Obec Míšov na Plzeňsku nese svérázný humor i stopy působení Járy Cimrmana

19. prosinec 2014
Česko – země neznámá

Vypátrat stopy českého génia Járy Cimrmana může být doslova detektivní práce. A přesto se v nenápadné vísce Míšov na jihu Plzeňska místním podařilo jednu zajímavou skutečnost spojenou s českým vynálezcem objasnit. Pro obec Míšov jednu z nejvýznamnějších historických událostí vůbec připomíná pamětní deska na čestném místě - zdi obecního úřadu.

Stojí na ní: Dne 8. 5. 1915 obec Míšov český génius světového významu Jára Cimrman těsně minul.

Po prokázání této skutečnosti se místní badatelé zaměřili na objevené fragmenty výzkumu neznámého vědce, který v oblasti počátkem minulého století téměř prokazatelně působil. Z rozsahu, významu a velikosti díla usoudili, že nemohlo jít o nikoho jiného než o Járu Cimrmana.

I další podrobnější průzkum všech dvou dostupných historických materiálů naštěstí jen potvrdil už vytesanou pravdu na obecním úřadě. Jak se ukázalo, Cimrman někde mezi Míšovem, Borovnem a Číčovem prováděl systematický vědecký výzkum. Právě Míšov ale dne 8. 5. 1915 opravdu těsně minul.

Míšov, Číčov, Borovno

Pamětní deska tak mohla zůstat na svém místě. Příští rok to bude už sto let od této významné události, kterou dosud nikdo nezpochybnil. A co že vlastně míšovští historici při podrobném mapování Cimrmanova působení v oblasti zjistili?

Cimrman systematicky pozoroval lidi vracející se v podvečerních hodinách z pohostinství mezi obcemi Míšov, Číčov a Borovno a detailně studoval jejich alkoholem rozveselené a bezstarostné povahy. Lidé prý často vůbec neřešili, co všechno měli ten den ještě udělat a často je nezajímali ani důležité povinnosti následujícího dne. Takový byl podle zjištění Cimrmana účinek kapalného alkoholu.

Vědce přitom zároveň napadla geniální myšlenka. Přeměnit kapalný alkohol na plynné skupenství a tento plyn následně vypustit například na znesvářené armády těsně před bitvou. Vojáci na obou frontách po vdechnutí plynu za veselých popěvků vylézají ze zákopů, odhazují zbraně a v přátelském obětí odcházejí domů. Těžko dnes říct, do jakého stavu se podařilo projekt mírového alkoholového plynu Cimrmanovi dotáhnout.

Místní populární občerstvení zažilo i českou vládu a jednání o radaru v Brdech

Faktem je, že se o zdejší brdské území armády vždycky zajímaly. V utajení tu byla několik desetiletí armáda sovětská, kousek od Míšova je Vojenský Újezd Brdy, nedávno se o tohle místo naší země zajímali i Američané. Třeba tu v tichosti pokračovaly a pokračují ve vývoji plynu, se kterým tu započal náš slavný Čech.

Poslední a zároveň jedinou písemnou stopou Cimrmanova vědeckého experimentu je bohužel nedokončená poznámka na kousku značně ohořelého papíru. V poznámce je úhledným písmem zaznamenáno: „Míšov, Číčov, Borovno, všechno stojí za …“.

Brdy a klid

Značnou část textu bohužel zničil požár, který ve dvacátých letech minulého století zachvátil místní, dnes bychom moderně řekli, multifunkční místnost. Ta sloužila současně jako archiv, knihovna, výrobna zápalek a sklad petroleje pod jednou střechou. Co nám chtěl český génius o jednom ze svých četných experimentů a poznatků onou poznámkou vzkázat, si tak můžeme jenom domýšlet.

Překrásná příroda i místní humor

Pamětní deska na obecním úřadě věnovaná českému géniovi je jen jedním z dokladů, že místní berou život s nadhledem a humorem. Míšov je tak malý, že nemá ani pojmenované ulice. Přesto se jedna z místních silnic už pár let jmenuje Berlovka. Jak k tomuto kurióznímu názvu přišla? Podle starosty Míšova Pavla Hrubého tu měli krátce po sobě hned tři obyvatelé nohu v sádře a stále se tu tak někdo belhal o berlích. Název ulice byl na světě.

Originalita místních lidí

Míšov je také branou do krásné přírody Brd. Výlet si odtud, třeba od Cimrmanovy pamětní desky nebo z originální ulice Berlovka, můžete naplánovat například k nedalekým Padrťským rybníkům nebo na některou z deseti brdských osmistovek, tedy pohoří s nadmořskou výškou nad 800 metrů nad mořem. Tou nejbližší je jižně od Míšova, ve výšce 801 metrů, vrch jménem Nad Maráskem.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d1591.4858507546978!2d13.725748396101004!3d49.622946913444856!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470b1c233959b347%3A0x929460d090fea616!2zTcOtxaFvdiA3MywgMzM1IDYzIE3DrcWhb3Y!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1418978632961" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.