Petr Štádler - primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
24. červen 2011
Tandem
V Tandemu s Janem Rosákem byl vzácný host - primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce doc. MUDr. Petr Štádler, PhD. Prozradil, proč se rozhodl studovat medicínu, kde ve světe s kolegy operoval a kdo začal s robotickými operacemi u nich na oddělení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy, kteří nás posloucháte pravidelně, už víte, že právě teď je ta správná chvíle pro to, abychom rozjeli Tandem. Takže, vám dobrý den a hezkou chvilku u rádia přeje Jan Rosák. Hned vám taky představím dnešního hosta. Je to muž velice sympatiky, velice vzdělaný a nevšedních schopností. Jako jediný český i evropský lékař získal povolení od příslušných amerických institucí učit v americkém Houstonu tamní lékaře roboticky asistované operace cév. Velmi si vážím toho, že pozvání do Tandemu přijal primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce pan docent doktor Petr Štádler. Dobrý den.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídat si dnes spolu budeme samozřejmě o vaší práci, ale nejen o ní. Taky o tom, jestli vaše cesta k medicíně byla přímočará. Ale ze všeho nejdřív si necháme v Tandemu zahrát.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím bychom začali povídání s mým dnešním hostem, docentem doktorem Petrem Štádlerem? No, jako vždycky dětstvím. Narozením. Tak kdepak k němu došlo, k narození? Jste Pražák?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Nejsem Pražák, pocházím z Plzeňska. Narodil jsem se tedy přímo, když bysme vzali místo narození nemocnici, tak ve stodské nemocnici v okrese Plzeň-jih.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, v občance máte Stod místo narození.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Stod, místo narození Stod. I když jsme bydleli v malé vesničce asi 6 kilometrů od Stoda. Opravdu, když říkám malá vesnička, tak to byla opravdu malá vesnička, která měla tak možná 100, 200 obyvatel, opravdu pidivesnička.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak proslavíme ji, řekněte název.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Týnec. Je to vlastně na Plzni-jihu, je to nedaleko toho Stoda, kde bývávala okresní nemocnice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezké, že to říkáte asi místním způsobem, okolo nebo blízko Stoda nebo místo Stodu. A tak se tam asi říká místně.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, ano, říká se to tam, to je místní hantýrka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rozumím, ano. No, plzeňská hantýrka nebo plzeňský dialekt je specifický. Ale vy už jste asi delší dobu odtud pryč, viďte.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Já už jsem hodně dlouho pryč, protože já jsem vlastně bezprostředně po škole, potažmo po vojně strávil 7 let ve východních Čechách, v Jičíně a pak jsem šel do Prahy. Takže, jsem už hodně dlouho pryč. A musím říci, že když slyším takové to klasické plzeňské, tak už to poznám, slyším, říkám, á, Plzeňáci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak dlouho jste tam zůstal v Týnci?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Tuším do sedmé třídy. Když jsem potom šel do osmé třídy základní školy, tak už jsme se přestěhovali do Stodu. A pak jsem vlastně dojížděl 4 roky do plzeňského gymnázia, kde jsem tedy maturoval, lékařskou fakultu jsem absolvoval také v Plzni. Univerzita Karlova má jednu z fakult v Plzni. A pak už vlastně byla pomalu vojna a po vojně jsem asi necelý rok strávil v Rokycanech a 7 let potom v tom Jičíně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych se ještě vrátil trošičku zpátky. To, že jste se rozhodl pro lékařskou dráhu, bylo způsobeno tím, že jste měl nějaký hezký příklad v rodině nebo přímo jaksi rodiče pracovali v nemocnici?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Jak se to vezme. Moje maminka byla zdravotní sestra a já coby malé dítko, které vlastně chodilo od toho předškolního věku do poslední vlastně mateřské třídy do Stoda a následně vlastně na základní školu do Stoda, tak jsem musel ráno vlastně s maminkou jezdit do práce, když chodila dokonce mám pocit, že na šestou, takže pěkně ráno vláčkem 6 kilometrů, tam jsem šel s ní do nemocnice, tam jsem počkal, než jsem mohl jít do školy, šel jsem do školy a zase ze školy jsem se vrátil do nemocnice. Takže, jsem vlastně byl načuchlej tou nemocnicí vod raného mládí. A je pravda, když si na to vzpomenu a když jsem vo tom debatoval s mamkou, tak ta tvrdí, že jsem odmalinka říkal, že budu pan doktor Pech, což byl obvodní lékař.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, přímo pan doktor Pech vás oslnil.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano. Chtěl jsem bejt pan doktor Pech, což byl obvodní lékař ve stodské nemocnici. Velice sympatický a údajně velice zručný, ale bohužel brzy zemřel na onemocnění tepen.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ajajaj, zrovna teda že takhle z oboru. Když mluvíte o tom, že maminka byla zdravotní sestra, tak já si vzpomínám, že v té době pravděpodobně určitě nosily sestry ten bílomodrý oděv s těmi čepečky. To se mi tak líbilo. Nestýská se vám po tom?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Já musím říct, že to mělo určitě svoje a mělo to takovej i nádech elegance. Prostě ty sestřičky byly, já si pamatuju, že mamka doma ten čepec škrobila. Vypadalo to vopravdu hezky, ale asi pro ty sestřičky to bylo nepohodlné prostě ten čepec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale musím říct, že i sexy to bylo.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Vypadalo to velmi dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Člověk by se byl z fleku klidně do takový sestřičky zamiloval.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem je dnes docent doktor Petr Štádler, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce. Čili, bylo by zvláštní, kdybych se samozřejmě nezeptal na obor. Co je největším problémem teď vaší profese, vašeho oboru? Co je na našem těle tak nejvíc jaksi, co se cév týče, zranitelné?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
