Pamatujte, jíst je normální. Záchvatovité přejídání ale škodí!
31. říjen 2013
Na základě posluchačského námětu jsme zařadili téma záchvatovité přejídání. Dozvěděli jste se, koho přepadá a proč, zdali je nebezpečné, jaký je rozdíl mezi záchvatovitým přejídáním a bulimií, co takoví lidé většinou jedí a jak se dá léčit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Čas od času vybíráme u nás na Regionu i témata do seriálu Hubněte zdravě na základě dotazů, které chodí ať už e-mailem, přes facebook anebo třeba i klasicky poštou k nám. Samozřejmě se obracejí všichni na doktorku Kateřinu Cajthamlovou, která je tu s námi i dnes a já ji vítám, dobrý den.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
I dnes tedy vybíráme jeden z takových dotazů, jedna posluchačka totiž vyslovila přání, abychom se věnovali i záchvatovému přejídání.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak mě na začátku zajímá, jestli to má nějaký medicínský podtext, jestli to je nějak ošetřeno, nějakým názvem, jestli vůbec pro vás jako existuje pojem záchvatovité přejídání?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě je velmi často zmiňován našimi klienty tenhle ten pojem, a když se tomu tématu věnujeme víc, tak zjistíme, že se rozpadá v podstatě do tří skupin. První skupinou, tou nejčastější, je, že lidé celý den nejedí a večer potom se podle svého záchvatovitě přejídají. Ve skutečnosti se nejedná o absolutní přejídání, ale je to jenom relativní přejídání, kdy ti lidé vlastně pouze doplňují kaloricky svůj energetický příjem, a to v jednom, někdy maximálně ve dvou jídlech během dne. Takže nikdo nejsou schopni zkonzumovat vyvážené bílkoviny, sacharidy a tuky, ale automaticky sahají po jídle, které je objemově menší, kaloricky vydatnější, bohužel to bývá jídlo tučné, buď slané nebo sladké, a toho mohou najednou zkonzumovat i větší množství, a to z hlediska kalorií. Rozhodně to nikdy nebude dostatek bílkovin, protože bílkoviny ve stravě člověka zasytí a vlastně zastaví potřebu jíst. Takže tenhle ten způsob je nejčastější, vede nejčastěji vlastně k tomu kulatému bříšku, které tolik lidí trápí, a k tomu, že ten člověk ztrácí svalovou hmotu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, náprava by byla začít jíst pravidelně a krom toho ta strava by měla být zase ta pestrá, vyvážená a tak dál.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Nápravou je uvědomit si, že chybou není to záchvatovité přejídání samo, ale to je jenom důsledkem toho, že nejíme přes celý den a že vlastně máme hlad, který potom řešíme už ve fázi únavy, vyčerpání, pokleslé koncentrace, řešíme vlastně rychle nějakou konzumací vlastně pochutin a pamlsků, nikoli potravin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ty další způsoby, ty kategorie, které zmínila na začátku doktorka Kateřina Cajthamlová, probereme už za pár minut.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Po skladbě na Regionu se vracíme k povídání seriálu Hubněte zdravě o záchvatovitém přejídání. Zmínila jste jeden způsob nebo jednu kategorii, a mluvila jste o třech, tak jaká je ta druhá?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Další přejídání je, že vlastně jeden den je kalorický příjem velmi nízký a druhý den ho člověk doplní vlastně. To je takový způsob, který ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je měsíční dieta při úplňku.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Například, třeba. Člověk totiž vydrží mít relativně nižší energetický i živinový příjem po dobu zhruba dvou až tří dnů bez nějaké větší obtíže, ale potom musí mít jeden doplňkový den, kdy vlastně zase doplňuje spíš kaloricky. Lidé tohle to mají často i v souvislosti s různými aktivitami, to zas pak není přejídání, ale den, kdy víc sportují nebo jdou na větší výlet, tak samozřejmě, protože mají větší energetický výdej, stoupá i potřeba jejich příjmu. Pak se nepřejídají, ale jedí jenom víc a pokud nemají kolem toho nějaké bludy nebo pocity viny, tak vlastně tělo si udržuje homeostatickými a hormonálními ději vlastně to, aby přijali dostatek té potravy. Regulačními signály jsou věci jako hlad nebo chuť na nějaký typ živiny, takže například chuť na sladké signalizuje nedostatek sacharidů, hlad jako takový většinou nedostatek bílkovin, chuť na tučnější věci signalizuje, že ten člověk třeba vydal víc silové práce, třeba nesl batoh nebo dělal nějaký vysokohorský