Petr Štěpánek - herec
19. únor 2013
Tandem
S Janem Rosákem v Tandemu byl herec Petr Štěpánek. Prozradil například, jak se herec vyhrává z role prince. Dále jste se také dozvěděli, že je vášnivý vinař a rád doma kutí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem začíná pomalu roztáčet svá kola, tak vám, našim posluchačům, přeje dobrý den Jan Rosák. Dnes už naproti mně usedl šaramantní, prošedivělý muž, herec, kterého vždy obdivovaly i dodnes obdivují divačky napříč generacemi. Pozvání do Tandemu přijal Petr Štěpánek. Vítám vás, dobrý den.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Petře, přestože jsme už oba se přehoupli přes určitou věkovou hranici, kdy se má začít odpočívat, tak já u vás žádnou takovou tendenci nevidím. O tom, jak hodně jste aktivní, si začneme povídat samozřejmě hned po úvodní písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mám takový pocit, že v současné době je Petr Štěpánek ale opravdu v jednom kole. Nemýlím se moc, když řeknu, že jste nabral takové tempo, jaké možná před 10 lety ne?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Dá se říct, že máte naprostou pravdu, protože já tím, že jsem na volný noze, tak beru jenom to, co mě baví a vono mě baví skoro všecko, s čím mě osloví. Takže krom toho, že točím, myslím jako televizi nebo takhle, tak já hraju teď v 5 divadlech. V 5 divadlech jako takhle, což znamená v podstatě skoro každej večer.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Neplete se vám to trošku? Jednak, do kterýho divadla zrovna máte jít a potom, kterou postavu zrovna hrajete?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Tohle se mi neplete, akorát musím mít ten diář, abych trefil přesně do toho správnýho divadla. Jinak to ještě jde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to pojďme zkusit tak jako si probrat. Která divadla to jsou? Tím začnem.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Tak já jsem vlastně vyslyšel nabídku a hraju v Divadle Ungelt, což je podle mě v této chvíli jedno z nejlepších divadel vůbec v Praze, protože Milan Hein stahuje prostě lidi, který na sebe slyšejí, což je velmi důležitej moment.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vyhledává skvělej repertoár po celým světě.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
To je další věc. A já prostě jsem šťastnej, že jsem se dostal do tý party, protože za prvé na takhle malilinkatým jevišťátku jsem ještě nikdy v životě nehrál, takže je to spíš kamerový herectví a ty tituly jsou doopravdy krásný. Potom ale, abych šel do druhýho extrému, tak to je Divadlo Karlín, kde zase musíte prostě udělat 5 kroků, aby člověk vůbec byl vidět. Takže to je Karlín, kde hraju Noc na Karlštejně. Potom hostuju v městských divadlech, kde jsem měl premiéru. To je italská hra, autor se jmenuje Francescho. Jmenuje se to Úsměv Dafné a je to strašně zajímavá práce, protože to je, bohužel to téma je velice takový jako pro diváka těžký, protože jde o euthanasii, ale pro mě, pro člověka, kterej to hraje, to je nádherná sonda. Krom toho hraju v ABC nádhernou hru, kterou napsal Rakušák. Jmenuje se to Dobře rozehraná partie, což je přesně o naší generaci se všemi nectnostma, s nerudností, jo, prostě to, co všichni si prožíváme. A je nejhezčí na tom, že v tom hledišti jsou lidi, který říkají, no, takový lidi já znám. A vedle ten partner nebo partnerka říká, no, to je von, což je krásný. Na druhou stranu je to strašně smutný, že vlastně ty český autoři jako nějak vymizeli, že prostě není takovejhle materiál. Prostě kolem nás se stačí jenom rozhlídnout a můžete okamžitě něco vybírat. To ale nebudu rozebírat. No a potom hraju ještě na Broadwayi, kde prostě dokonce člověk musí i někdy zpívat. Takže já doopravdy v jednom kole.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tuhle tu fázi našeho Tandemu mám moc rád, protože se s našimi hosty dostávám mnohdy do oblastí, destinací, krajů, které vůbec neznám. A jsem docela zvědav, jaký je Petr Štěpánek cestovatel.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Kdyby to šlo, tak jsem pořád někde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Jako bere vás to opravdu?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Doopravdy. Bere, bere, protože já jako by se snažím aspoň částečně dohnat to, o co jsme byli ochuzeni, že jo. Takže člověk, pokud je volno, tak okamžitě někam jedu a je to nádhera, je to nádhera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, že vy máte rád víno. Já jsem taky vinař, teda vinař, milovník vína a taky za vínem hrozně rád cestuju. Tak kdepak už jste byl?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