V současné době přetrvává poměrně časté úmrtí. Je to zhruba na 10. až 15. místě populace, na problematiku cévní, více méně v důsledku aterosklerózy, protože i když po revoluci určitě došlo k určitému vylepšení, lidi začali víc vlastně dbát na to, co jedí, trošku toho zdravého stylu, myslím si, že se i omezilo kouření, ale pořád prostě ten výskyt toho nezdravého stylu, kouření, pak se k tomu přidá ještě trošku genetiky, vysoký tlak, tak to jsou všechno faktory, který se podílejí spolu s aterosklerózou na tepenném postižení, ať už ve smyslu takzvaného obliterujícího, což sužuje ty tepny, nebo ve smyslu dilatujícího, což rozšiřuje ty tepny, což jsou takzvaná ta aneurizmata, ty výdutě, které, když jsou zanedbané a prasknou ve finále, tak tam je u nich 90procentní úmrtnost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj táta v podstatě na to taky nakonec jaksi dojel v poměrně ne vysokém věku, v 78 letech, mohl tady být mnohem dýl, kdyby býval nekouřil 60 cigaret denně. A taky mu tehdy pan doktor řekl: přestaňte okamžitě kouřit, jinak tady budete hodně krátce. On přestal, takže něco ještě jaksi naspořil, nějaký věk, ale potom stejně na ty cévy, chudák, dojel. Já pod dojmem toho jsem přestal už před 30 lety kouřit, sportuju. Dělám dobře, pane primáři?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Děláte určitě dobře, protože ten nikotin. Mně se často pacienti ptají: pane doktore, a můžu si dát skleničku, můžu si dát pivo, můžu si dát víno? A já jim vždycky odpovídám, to není ten zásadní problém, ten největší problém je těch vašich 30 cigaret, který kouříte. No, ale já už, já přestávám, ale já už přestávám 15 let, že jo. Takže, to je vždycky problém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co ta strava teda?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Strava samozřejmě, to jsou takové ty obecně známé informace, kdy nejhorší je samozřejmě tučné vepřové maso, nadbytek energie ve formě cukru v kombinaci s nedostatkem pohybu, obezita, která je obecně problém v celé Evropě, v Americe, všude, tak to se hlavně podílí na této problematice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, v tom mám rezervy, v tom tučným mase.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Takže, obecně kuřata, ryby, libové hovězí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nekouřit, sportovat.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Nekouřit, sportovat, hodně zeleniny, hodně ovoce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan docent doktor Petr Štádler je primářem cévního oddělení Nemocnice Na Homolce už, jestli se nepletu od roku 2008, viďte.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, 1.1.2008.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste průkopníkem, jak už jsem to říkal úplně v úvodu, těch roboticky asistovaných operací cév. Je to tak?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Je to tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste vy s tím začal přímo na oddělení?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano. Já jsem s tím přímo začal. Musím říci, že my jsme před tím zkoušeli nebo provedli poměrně dost laparoskopických operací cév. Myslím si, že si posluchači dokáží představit, co to laparoskopie je. Obecně známý laparoskopicky provedení žlučník, že jo, prostě stejným stylem se dělá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebo mé koleno taky.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, ano nebo artroskopicky ošetřené koleno. Stejným stylem lze provést i laparoskopickou cévní operaci, ale tento styl operování je velice náročný. Pro operatéra je tam nutné poměrně dlouhodobé vyškolení a velice dobrá zkušenost obecná v laparoskopii. A ta právě u cévních chirurgů nebo i u kardiochirurgů, kteří by chtěli dělat ty výkony v hrudníku, chybí, protože většina cévních chirurgů vlastně neprošla takovým tím základem laparoskopie. Já jsem měl výhodu, že jsem právě strávil 7 let v Jičíně v bývalé okresní nemocnici druhého typu, což byla poměrně veliká nemocnice a měl jsem ohromné štěstí na svého šéfa, který tam přišel z kliniky z Hradce Králové. A ten nám vlastně umožnil od samého začátku se v té laparoskopii vzdělávat. Takže, jakmile vlastně laparoskopie začala v České republice, tak my jsme vlastně velice záhy se laparoskopicky jednak vzdělali na různých kurzech a pak jsme i začali laparoskopicky operovat. A proto jsem měl tu velkou výhodu a měl jsem tu troufalost se pustit do laparoskopických cévních operací.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte pro nás laiky, jaký je rozdíl mezi běžnou laparoskopickou operací a tou roboticky asistovanou?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Tam je hlavně rozdíl v tom, že laparoskopické nástroje jsou rigidní. To jsou prostě, když si představíte tyčku a na konci té tyčky je vlastně jenom funkční ten nástroj - nůžky na tyčce. Takže, vy s těma nůžkama můžete jenom stříhat, popřípadě s nima provést rotační pohyb anebo můžete celým tím nástrojem vlastně pohybovat. Kdežto robotický nástroj je umístěn v robotickém ramenu, které má několik kloubů, to znamená, že ten pohyb je možný ve všech různých směrech a ve finále vlastně ta pracovní část toho robotického nástroje má pohyb v rozsahu 360 stupňů. To znamená, že vy získáváte, nechci říct ideální, ale téměř ideální pohyb. Tento pohyb se připodobňuje podle anglického výrazu zápěstí jako rest technika, že ten pohyb toho nástroje je obdobný jako pohyb zápěstí, to znamená všemi různými směry.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy jste začali jaksi ve vašem oddělení s tímhle tím způsobem prostě operování a to před vám nikdo ještě nezkoušel?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Zkoušelo se to ve Spojených státech, ale tam známá FDA, což je organizace, která dohlíží jednak na léky, jednak na nové techniky a tak dále, tento způsob léčby zakázala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale. A proč?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Bylo to na základě toho, že, jsou to informace, které jsem tedy získal od kolegů ze Spojených států, že prostě někdo ve Spojených státech chtěl být ten první na světě a chtěl se pustit do robotických asistovaných cévních operací bez dostatečné erudice a oba dva první pacienti zemřeli. To byl ten důvod, proč teda ve Spojených státech tato operativa byla zastavena. I když naopak třeba robotická kardiochirurgie, robotická všeobecná chirurgie, gynekologie jsou na vysoké úrovni. Takže, tam bylo jenom pár pracovišť, které více méně jenom experimentálně provedli ojedinělé výkony. Ale většinou to skončilo na tom, že měli špatný přístup. My jsme měli veliké štěstí v tom, že během té zkušenosti s tou klasickou laparoskopií jsme modifikovali přístup pro tu laparoskopickou cévní chirurgii a pak, když jsme najednou měli k dispozici robota, tak jsme zjistili, že nám tento modifikovaný přístup strašlivě pomáhá v robotické chirurgii a dodnes ho používáme. Takže, na základě těchto uvedených skutečností jsme vlastně potom vyzkoušeli robota, který původně byl zakoupen do nemocnice pro urologické, všeobecně chirurgické a gynekologické operace, a my jsme zjistili, že vlastně ten robot nám hodně pomáhá a vlastně v mnohém vylepšuje tu klasickou laparoskopii a tak nějak to pomalu se rozběhlo, až je to tam, kde to je.