výšlap. Čili tam to potom není přejídání, není to škodlivé. Pokud ten člověk se tomu jídlu nebrání a nemá o něm nějaké svoje představy, tak je to vlastně úplně v pořádku. Další, vlastně ten druhý typ ještě stále, záleží na tom, kdy, jak jsme se bavili o tom, že u žen například v průběhu menstruačního cyklu stoupá chuť nebo hlad těsně před menstruací, chuť na sladké, tak to je zase z hlediska biologie logické, protože směrem od ovulace, která je většinou uprostřed mezi dvěma menstruačními krváceními, stoupá plynule tělesná teplota ženy, žena se připravuje na ztrátu krve, samozřejmě během menstruace dochází k děložním kontrakcím, stahům dělohy. Ženy bývají vlastně hladovější na ty rychlé zdroje energie, čili na sacharidy a neměly by se tomu bránit, neměly by vyhledávat sladké, tučné, ale měly by zvýšit přílohy, zvýšit vlastně množství polysacharidů ve stravě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zatím mi to připadá, že to záchvatovité přejídání tyhle kategorie nejsou až tak přejídáním vlastně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je ta třetí tedy opravdu přejídání?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Třetí typ je, že ten člověk má nějaký jiný problém, většinou je to problém psychický, který vlastně uklidňuje se jídlem, lidově řečeno obaluje nervy tukem. To znamená ten člověk ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A to funguje takto opravdu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Většinou, protože potrava má sedativní funkci na mozek, čili pokud ten člověk třeba nemůže usnout, má nějaké velké starosti, nebo se na něj chystá nějaká nemoc, je například v inkubaci, to mají třeba malé děti, že těsně před propuknutím nějaké virózy, mají opravdu záchvatovitě přejídání a hlad. Je to jakési nashromáždění energie na zvládání nějaké zátěžové situace. Zase pokud se to nevymkne nějak z mezí a pokud se tomu člověk nějak nebrání nebo nemá nepřiměřené pocity viny, většinou tento stav brzy přechází. Zatím se vlastně tedy bavíme o těch typech přejídání, kdy se lidí jednotlivé porce mezi sebou ve dni jednom mezi dny a nebo podle nějakých aktivit a nebo zátěžových situací. Nic z toho vlastně ještě není patologie. Potom existuje u psychiatrických pacientů přejídání věcmi, které jsou třeba i nestravitelné. Toto vlastně zaznamenávají nejčastěji schizofrenici. Tam se jedná opravdu o patologický stav a ten bývá ovlivnitelný léky, které jsou vlastně proti té základní chorobě a potom existuje psychiatrické onemocnění, které se řadí do poruch příjmu potravy a tím je bulimie, a té bych se ráda věnovala po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Přejídání, je dnešní téma v seriálu Hubněte zdravě na Regionu, který posloucháte. Připomínám, že diskutovat se nejen na tohle téma, ale na jakékoliv problémy ohledně hubnutí dá i na facebooku na adrese www.facebook.com/hubnetezdrave. Zmínili jsme tři tedy kategorie toho přejídání a načali jsme i bulimii, které se paní doktorka chce věnovat. Jak moc se liší nebo v čem se liší od toho záchvatovitého přejídání?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, z hlediska vlastně diagnostiky nebo diferenciální diagnostiky, zda se jedná nebo nejedná o bulimii, je bulimie, abychom ji tak označili, důležitá přítomnost zvracení, které si ta pacientka vyvolává sama.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, když to zjednoduším u toho záchvatovitého přejídání se přejídám, ale neberu to tak jako výčitky tak, abych pak šel na toaletu a zvrátil.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Mohu mít i výčitky, ano. Mohu mít i výčitky, může dojít ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale nenutí mě to.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může dojít třeba i k tomu, že když se najím ve spěchu, tak se mi trochu zvedne žaludek, ale já si nevyvolávám zvracení vlastně za účelem toho zbavit se té potravy, které teda člověk zkonzumoval množství, které považuje za vyšší. Jinak tady takovými veselými bulimiky byli vlastně Římané, kteří během svých hostin se polechtali pírkem, vyvolali si zvracení, ale rozhodně ne z pocitu nějaké viny, z toho, že se přejídají, ale proto, aby si uvolnili místo na pokračování v hostině, která byla spíš takovým společenským setkáním víc než tada jídlem jako takovým. Bulimičky a bulimici na rozdíl tedy od veselých Římanů se po tom, co sami sebe vlastně