To by byl ale dlouhej výčet.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevadí, tak to zkrátíme trošičku.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ano, musíme to zkrátit. Jedna z nejkrásnějších destinací pro mě byla Provence. Prostě růžový víno s Provence to nikdo nikdy nikde jinde nemůže vyrobit tak dobrý jako právě ty Frantíci dole, kde navíc ta příroda, ty baráčky, všecko. Já chápu toho Gogha nebo Sesanna, to stačilo jenom obkreslit, jo, jenom obkreslit. Tam jedete a říkáte si, Bože můj, to je nádhera. Takže to je Provence. Trošku mě zklamala Kalifornie, protože všichni furt Kalifornie, nejlepší vína na světě. To je obrovskej průmysl, ale nic víc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Napasonoma, že jo.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou tyhle velkovýrobny.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
To jsou, ale doopravdy všecko je to přes kopírák. Kdežto já mám rád malovinaře, kde člověk si s nima ještě u toho pokecá. Nádherná je Itálie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Toskánsko určitě.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, jistě. To prostě, ale abych nechodil tak daleko, ona Morava je skvělá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nakonec jsme zůstali doma.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, samozřejmě. Člověk má radost z toho, jak ty vína jdou nahoru, že si myslím, že to okolí, to znamená Rakušáci a podobně, už musí mít dost strach.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, určitě, určitě.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ale jinak já nejezdím jenom jakoby za vínem, protože teď vlastně nedávno jsem se vrátil z Keni, kde jsem si udělal, prostě splnil jsem si svůj sen a jel jsem na safari, protože ty zoologický zahrady, já nevím, cirkusy, všecko, to nic není prostě. Když člověk jede tou přírodou a kolem vás prochází stádo slonů nebo prostě veškerý ty zvířata, který tam žijou, to je nevídaný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Keňa je famózní, zažil jsem taky. A jestli chcete ještě nadstavbu, tak doporučím Crugerův park v Jihoafrický republice, to je ještě, jak se říká teď módně, vo level vejš.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Level vejš, ale hlavně tam je ještě výhoda, že je blízko taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to víno, to víno.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Kdežto v Keni nic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale abychom se vrátili, tak já jsem se dokonce někde dočetl, že vy jste takovej milovník vína, že jste to zkoušel s vínem, pěstování na Kampě. Je to pravda?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to dopadlo?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, dopadlo to skvěle, protože mně se to víno líbí nejenom konzumovat, takže já jsem chtěl poznat jakoby všecky ty fáze, který k tomu patřejí. Takže jsem vlastně zasadil prostě 3 hlavy, slovy 3 hlavy. No a ty stříhám, samozřejmě je úroda, je vinobraní. Všecko prostě já jsem už zažil. Akorát už z toho nedělám to víno, protože z 3 hlav.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik by toho bylo asi tak? Lahev
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, to víc, myslím, to víc. Ale tý práce kolem je víc než ta lahev vlastně. Ale je to krásný. Je to těžká práce. To, když si člověk uvědomí, co kolem toho je lítání, tak pak by si měl toho vína trošku víc vážit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je herec Petr Štěpánek. Povídali jsme si už o tom, jak je aktivní v podstatě mezi 5 scénami. A to jste taky už lehce nadhodil a zmínil, k tomu musíme připočíst ještě televizi třeba nebo film. Televize, televizní seriály to je tak veliký fenomén, ono se dokonce říká, že kdo není v televizním seriálu, jako by nebyl, což si nemyslím, že je úplně pravda. Ale být v televizním seriálu je určitě příjemné. Hlavně, když je to dobrá záležitost. Jak se cítíte vy?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, hlavně když je to dobrá role, což v podstatě na to odpovídám. Je tam jediná nevýhoda, je ta rychlost, v který se to dělá, protože když si uvědomíte, že se denně točí tak plus minus 26 stránek textu a většinou jsou to dialogy docela složitý a teď je na to doopravdy jenom těch 10, 12 hodin, tak je to dost velkej fofr. Takže já jakejkoliv volnej čas trávím tím, že se furt učím. A když třeba z toho lékařskýho prostředí, tam máte ještě latinský názvy, kterým člověk samozřejmě nerozumí, protože my jsme latinu neměli, že jo, to vlastně neexistovalo za nás na těch středních školách, tak se to nabiflujete v podstatě jenom jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, nazpaměť.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Nazpaměť.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako telefonní seznam.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ano. No, ale přijdete před to studio a tam je poradce a ten řekne, hele, ale to se takhle neříká, to je blbost. A teď máte, dejme tomu, 5 minut nebo 3 minuty na to si nadrtit úplně něco jinýho, protože se musíte tvářit před tou kamerou, jako že to říkáte 100krát denně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
En passant jenom.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, samozřejmě. Ale je pravda, a to je mi zase strašně líto, že vlastně zmizely ty solitérní projekty. Česká televize.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Inscenace takzvaný, ano, ano.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Inscenace. Když si člověk uvědomí, kolik toho natočil vlastně za tu kariéru, jak to byly zajímavý práce, ať to byly detektivky, ať to bylo z historie, ať to byly pohádky, cokoliv, kdy člověk šel po Kavčích horách a tam je 5 studií a všecky jely. Což znamená teď, to je soumrak, protože tam se nic nedělá a točejí se seriály. Což znamená, je to jakoby jednostranný. Já si myslím, že Česká televize by měla mít prostě povinnost dělat věci světovýho formátu nebo aby se daly dokonce prodávat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že naopak divák na to čeká. Já bych se na to těšil, na novou inscenaci. A navíc, taky jsme se o tom zmínili, se dneska nezkouší a tehdy se zkoušelo několik týdnů, dokonce měsíců.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Měsíců ne, ale jeden měsíc se tomu věnovalo. Dokonce se to jelo potom jako inscenace jakoby nahrubo, že chodili i kameramani. Což znamená pro herce, kterej hrál velkou roli, to bylo příjemný, protože si to mohl takzvaně jakoby rozložit tu figuru. Kdežto teď se potkáte až na place a rovnou se točí. Takže je to takový, jako je to studenej vodchov. Člověk to nemá zažitý, jako máte třeba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to rychlá práce taková.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Trošku rychlá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte si, že se takhle dělá třeba i na Západě?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, já osobně si myslím, že se to nedělá, protože třeba i filmy oni zkoušejí, což znamená, mají zaděláno na to, aby potom před tou kamerou, a to mluvím o filmu, prostě to bylo hotový. Když se potkáte s někým poprvé v životě, tak se musíte nějak vyladit, nějak jakoby, to je trošku jako soubor v divadle, že jo. Když jsou ty /nesrozumitelné/, tak to ty lidi v podstatě až k premiéře se poznávají. Kdežto když bejvávaly ty soubory pevný, tak se přece jenom doplňovaly. Je to jako ve fotbale, kdyby se prostě potkali ten den, co hrajou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Představili se, až když jdou na plac, že jo.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ano, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale takhle to bohužel někdy bejvá. Lukáš Vaculík říkal, že takhle jednou svou partnerku, se představovali až v posteli v podstatě, při postelový scéně. Dobrý den, já jsem Lukáš Vaculík.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, totéž já můžu říct o dabingu, že jo. Dabing dřív, vám ten film pustili, pak člověk měl čas si to pročíst, jako o čem bude. Teď ani toho partnera v tom studiu nemám, takže tam může bejt přesně to, co říkáte, že člověk tam točí velice složitý scény s nějakou ženskou třeba a vůbec neví, kdo to bude dělat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Petr Štěpánek pochopitelně zná osobně spoustu lidí, kteří figurují i v našem souboru klasiků českého humoru jako ti opravdoví klasici. Ale možná, že si vyberete někoho, koho třeba už jste nezažil nebo na něj jenom tak vzpomínáme.