Nejlepší chléb? Kvaskový žitno-pšeničný
25. červenec 2013
Probrali jsme chléb ze všech stran. Dozvěděli jste se, proč je ve stravování důležitým prvkem, jaké chleby preferovat, z jaké mouky je chleba nejlepší a proč není možné v domácí pekárně jen tak upéct dobrý kvasný chléb
Probrali jsme chléb ze všech stran. Dozvěděli jste se, proč je ve stravování důležitým prvkem, jaké chleby preferovat, z jaké mouky je chleba nejlepší a proč není možné v domácí pekárně jen tak upéct dobrý kvasný chléb.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hezké farmářské odpoledne vám z Regionu přeje Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
I vám, milí posluchači, začíná další část seriálu Hubněte zdravě a tento týden máte možnost ochutnávat s námi a s farmářek i chleba, tak se na chleba a pečivo trochu zaměříme, co říkáte?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já jsem velmi ráda, protože chléb náš ve zdejší, to se objevuje vlastně už v modlitbě základní křesťanské v Otčenáši, chléb byl vždycky základem jídla a já bych tady chtěla si trošku ohřát polívčičku, protože teď, jak je léto a už před létem dostávala jsem spousta dotazů na detoxikační půsty. Takže bych chtěla zdůraznit, že půst a hladovka jsou dvě absolutně odlišné věci a půst je chléb a voda, neexistuje půst, který by byl hladovkou. To znamená křesťanský půst je odstranění pochutin, pamlsků, alkoholu a vlastně zábavy, to znamená půst například v sobě zahrnuje, že nechodíme do divadla a do kina. Ale rozhodně nezahrnuje, že nejíme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a je v tom chlebu dostatek živin a všeho potřebného, že i s tou vodou by to na určitou dobu stačilo našemu tělu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, Patriku, když jste byl někdy nemocný, měl jste nějakou těžkou virózu, prosím vás, co jste jedl?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, to asi podle tepu, ale suchary, možná a takového věci nebo nějakou kašovitou stravu.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. No, ale vždycky to muselo být něco z obilovin, čili hlavně sacharidy. Chléb je zdrojem sacharidů, a to v té nejlepší formě, to znamená polysacharidů. Pro ty, kdo se zabývají nízkými glykemickými indexy, tak na rozdíl od sladkostí, které teda jsou mono a disacharidy bohaté, tak chléb tím, že vlastně tam jsou polysacharidy, tam je glukóza navázaná do dalších řetězců, tak vlastně se uvolňuje postupně a hladina cukru po jeho konzumaci stoupá pomalu. Chléb je základem například takzvaných chlebových jednotek v takové té jednoduché léčbě diabetu dietní, kdy vlastně je tady zase zdůrazněno, že chleba je základ stravování. To znamená všichni ti, kdo dneska drží dietu, že vlastně odstraňují ze své stravy tu základní složku, což je chléb, tak dělají hrubou chybu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená jako chléb si odpírat nemáme?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Má tam být jako nosič něčeho, co na něm budeme dávat nebo si ho budeme dávat jako přílohu, protože jsou třeba i jídla, která mě napadají, že si chléb dáváme místo já nevím brambor, rýže a takovýchto věcí..