zkritizují za to, že se přejedli, většinou jedí ve spěchu, jedí ve skrytu, vlastně strašně dlouho se snaží, aby nemuseli jíst a potom je tedy přepadne určitý záchvat vlastně potřeby kalorické, začnou tedy jíst většinou stavu, která není ani vhodná. Čili nejedí normální potraviny, ale nějaké pochutiny, no, a z toho pocitu viny, že tedy porušili nějaký svůj léčebný režim, který si sami naordinovali většinou velmi chybně, tak si vyvolávají zvracení. Několikrát i za den mohou zvracet, i po každém jídle. Samozřejmě to zvracení má velmi negativní důsledky na jejich zdraví, kromě toho, že kyselina žaludeční může poškozovat vlastně trávicí trakt, může dojít k naleptávání zubů, tak samozřejmě může dojít i k minerálovému rozvratu lidí, kteří takto zvracejí. Další, co dělají bulimici, je, že si vyvolávají průjmy, to je teda druhá vlastně strana. Takže zase snědí něco a berou projímadla, aby se zbavili toho obsahu. Problém je, že toto jednání je návykové a zvracivý reflex může vlastně přes druhou suignální soustavu se zafixovat. Čili potom, když už ti lidé jsou třeba i ve velmi špatném zdravotním stavu, často bývá problém ten zvracivý reflex překonat a nějakým způsobem vlastně uklidnit ten rozbouřený systém. Tady je problém v hlavě, ti lidé mají těžké pocity viny, nejsou většinou identifikováni se svým typem postavy a poměrně násilně se snaží svůj somatotyp změnit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co je pro ně horší, to vydržet, aby nejedli, anebo ten okamžik, kdy to teda nevydrží a nají se a jdou zvracet, pak ty výčitky s tímhle, co je psychicky pro ně deptající víc?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že oni si velmi fandí v době, kdy nejedí, tam si připadají silní hrdinní, ale jejich sebeúcta výrazně klesá právě tím, že se, jak oni tomu říkají přejídají a snaží se vlastně sami sebe určitým způsobem potrestat nebo zbavit se důsledku toho přejídání právě tím zvracením. Tady už nestačí jenom úprava stravy, ale je většinou potřeba nějaká psychiatrická medikace, případně nějaká podpůrná psychoterapie, aby se upravil vztah k jídlu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Veselejší, klidnější, zdravější, chutnější a pohodovější život vám pro dnešek přejí ze studia Českého rozhlasu region Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou. A prosím pěkně, jíst je normální.
--------------------
Čas od času vybíráme u nás na Regionu i témata do seriálu Hubněte zdravě na základě dotazů, které chodí ať už e-mailem, přes facebook anebo třeba i klasicky poštou k nám. Samozřejmě se obracejí všichni na doktorku Kateřinu Cajthamlovou, která je tu s námi i dnes a já ji vítám, dobrý den.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
I dnes tedy vybíráme jeden z takových dotazů, jedna posluchačka totiž vyslovila přání, abychom se věnovali i záchvatovému přejídání.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak mě na začátku zajímá, jestli to má nějaký medicínský podtext, jestli to je nějak ošetřeno, nějakým názvem, jestli vůbec pro vás jako existuje pojem záchvatovité přejídání?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě je velmi často zmiňován našimi klienty tenhle ten pojem, a když se tomu tématu věnujeme víc, tak zjistíme, že se rozpadá v podstatě do tří skupin. První skupinou, tou nejčastější, je, že lidé celý den nejedí a večer potom se podle svého záchvatovitě přejídají. Ve skutečnosti se nejedná o absolutní přejídání, ale je to jenom relativní přejídání, kdy ti lidé vlastně pouze doplňují kaloricky svůj energetický příjem, a to v jednom, někdy maximálně ve dvou jídlech během dne. Takže nikdo nejsou schopni zkonzumovat vyvážené bílkoviny, sacharidy a tuky, ale automaticky sahají po jídle, které je objemově menší, kaloricky vydatnější, bohužel to bývá jídlo tučné, buď slané nebo sladké, a toho mohou najednou zkonzumovat i větší množství, a to z hlediska kalorií. Rozhodně to nikdy nebude dostatek bílkovin, protože bílkoviny ve stravě člověka zasytí a vlastně zastaví potřebu jíst. Takže tenhle ten způsob je nejčastější, vede nejčastěji vlastně k tomu kulatému bříšku, které tolik lidí trápí, a k tomu, že ten člověk ztrácí svalovou hmotu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, náprava by byla začít jíst pravidelně a krom toho ta strava by měla být zase ta pestrá, vyvážená a tak dál.