Návštěvníci arboreta ve Vysokém Chvojně si připadají jako v zámeckém parku

Arboretum založil markrabě Alexander Pallavicini, který panství Vysoké Chvojno koupil od libereckého textilního továrníka Liebiga v roce 1884. Pallavicini, přestože pocházel z italsko-rumunské rodiny a většinu života prožil ve Vídni, vlastnil rozsáhlé statky v Uhrách. Se svými čtyřiceti tisíci hektary byl po knížeti Esterházym, druhým největším držitelem pozemků.

Pallavicini miloval lesy. Sám jich však vlastnil pomálu, a právě proto koupil zmíněné panství s devíti tisíci hektary lesů. Po smrti markraběte mělo panství připadnout mladšímu synovi Karlovi. Pallavicini proto hodlal ve Vysokém Chvojně postavit podle plánů vídeňských architektů zámek s rozsáhlým parkem.

Osud chtěl ovšem jinak. Když se Pallaviciniho syn Karel nešťastnou náhodou zabil v Anglii při honu na lišku, rozhodl se markrabě, že zámek nepostaví. Však je také dodnes někdejší stavební parcela prázdná. Dochoval se jen bývalý zámecký park, dnešní arboretum. V letech 1886 až 1889 ho v anglickém stylu vysadil lesmistr Adolf Laufke Sandtner.

K oddychu v přírodě skvěle poslouží altánek|foto: Lukáš Peška

Nedaleko arboreta, asi tři kilometry směrem z Vysokého Chvojna do Albrechtic nad Orlicí, najdete po levé straně ještě jednu přírodní zajímavost. Druhou nejstarší rezervaci v Čechách - Buky. Jedná se o pozůstatek původního bukojedlového pralesa, ve kterém markrabě Pallavicini zakázal těžit dřevo a tím jej uchoval.

Největší buk má obvod čtyři metry a výšku asi čtyřicet metrů. Stáří nejvyššího stromového patra se odhaduje na 390 let. Mimochodem, v celé České republice se stejná rezervace nachází pouze v Novohradských horách.

Vysokochvojnovské arboretum je, stejně jako rezervace Buky, volně přístupné po celý rok. Pomyslným průvodcem jsou návštěvníkům naučné tabule.