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je, myslím, docela pochopitelné, že se spousta lékařů kamarádí taky se spoustou populárních herců, zpěváků a podobně, protože mezi herci a zpěváky je spousta lidí, kteří vaši pomoc potřebují, taky je tam spousta hypochondrů. Ale to jsem teď nechtěl dát do souvislosti s tou skvělou herečkou a komičkou, o které chceme popovídat, protože pan docent doktor Petr Štádler si vybral mezi klasiky českého humoru Ivu Janžurovou. A nevím, jestli jste jí měl někdy na operačním stole třeba.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ne, ne, ne, nikdy jsem se s ní osobně nesetkal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani bych nechtěl jaksi na ni přivolávat potřebu, že by musela k vám na operační stůl. Ale myslím si, že ji máte rád jaksi jako herečku, jako komičku jako takovou viďte.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, já obecně mám rád komické scénky, prostě seriály, takové ty oddechovky, jo, protože moje dcera třeba se strašně ráda dívá na ty krváky, na ty thrillery a já prostě na to nekoukám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vy té krve máte na stole dost.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, já vždycky říkám, já toho mám v práci tolik, že potřebuju něco úplně oddychovýho. Takže, jako zbožňuju Ivu Janžurovou. Na Světáky můžu koukat každý týden, Zítra to roztočíme, drahoušku nemám problém shlédnout v kombinaci se Světáky. Prostě tento typ filmů já můžu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to jasný. Takže, když je na výběr Doktor House a Světáci, tak už je vybráno.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Je to jasný.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docent, doktor Petr Štádler, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce, je průkopníkem roboticky asistovaných cévních operací. Jak se nám svěřil, tak v Americe, tam to nějak tak jaksi ze začátku neuspělo. Ale myslím si, že i přičiněním ostatních zemí včetně nás se, myslím, i tam jaksi, to je zajímavé, že my budeme Ameriku učit, ta osvěta jaksi dostala. Ale abych to řekl zcela vážně, tak vy vaše zkušenosti předáváte opravdu v cizině. Operovali jste už téměř po celém světě.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Operovali jsme na různých místech. První vlastně operaci, kterou jsme sice nevedli, fyzicky jsme ji neprováděli, ale byla provedena pod mým dohledem, bylo v Memphisu před pár lety. To je taková ta komická situace, která, jak říkám, se může stát jenom v Americe, kdy mě oslovili, abych se podílel, abych přijel a pomohl jim provést první robotickou operaci. A v té době já jsem neměl to povolení. Vlastně nemáte povolení, nemůžete se prostě amerického pacienta vůbec dotknout. To znamená, že jsme teda nejdřív první den nacvičili ve zvířecí laboratoři výkon na praseti. Na americké prase kupodivu jsem mohl šáhnout. Takže, jsem jim ukázal, jak se operace dělá. A druhý den potom byl připravený pacient, který více méně, když já jsem přišel na ten operační sál, tak už byl uspaný. Takže, já jsem vzal do ruky fix, značkovač, přesně jsem na tom břiše jim nakreslil, kudy mají zavádět ty trubičky, ty porty, přes které se tam strkají vlastně do toho břicha ty příslušné nástroje. A následně tedy Američani provedli operaci s tím, že vlastně ten přenos z té kamery byl kromě na laparoskopickou věž ještě na četné velké obrazovky, které byly na tom sále. Já jsem měl v ruce laser a prostě jsem jim tím laserem ukazoval, tady začneme, tady stop, tady dělejte dál. Musím říct, že to bylo velmi zvláštní, ale říkám, to se asi může stát jen v těch Spojených státech, kdy jsem se třeba zeptal: dobře a co když se dostanete do situace, kterou nebudete schopni dál řešit nebo nějakej problém krvácení a já uvidím, že já to dokážu vyřešit. Tak mi bylo řečeno, to se nesmí stát. Ale nicméně operace dopadla dobře, bylo to i potom opublikováno. Takže to byla ta první zkušenost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dneska už máte povolení? Už můžete na amerického pacienta?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, dneska už mám povolení, takže už můžu šáhnout na amerického pacienta. Následovaly výkony, které jsem provedl se svým týmem v Rusku. To jsem byl sám v Jižní Koreji, v Soulu, kam jsem odletěl a kde mě rovnou z letiště odvezli na operační sál a kde jsem teda provedl robotickou cévní operaci. A poslední cévní robotickou operaci jsme provedli v březnu letošního roku. Byla to čirou náhodou naše dvoustá robotická cévní operace, kdy jsem s kolegou Dvořáčkem provedl vlastně první roboticky asistovaný cévní výkon v polské Wroclawi, kde mají teď fungl nového robota poslední generace a kde jsme vlastně uzavřeli takové partnerství a pomáháme jim v rozvoji robotické chirurgie. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet, ale pravděpodobně tam budeme jezdit častěji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ono to vypadá tak jaksi, že vy tam nebudete zajíždět pořád dělat ty operace, vy je v podstatě jaksi naučíte, aby to dělali. Čili, předáte svoje know-how.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, samozřejmě, ano, přesně know-how.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy ho předáváte nejenom tímto způsobem, ale jste taky lektorem, jestli se nepletu, pro robotickou cévní chirurgii. Jak se jmenuje ten institut?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Je to pro telerobotickou chirurgii institut.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že to je docela náročné, protože při té vaší jaksi praktické činnosti cévního chirurga taky ještě přednášet, tak to vám zabere poměrně dost času, ne?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Je to občas náročné, protože jsem poměrně často pryč. Další významná spolupráce, která mě právě hodně časově zaneprazdňuje, je právě spolupráce s Houstonem. Houstone, jak jste na tom, že jo. Takže, tam mě oslovili lékaři asi před dvěma lety, zdali bych jim nepomohl právě s rozvojem robotické chirurgie. A na základě vlastně této spolupráce právě mám to povolení. Takže, tam více méně minimálně 3krát, 4krát za rok jezdím. Zatím musím říci, že stále narážíme na problém FDA. Takže, více méně to školení probíhá v laboratorních podmínkách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Promiňte, co je problém FDA?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