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, já se musím přiznat, že vlastně jména, který jsem nezažil, tak nějak mně nenaskakujou, protože já jsem samozřejmě odkojenej rozhlasem. Za nás, když jsme byli děti, prostě televize nebyla a poslouchal se doopravdy rozhlas. A já si pamatuju vždycky to magický oko, to zelený, když se to přesně vyladilo, jak bylo veliký. No a my jsme poslouchávali samozřejmě to rádio strašně rádi. A já si myslím, že tehdejší humor nebo humoristi nebo prostě ne baviči, já to slovo dokonce nenávidím, tak byli nějaký inteligentnější, vtipnější, vzdělanější, nevím, jak to nazvat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A elegantnější taky.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Hm. Nikdy jsem nezažil, že by to bylo podpásový, nikdy jsem nezažil, že by to bylo vulgární, vždycky to mělo svoji úroveň, svůj standard. A já si myslím, že mezi ně patří Jiří Štucha.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem moc rád, že jste vyslovil zrovna tohle jméno. Dlouho tady nezaznělo a díky Petr Štěpánkovi si ho teď můžeme poslechnout.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Petr Štěpánek je pochopitelně, jak jsem to už v úvodu zmínil, obdivován dámami, ale samozřejmě i my pánové obdivujem jeho herecké umění, ale ještě od dob, kdy byl jedním z takových prototypů českých princů, že jo, pamatujete se na to. To je takový prokletí Pavla Trávníčka, vás, Honzy Čenskýho. Jak se z toho člověk vyhrává dlouho?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, vyhrává se strašně dlouho, protože českej posluchač, divák prostě každýmu dá punc. Kdyby pan Kopecký nezahrál prostě v tý nemocnici tu geniální roli, tak do smrti bude záporná figura, protože on vždycky hrál záporný figury. A já, když jsem přišel vlastně k divadlu, protože po tý fakultě jsem přišel vlastně rovnou do Národního divadla a furt jsem tam hrál milovníky. Kolena bolejí, furt člověk jako kouká nahoru. V podstatě už mě to přestávalo bavit, tak jsem šel za Vladimírem Rážem, takzvaně princem, že jo a říkám mu, Vladimíre, prosím tě, jak dlouho jsi hrál ty milovníky. A von se na mě podívá a říká: "No, dokud jsi nepřišel ty." Takže to je takový.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jak s tím převozníkem. Musí to vrazit někomu.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ano, ano, Cháron. Takže já jsem zahrál takových negativních figur, takových zajímavých postav, ale prostě furt princ, princ, princ. Já to těm lidem brát nebudu. Akorát když oni reprízujou některý ty pohádky, tak když mně ty malý děti píšou a myslejí si, že jsem furt tak mladej, to si říkám, co s tím, že jo. Já jim tu iluzi nechci brát. Teď jsem dostal dopis, nějaká holčička, že si mě chce vzít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, vážně. Jako vlastně psala to babička, abych odpověděl. A teď já nevím jak, že jo, já jí nechci vzít iluze, ale přitom ten šok, že jo. No, tak já jí v tom asi nechám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, napište jí, že si počkáte, až vyroste trošku.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Že jsem příliš mladej na ní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jste příliš mladej. To je pravda, že ti princové se musejí tak trošičku jaksi člověku i disgustovat potom. Ale když už jsme u toho, tak protipól. Co jste si teď v poslední době zahrál hezkýho, co vás vopravdu tak vzalo, že se v tom dobře cítíte?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, já se přiznám, jak jsem to říkal na začátku, že vlastně dělám jenom to, co mě baví s lidmi, s kterými chci hrát. A tím, že já nejsem člověk, kterej bilancuje, mě to nebaví, já koukám vždycky jenom dopředu, já nekoukám dozadu, takže teď v této chvíli je pro mě Úsměv Dafné na prvním místě, protože je to strašně zajímavý. A pak je na druhým místě prostě celej ten Ungelt, kde jestli mě Milan osloví s nějakou novou rolí, tak prostě po tom skočím všema deseti, jak se říká. To je tak příjemný totiž, když člověk vidí ty diváky, jak jsou spokojený. Protože v dnešní době vlastně ty lidi zase se vracejí do toho divadla, protože ta televize je neuspokojuje, ten život není zrovna nejjednodušší, tak hledají někde ten ventil. Teď nemluvím o tom, že by to měly bejt samý řachandy, ale prostě aby se ty lidi usmívali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale myslím, že v Ungeltu to nejsou samý.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ne, já jenom říkám, že ty lidi potřebujou pohladit. Pohladit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes je v Tandemu herec Petr Štěpánek, který pochopitelně také pochází z herecké rodiny. Čili by se dalo říct, kdybych se vás teď, Petře, zeptal, kdo byl takovou důležitou postavou ve vašem životě, kdo vás nasměroval tím správným směrem, tak to byl určitě táta, že jo, který byl takovým předobrazem, že vám to všichni samozřejmě můžou jenom závidět. Ale možná, že těch lidí, kteří na cestě vaším životem byli takovými důležitými milníky a správně vás nasměrovali, správně vám poradili anebo momenty, kdy jste přišel ve správnou chvíli na správné místo, tak bude třeba víc. Zkuste zavzpomínat, i když nerad bilancujete, jak jste říkal.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
To vlastně nebilancuju, to je určitej obdiv a pokora před těma gigantama, který jsem měl možnost vlastně poznat, že jsem v té rodině vyrůstal, protože v tý době vlastně ty lidi vůbec nějak víc tíhli k sobě, což znamená, neuzavírali se tolik, jako se uzavírají teď. Takže vlastně tou naší rodinou procházely doopravdy legendy. Ať to byli lékaři, výtvarníci, samozřejmě herci, tak člověk čím vlastně viděl většího člověka, tak kupodivu byl skromnější a úplně obyčejnej. A to, když si uvědomíte, tak to jsou takový momenty, který vás formujou. Protože co to je popularita, že jo? Najednou vás lidi začnou potkávat, zdravit. Jdete po ulici a voni tak jako se začnou otáčet. Jenom do okamžiku, kdy si rozbijete hubu vo první kandelábr a zase zpátky na start, jak se říká. A ono to naše povolání má jednu strašnou nevýhodu nebo výhodu, my vždycky začínáme vod ne nuly, ale minus, protože nikdy nevíte, jak to dopadne, nikdy nevíte, kam dojdete. Já tomu někdy říkám, že to je trošku, jako když stojíte pod Mont Everestem a nevíte, do kterýho kempu vlastně dolezete. I když vylezete až nahoru, před váma je zase další hora. To vlastně člověk nesmí bejt se sebou spokojenej. A to, že jsem měl tu šanci vlastně ve svých 21 letech přijít vlastně na tu scénu, kde ten otec hrál skvělej repertoár, veliký role, tak co vás to naučí. Naučí vás to pořádně se koukat. Žádná škola na světě vás nenaučí herectví, ale když se člověk kouká, jak se to vaří a když je člověk pozornej, tak ne, že by kopíroval, ale prostě se učíte za chodu. A to byli ti moji pedagogové, který mě vedli. A je pravda, že na jedný straně některý byli skvělý, podávali ruce jako nám mladejm, ale byli i starý kolegové, který nám strašně záviděli úspěch, což člověk si říká, jak je možný, že člověk, kterýmu bylo v tý době 70 a mně 21, že prostě žárlí na to, že máme úspěch. Ale to všecko člověka formuje. A to, že jsem měl možnost být, stát vedle lidí, jako byl pan Pivec, paní Medřická, pan Pešek a teď by mně bylo strašně líto zapomenout některý jméno, protože každý to jméno byl, vzpomeňte si na to, každej byl jedinečnej, nikdo nebyl přes kopírák. Teď někdy člověk má pocit v divadlech, že jsou tam, já nevím, ty holky všecky stejný. A je mi to trošku líto, protože to doplňování toho souboru, my jsme byli mladý, měli jsme obrovskou kliku, protože v tý době začal být hlad po mladých lidech, takže my jsme vlastně tu ruku, že mně někdo nabídl, no tak já jí čapnul a už jsem jel. A to, že jsem chodil samozřejmě už na fakultě za školu třeba do rozhlasu, že jsem jako měl možnost zase poznat rozhlasový prostředí a tam jsem se potkával třeba s panem profesorem Nedbalem, kterej byl taky za školou, že jo, oba dva, takže to bylo nádherný. Ale to je, prostě naše povolání je o praxi, ne o teorii.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu bude ještě chvilku hostem herec Petr Štěpánek. Tak už jsme si řekli o vaší vášni, co se vína týče. Je pravda, že jste i kutil? To jsem si taky někde přečetl, že rád takovou tu opravdu fyzickou práci, že si při tom odpočíváte.