‚Nejraději bych si nafackoval.‘ Přečtěte si, proč soud propustil žháře z Vítkova
Jejich propuštění vyvolalo vlnu emocí – dva muži ze čtyř, kteří před 14 lety zapálili romský dům a trvale zmrzačili tehdy dvouletou Natálii Kudrikovou, opustili před několika týdny předčasně a podmíněně vězení. Jak soud tento krok zdůvodnil? Dobrým chováním, pracovní činností, kázeňskými odměnami i lítostí obou mužů. Server iROZHLAS.cz zveřejňuje dva dokumenty, v nichž soudce Lubomír Kozák své rozhodnutí vysvětluje.
Čtěte také
„V současné době hodnotí věc tak, že by si nejraději nafackoval za to, co provedl.“ Tak soudce v usnesení cituje Iva Müllera, jednoho ze dvou propuštěných útočníků, kteří si dvacetiletý trest odpykávali ve Věznici Mírov. Ve vězení měl být původně až do srpna 2029, loni v prosinci mu z jeho pobytu ve vězení uplynuly dvě třetiny. A tak požádal o podmínečné propuštění.
Ve stejné situaci se nachází i druhý z útočníků, Václav Cojocaru. „Chce zase fungovat jako člověk. (…) To, co se stalo, má každý den v hlavě, absolutně se to nemělo stát, moc jej to mrzí,“ popisuje usnesení jeho postoj k útoku, ke kterému došlo před 14 lety v dubnu 2009.
Tehdy tři pravicoví extremisté v noci zaútočili na domek ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela početná romská rodina. Chvíli před půlnocí vhodil každý z nich do okna zápalnou lahev naplněnou benzinem. Poté žháři nasedli do auta, kde čekal jejich komplic, a odjeli.
Čtěte také
Pasáže s reflexemi odsouzených mužů jsou jedny z mála částí obou dokumentů, které se liší. Jinak je zdůvodnění soudce Kozáka, ale také popis fungování Müllera a Cojocarua ve vězení velmi podobné. Na detaily z dokumentů jako první upozornil minulý týden web Česká justice.
Oba muži po nástupu trestu nastoupili na pracoviště Nábytek, kde pracovali až doteď. Ve věznici se chovali slušně, za odvedenou práci je jejich mistr chválil, dostali kázeňské odměny – Cojocaru 31krát, Müller dokonce 44krát. Jednou z nich byla ta nejvyšší, přerušení výkonu trestu.
Server iROZHLAS.cz získal obě usnesení soudu obsahující zdůvodnění propuštění za základě informačního zákona a zveřejňuje jej v plném znění:
Oba muži mají podle soudního znalce velké šance na to, že na svobodě povedou řádný život. Jako jedinou komplikaci vidí dluhy, které oba muži musí splácet, u každého z nich se jedná o zhruba 16,5 milionu korun. „Po výstupu z výkonu trestu odnětí svobody tak nebude pravděpodobně přítomna sociální exkluze, nezaměstnanost, ale spíše nedostatek financí a vysoký dluh,“ zhodnotil znalec. Za dobu pobytu ve vězení se jim přitom podařilo splatit jen kolem půl milionu korun.
Zatímco Cojocaru a Müller vyšli na svobodu, za mřížemi věznice zůstávají i nadále jejich komplicové David Vaculík a Jaromír Lukeš. Oba dostali tresty přísnější, ve výši 22 let. Dvě třetiny trestu jim uplynou, až si odpykají za mřížemi 14,5 roku. O předčasné propuštění by tedy mohli požádat v průběhu příštího roku.
Kritika
Matka popálené Natálie, Anna Siváková, letos v lednu deníku Právo řekla, že Cojocaru a Müller posílají měsíčně dohromady asi 3000 korun, Lukeš posílá 150 nebo 200 korun a jediný, kdo neposlal nic, je Vaculík.
Rozhodnutí soudu propustit dva ze čtyř odsouzených Annu Sivákovou šokovalo. „Chce se mi brečet. Chce se mi zvracet. Nesouhlasím s tím. Oni se nezměnili. Naše rodina, hlavně Natálka, budeme trpět celý život,“ uvedla.
Čtěte také
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je rozhodnutí soudu nepřiměřené. Za necitlivé považuje, že se poškozená rodina o verdiktu dozvěděla až z médií. Rozhodnutí soudu šokovalo také vládní zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny Lucii Fukovou.
Soudce v usnesení napsal, že soud si je vědom závažnosti spáchaného činu, označil ho dokonce za „zavrženíhodné jednání“, a že reflektuje citlivost celého případu.
„Při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného je nepřípustné přihlížet pouze k jeho trestní minulosti a povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, soud naopak musí hodnotit naplnění podmínek nutných pro podmíněné propuštění komplexně a na základě objektivně zjištěných skutečností,“ doplnil k tomu ale v úplném závěru. A oba muže se rozhodl propustit.
ŽHÁŘSKÝ ÚTOK VE VÍTKOVĚ
Tři pravicoví extremisté zaútočili v noci z 18. na 19. dubna 2009 na domek ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela početná romská rodina. Chvíli před půlnocí vhodil každý z nich do okna zápalnou lahev naplněnou benzinem. Poté žháři nasedli do auta, kde čekal jejich komplic, a zmizeli ve tmě.
Tehdy dvouletá Natálie Kudriková měla vážné, život ohrožující, popáleniny na více než 80 procentech těla, kvůli kterým zůstala v nemocnici v péči lékařů až do prosince 2009, kdy byla propuštěna do domácího ošetřování. Její léčba si vyžádala řadu operací, které však plně neodstranily trvalé následky. Stala se prvním batoletem, které v Česku přežilo takto rozsáhlé popálení.
Čin čtveřice mužů vyvolal jednu z nejostřeji sledovaných kauz v Česku. Útočníci Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš odešli od soudu s výjimečnými tresty – od 20 do 22 let. „Akce byla naplánována, dům byl vytipován, jednalo se o naprosto neobvyklý brutální útok,“ zdůvodnil tehdy své rozhodnutí soudce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.