NÁKUP
Jsme teď hodně uprostřed vánočních nákupů, a tak je logické a aktuální, že dnešní rubriku chci věnovat slovu nákup. Další důvod, proč mám už delší dobu v úmyslu probrat slova nákup, koupit, skupovat, kupní a třeba kupec, překupník a vykupitel, spočívá ve skutečnosti, že jde o slova svým původem vrcholně zajímavá.
Než dojdeme k původu, řekněme si něco k významu těchto výrazů. I tam je totiž jedna zajímavost. Ale na tu přijde řada, až si povíme, co každý ví, že sloveso koupit znamená získat něco za peníze. Koupit můžeme košili, vánočního kapra, dům nebo fotbalistu, koupit, jak u nás v Česku dobře víme, můžeme i úředníka, také policistu, asi i politika a soudce. Slovo nákup pak používáme spíš pro získané košile než pro zkorumpované politiky. Odvozené sloveso vykoupit má dva významy, jednak můžeme vykoupit celou prodejnu dejme tomu hraček, jednak můžeme něco ? třeba vítězství ? vykoupit velkými oběťmi. A pak také můžeme vykoupit se, třeba z hanby dobrými skutky. V těm posledních dvou případech ovšem nejde o peníze.
A teď slíbená významová zajímavost. V češtině existuje slovo kupec, které má dva zcela protikladné významy. Kupec je jednak zákazník ? můžeme mít kupce na dům ? jednak prodávající ? ještě dnes se někde na venkově chodí ke kupci a myslí se tím k majiteli obchodu se smíšeným zbožím. Ten druhý význam se dnes používá už málo, častěji než v běžné řeči si ho můžeme všimnout ve starších knížkách, to ale nic nemění na tom, že tyto dva zcela protikladné významy slova kupec ? zákazník a prodávající ? jsou hodně nepochopitelné. Ale jen do chvíle, než si uvědomíme, že ten, kdo nám prodává nějaké zboží, ho sám nevyrobil, že ho také musel někde, dnes bychom řekli ve velkoobchodě, nakoupit. Že je tedy nejdřív kupcem, nakupujícím a pak teprve prodávajícím.
A teď už k původu slov nákup, koupit, vykoupit, kupec a dalších jejich příbuzných. Asi vás to překvapí, možná dokonce šokuje, ale všechna tato zcela běžná česká slova nejsou česká ani slovanská, jsou přejatá, tedy cizí. Jsou to sice slova všeslovanská, podobná se vyskytují v ruštině, v polštině, v srbštině a chorvatštině, praslovansky se koupit řeklo kupiti, ale naši praslovanští předkové toto slovo přejali od svých neslovanských sousedů, od Germánů. Ti měli ve svém jazyce sloveso kaupjan, které znamenalo obchodovat, z něho si naši praslovanští předkové udělali zmíněné kupiti.
V dnešní němčině se pak germánské kaupjan změnilo na kaufen. Toho, kdo by snad byl smutný z toho, že běžná česká slova nákup, kupovat a vykoupit jsou germánská, ale mohu rozveselit. Nejde o germánská slova, staří Germáni slovo kaupjan nevymysleli, ale také ho přejali odjinud. A to z latiny, kde existovalo slovo kaupo označující drobného obchodníka. Odborníci dokonce vědí, kdy a kde se latinské slovo dostalo k Germánům. Prý ho kolem roku 100 po Kristu germánští bojovníci slyšeli na Rýně od římských vojáků. Ano, takhle barvité zákulisí má slovo nákup.
Vysílá se v úterý 10.12.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