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě guláš s chlebem, báječné místo s knedlíky. Čili opravdu chléb je základní potravina, dřív se pekl v domácnostech, každá hospodyně musela umět z čeho se chléb skládá, což, Patriku, z čeho se chléb skládá? Vy jste teď novopečený kuchař.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Záleží, různé typy mouky podle toho, jaké děláme, ale hlavně ten pravý tam musí být kvásek, který vlastně, a potom je to voda, sůl a další přísady.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. A kvásek dostávaly nevěsty jako součást vlastně výbavy, když odcházely z domu, aby ten chléb měl tu rodinnou chuť. Čili kvasný chléb na rozdíl od toho není rozšířeného drožďového, byl základ stravování.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Stále posloucháte seriál Hubněte zdravě a věnujeme se chlebu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Už jsme zmínili ten kváskový chléb, to znamená, měli bychom proto, abychom dodržovali zdravý jídelníček, vyhledávat právě tenhle chleba a vyhýbat se těm jiným?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Od dob zavedení zemědělství nebo vynálezu zemědělství, to můžeme nazvat, což je nějakých 12 až 15 tisíc let, pokud můžeme věřit archeologům, tak kvasný chléb, kvašený chléb byl vlastně základem stravy zemědělského člověka. Když už neměl člověk ani na chléb, tak bylo zle. Chléb dostávali dokonce i v hladomornách vlastně trestanci a mohli na něm vydržet poměrně dlouhou dobu. Chléb si s sebou brali pastevci, chléb si brali zemědělci na pole, orali a jedli chléb. Chléb byl základem stravy spolu s dalšími věcmi, což byly mléčné výrobky většinou a vejce. To znamená základ zdravé stravy, na které člověk může vydržet dalo by se říct i neomezeně dlouhou dobu je ovoce, zelenina a chléb, mléčné výrobky, vejce a ryby.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ten chleba může nahradit, protože jsou jídla, kde se jimi hustí, třeba i tu klasickou mouku, je to lepší varianta do omáček a podobně?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to chuťově zajímavější varianta, protože my jsme se trošičku vyhnuli, Patriku, tomu, abychom si řekli, co patří vlastně při výrobě kvasného chleba mezi vstupní suroviny, takže povídejte, já vás vyzkouším.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mouku, kvásek, vodu, sůl a přísady, to je základ chlebového těsta.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak a chtěla bych tady říct, že lidé, kteří si nyní doma pečou chléb, většinou používají různé směsi a právě bohužel těmi přísadami si z toho původně možná i kvalitního výrobku, který by si doma mohli upéct, to znamená z chleba, který by měl být kvasný, když ho pečou doma, tak si z něj dělají chleba drožďový a tím, když si do něj přidají ořechy nebo semínka v nějakém výrazně vysokém množství, tak si z něj dělají vlastně tučnou potravinu. Takže pokud by se jednalo o to, jak by měl chléb vypadat, tak tam by těch přísad mělo být co nejméně. Ty přísady, to by mělo být hlavně koření, typické koření pro chléb je kmín.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Kmín.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. A myslím si, že nic jiného by člověk, který se chce zabývat zdravým životním stylem nebo dokonce chce zhubnout, by si do toho chleba dávat neměl. V těch domácích pekárnách je prakticky nemožné upéct kvasný chléb. Upéct kvasný chléb, jak vám řekne každý, kdo vlastně do toho vidí, je veliký kumšt, o ten kvásek se musí člověk starat, aby byl živý, musí ho zavlažovat, musí ho správně skladovat. Kvásek se v dnešní době, kdy zase se navracíme k těm tradičním technologiím, tak se rozdává, totiž každý pekař má stejně jako se dřív dávala voda, tak má vlastně jako čest, když je požádán o kvásek a může ho rozdat, protože je to něco jako třeba se rozdával oheň ke svíčkám. Čili to je opravdu věc, která se dávala, ta se nekupuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Teď v létě je vhodný ten chleba ve větší míře nebo v zimě si ho dávat víc, můžeme si dopřát v létě třeba i světlé pečivo? Jak bychom to pečivo zhodnotili v tom letním období?