FDA má pořád problém v tom, že jednou když něco zakázala, tak je velký problém to povolit. Ale zdá se, že v nejbližších dnech by ten robotický program měl být spuštěn naplno. I když už to bude asi druhý nebo třetí odklad. Ale já doufám, že už to opravdu dopadne. Takže, teď v březnu, když jsem se vrátil z Houstonu, kde probíhal jednak workshop, kde jsem jim ukazoval, jak se dělají robotické operace, tak snad už konečně ty všechny problémy odpadnou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že se to moc hezky poslouchá, když slyšíme, že jsme v něčem tak dobří ve světě, jako v oboru, který ovládá pan docent, doktor Petr Štádler, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce, a to robotickou cévní chirurgii. Myslím, že to je příjemný, opravdu. Ale ono to takhle vypadá jako, že se vám všechno daří, že je všechno úplně jaksi v růžových barvách, ale myslím si, že i v tom vašem oboru jsou věci, které vás jaksi trošičku rozesmutňují, ne.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Samozřejmě. Když opomenu nebo když se trošku přesunu malinko k ekonomice, že jo, to si myslím, že momentálně je výraz, který je skloňován.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Peníze až na prvním místě, ano.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ve všech oborech, tak to je trošku problém, protože myslím si, že trošku nešťastně se nyní zmiňuje, že například robotika odsává ty finance z toho zdravotnictví. Hodně se mě dotýká to, kdy je probíráno, že vlastně lékaři jezdí na dovolenou za peníze daňových poplatníků místo toho, aby seděli na kongresech. Přijde mi to velmi laciné. Myslím si, že robotika je jedna z moderních technologií a jako určitě je nutná optimalizace. Není možný, aby bylo do republiky nakoupeno 30 přístroje a byly nevyužity. Ale právě ta optimalizace, vlastně vybudování těch center, to si myslím, že se dá ve finále ekonomicky zvládnout. Na druhou stranu i lékaři musí jezdit po kongresech a nemůžou jenom jezdit jet prezentovat nebo přednášet. Přece mladý doktor nemůže vyrazit tři roky po škole jet rovnou přednášet. Nikdo mu žádnou přednášku nevezme a von nejdřív musí přece vyjet se podívat, jak to tam chodí, aby si to vůbec dokázal srovnat v hlavě a vůbec si třeba rozmyslet, o čem by chtěl přednášet a jak vůbec to udělat, aby ta přednáška byla přijata.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To narážíte na ten nápad ministerstva, jestli se nepletu, aby jedině za účelem tedy jaksi přednášení se mohlo jezdit na kongresy. No, tak to je pravděpodobně asi zcela rozumné to, co říkáte.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Je to, podle mého názoru je to velice krátkozraké.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce, pan docent, doktor Petr Štádler. Myslím si, že vy, kteří nepotřebujete jeho pomoci a vůbec pomoci cévního lékařství, tak buďte rádi, protože to je věc, která může být velice jaksi nepříjemná a je velice nepříjemná pro lidi, kteří tím trpí. Vím, o čem mluvím, měli jsme to taky v rodině samozřejmě. Ale co je před vámi teď, pane primáři? Máte teď nějakou další věc, kterou oslníte svět, jako roboticky asistovanými operacemi?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
My jsme v poslední době udělali několik takových kroků dopředu v oblasti robotické chirurgie, kdy jsme vlastně od výkonu na aortě a na pánevních tepnách přešli i k hybridním výkonům, to znamená, že jsme udělali operace dva v jednom, dvě operace v jednom, že jsme souběžně u pacienta třeba udělali operaci cévní, plus jsme mu spravili kýlu. Nebo jsme udělali vlastně jakoby takovou dvojitou operaci, že jsme použili dvě technologie, kdy jsme udělali roboticky asistovaný bypass, což je to spojení, ta rekonstrukce, a pak jsme ještě ošetřili endovaskulární technikou, to znamená jakoby vyztužení vnitřní takzvané, ty stadngrafty, to možná taky posluchači někdy zaslechli, vlastně vyztužení tepny zevnitř. To jsou dvě různé technologie, které jsou v cévním prováděny. Tak to je oblast, kterou jsme udělali v nedávné době. A dále jsme i udělali první výkony na tepnách, které zásobují orgány. Konkrétně například na slezinné tepně, když je výduť slezinné tepny, tak se dá buď teda ta slezina odstranit, anebo se dá ta tepna zrekonstruovat. My jsme ji roboticky zrekonstruovali a tím jsme vlastně dokázali, že i toto je možné roboticky. Další programy, které provádíme a kterými se aktivně na oddělení zabýváme, samozřejmě není to jenom robotika, je to velký program torakoabdominální aorty, což znamená problematiky jak hrudní, tak břišní aorty. Jsou to velké výkony, které jsou prováděny na našem pracovišti. A dále je to potom program transplantace cévních štěpů, kdy konkrétně, když se řeší infekce cévní protézy, tak jedna z možností je, že se vlastně tomu pacientovi odstraní ta infikovaná protéza a nahradí se vlastně cévním transplantátem. Jako je transplantace orgánů, tak tady je transplantace tepny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, to je jaksi přírodní orgán, teda přírodní materiál?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, to je přímo od dárce. Ano, přesně. Když dárce vlastně, když je multiorgánový odběr a když se odebírá srdce, játra, ledviny a tak dále, tak si odebereme příslušnou tepnu a v režimu vlastně transplantace tkáně, transplantace orgánů jí natransplantujeme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tahle ta transplantace je asi docela úspěšná, ne?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, ale musí samozřejmě ten pacient mít zase takovou tu mírnou imunosupresivní léčbu, léčbu potlačující imunitu, i když ne v takovém rozsahu, jako je u orgánů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak mě vyloženě nadchla teď, pane primáři, ta vaše řeč, co jste říkal, že provádíte ty operace jaksi ještě navíc. To znamená, že jako když přijedu do servisu a tam mi, dejme tomu, jaksi udělají karburátor a ještě mi řeknou: při tý příležitosti jsme vám vyměnili pístní kroužky taky.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Tohle mi připomíná toho pacienta, jak jsme mu dělali ten cévní výkon na tu kýlu, já jsem s ním o tom před tím mluvil a on mi říkal, víte, já mám tu kýlu a nešlo by to. Já říkám, protože jsme to před tím nedělali, já říkám, já se prostě, až tam budu v tom břiše, koukat, tak se na to kamerou podíváme směrem k té kýle a jestli to technicky bude schůdné, tak to uděláme. Tak jsme to udělali. Samozřejmě jako zaplacený jsme to od pojišťovny nedostali, ale byl to takovej bonus. A von se tím vždycky chlubil, někde jsem ho dokonce i slyšel, v rádiu někde, na nějakým regionálním, tak tam říkal: no, to mám z Homolky jako bonus.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a když jsme tam byli, tak ještě se podíváme na slepák, tak ho vezmeme, ten slepák. No, jednou to možná takhle bude a je to docela příjemné. Když už tedy jaksi se musíme dostavit do nemocnice, tak abychom odcházeli co nejvíce zdraví. O to se vždycky bude snažit můj dnešní host, pan primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce, docent, doktor Petr Štádler. Moc vám děkuju, pane primáři, za vaši příjemnou návštěvu.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Rádo se stalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přestože jsme si povídali o věcech, při kterých nás pořád někde, když si vo tom povídám, tak mě furt někde bolí a svědí, tak bylo to velice příjemné povídání. Moc vám za ně děkuju i za váš čas. A na shledanou.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Na shledanou. Těšilo mě.