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Nápravou je uvědomit si, že chybou není to záchvatovité přejídání samo, ale to je jenom důsledkem toho, že nejíme přes celý den a že vlastně máme hlad, který potom řešíme už ve fázi únavy, vyčerpání, pokleslé koncentrace, řešíme vlastně rychle nějakou konzumací vlastně pochutin a pamlsků, nikoli potravin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ty další způsoby, ty kategorie, které zmínila na začátku doktorka Kateřina Cajthamlová, probereme už za pár minut.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Po skladbě na Regionu se vracíme k povídání seriálu Hubněte zdravě o záchvatovitém přejídání. Zmínila jste jeden způsob nebo jednu kategorii, a mluvila jste o třech, tak jaká je ta druhá?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Další přejídání je, že vlastně jeden den je kalorický příjem velmi nízký a druhý den ho člověk doplní vlastně. To je takový způsob, který ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je měsíční dieta při úplňku.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Například, třeba. Člověk totiž vydrží mít relativně nižší energetický i živinový příjem po dobu zhruba dvou až tří dnů bez nějaké větší obtíže, ale potom musí mít jeden doplňkový den, kdy vlastně zase doplňuje spíš kaloricky. Lidé tohle to mají často i v souvislosti s různými aktivitami, to zas pak není přejídání, ale den, kdy víc sportují nebo jdou na větší výlet, tak samozřejmě, protože mají větší energetický výdej, stoupá i potřeba jejich příjmu. Pak se nepřejídají, ale jedí jenom víc a pokud nemají kolem toho nějaké bludy nebo pocity viny, tak vlastně tělo si udržuje homeostatickými a hormonálními ději vlastně to, aby přijali dostatek té potravy. Regulačními signály jsou věci jako hlad nebo chuť na nějaký typ živiny, takže například chuť na sladké signalizuje nedostatek sacharidů, hlad jako takový většinou nedostatek bílkovin, chuť na tučnější věci signalizuje, že ten člověk třeba vydal víc silové práce, třeba nesl batoh nebo dělal nějaký vysokohorský výšlap. Čili tam to potom není přejídání, není to škodlivé. Pokud ten člověk se tomu jídlu nebrání a nemá o něm nějaké svoje představy, tak je to vlastně úplně v pořádku. Další, vlastně ten druhý typ ještě stále, záleží na tom, kdy, jak jsme se bavili o tom, že u žen například v průběhu menstruačního cyklu stoupá chuť nebo hlad těsně před menstruací, chuť na sladké, tak to je zase z hlediska biologie logické, protože směrem od ovulace, která je většinou uprostřed mezi dvěma menstruačními krváceními, stoupá plynule tělesná teplota ženy, žena se připravuje na ztrátu krve, samozřejmě během menstruace dochází k děložním kontrakcím, stahům dělohy. Ženy bývají vlastně hladovější na ty rychlé zdroje energie, čili na sacharidy a neměly by se tomu bránit, neměly by vyhledávat sladké, tučné, ale měly by zvýšit přílohy, zvýšit vlastně množství polysacharidů ve stravě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zatím mi to připadá, že to záchvatovité přejídání tyhle kategorie nejsou až tak přejídáním vlastně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je ta třetí tedy opravdu přejídání?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Třetí typ je, že ten člověk má nějaký jiný problém, většinou je to problém psychický, který vlastně uklidňuje se jídlem, lidově řečeno obaluje nervy tukem. To znamená ten člověk ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A to funguje takto opravdu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Většinou, protože potrava má sedativní funkci na mozek, čili pokud ten člověk třeba nemůže usnout, má nějaké velké starosti, nebo se na něj chystá nějaká nemoc, je například v inkubaci, to mají třeba malé děti, že těsně před propuknutím nějaké virózy, mají opravdu záchvatovitě přejídání a hlad. Je to jakési nashromáždění energie na zvládání nějaké zátěžové situace. Zase pokud se to nevymkne nějak z mezí a pokud se tomu člověk nějak nebrání nebo nemá nepřiměřené pocity viny, většinou tento stav brzy přechází. Zatím se vlastně tedy bavíme o těch typech přejídání, kdy se lidí jednotlivé porce mezi sebou ve dni jednom mezi dny a nebo podle nějakých aktivit a nebo zátěžových situací. Nic z toho vlastně ještě není patologie. Potom existuje u psychiatrických pacientů přejídání věcmi, které jsou třeba i nestravitelné. Toto vlastně zaznamenávají nejčastěji schizofrenici. Tam se jedná opravdu o patologický stav a ten bývá