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že hlavní rozdíl mezi stravováním v létě a v zimě v dnešní době už trošičku postrádá význam. V dřívějších dobách, když se topilo v lokálních topeništích a vytápěly se jenom některé místnosti, tak vlastně na zimu bylo potřeba přibrat trošku tuku, proto vlastně ty všechny svátky, které jsou uprostřed zimy, jsou svátky, kde se mastí, kde se právě jí bílé pečivo, drožďové a podobně, aby se pomohlo tělu vytvořit si tukovou vrstvu. V dnešní době, kdy máme 25 stupňů běžnou teplotu ve všech vytápěných místnostech, myjeme se teplou vodou, sprchujeme se hlavně i horkou vodou, tak vlastně na termoregulaci v létě a v zimě v podstatě není rozdíl. Takže nemusíme přibírat na zimu. To ale znamená celoročně jíst vlastně letní stravu, ke které patří kvasný chléb, patří k tomu ovoce, patří k tomu mléčné výrobky nízkotučného typu na bázi tvarohu raději než sýrů, patří k tomu libové maso, patří k tomu maso ryb, různé obiloviny, různé luštěniny, zelenina.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě chvíli se budeme točit kolem pečiva a chleba, protože to je to, co vám nabízíme i v našem farmářském stánku tento týden v rámci Farmářského léta na Regionu, a tak v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Cajthamlovou probereme třeba jestli i do toho jídelníčku hubnoucího ten chléb opravdu patří tak, jak jsme zmiňovali, že je to dobrý typ stravy, tak doporučíte to i lidem, kteří chtějí hubnout?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Rozhodně lidé, kteří chtějí hubnout, by mohli nejprve udělat ty nejjednodušší věci, to znamená místo knedlíků si ke guláši dát chléb, místo toho, aby snídali buchty, tak si dají chléb s nějakou třeba tvarohovou pomazánkou nebo s šunkou, s nějakým nízkotučným sýrem. Ke svačině místo rohlíků a něčeho si dají chléb a k večeři si mohou dát studenou večeři s chlebem. To znamená chléb může být základem každého jídla člověka, který se snaží zlepšit svůj životní styl. Zahušťovat mohou chlebem, prostě předávkovat si chléb je málo možné. My si daleko snáz předávkujeme právě ty různorodé věci jako jsou ta pečiva, různé koláčky, ty různé buchty, a to všechno jsou záležitosti tučné. Chléb je, pokud se jedná o chléb, který nemá v sobě mnoho semínek, nebo to není ořechový chléb, tak vlastně žádný tuk není.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že tedy nemusíme si hlídat vyloženě váhu krajíce chleba, abychom zjistili, že když už jsme ho měli dost, ale nemusíme se ho bát dát si ho k snídani, k obědu a k svačině i večeři?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud nejsme diabetici a nemusíme si dávat pozor na množství sacharidů, tedy na takzvanou glykemickou nálož, čili celkové množství sacharidů během dne, diabetici s tím mají trošku problém, tak samozřejmě chléb můžeme jíst místo všech možných příloh.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co typ mouky, musí tam být ta žitná nebo to může být jen pšeničný chléb, co byste doporučila?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Klasický chléb běžný byl žitný chléb. Na žitný chléb, který má trošku nižší množství lepku, i když lepek obsahuje stejně, tak na žitný chléb je plně adaptován trávicí systém zemědělského člověka. Takové ty různé kukuřičné chlebíčky, rýžové chlebíčky v našem regionu jsou relativní novinkou a na to příliš adaptováni nejsme. Rýžové chlebíčky a kukuřičné ovšem neobsahují žádný lepek, čili lidé, kteří mají problém s trávením lepku nebo na něj mají vysloveně zvýšenou alergii, tak bohužel nemohou ten žitný chléb jíst. Stejně tak jako ostatní chleby pšenice obsahuje ještě více lepku, samozřejmě ječný chléb je výjimkou, to člověk skoro nepotká, ječná mouka je poměrně drahá mouka, je problém vlastně rezervovat ječmen na pečení čistě chleba. Takže je častější chléb, který v dřívějších dobách vůbec častý nebyl, je chléb pšeničný.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže po dnešku můžeme říci, že chleba si rozhodně ne můžeme dát, ale měli bychom si ho dát.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A když to bude ten žitný nebo žitno-pšeničný bude to lépe, kváskový.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bude lépe a kváskový žitno-pšeničný chléb, který neobsahuje příliš mnoho semínek.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak ochutnejte s námi, kupte si a zařaďte takový chléb i do svého jídelníčku, to pro dnešek doporučí v rámci Farmářského léta Patrik Rozehnal a ...