Spustit audio
--------------------
Vy, kteří nás posloucháte pravidelně, už víte, že právě teď je ta správná chvíle pro to, abychom rozjeli Tandem. Takže, vám dobrý den a hezkou chvilku u rádia přeje Jan Rosák. Hned vám taky představím dnešního hosta. Je to muž velice sympatiky, velice vzdělaný a nevšedních schopností. Jako jediný český i evropský lékař získal povolení od příslušných amerických institucí učit v americkém Houstonu tamní lékaře roboticky asistované operace cév. Velmi si vážím toho, že pozvání do Tandemu přijal primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce pan docent doktor Petr Štádler. Dobrý den.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídat si dnes spolu budeme samozřejmě o vaší práci, ale nejen o ní. Taky o tom, jestli vaše cesta k medicíně byla přímočará. Ale ze všeho nejdřív si necháme v Tandemu zahrát.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím bychom začali povídání s mým dnešním hostem, docentem doktorem Petrem Štádlerem? No, jako vždycky dětstvím. Narozením. Tak kdepak k němu došlo, k narození? Jste Pražák?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Nejsem Pražák, pocházím z Plzeňska. Narodil jsem se tedy přímo, když bysme vzali místo narození nemocnici, tak ve stodské nemocnici v okrese Plzeň-jih.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, v občance máte Stod místo narození.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Stod, místo narození Stod. I když jsme bydleli v malé vesničce asi 6 kilometrů od Stoda. Opravdu, když říkám malá vesnička, tak to byla opravdu malá vesnička, která měla tak možná 100, 200 obyvatel, opravdu pidivesnička.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak proslavíme ji, řekněte název.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Týnec. Je to vlastně na Plzni-jihu, je to nedaleko toho Stoda, kde bývávala okresní nemocnice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezké, že to říkáte asi místním způsobem, okolo nebo blízko Stoda nebo místo Stodu. A tak se tam asi říká místně.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, ano, říká se to tam, to je místní hantýrka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rozumím, ano. No, plzeňská hantýrka nebo plzeňský dialekt je specifický. Ale vy už jste asi delší dobu odtud pryč, viďte.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Já už jsem hodně dlouho pryč, protože já jsem vlastně bezprostředně po škole, potažmo po vojně strávil 7 let ve východních Čechách, v Jičíně a pak jsem šel do Prahy. Takže, jsem už hodně dlouho pryč. A musím říci, že když slyším takové to klasické plzeňské, tak už to poznám, slyším, říkám, á, Plzeňáci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak dlouho jste tam zůstal v Týnci?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Tuším do sedmé třídy. Když jsem potom šel do osmé třídy základní školy, tak už jsme se přestěhovali do Stodu. A pak jsem vlastně dojížděl 4 roky do plzeňského gymnázia, kde jsem tedy maturoval, lékařskou fakultu jsem absolvoval také v Plzni. Univerzita Karlova má jednu z fakult v Plzni. A pak už vlastně byla pomalu vojna a po vojně jsem asi necelý rok strávil v Rokycanech a 7 let potom v tom Jičíně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych se ještě vrátil trošičku zpátky. To, že jste se rozhodl pro lékařskou dráhu, bylo způsobeno tím, že jste měl nějaký hezký příklad v rodině nebo přímo jaksi rodiče pracovali v nemocnici?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Jak se to vezme. Moje maminka byla zdravotní sestra a já coby malé dítko, které vlastně chodilo od toho předškolního věku do poslední vlastně mateřské třídy do Stoda a následně vlastně na základní školu do Stoda, tak jsem musel ráno vlastně s maminkou jezdit do práce, když chodila dokonce mám pocit, že na šestou, takže pěkně ráno vláčkem 6 kilometrů, tam jsem šel s ní do nemocnice, tam jsem počkal, než jsem mohl jít do školy, šel jsem do školy a zase ze školy jsem se vrátil do nemocnice. Takže, jsem vlastně byl načuchlej tou nemocnicí vod raného mládí. A je pravda, když si na to vzpomenu a když jsem vo tom debatoval s mamkou, tak ta tvrdí, že jsem odmalinka říkal, že budu pan doktor Pech, což byl obvodní lékař.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, přímo pan doktor Pech vás oslnil.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano. Chtěl jsem bejt pan doktor Pech, což byl obvodní lékař ve stodské nemocnici. Velice sympatický a údajně velice zručný, ale bohužel brzy zemřel na onemocnění tepen.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ajajaj, zrovna teda že takhle z oboru. Když mluvíte o tom, že maminka byla zdravotní sestra, tak já si vzpomínám, že v té době pravděpodobně určitě nosily sestry ten bílomodrý oděv s těmi čepečky. To se mi tak líbilo. Nestýská se vám po tom?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Já musím říct, že to mělo určitě svoje a mělo to takovej i nádech elegance. Prostě ty sestřičky byly, já si pamatuju, že mamka doma ten čepec škrobila. Vypadalo to vopravdu hezky, ale asi pro ty sestřičky to bylo nepohodlné prostě ten čepec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale musím říct, že i sexy to bylo.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Vypadalo to velmi dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Člověk by se byl z fleku klidně do takový sestřičky zamiloval.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem je dnes docent doktor Petr Štádler, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce. Čili, bylo by zvláštní, kdybych se samozřejmě nezeptal na obor. Co je největším problémem teď vaší profese, vašeho oboru? Co je na našem těle tak nejvíc jaksi, co se cév týče, zranitelné?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
