Palma

Jedna palma se jmenuje žumara nízká. A právě díky ní má palma své jméno, jak píše Václav Větvička ve své knižní sbírce původně rozhlasových vyprávění. Žumara, uvádí Václav Větvička, je jediná v Evropě přirozeně rostoucí palma, starým Římanům prý rostla všude za humny jako nám třeba černý bez. Z jazykového hlediska je důležité, že tato nízká palma má výrazně vějířovité, dlanité listy. Že připomíná dlaň. A dlaň se latinsky řekne palma. Žumaře staří Římané zkrátka říkali dlaň a odtud se slovo palmae, palmy přeneslo i na ostatní rody a druhy arekovitých, jak se palmám říká učeně. Že palmy hrály v životě starých Římanů důležitou roli, dokazuje i slovní spojení palma vítězství. Když chceme dosud hodně vznešeně říct, že někdo zvítězil, pravíme podle starých Římanů, že si odnesl palmu vítězství. Když totiž vítězný vojevůdce slavil svůj triumf, což byl slavnostní pochod vojsk Římem, jak jsem tady o tom kdysi už mluvil, držel prý v jedné ruce žezlo a ve druhé palmovou větev. Z toho zvyku asi pochází také sice méně používané, ale také známé slovní spojení palma míru. Později bývali zobrazováni s palmovou větví křesťanští andělé.

Michal Novotný

Jak je to se souvislostí advokátů s palmami, si nechám až na zítřek, dnes už mám čas jen na to, abych řekl, že od výrazu palma pochází slovo palmeta, které má dva významy. Jednak je to pojmenování ornamentu v podobě palmových listů, jednak zákrsek ovocného stromu tvarovaný do plochy, vlastně do podoby palmové větve.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz