Nejmenší les u nás najdete nedaleko Přebuzi v Krušných horách. Tvoří ho desítky bříz trpasličích
Přebuzským vřesovištěm nás provedl geolog Petr Rojík
V západní části Krušných hor, nedaleko hranic s Německem, leží nejmenší město v České republice – Přebuz. Kdysi rušné hornické městečko s nádhernou okolní přírodou je dnes místem, kam lidé jezdí především za klidem a odpočinkem. Asi dva kilometry od Přebuzi se v nadmořské výšce okolo 900 metrů rozkládá zajímavá přírodní památka. Přebuzské vřesoviště.
Přebuzské vřesoviště je součástí Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště s celkovou rozlohou 751 hektarů, kterou tvoří hned několik zajímavých horských rašelinišť neboli vrchovišť.
Přebuzské vřesoviště zabírá z této plochy asi jen 90 hektarů a jeho vzhled je dodnes poznamenán masivní těžbou. Z původního vrchovištního rašeliniště byly odtěženy až tři čtvrtiny veškeré rašeliny.
Zbylá rašelina tvoří na některých místech i několik metrů vysoké pilíře. Dnes je chráněnou oblastí, v jejímž unikátním biotopu s bohatými vřesovišti najdete mnoho vzácných druhů rostlin i živočichů. A to včetně nejmenšího stromu, který se na našem území vyskytuje.
Bříza trpasličí latinsky betula nana je unikátní rostlina, která u nás zdomácněla v době ledové nebo krátce poledové. Dnešní klima ve střední Evropě jí nepřeje, proto je Přebuzské vřesoviště jedním z posledních míst, kde je na ni možné narazit. Na poměrně malé ploše rostou tyto asi metr vysoké stromy ve shlucích. Tvoří tak vlastně listnatý les, který je co do výšky nejmenším v České republice.
Přebuzské vřesoviště se rozkládá při silnici asi dva kilometry od obce Přebuz. Je přístupné po celý rok a v každém ročním období vám nabídne zcela jiný obraz horské vřesovištní krajiny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