V současné době přetrvává poměrně časté úmrtí. Je to zhruba na 10. až 15. místě populace, na problematiku cévní, více méně v důsledku aterosklerózy, protože i když po revoluci určitě došlo k určitému vylepšení, lidi začali víc vlastně dbát na to, co jedí, trošku toho zdravého stylu, myslím si, že se i omezilo kouření, ale pořád prostě ten výskyt toho nezdravého stylu, kouření, pak se k tomu přidá ještě trošku genetiky, vysoký tlak, tak to jsou všechno faktory, který se podílejí spolu s aterosklerózou na tepenném postižení, ať už ve smyslu takzvaného obliterujícího, což sužuje ty tepny, nebo ve smyslu dilatujícího, což rozšiřuje ty tepny, což jsou takzvaná ta aneurizmata, ty výdutě, které, když jsou zanedbané a prasknou ve finále, tak tam je u nich 90procentní úmrtnost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj táta v podstatě na to taky nakonec jaksi dojel v poměrně ne vysokém věku, v 78 letech, mohl tady být mnohem dýl, kdyby býval nekouřil 60 cigaret denně. A taky mu tehdy pan doktor řekl: přestaňte okamžitě kouřit, jinak tady budete hodně krátce. On přestal, takže něco ještě jaksi naspořil, nějaký věk, ale potom stejně na ty cévy, chudák, dojel. Já pod dojmem toho jsem přestal už před 30 lety kouřit, sportuju. Dělám dobře, pane primáři?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Děláte určitě dobře, protože ten nikotin. Mně se často pacienti ptají: pane doktore, a můžu si dát skleničku, můžu si dát pivo, můžu si dát víno? A já jim vždycky odpovídám, to není ten zásadní problém, ten největší problém je těch vašich 30 cigaret, který kouříte. No, ale já už, já přestávám, ale já už přestávám 15 let, že jo. Takže, to je vždycky problém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co ta strava teda?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Strava samozřejmě, to jsou takové ty obecně známé informace, kdy nejhorší je samozřejmě tučné vepřové maso, nadbytek energie ve formě cukru v kombinaci s nedostatkem pohybu, obezita, která je obecně problém v celé Evropě, v Americe, všude, tak to se hlavně podílí na této problematice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, v tom mám rezervy, v tom tučným mase.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Takže, obecně kuřata, ryby, libové hovězí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nekouřit, sportovat.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Nekouřit, sportovat, hodně zeleniny, hodně ovoce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan docent doktor Petr Štádler je primářem cévního oddělení Nemocnice Na Homolce už, jestli se nepletu od roku 2008, viďte.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, 1.1.2008.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste průkopníkem, jak už jsem to říkal úplně v úvodu, těch roboticky asistovaných operací cév. Je to tak?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Je to tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste vy s tím začal přímo na oddělení?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano. Já jsem s tím přímo začal. Musím říci, že my jsme před tím zkoušeli nebo provedli poměrně dost laparoskopických operací cév. Myslím si, že si posluchači dokáží představit, co to laparoskopie je. Obecně známý laparoskopicky provedení žlučník, že jo, prostě stejným stylem se dělá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebo mé koleno taky.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, ano nebo artroskopicky ošetřené koleno. Stejným stylem lze provést i laparoskopickou cévní operaci, ale tento styl operování je velice náročný. Pro operatéra je tam nutné poměrně dlouhodobé vyškolení a velice dobrá zkušenost obecná v laparoskopii. A ta právě u cévních chirurgů nebo i u kardiochirurgů, kteří by chtěli dělat ty výkony v hrudníku, chybí, protože většina cévních chirurgů vlastně neprošla takovým tím základem laparoskopie. Já jsem měl výhodu, že jsem právě strávil 7 let v Jičíně v bývalé okresní nemocnici druhého typu, což byla poměrně veliká nemocnice a měl jsem ohromné štěstí na svého šéfa, který tam přišel z kliniky z Hradce Králové. A ten nám vlastně umožnil od samého začátku se v té laparoskopii vzdělávat. Takže, jakmile vlastně laparoskopie začala v České republice, tak my jsme vlastně velice záhy se laparoskopicky jednak vzdělali na různých kurzech a pak jsme i začali laparoskopicky operovat. A proto jsem měl tu velkou výhodu a měl jsem tu troufalost se pustit do laparoskopických cévních operací.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte pro nás laiky, jaký je rozdíl mezi běžnou laparoskopickou operací a tou roboticky asistovanou?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Tam je hlavně rozdíl v tom, že laparoskopické nástroje jsou rigidní. To jsou prostě, když si představíte tyčku a na konci té tyčky je vlastně jenom funkční ten nástroj - nůžky na tyčce. Takže, vy s těma nůžkama můžete jenom stříhat, popřípadě s nima provést rotační pohyb anebo můžete celým tím nástrojem vlastně pohybovat. Kdežto robotický nástroj je umístěn v robotickém ramenu, které má několik kloubů, to znamená, že ten pohyb je možný ve všech různých směrech a ve finále vlastně ta pracovní část toho robotického nástroje má pohyb v rozsahu 360 stupňů. To znamená, že vy získáváte, nechci říct ideální, ale téměř ideální pohyb. Tento pohyb se připodobňuje podle anglického výrazu zápěstí jako rest technika, že ten pohyb toho nástroje je obdobný jako pohyb zápěstí, to znamená všemi různými směry.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy jste začali jaksi ve vašem oddělení s tímhle tím způsobem prostě operování a to před vám nikdo ještě nezkoušel?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Zkoušelo se to ve Spojených státech, ale tam známá FDA, což je organizace, která dohlíží jednak na léky, jednak na nové techniky a tak dále, tento způsob léčby zakázala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale. A proč?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Bylo to na základě toho, že, jsou to informace, které jsem tedy získal od kolegů ze Spojených států, že prostě někdo ve Spojených státech chtěl být ten první na světě a chtěl se pustit do robotických asistovaných cévních operací bez dostatečné erudice a oba dva první pacienti zemřeli. To byl ten důvod, proč teda ve Spojených státech tato operativa byla zastavena. I když naopak třeba robotická kardiochirurgie, robotická všeobecná chirurgie, gynekologie jsou na vysoké úrovni. Takže, tam bylo jenom pár pracovišť, které více méně jenom experimentálně provedli ojedinělé výkony. Ale většinou to skončilo na tom, že měli špatný přístup. My jsme měli veliké štěstí v tom, že během té zkušenosti s tou klasickou laparoskopií jsme modifikovali přístup pro tu laparoskopickou cévní chirurgii a pak, když jsme najednou měli k dispozici robota, tak jsme zjistili, že nám tento modifikovaný přístup strašlivě pomáhá v robotické chirurgii a dodnes ho používáme. Takže, na základě těchto uvedených skutečností jsme vlastně potom vyzkoušeli robota, který původně byl zakoupen do nemocnice pro urologické, všeobecně chirurgické a gynekologické operace, a my jsme zjistili, že vlastně ten robot nám hodně pomáhá a vlastně v mnohém vylepšuje tu klasickou laparoskopii a tak nějak to pomalu se rozběhlo, až je to tam, kde to je.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je, myslím, docela pochopitelné, že se spousta lékařů kamarádí taky se spoustou populárních herců, zpěváků a podobně, protože mezi herci a zpěváky je spousta lidí, kteří vaši pomoc potřebují, taky je tam spousta hypochondrů. Ale to jsem teď nechtěl dát do souvislosti s tou skvělou herečkou a komičkou, o které chceme popovídat, protože pan docent doktor Petr Štádler si vybral mezi klasiky českého humoru Ivu Janžurovou. A nevím, jestli jste jí měl někdy na operačním stole třeba.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ne, ne, ne, nikdy jsem se s ní osobně nesetkal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani bych nechtěl jaksi na ni přivolávat potřebu, že by musela k vám na operační stůl. Ale myslím si, že ji máte rád jaksi jako herečku, jako komičku jako takovou viďte.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, já obecně mám rád komické scénky, prostě seriály, takové ty oddechovky, jo, protože moje dcera třeba se strašně ráda dívá na ty krváky, na ty thrillery a já prostě na to nekoukám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vy té krve máte na stole dost.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, já vždycky říkám, já toho mám v práci tolik, že potřebuju něco úplně oddychovýho. Takže, jako zbožňuju Ivu Janžurovou. Na Světáky můžu koukat každý týden, Zítra to roztočíme, drahoušku nemám problém shlédnout v kombinaci se Světáky. Prostě tento typ filmů já můžu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to jasný. Takže, když je na výběr Doktor House a Světáci, tak už je vybráno.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Je to jasný.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docent, doktor Petr Štádler, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce, je průkopníkem roboticky asistovaných cévních operací. Jak se nám svěřil, tak v Americe, tam to nějak tak jaksi ze začátku neuspělo. Ale myslím si, že i přičiněním ostatních zemí včetně nás se, myslím, i tam jaksi, to je zajímavé, že my budeme Ameriku učit, ta osvěta jaksi dostala. Ale abych to řekl zcela vážně, tak vy vaše zkušenosti předáváte opravdu v cizině. Operovali jste už téměř po celém světě.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Operovali jsme na různých místech. První vlastně operaci, kterou jsme sice nevedli, fyzicky jsme ji neprováděli, ale byla provedena pod mým dohledem, bylo v Memphisu před pár lety. To je taková ta komická situace, která, jak říkám, se může stát jenom v Americe, kdy mě oslovili, abych se podílel, abych přijel a pomohl jim provést první robotickou operaci. A v té době já jsem neměl to povolení. Vlastně nemáte povolení, nemůžete se prostě amerického pacienta vůbec dotknout. To znamená, že jsme teda nejdřív první den nacvičili ve zvířecí laboratoři výkon na praseti. Na americké prase kupodivu jsem mohl šáhnout. Takže, jsem jim ukázal, jak se operace dělá. A druhý den potom byl připravený pacient, který více méně, když já jsem přišel na ten operační sál, tak už byl uspaný. Takže, já jsem vzal do ruky fix, značkovač, přesně jsem na tom břiše jim nakreslil, kudy mají zavádět ty trubičky, ty porty, přes které se tam strkají vlastně do toho břicha ty příslušné nástroje. A následně tedy Američani provedli operaci s tím, že vlastně ten přenos z té kamery byl kromě na laparoskopickou věž ještě na četné velké obrazovky, které byly na tom sále. Já jsem měl v ruce laser a prostě jsem jim tím laserem ukazoval, tady začneme, tady stop, tady dělejte dál. Musím říct, že to bylo velmi zvláštní, ale říkám, to se asi může stát jen v těch Spojených státech, kdy jsem se třeba zeptal: dobře a co když se dostanete do situace, kterou nebudete schopni dál řešit nebo nějakej problém krvácení a já uvidím, že já to dokážu vyřešit. Tak mi bylo řečeno, to se nesmí stát. Ale nicméně operace dopadla dobře, bylo to i potom opublikováno. Takže to byla ta první zkušenost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dneska už máte povolení? Už můžete na amerického pacienta?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, dneska už mám povolení, takže už můžu šáhnout na amerického pacienta. Následovaly výkony, které jsem provedl se svým týmem v Rusku. To jsem byl sám v Jižní Koreji, v Soulu, kam jsem odletěl a kde mě rovnou z letiště odvezli na operační sál a kde jsem teda provedl robotickou cévní operaci. A poslední cévní robotickou operaci jsme provedli v březnu letošního roku. Byla to čirou náhodou naše dvoustá robotická cévní operace, kdy jsem s kolegou Dvořáčkem provedl vlastně první roboticky asistovaný cévní výkon v polské Wroclawi, kde mají teď fungl nového robota poslední generace a kde jsme vlastně uzavřeli takové partnerství a pomáháme jim v rozvoji robotické chirurgie. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet, ale pravděpodobně tam budeme jezdit častěji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ono to vypadá tak jaksi, že vy tam nebudete zajíždět pořád dělat ty operace, vy je v podstatě jaksi naučíte, aby to dělali. Čili, předáte svoje know-how.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, samozřejmě, ano, přesně know-how.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy ho předáváte nejenom tímto způsobem, ale jste taky lektorem, jestli se nepletu, pro robotickou cévní chirurgii. Jak se jmenuje ten institut?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Je to pro telerobotickou chirurgii institut.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že to je docela náročné, protože při té vaší jaksi praktické činnosti cévního chirurga taky ještě přednášet, tak to vám zabere poměrně dost času, ne?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Je to občas náročné, protože jsem poměrně často pryč. Další významná spolupráce, která mě právě hodně časově zaneprazdňuje, je právě spolupráce s Houstonem. Houstone, jak jste na tom, že jo. Takže, tam mě oslovili lékaři asi před dvěma lety, zdali bych jim nepomohl právě s rozvojem robotické chirurgie. A na základě vlastně této spolupráce právě mám to povolení. Takže, tam více méně minimálně 3krát, 4krát za rok jezdím. Zatím musím říci, že stále narážíme na problém FDA. Takže, více méně to školení probíhá v laboratorních podmínkách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Promiňte, co je problém FDA?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
