Nejvyšší hora západních Čech připomíná klín zasazený do krajiny. Proto nese jméno Klínovec
Když je něco široko daleko nejvyšší, lidem to prostě nedá, a musí na „to“ vylézt, aby se rozhlédli. Vrchol pokořit, zdolat, dobýt. Nejvyšší horou v západních Čechách je vrch Klínovec. Najdete ho v Krušných Horách ve výšce 1.244 metrů nad mořem. A když vystoupáte na kamennou rozhlednu, stanete ve výšce 1.261 metrů, a to je teprve výhled.
A proč se Klínovec jmenuje právě Klínovec? Dnes zde najdete nápis v češtině i v němčině, tedy jazycích sousedících zemí. Klínovec, německy Keilberg, odpradávna připomínal lidem žijícím v okolí hory klín zasazený do krajiny. V němčině znamená slovo keil - klín. I proto se po nějaký čas náš Klínovec jmenoval Klín.
Jako každá správná hora má i Klínovec svoji rozhlednu. Úplně první věž pro lepší rozhled tu postavili lidé z nedalekého Jáchymova údajně už v roce 1817. Byla ale dřevěná a v roce 1868 po požáru kompletně lehla popelem.
I proto jako další materiál zvolili poučení stavitelé žulu. Od roku 1884 zde tak stojí mohutná žulová rozhledna. Připomíná šachovnicovou figuru věže. Spolu s božským výhledem na krajinu pod Klínovcem jen čekáte, kdy se nad vámi objeví obří ruka a přenese tuhle figurku na jiné políčko šachovnice.
Peřiny jako v pohádce
Ale zpátky na zem, tedy vlastně na Klínovec. Mohutnost stavby má mnohem prozaičtější vysvětlení. Na Klínovci - deštěm, vichrem a mrazem bičované osamocené hoře – to totiž nemá vůbec jednoduché a musí hodně vydržet. Mohutné žulové základy, bytelná okna, zastřešený vrchol, pevně v litinových rámech usazená prosklená kruhová vyhlídka. To všechno jsou nezbytná stavební opatření vyhlídkové věže na místě, kde průměrná roční teplota nepřesáhne tři stupně Celsia, často prší a prakticky pořád fouká vítr.
Provoz 17 metrů vysoké rozhledny na Klínovci se po několika letech uzavření podařilo obnovit teprve koncem roku 2013. Znovuotevření předcházela rekonstrukce, která žulovou stavbu omladila a vlastně vrátila v čase. Dá se říct, že po 130 letech od svého otevření znovu září novotou. Při výstupu po celkem sedmdesáti sedmi schodech až na vyhlídkový ochoz si tak můžete představovat, že jste se přenesli na konec devatenáctého století, kdy byla rozhledna čerstvou novostavbou.
V případě, že zrovna nebude ideální počasí na pozorování vzdáleného okolí, což bývá na Klínovci často, nezoufejte. Odměnou vám bude nádherný výhled na mlhovou peřinu v údolích pod vámi, připomínající zamrzlé moře. A když tu bílou podušku ještě rozzáří slunce, je to přímo pohádková podívaná.
Za hezkého počasí odtud můžete vidět například vrcholky Šumavy nebo Slavkovského lesa, ale také celou řadu zajímavých míst v sousedním Německu. Na rozhlednu se můžete vypravit kdykoli. V provozu je celoročně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vydírání Součka? ‚Radní jsou znepokojeni, chtějí to od něj vysvětlit,‘ říká šéf Rady ČT
-
Rakušan chce přitvrdit proti nelegální migraci. ‚Zvýšíme bezpečnost bez populismu,‘ říká
-
Hlavní cenu Magnesia Litera získal Hlaučův román Letnice. Ocenění obdržel i komiks zesnulého Smutena
-
Na teroristickém útoku na koncert Taylor Swift se měl podílet 20letý Slovák. Plánoval i střelbu v Istanbulu