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Naprosto perfektně, protože de facto to naše povolání je spíš psychofyzický a já se vysloveně třeba, když to přeženu s tou lopatou, nádherně utahám a mi doopravdy dobře. Navíc já jsem přece jenom, oba dva jsme z generace, kdy jsme takzvaně museli doma dodělávat všecko a volat řemeslníka, to bylo utrpení, že jo. Takže ty základní funkce v tom domě, to zvládám do dneška.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak co třeba jako?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, tak jediný, do čeho nějak jako moc nešahám, je plyn. Toho se bojím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale elektrika už jo?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Samozřejmě. No, jako vyměnit, já nevím, vypínač nebo krabici, to nic není. Jako do silnoproudu nejdu, to ne. Ale jinak doopravdy mě to baví. Já mám taky vercajk. Teď já, že jo, dřív, když jsme se dostali na Západ a člověk se dostal do, já nevím, obchodního domu, já bych tam koupil absolutně všecko. Ale to platí i do dneška, protože jak ženský milujou hadříky a takovýhle věci, já vrtačky a takovýhle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já taky.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Doopravdy. Já když vidím něco novýho a říkám si, já už to mám, ale já bych to tak chtěl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jsem si koupil štípačku na polena.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Tu už dávno mám. Já jsem se normálně strhal. Jako když člověk štípe to dřevo, jako když to je tvrdý, tak to vodskakuje, jako kdyby to bylo ze železa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jste i chalupář?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, jsem samozřejmě. Vždyť my jsme nikam nemohli jezdit, takže já chalupu mám v Kokořínským údolí. Ale kdybych teď byl dvacetiletej, žádnou chalupu bych, všecko bych, prostě peníze a jezdit ven.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jezdit ven, jezdit ven.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
A naopak do penzionu tady u nás, ať se starají vo mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle zdravě to vidí herec Petr Štěpánek. Moc vám děkuju za velice příjemnou návštěvu. Věřím, že není poslední, protože kolem vás se pořád něco děje, tak si o tom zase třeba někdy v Tandemu popovídáme.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Děkuju za pozvání. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
--------------------
Tandem začíná pomalu roztáčet svá kola, tak vám, našim posluchačům, přeje dobrý den Jan Rosák. Dnes už naproti mně usedl šaramantní, prošedivělý muž, herec, kterého vždy obdivovaly i dodnes obdivují divačky napříč generacemi. Pozvání do Tandemu přijal Petr Štěpánek. Vítám vás, dobrý den.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Petře, přestože jsme už oba se přehoupli přes určitou věkovou hranici, kdy se má začít odpočívat, tak já u vás žádnou takovou tendenci nevidím. O tom, jak hodně jste aktivní, si začneme povídat samozřejmě hned po úvodní písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mám takový pocit, že v současné době je Petr Štěpánek ale opravdu v jednom kole. Nemýlím se moc, když řeknu, že jste nabral takové tempo, jaké možná před 10 lety ne?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Dá se říct, že máte naprostou pravdu, protože já tím, že jsem na volný noze, tak beru jenom to, co mě baví a vono mě baví skoro všecko, s čím mě osloví. Takže krom toho, že točím, myslím jako televizi nebo takhle, tak já hraju teď v 5 divadlech. V 5 divadlech jako takhle, což znamená v podstatě skoro každej večer.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Neplete se vám to trošku? Jednak, do kterýho divadla zrovna máte jít a potom, kterou postavu zrovna hrajete?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Tohle se mi neplete, akorát musím mít ten diář, abych trefil přesně do toho správnýho divadla. Jinak to ještě jde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to pojďme zkusit tak jako si probrat. Která divadla to jsou? Tím začnem.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Tak já jsem vlastně vyslyšel nabídku a hraju v Divadle Ungelt, což je podle mě v této chvíli jedno z nejlepších divadel vůbec v Praze, protože Milan Hein stahuje prostě lidi, který na sebe slyšejí, což je velmi důležitej moment.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vyhledává skvělej repertoár po celým světě.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