FDA má pořád problém v tom, že jednou když něco zakázala, tak je velký problém to povolit. Ale zdá se, že v nejbližších dnech by ten robotický program měl být spuštěn naplno. I když už to bude asi druhý nebo třetí odklad. Ale já doufám, že už to opravdu dopadne. Takže, teď v březnu, když jsem se vrátil z Houstonu, kde probíhal jednak workshop, kde jsem jim ukazoval, jak se dělají robotické operace, tak snad už konečně ty všechny problémy odpadnou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že se to moc hezky poslouchá, když slyšíme, že jsme v něčem tak dobří ve světě, jako v oboru, který ovládá pan docent, doktor Petr Štádler, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce, a to robotickou cévní chirurgii. Myslím, že to je příjemný, opravdu. Ale ono to takhle vypadá jako, že se vám všechno daří, že je všechno úplně jaksi v růžových barvách, ale myslím si, že i v tom vašem oboru jsou věci, které vás jaksi trošičku rozesmutňují, ne.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Samozřejmě. Když opomenu nebo když se trošku přesunu malinko k ekonomice, že jo, to si myslím, že momentálně je výraz, který je skloňován.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Peníze až na prvním místě, ano.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ve všech oborech, tak to je trošku problém, protože myslím si, že trošku nešťastně se nyní zmiňuje, že například robotika odsává ty finance z toho zdravotnictví. Hodně se mě dotýká to, kdy je probíráno, že vlastně lékaři jezdí na dovolenou za peníze daňových poplatníků místo toho, aby seděli na kongresech. Přijde mi to velmi laciné. Myslím si, že robotika je jedna z moderních technologií a jako určitě je nutná optimalizace. Není možný, aby bylo do republiky nakoupeno 30 přístroje a byly nevyužity. Ale právě ta optimalizace, vlastně vybudování těch center, to si myslím, že se dá ve finále ekonomicky zvládnout. Na druhou stranu i lékaři musí jezdit po kongresech a nemůžou jenom jezdit jet prezentovat nebo přednášet. Přece mladý doktor nemůže vyrazit tři roky po škole jet rovnou přednášet. Nikdo mu žádnou přednášku nevezme a von nejdřív musí přece vyjet se podívat, jak to tam chodí, aby si to vůbec dokázal srovnat v hlavě a vůbec si třeba rozmyslet, o čem by chtěl přednášet a jak vůbec to udělat, aby ta přednáška byla přijata.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To narážíte na ten nápad ministerstva, jestli se nepletu, aby jedině za účelem tedy jaksi přednášení se mohlo jezdit na kongresy. No, tak to je pravděpodobně asi zcela rozumné to, co říkáte.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Je to, podle mého názoru je to velice krátkozraké.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce, pan docent, doktor Petr Štádler. Myslím si, že vy, kteří nepotřebujete jeho pomoci a vůbec pomoci cévního lékařství, tak buďte rádi, protože to je věc, která může být velice jaksi nepříjemná a je velice nepříjemná pro lidi, kteří tím trpí. Vím, o čem mluvím, měli jsme to taky v rodině samozřejmě. Ale co je před vámi teď, pane primáři? Máte teď nějakou další věc, kterou oslníte svět, jako roboticky asistovanými operacemi?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
My jsme v poslední době udělali několik takových kroků dopředu v oblasti robotické chirurgie, kdy jsme vlastně od výkonu na aortě a na pánevních tepnách přešli i k hybridním výkonům, to znamená, že jsme udělali operace dva v jednom, dvě operace v jednom, že jsme souběžně u pacienta třeba udělali operaci cévní, plus jsme mu spravili kýlu. Nebo jsme udělali vlastně jakoby takovou dvojitou operaci, že jsme použili dvě technologie, kdy jsme udělali roboticky asistovaný bypass, což je to spojení, ta rekonstrukce, a pak jsme ještě ošetřili endovaskulární technikou, to znamená jakoby vyztužení vnitřní takzvané, ty stadngrafty, to možná taky posluchači někdy zaslechli, vlastně vyztužení tepny zevnitř. To jsou dvě různé technologie, které jsou v cévním prováděny. Tak to je oblast, kterou jsme udělali v nedávné době. A dále jsme i udělali první výkony na tepnách, které zásobují orgány. Konkrétně například na slezinné tepně, když je výduť slezinné tepny, tak se dá buď teda ta slezina odstranit, anebo se dá ta tepna zrekonstruovat. My jsme ji roboticky zrekonstruovali a tím jsme vlastně dokázali, že i toto je možné roboticky. Další programy, které provádíme a kterými se aktivně na oddělení zabýváme, samozřejmě není to jenom robotika, je to velký program torakoabdominální aorty, což znamená problematiky jak hrudní, tak břišní aorty. Jsou to velké výkony, které jsou prováděny na našem pracovišti. A dále je to potom program transplantace cévních štěpů, kdy konkrétně, když se řeší infekce cévní protézy, tak jedna z možností je, že se vlastně tomu pacientovi odstraní ta infikovaná protéza a nahradí se vlastně cévním transplantátem. Jako je transplantace orgánů, tak tady je transplantace tepny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, to je jaksi přírodní orgán, teda přírodní materiál?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, to je přímo od dárce. Ano, přesně. Když dárce vlastně, když je multiorgánový odběr a když se odebírá srdce, játra, ledviny a tak dále, tak si odebereme příslušnou tepnu a v režimu vlastně transplantace tkáně, transplantace orgánů jí natransplantujeme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tahle ta transplantace je asi docela úspěšná, ne?
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Ano, ale musí samozřejmě ten pacient mít zase takovou tu mírnou imunosupresivní léčbu, léčbu potlačující imunitu, i když ne v takovém rozsahu, jako je u orgánů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak mě vyloženě nadchla teď, pane primáři, ta vaše řeč, co jste říkal, že provádíte ty operace jaksi ještě navíc. To znamená, že jako když přijedu do servisu a tam mi, dejme tomu, jaksi udělají karburátor a ještě mi řeknou: při tý příležitosti jsme vám vyměnili pístní kroužky taky.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Tohle mi připomíná toho pacienta, jak jsme mu dělali ten cévní výkon na tu kýlu, já jsem s ním o tom před tím mluvil a on mi říkal, víte, já mám tu kýlu a nešlo by to. Já říkám, protože jsme to před tím nedělali, já říkám, já se prostě, až tam budu v tom břiše, koukat, tak se na to kamerou podíváme směrem k té kýle a jestli to technicky bude schůdné, tak to uděláme. Tak jsme to udělali. Samozřejmě jako zaplacený jsme to od pojišťovny nedostali, ale byl to takovej bonus. A von se tím vždycky chlubil, někde jsem ho dokonce i slyšel, v rádiu někde, na nějakým regionálním, tak tam říkal: no, to mám z Homolky jako bonus.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a když jsme tam byli, tak ještě se podíváme na slepák, tak ho vezmeme, ten slepák. No, jednou to možná takhle bude a je to docela příjemné. Když už tedy jaksi se musíme dostavit do nemocnice, tak abychom odcházeli co nejvíce zdraví. O to se vždycky bude snažit můj dnešní host, pan primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce, docent, doktor Petr Štádler. Moc vám děkuju, pane primáři, za vaši příjemnou návštěvu.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Rádo se stalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přestože jsme si povídali o věcech, při kterých nás pořád někde, když si vo tom povídám, tak mě furt někde bolí a svědí, tak bylo to velice příjemné povídání. Moc vám za ně děkuju i za váš čas. A na shledanou.
doc. MUDr. Petr ŠTÁDLER, primář cévního oddělení Nemocnice Na Homolce
--------------------
Na shledanou. Těšilo mě.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
