Na vrch Homoli vede nejdelší poutnické schodiště u nás. Jeho podobu ovlivnil růženec

Na západním konci návrší jménem Homole nechala hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte vystavět v letech 1692 až 1696 poutní kostel, který je svým průčelím netradičně orientovaný na sever, navíc se skvělým výhledem do krajiny. Církevní stavbu obklopuje hřbitov s márnicí, dvěma kapličkami a bohatou sochařskou výzdobou.

Největším unikátem poutního místa jsou kamenné barokní schody Scala sancta (Svaté schody) z roku 1767. Začínají při úpatí kopce a končí až u kostela na hraně návrší a vypadají tak, jakoby vedly do nebe. Schodiště je postavené z mohutných pískovcových kvádrů a pro svou mimořádnou délku (112 metrů) u nás nemá obdoby. Podobné schody bychom v Evropě našli pouze dvoje, a to právě v poutním areálu Homole a pak v Itálii.

Pískovcové sochy a vázy z druhé poloviny 18. století, které schodiště po obou stranách lemují, jsou od bratrů Bartoloměje a Václava Hendrichů z Litomyšle. Schodiště má také 16 odpočívadel, kterým vévodí sochy světců Vincence z Pauly, Antonína Paduánského, Jana z Mathy, Felixe z Valois a biskupa Vojtěcha.

Po stranách na balustrádě jsou sochy světců|foto: Vladislava Wildová

Na vrcholu schodiště najdeme postavu Panny Marie s tělem mrtvého Krista, na zábradlí před kostelem stojí sochy sv. Jana Evangelisty a sv. Máří Magdaleny. Rozsahem kamenické a sochařské výzdoby, k níž patří i dekorativní vázy a zadní kamenná hřbitovní brána se sv. Václavem a sv. Janem Nepomuckým, se poutní místo Homole řadí k nejzajímavějším lokalitám, které představují sochařské dílo pozdního baroka.

Ukázka komponované české barokní krajiny

Schodiště na Homoli tvoří 153 kamenných stupňů a zmíněných 16 odpočívadel, což odpovídá počtu Zdrávasů a Otčenášů ve Velkém růženci. Poutníci, kteří přicházeli z dalekého okolí, zdolávali schody po kolenou a odříkávali modlitby. Na každém schodu se modlili Zdrávas Maria a na odpočívadle Otčenáš. Smysl stavby je ukotven v modlitbě a modlitba se stala architekturou. A to je rarita nejen u nás, ale i v Evropě.

Poutní místo Homole stojí na osamoceném návrší uprostřed kříže vytvořeného průsečíkem přímek z města Rychnov nad Kněžnou do Chocně a z Kostelce nad Orlicí do Ústí nad Orlicí. Hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte se při jeho budování zřejmě inspirovala jen o něco málo starším kostelem v Hemžích. Chtěla na svém panství vybudovat svatyni, která by se stala místem zbožných poutí, peníze na výstavbu jí poskytlo dědictví. Kromě toho nechala poblíž kostela postavit i školu, která byla první českou školou v kraji.

Trest pro hraběnku Eleonoru

I k Homoli se vztahují pověsti a legendy. Původně měl prý kostel stát na nedalekém vrchu zvaném Chlum. Bůh ale poručil andělům, aby základy stavby přestěhovali na Homoli. Tuto legendu připomínala i původní barokní výzdoba schodiště. Součástí sochařské galerie areálu totiž bývali i malí andílci s krumpáči a lopatami.

A v kraji se traduje i pověst o štědré donátorce Terezii Eleonoře, které pro ni ovšem není příliš lichotivá. Stavba schodiště byla pro poddané pod dohledem drábů hodně náročná a ti proto hraběnku proklínali. Navíc nechápali, proč mají budovat dlouhé schodiště, když se z druhé strany od Sudslavi dá nahoru na Homoli přijít takřka po rovině. Za měsíčních nocí je prý proto dodnes vidět černý kočár tažený čertem, ve kterém musí hraběnka jezdit po schodech, dokud nedojde pokoje. Jiná verze legendy tvrdí, že šlechtična jezdí po schodišti na koni.

Homole je i místem dalekých rozhledů

Schodiště poskytuje poutníkům neotřelé pohledy do okolí|foto: Vladislava Wildová

"Výhled ze schodiště se otevírá k severozápadu. Kromě nejbližšího okolí, vesnic Svídnice, Chleny, Borovnice, Velká a Malá Lhota uvidíme ve směru schodiště Ještěticko - Vyhnanický hřbet, kterému se lidově říká Vrcha. Za ním při dobré viditelnosti dohlédneme až do Krkonoš," upozorňuje Jiří Slavík z Národního památkového stavu v Josefově na další rozměr Homole, která překvapí svou polohou a zasazením do přírody. Místo má pozitivní energii a tajuplnou atmosféru a návštěvníkům dodává pocit uvolnění, klid a sílu.

Kostel Panny Marie Bolestné patří pod správu Římskokatolické farnosti - děkanství Kostelec nad Orlicí. Celý areál je veřejnosti volně přístupný. Kostel samotný se otevírá o bohoslužbách a poutích.