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
a doktorka Kateřina Cajthamlová.
--------------------
Hezké farmářské odpoledne vám z Regionu přeje Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
I vám, milí posluchači, začíná další část seriálu Hubněte zdravě a tento týden máte možnost ochutnávat s námi a s farmářek i chleba, tak se na chleba a pečivo trochu zaměříme, co říkáte?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já jsem velmi ráda, protože chléb náš ve zdejší, to se objevuje vlastně už v modlitbě základní křesťanské v Otčenáši, chléb byl vždycky základem jídla a já bych tady chtěla si trošku ohřát polívčičku, protože teď, jak je léto a už před létem dostávala jsem spousta dotazů na detoxikační půsty. Takže bych chtěla zdůraznit, že půst a hladovka jsou dvě absolutně odlišné věci a půst je chléb a voda, neexistuje půst, který by byl hladovkou. To znamená křesťanský půst je odstranění pochutin, pamlsků, alkoholu a vlastně zábavy, to znamená půst například v sobě zahrnuje, že nechodíme do divadla a do kina. Ale rozhodně nezahrnuje, že nejíme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a je v tom chlebu dostatek živin a všeho potřebného, že i s tou vodou by to na určitou dobu stačilo našemu tělu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, Patriku, když jste byl někdy nemocný, měl jste nějakou těžkou virózu, prosím vás, co jste jedl?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, to asi podle tepu, ale suchary, možná a takového věci nebo nějakou kašovitou stravu.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. No, ale vždycky to muselo být něco z obilovin, čili hlavně sacharidy. Chléb je zdrojem sacharidů, a to v té nejlepší formě, to znamená polysacharidů. Pro ty, kdo se zabývají nízkými glykemickými indexy, tak na rozdíl od sladkostí, které teda jsou mono a disacharidy bohaté, tak chléb tím, že vlastně tam jsou polysacharidy, tam je glukóza navázaná do dalších řetězců, tak vlastně se uvolňuje postupně a hladina cukru po jeho konzumaci stoupá pomalu. Chléb je základem například takzvaných chlebových jednotek v takové té jednoduché léčbě diabetu dietní, kdy vlastně je tady zase zdůrazněno, že chleba je základ stravování. To znamená všichni ti, kdo dneska drží dietu, že vlastně odstraňují ze své stravy tu základní složku, což je chléb, tak dělají hrubou chybu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená jako chléb si odpírat nemáme?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Má tam být jako nosič něčeho, co na něm budeme dávat nebo si ho budeme dávat jako přílohu, protože jsou třeba i jídla, která mě napadají, že si chléb dáváme místo já nevím brambor, rýže a takovýchto věcí..
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě guláš s chlebem, báječné místo s knedlíky. Čili opravdu chléb je základní potravina, dřív se pekl v domácnostech, každá hospodyně musela umět z čeho se chléb skládá, což, Patriku, z čeho se chléb skládá? Vy jste teď novopečený kuchař.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Záleží, různé typy mouky podle toho, jaké děláme, ale hlavně ten pravý tam musí být kvásek, který vlastně, a potom je to voda, sůl a další přísady.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. A kvásek dostávaly nevěsty jako součást vlastně výbavy, když odcházely z domu, aby ten chléb měl tu rodinnou chuť. Čili kvasný chléb na rozdíl od toho není rozšířeného drožďového, byl základ stravování.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Stále posloucháte seriál Hubněte zdravě a věnujeme se chlebu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Už jsme zmínili ten kváskový chléb, to znamená, měli bychom proto, abychom dodržovali zdravý jídelníček, vyhledávat právě tenhle chleba a vyhýbat se těm jiným?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Od dob zavedení zemědělství nebo vynálezu zemědělství, to můžeme nazvat, což je nějakých 12 až 15 tisíc let, pokud můžeme věřit archeologům, tak kvasný chléb, kvašený chléb byl vlastně základem stravy zemědělského člověka. Když už neměl člověk ani na chléb, tak bylo zle. Chléb dostávali dokonce i v hladomornách vlastně trestanci a mohli na něm vydržet poměrně dlouhou dobu. Chléb si s sebou brali pastevci, chléb si brali zemědělci na pole, orali a jedli chléb. Chléb byl základem stravy spolu s dalšími věcmi, což byly mléčné výrobky většinou a vejce. To znamená základ zdravé stravy, na které člověk může vydržet dalo by se říct i neomezeně dlouhou dobu je ovoce, zelenina a chléb, mléčné výrobky, vejce a ryby.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ten chleba může nahradit, protože jsou jídla, kde se jimi hustí, třeba i tu klasickou mouku, je to lepší varianta do omáček a podobně?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to chuťově zajímavější varianta, protože my jsme se trošičku vyhnuli, Patriku, tomu, abychom si řekli, co patří vlastně při výrobě kvasného chleba mezi vstupní suroviny, takže povídejte, já vás vyzkouším.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mouku, kvásek, vodu, sůl a přísady, to je základ chlebového těsta.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak a chtěla bych tady říct, že lidé, kteří si nyní doma pečou chléb, většinou používají různé směsi a právě bohužel těmi přísadami si z toho původně možná i kvalitního výrobku, který by si doma mohli upéct, to znamená z chleba, který by měl být kvasný, když ho pečou doma, tak si z něj dělají chleba drožďový a tím, když si do něj přidají ořechy nebo semínka v nějakém výrazně vysokém množství, tak si z něj dělají vlastně tučnou potravinu. Takže pokud by se jednalo o to, jak by měl chléb vypadat, tak tam by těch přísad mělo být co nejméně. Ty přísady, to by mělo být hlavně koření, typické koření pro chléb je kmín.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Kmín.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. A myslím si, že nic jiného by člověk, který se chce zabývat zdravým životním stylem nebo dokonce chce zhubnout, by si do toho chleba dávat neměl. V těch domácích pekárnách je prakticky nemožné upéct kvasný chléb. Upéct kvasný chléb, jak vám řekne každý, kdo vlastně do toho vidí, je veliký kumšt, o ten kvásek se musí člověk starat, aby byl živý, musí ho zavlažovat, musí ho správně skladovat. Kvásek se v dnešní době, kdy zase se navracíme k těm tradičním technologiím, tak se rozdává, totiž každý pekař má stejně jako se dřív dávala voda, tak má vlastně jako čest, když je požádán o kvásek a může ho rozdat, protože je to něco jako třeba se rozdával oheň ke svíčkám. Čili to je opravdu věc, která se dávala, ta se nekupuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Teď v létě je vhodný ten chleba ve větší míře nebo v zimě si ho dávat víc, můžeme si dopřát v létě třeba i světlé pečivo? Jak bychom to pečivo zhodnotili v tom letním období?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že hlavní rozdíl mezi stravováním v létě a v zimě v dnešní době už trošičku postrádá význam. V dřívějších dobách, když se topilo v lokálních topeništích a vytápěly se jenom některé místnosti, tak vlastně na zimu bylo potřeba přibrat trošku tuku, proto vlastně ty všechny svátky, které jsou uprostřed zimy, jsou svátky, kde se mastí, kde se právě jí bílé pečivo, drožďové a podobně, aby se pomohlo tělu vytvořit si tukovou vrstvu. V dnešní době, kdy máme 25 stupňů běžnou teplotu ve všech vytápěných místnostech, myjeme se teplou vodou, sprchujeme se hlavně i horkou vodou, tak vlastně na termoregulaci v létě a v zimě v podstatě není rozdíl. Takže nemusíme přibírat na zimu. To ale znamená celoročně jíst vlastně letní stravu, ke které patří kvasný chléb, patří k tomu ovoce, patří k tomu mléčné výrobky nízkotučného typu na bázi tvarohu raději než sýrů, patří k tomu libové maso, patří k tomu maso ryb, různé obiloviny, různé luštěniny, zelenina.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě chvíli se budeme točit kolem pečiva a chleba, protože to je to, co vám nabízíme i v našem farmářském stánku tento týden v rámci Farmářského léta na Regionu, a tak v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Cajthamlovou probereme třeba jestli i do toho jídelníčku hubnoucího ten chléb opravdu patří tak, jak jsme zmiňovali, že je to dobrý typ stravy, tak doporučíte to i lidem, kteří chtějí hubnout?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Rozhodně lidé, kteří chtějí hubnout, by mohli nejprve udělat ty nejjednodušší věci, to znamená místo knedlíků si ke guláši dát chléb, místo toho, aby snídali buchty, tak si dají chléb s nějakou třeba tvarohovou pomazánkou nebo s šunkou, s nějakým nízkotučným sýrem. Ke svačině místo rohlíků a něčeho si dají chléb a k večeři si mohou dát studenou večeři s chlebem. To znamená chléb může být základem každého jídla člověka, který se snaží zlepšit svůj životní styl. Zahušťovat mohou chlebem, prostě předávkovat si chléb je málo možné. My si daleko snáz předávkujeme právě ty různorodé věci jako jsou ta pečiva, různé koláčky, ty různé buchty, a to všechno jsou záležitosti tučné. Chléb je, pokud se jedná o chléb, který nemá v sobě mnoho semínek, nebo to není ořechový chléb, tak vlastně žádný tuk není.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že tedy nemusíme si hlídat vyloženě váhu krajíce chleba, abychom zjistili, že když už jsme ho měli dost, ale nemusíme se ho bát dát si ho k snídani, k obědu a k svačině i večeři?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud nejsme diabetici a nemusíme si dávat pozor na množství sacharidů, tedy na takzvanou glykemickou nálož, čili celkové množství sacharidů během dne, diabetici s tím mají trošku problém, tak samozřejmě chléb můžeme jíst místo všech možných příloh.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co typ mouky, musí tam být ta žitná nebo to může být jen pšeničný chléb, co byste doporučila?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Klasický chléb běžný byl žitný chléb. Na žitný chléb, který má trošku nižší množství lepku, i když lepek obsahuje stejně, tak na žitný chléb je plně adaptován trávicí systém zemědělského člověka. Takové ty různé kukuřičné chlebíčky, rýžové chlebíčky v našem regionu jsou relativní novinkou a na to příliš adaptováni nejsme. Rýžové chlebíčky a kukuřičné ovšem neobsahují žádný lepek, čili lidé, kteří mají problém s trávením lepku nebo na něj mají vysloveně zvýšenou alergii, tak bohužel nemohou ten žitný chléb jíst. Stejně tak jako ostatní chleby pšenice obsahuje ještě více lepku, samozřejmě ječný chléb je výjimkou, to člověk skoro nepotká, ječná mouka je poměrně drahá mouka, je problém vlastně rezervovat ječmen na pečení čistě chleba. Takže je častější chléb, který v dřívějších dobách vůbec častý nebyl, je chléb pšeničný.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže po dnešku můžeme říci, že chleba si rozhodně ne můžeme dát, ale měli bychom si ho dát.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A když to bude ten žitný nebo žitno-pšeničný bude to lépe, kváskový.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bude lépe a kváskový žitno-pšeničný chléb, který neobsahuje příliš mnoho semínek.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak ochutnejte s námi, kupte si a zařaďte takový chléb i do svého jídelníčku, to pro dnešek doporučí v rámci Farmářského léta Patrik Rozehnal a ...
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
a doktorka Kateřina Cajthamlová.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
