Mystifikace
Výraz mystifikace zjevně souvisí se slovy mystika a mystérium. Řeknu dnes, jak přesně jsou tato tři slova jazykově příbuzná, a především povím, jak a kdy vzniklo slovo mystifikace; jde totiž o výraz, který má opravdu zajímavé jazykové zákulisí. Ale nejprve, jak je mým zvykem, o významu.
Mystifikace je, jak říká slovník "úmyslné oklamání zdánlivě pravdivou zprávou". Mystifikací tedy byla například nedávná kampaň k otevření hypermarketu Český sen. Ostatně právě tahle událost mě k dnešnímu povídání o výrazu mystifikace inspirovala. Výraz mystika má dva významy. Jednak je to "náboženský směr poznání usilující o splynutí s Bohem, pocit bezprostředního poznání boha", jednak je mystika obecně tajuplnost, tajemnost a záhadnost. S tajemnem souvisí také výraz mystérium, slovník uvádí, že jeden z jeho tří významů je "hluboké tajemství, tajuplná záhada". Mysterium však původně bylo pojmenování starověkého náboženského obřadu, přístupného jen zasvěceným a za středověku se tak říkalo liturgickým dramatům - z té doby známe třeba velikonoční mystéria.
Ta tři slova, která svým významem zdánlivě nesouvisejí, přece jen jedno spojuje. Totiž tajemství. Ti, kteří směli na starověká mysteria, společně sdíleli tajemství jiným lidem nepřístupná, mystické spojení s Bohem je tajemné, a když někoho mystifikujeme, musíme držet jako tajemství pravý stav věcí.
Řecké slovo mysterión, tajemství, je ostatně základem všech tří našich slov. Do latiny pak řecké slovo přešlo v podobě mysterium, z toho pak vzniklo přídavné mysticus, tajemný. A z latinských slov pak v evropkých jazycích vznikla mnohá slova tak či onak se týkající tajemství. Ve francouzštině například výraz mystifier, tedy česky mystifikovat.
A jsme u slíbeného zajímavého jazykového zákulisí výrazu mystifikace. Podle knížky Živá slova Václava Flajšhanse z roku 1906 slovo mystifikace vzniklo ve Francii někdy v 18. století. Tímto výrazem byla pojmenována řekněme akce, kterou zorganizovali dvorní šašci. Namluvili velmi důvěřivému básníkovi jménem Poinsinet, že už brzy na něj padne služba dělat královi plentu u kamen, stát mezi kamny a lůžkem se spícím králem, a tím bránit příliš velkému teplu. Básník uvěřil a velmi pilně trénoval, dlouhé hodiny stával u kamen, aby si zvykl na horko. Tak takhle prý vypadala první mystifikace v dějinách. Vlastně přesně řečeno první mystifikace, která byla pojmenována slovem mystifikace.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka