, nadýchanější, ale druhý, třetí den už ho máme tvrdý. Čili i z důvodů ekonomických, ekologických, nevím jakých, bychom měli preferovat ten kvasný chléb. Pokud si doma pečeme chleba sami, jsou teď moderní takové ty různé pekárny, doporučovala bych, abychom si nekupovali ty chlebové směsi, ale abychom si nastudovali pravou recepturu pečení chleba a opravdu pekli chléb tak jako naši předkové. A určitě pro naše zdraví bude lepší. Co se týče výrobků z bílé pšeničné mouky, tak tam bych byla opravdu opatrná, protože se říká, že té bílé pšeničné mouky máme opravdu zbytečně mnoho. A tady bych opět citovala svoji oblíbenou píseň, hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den, ale vdolky z bílé mouky jenom jednou za týden. Takže já si myslím, že ty bílé rohlíky, pečivo z bílé mouky, měli bychom si to rezervovat na víkend.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, máme se orientovat i podle barvy?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Co se barvy týče, tak to je velmi ošidné. Teď lidé říkají, čím černější, tím lepší. Každý člověk, který někdy viděl žitný chléb, tak ví, že ten není vůbec černý, ten je šedý. Je to barva, která pro producenty se zdá jako málo nějaká atraktivní, tak to dobarvují různě. Já nevím, používají cikorku, používají karamel. Většinou to v tom složení najdete, nebo to najdete jako barviva. A to už potom fakt nevíme, co tu barvu tomu chlebu dává. Takže chleby, abychom tedy řekli, co máme pro to hubnutí dělat, takže méně pečiva. Bílé pečivo bez celozrnné složky bych vyloučila ze stravy hubnoucích úplně a nahradila bych konzumaci tedy pečiva jako takového konzumací chleba, a to raději kvasného chleba a raději chleba, ve kterém je podíl i pšeničné i žitné složky. A u lidí, kteří mají problém s lepkem, tady je potřeba vybírat vlastně mouku úplně jinou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak to byla poslední rada toho dnešního dílu Hubněte zdravě, kdy jsme si povídali o mouce, o chlebu a pečivu jako takovém. A snad jsme poradili i co vybrat dobře a jak i zhubnout.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Strašné na tom, že já jsem vás prakticky nepustila ke slovu. Já se moc omlouvám i posluchačům i Patrikovi. A těším se, že příště bude Patrik mluvit daleko víc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My jsme rádi, že jste přišla, děkuju.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