ovlivnitelný léky, které jsou vlastně proti té základní chorobě a potom existuje psychiatrické onemocnění, které se řadí do poruch příjmu potravy a tím je bulimie, a té bych se ráda věnovala po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Přejídání, je dnešní téma v seriálu Hubněte zdravě na Regionu, který posloucháte. Připomínám, že diskutovat se nejen na tohle téma, ale na jakékoliv problémy ohledně hubnutí dá i na facebooku na adrese www.facebook.com/hubnetezdrave. Zmínili jsme tři tedy kategorie toho přejídání a načali jsme i bulimii, které se paní doktorka chce věnovat. Jak moc se liší nebo v čem se liší od toho záchvatovitého přejídání?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, z hlediska vlastně diagnostiky nebo diferenciální diagnostiky, zda se jedná nebo nejedná o bulimii, je bulimie, abychom ji tak označili, důležitá přítomnost zvracení, které si ta pacientka vyvolává sama.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, když to zjednoduším u toho záchvatovitého přejídání se přejídám, ale neberu to tak jako výčitky tak, abych pak šel na toaletu a zvrátil.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Mohu mít i výčitky, ano. Mohu mít i výčitky, může dojít ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale nenutí mě to.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může dojít třeba i k tomu, že když se najím ve spěchu, tak se mi trochu zvedne žaludek, ale já si nevyvolávám zvracení vlastně za účelem toho zbavit se té potravy, které teda člověk zkonzumoval množství, které považuje za vyšší. Jinak tady takovými veselými bulimiky byli vlastně Římané, kteří během svých hostin se polechtali pírkem, vyvolali si zvracení, ale rozhodně ne z pocitu nějaké viny, z toho, že se přejídají, ale proto, aby si uvolnili místo na pokračování v hostině, která byla spíš takovým společenským setkáním víc než tada jídlem jako takovým. Bulimičky a bulimici na rozdíl tedy od veselých Římanů se po tom, co sami sebe vlastně zkritizují za to, že se přejedli, většinou jedí ve spěchu, jedí ve skrytu, vlastně strašně dlouho se snaží, aby nemuseli jíst a potom je tedy přepadne určitý záchvat vlastně potřeby kalorické, začnou tedy jíst většinou stavu, která není ani vhodná. Čili nejedí normální potraviny, ale nějaké pochutiny, no, a z toho pocitu viny, že tedy porušili nějaký svůj léčebný režim, který si sami naordinovali většinou velmi chybně, tak si vyvolávají zvracení. Několikrát i za den mohou zvracet, i po každém jídle. Samozřejmě to zvracení má velmi negativní důsledky na jejich zdraví, kromě toho, že kyselina žaludeční může poškozovat vlastně trávicí trakt, může dojít k naleptávání zubů, tak samozřejmě může dojít i k minerálovému rozvratu lidí, kteří takto zvracejí. Další, co dělají bulimici, je, že si vyvolávají průjmy, to je teda druhá vlastně strana. Takže zase snědí něco a berou projímadla, aby se zbavili toho obsahu. Problém je, že toto jednání je návykové a zvracivý reflex může vlastně přes druhou suignální soustavu se zafixovat. Čili potom, když už ti lidé jsou třeba i ve velmi špatném zdravotním stavu, často bývá problém ten zvracivý reflex překonat a nějakým způsobem vlastně uklidnit ten rozbouřený systém. Tady je problém v hlavě, ti lidé mají těžké pocity viny, nejsou většinou identifikováni se svým typem postavy a poměrně násilně se snaží svůj somatotyp změnit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co je pro ně horší, to vydržet, aby nejedli, anebo ten okamžik, kdy to teda nevydrží a nají se a jdou zvracet, pak ty výčitky s tímhle, co je psychicky pro ně deptající víc?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že oni si velmi fandí v době, kdy nejedí, tam si připadají silní hrdinní, ale jejich sebeúcta výrazně klesá právě tím, že se, jak oni tomu říkají přejídají a snaží se vlastně sami sebe určitým způsobem potrestat nebo zbavit se důsledku toho přejídání právě tím zvracením. Tady už nestačí jenom úprava stravy, ale je většinou potřeba nějaká psychiatrická medikace, případně nějaká podpůrná psychoterapie, aby se upravil vztah k jídlu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Veselejší, klidnější, zdravější, chutnější a pohodovější život vám pro dnešek přejí ze studia Českého rozhlasu region Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou. A prosím pěkně, jíst je normální.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
