Nejmagičtějším místem České republiky je chrám v Panenském Týnci

Archeologické průzkumy dokládají už prehistorické osídlení místa a první písemná zmínka o Týnci je datovaná rokem 1115. Přídomek Panenský získala ves až po vybudování kláštera pro klarisky.

A tady už se objevuje Anežka Přemyslovna. Klášter dal totiž jako projev díků zbudovat Habart ze Žerotína za to, že Anežka vyléčila jeho ženu Scholastiku z neplodnosti. Klarisky tam měly i hospodářské zázemí, prodávaly také vodu z léčivého pramene, byla tam škola a na počátku 14. století se začal budovat impozantní trojlodní chrám.

Zamýšlený rozsah stavby dávají tušit 20 metrů vysoké nedokončené zdi i rozměry kněžiště – devět krát dvacet jedna metrů. Podle respektovaného stavitele Kamila Hilberta náleží stavba k huti Petra Parléře, stavitele Svatovítské katedrály v Praze.

Chrám v Panenském Týnci|foto:Stanislava Brádlová,Český rozhlas

Panenskotýnecký svatostánek však nikdy dokončen nebyl. Snad kvůli nedostatku peněz, možná kvůli smrti investora. Nicméně i torzo chrámu je řazeno k nejdokonalejším českým památkám.

Z pozdějších dokončovacích pokusů vyšla jen stavba barokní zvonice. Sousední klášter přežil požár v roce 1382, v pobělohorských bouřích se jeptišky stáhly do Prahy, na Týnec se vrátily roku 1636. Klášter pak fungoval až do roku 1782, kdy ho zrušil císař Josef II.

Genius loci a místní záhady

Panenskotýnský chrám stojí na silném energetickém zdroji, kde se dokonce kříží dvě zóny. Psychotronici to hodnotí číslem 8, což je nejsilněji působící místo u nás. Když tam přijdete, dodá vám energii, pocit radosti ze života, posílí imunitu anebo potlačí bolesti hlavy a deprese. Řada děkovných dárečků ve výklencích zdí dosvědčuje, že leckdo tady úlevu opravdu našel.

Říká se, že když pražské klarisky prchaly před husity z Prahy právě do sesterského kláštera v Panenském Týnci, vzaly s sebou to nejcennější – ostatky Anežky Přemyslovny a v Týnci je pak pohřbily. Průzkumy to zatím nepotvrdily, ale stejně neúspěšné bylo i poslední hledání Anežčiných ostatků v pražském kostele sv. Haštala.

Klášter|foto:Stanislava Brádlová,Český rozhlas

Právě kvůli nim byl problém se svatořečením. Dochované ostatky jsou totiž jednou z podmínek prohlášení za svatého. Jen ve španělském Escorialu uchovávají údajně Anežčinu dolní čelist, ale žádný výzkum nepotvrdil, že jí skutečně patřila. Nicméně roku 1989 Anežka Česká svatořečena byla.

Kdo ví, snad opravdu spočívá v areálu nedostavěného chrámu v Panenském Týnci a drží ochrannou ruku nad těmi, kdo tam hledají pomoc anebo příslib šťastného rodinného života. Ročně tam totiž oddají kolem osmdesáti párů.