Ošívat se
Když se ošíváme, můžeme to dělat fyzicky, pohyby, kterým také říkáme vrtění se. Ošívat se však můžeme i abstraktně: někdo po nás něco žádá a nám se do toho moc nechce, nemáme však dost odvahy či chuti říct to naplno, a tak se zdráháme, vytáčíme se, vykrucujeme, zkrátka ošíváme. Popovídáme si dnes o slovesu ošívat se, především o tom, jak by mohlo souviset s velmi podobným slovesem šít, když na první pohled mezi těmi dvěma výrazy žádná významová souvislost není.
Sloveso šít je všeslovanské a má indoevropské kořeny, takže do příbuzenstva patří nejen ruské šit, ale i gótské siujan, anglické sew, latinské suere a staroindické sivyati. Všechna ta slova pocházejí z indoevropského kořene sju-, který snad znamenal "šít něco tvrdého, šít kůži". Z tohoto indoevropského kořene vznikly dva praslovanské základy, jednak šiti, z něhož jsou slova šít, šití, výšivka, šička, podšívka, sešit a také ošatka, tedy kdysi předmět obšitý lýkem. Druhý praslovanský kořen. který měl stejný význam, zněl šv-. Z něho ve staročeštině vzniklo například slovo švadlí, které dnes známe v podobě švadlena a ze stejného základu je i slovo švec, tedy člověk, který šije boty.
Pokud jde o ošívání se a o to, že sebou někdo šije, tedy vrtí se, s šitím, sešity a švadlenami to nemá nic společného. Jde o staré sloveso šibat, které znamenalo mrskat. Kdo sebou šije, kdo se ošívá, mrská sebou, dělá pohyby, jako by ho někdo mrskal. Sloveso šibat žije snad ještě dosud v moravských nářečích, velikonočnímu mrskání se leckde říká šibovačka, ale vzpomínkou na toto sloveso jsou i běžná slova šibenice a šibal. Šibenice byl původně kůl, u něhož se trestalo mrskáním, až později se slovo přeneslo na popravčí zařízení. A šibal byl původně člověk, který byl vyšibalý, tedy vymrskaný z města. Jak se stalo, že z označení zločince se stalo vlastně docela laskavé pojmenování sympatického chytráka se smyslem pro humor, odborníci nevědí. Možná tu hrál roli také dávný a dosud existující sklon obyčejných lidí tak trochu zvráceně sympatizovat s různými těmi Kájínky.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka