Petr Havlíček o zdravé a vyvážené stravě

Povídali jsme si o tom, co by mělo být základem zdravé a vyvážené stravy člověka. Probírali jsme nejčastější chyby, které lidé v této oblasti dělají. Věnovali jsme se tomu, jaké následky to může mít na jejich zdraví. Mluvili jsme o nejdůležitějších komponentech zdravé a vyvážené stravy.

Podle Petra Havlíčka respektuje správná strava životní styl člověka. Není jedna univerzální. Strava musí vycházet z pohlaví, věku, druhu práce a míře pohybových aktivit, kterým se daný člověk věnuje.

Výzkumy odhalily, že transmastné kyseliny, nasycené mastné kyseliny, sůl a přidaný cukr jsou příčinou mnoha civilizačních chorob.

Transmastné kyseliny

Transmastné kyseliny se vyskytují především v živočišných tucích přežvýkavců (máslo, mléčný tuk obecně). Mají vyšší teplotu tání, tuhou konzistenci a především zvyšují hladinu cholesterolu a tím i riziko kardiovaskulárních onemocnění.

máslo|foto:Jan Rosenauer

Přirozeně se nachází v hovězím a skopovém tuku, ve výrobcích z těchto druhů masa, vyskytují se i v mléce a mléčných výrobcích. V mléčném tuku se například vyskytuje kolem dvou až pěti procent transmastných kyselin.

V potravinářství vznikají při výrobě částečně ztužených tuků z rostlinných olejů při hydrogenaci a následně se vyskytují v potravinách, kde se ztužené tuky používají. V pekárenských výrobcích především v trvanlivém a jemném pečivu, od koláčů po nejrůznější plněné sušenky, dále u náhražek čokolád, v polevách, apod.

Transmastné kyseliny mají prokazatelně za následek zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, na které v naší republice umírá 50 % populace. Kromě jiného zvyšují hladinu LDL cholesterolu (tzv. zlý cholesterol) a navíc snižují hodnoty HDL cholesterolu (tzv. hodný cholesterol) a zvyšují hladinu lipoproteinu A, jednoho z rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob.

Nasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny převažují v tucích živočišného původu, ve vepřovém sádle, másle a tučných masových pokrmech. Tento typ mastných kyselin zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi, a tím i riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Jejich konzumace je v České republice zhruba dvakrát vyšší, než jsou hodnoty doporučované odborníky.

jitrnice, zabijačka|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Vhodné zastoupení tuků v naší stravě se pohybuje celkově kolem třiceti procent z celkové energetické hodnoty denního příjmu. Tuto hodnotu však často překračujeme. Hlavní podíl tuků v naší potravě by měly tvořit ryby, rostlinné tuky a tuky s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin.

Sacharidy, cukry

Sacharidy jsou nezastupitelným zdrojem energie pro všechny naše základní životní funkce. Zásobují energií všechny orgány včetně svalů. Dělíme je na jednoduché (mono a disacharidy), které jsou běžné označované jako cukry, a na takzvané „složitější“, komplexní sacharidy (polysacharidy). Mezi monosacharidy patří např. glukóza (hroznový cukr), fruktóza (ovocný cukr), mezi disacharidy pak např. sacharóza (cukr obsažený v cukrové řepě), maltóza (sladový cukr obsažený v klíčících zrnech) a laktóza (mléčný cukr).

kostkový cukr|foto:Fotobanka stock.xchng

Polysacharidy jsou pro naše tělo výhodnějším zdrojem energie než mono nebo disacharidy. Slouží buď jako zásoba energie v rostlinách – škroby a u živočichů glykogen, nebo mají funkci stavební – vláknina. Na obalech zákazníci najdou jen sacharidy – případně psáno „z toho cukry“, a cukry se rozumí všechny mono a disacharidy.

Sodík (sůl)

Kuchyňská sůl neboli chlorid sodný (NaCl) je chemickou sloučeninou sodíku a chloru. Zabezpečují spolu s dalšími minerály a stopovými prvky (jód, fluor, draslík, hořčík, vápník, aj.) udržení rovnováhy tekutin a výši krevního tlaku, správnou funkci nervů a svalů, srdce, ledvin a střev. Tělo si však sůl nedokáže vytvořit samo, potřebuje ji dodávat potravou a tekutinami. Sůl nalezneme i v základních potravinách jako jsou chléb, mléko, vejce či luštěniny.

Logo|foto:Český rozhlas

Odborníci na výživu Evropské unie však varují před nadměrnou spotřebou soli. Denní dávka pro dospělého člověka by neměla překračovat pět až šest gramů, což představuje zhruba dvě kávové lžičky. Větší množství soli také způsobuje zvýšený krevní tlak a může tak vážně poškozovat mozek i srdce. Příliš mnoho soli má vliv na onemocnění rakovinou žaludku, řídnutí kostí a mnoho dalších zdravotních potíží.

Ze statistik vyplývá, že vysokým krevním tlakem trpí každý pátý člověk, předpokládá se, že v roce 2025 už to bude každý čtvrtý. Čtvrtina úmrtí u lidí starších čtyřiceti let je způsobena právě zvýšeným krevním tlakem.