Pavel Rataj: Věrnost je hodnota na cestě ke zdravému partnerství
S partnerským psychologem Mgr. et Mgr. Pavlem Ratajem jsme mluvili o nevěře a věrnosti v partnerských vztazích.
Probírali jsme důvody, proč jsou lidé nevěrní. Povídali jsme si o tom, jaké následky může mít nevěra na vztah dvou lidí. Hovořili jsme i o věrnosti. Věnovali jsme se tomu, jak jí člověk může dosáhnout. Diskutovali jsme o tom, v čem je pro zdravé partnerství důležitá.
Nabízí se otázka, co je to vlastně nevěra. Většinou je to systém dvou podsystémů. V heterosexuálním páru je to systém muže a systém ženy. Pokud člověk udělá přestupek vůči své věrnosti, hodnotí to jako nevěru. Někdy se snaží to bagatelizovat a mluví o tom, že šlo pouze o úlet.
Přiznat nevěru či nikoli
Existují dva krajní přístupy. Podle jednoho je to možné udělat kdykoli, za jakoukoliv cenu. Upřednostňuje se upřímnost nad ohleduplností. Druhý spočívá v zapírání do doby, než se je viníkovi předloženo dokazovací video, a on pak stejně zapírá, co to jde.
Každý způsob má svá pro i proti. Nevěru má význam přiznávat spíše ve chvíli, kdy ji chce člověk použít jako nástroj vyjádření své neschopnosti ve vztahu změnit potřebné komponenty. V takovém případě však musí být připraven unést období emočního zranění a narušené důvěry, které po tomto kroku trvá 6 až 12 měsíců.
Nevěra z důvodů nezralosti a neschopnosti
Podle Pavla Rataje vede k nevěře často mimo jiné nevědomost vnitřních motivů, potřeb a pocitů člověka. Nevěrník se může potýkat se slabým uvědomováním svých potřeb, má potíže zacházet se stresem, napětím a pocitem zneuznání. Nedokáže si poradit se svými aktuálními pocity frustrace nebo touhou poznat ještě jiného než stávajícího partnera.
Především muži jsou velmi komplikovaní v introspekci svých potřeb, v jejich poznávání, uvědomování či sebereflexi. Mají větší problém být v kontaktu se sebou samým, se svými pocity a svými potřeby.
Co přináší nevěra
V každém je potenciál nevěry, každý nad ní někdy přemýšlel, každý se s ní ve svém okolí setkal.
Přináší uvolnění, vzrušení, dobrodružství, odplatu, svobodu, zisk, vášeň, racionalizaci, potrestání, intenzivní pocity, že člověk žije a má vyšší cenu.
Nevěra skoro vždy nabízí možnost uniknout mimo sám sebe, před sebou a tím co ve skutečnosti potřebuji. Mnohdy je to na nevědomé úrovni.
Co je to věrnost
S definicí nevěry musíme také definovat, co je to věrnost. Je to hodnota, cíl, strach z oddělení, rozhodnutí, morální příkaz, norma, biologická dispozice, stereotyp od původní rodiny.
Podle Pavla Rataje nemůže být věrnost cílem. Je to jen dílčí hodnota na cestě ke zdravému partnerství a své osobní zralosti i odpovědnosti. Věrnost má šanci jen tam, kde je cestou k osobnímu vědomému zodpovědnému životu. Pro partnerství je pak spíše vedlejším produktem.
Věrnost je vlastně určitý vnitřní stav jedince, který se rozhodl žít s jedním partnerem. Na takového jedince čeká mnoho zkoušek a svůdných okouzlení. Dosahování věrnosti je vlastně celoživotní proces, v jehož průběhu se nám to více či méně daří.
Důležité je vědomé rozhodnutí a snažení, tedy i vůle a volní vlastnosti. Člověk by měl vnitřně dospět do stavu, kde se pro něho stává věrnost vnitřní hodnotou. Do toho musí sám dozrát, to nelze dodat někým, zvnějšku nebo se proto jen tak rozhodnout.
Věrnost je výsledek vhodného dynamického pole. Je to jen velmi těžko a náročné získatelná a udržitelná osobní hodnota. Věrnost je spíše výsledkem vzájemného dlouhodobého působení více systémů než jen ten náš vnitřní. Jde o "pole" moje, partnerovo a našeho vztahu. Tyto pole jsou součástí dalších větších polí (rodiny, širší rodiny, komunity, politického systému, náboženství atd.), ve kterých žijeme. Věrnost je velmi komplikovaný jev, který ovlivňuje mnoho vnějších a vnitřních faktorů i nevědomých sil.
Reprízováno 11. července 2013.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.