To je další věc. A já prostě jsem šťastnej, že jsem se dostal do tý party, protože za prvé na takhle malilinkatým jevišťátku jsem ještě nikdy v životě nehrál, takže je to spíš kamerový herectví a ty tituly jsou doopravdy krásný. Potom ale, abych šel do druhýho extrému, tak to je Divadlo Karlín, kde zase musíte prostě udělat 5 kroků, aby člověk vůbec byl vidět. Takže to je Karlín, kde hraju Noc na Karlštejně. Potom hostuju v městských divadlech, kde jsem měl premiéru. To je italská hra, autor se jmenuje Francescho. Jmenuje se to Úsměv Dafné a je to strašně zajímavá práce, protože to je, bohužel to téma je velice takový jako pro diváka těžký, protože jde o euthanasii, ale pro mě, pro člověka, kterej to hraje, to je nádherná sonda. Krom toho hraju v ABC nádhernou hru, kterou napsal Rakušák. Jmenuje se to Dobře rozehraná partie, což je přesně o naší generaci se všemi nectnostma, s nerudností, jo, prostě to, co všichni si prožíváme. A je nejhezčí na tom, že v tom hledišti jsou lidi, který říkají, no, takový lidi já znám. A vedle ten partner nebo partnerka říká, no, to je von, což je krásný. Na druhou stranu je to strašně smutný, že vlastně ty český autoři jako nějak vymizeli, že prostě není takovejhle materiál. Prostě kolem nás se stačí jenom rozhlídnout a můžete okamžitě něco vybírat. To ale nebudu rozebírat. No a potom hraju ještě na Broadwayi, kde prostě dokonce člověk musí i někdy zpívat. Takže já doopravdy v jednom kole.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tuhle tu fázi našeho Tandemu mám moc rád, protože se s našimi hosty dostávám mnohdy do oblastí, destinací, krajů, které vůbec neznám. A jsem docela zvědav, jaký je Petr Štěpánek cestovatel.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Kdyby to šlo, tak jsem pořád někde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Jako bere vás to opravdu?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Doopravdy. Bere, bere, protože já jako by se snažím aspoň částečně dohnat to, o co jsme byli ochuzeni, že jo. Takže člověk, pokud je volno, tak okamžitě někam jedu a je to nádhera, je to nádhera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, že vy máte rád víno. Já jsem taky vinař, teda vinař, milovník vína a taky za vínem hrozně rád cestuju. Tak kdepak už jste byl?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
To by byl ale dlouhej výčet.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevadí, tak to zkrátíme trošičku.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ano, musíme to zkrátit. Jedna z nejkrásnějších destinací pro mě byla Provence. Prostě růžový víno s Provence to nikdo nikdy nikde jinde nemůže vyrobit tak dobrý jako právě ty Frantíci dole, kde navíc ta příroda, ty baráčky, všecko. Já chápu toho Gogha nebo Sesanna, to stačilo jenom obkreslit, jo, jenom obkreslit. Tam jedete a říkáte si, Bože můj, to je nádhera. Takže to je Provence. Trošku mě zklamala Kalifornie, protože všichni furt Kalifornie, nejlepší vína na světě. To je obrovskej průmysl, ale nic víc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Napasonoma, že jo.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou tyhle velkovýrobny.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
To jsou, ale doopravdy všecko je to přes kopírák. Kdežto já mám rád malovinaře, kde člověk si s nima ještě u toho pokecá. Nádherná je Itálie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Toskánsko určitě.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, jistě. To prostě, ale abych nechodil tak daleko, ona Morava je skvělá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nakonec jsme zůstali doma.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, samozřejmě. Člověk má radost z toho, jak ty vína jdou nahoru, že si myslím, že to okolí, to znamená Rakušáci a podobně, už musí mít dost strach.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, určitě, určitě.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ale jinak já nejezdím jenom jakoby za vínem, protože teď vlastně nedávno jsem se vrátil z Keni, kde jsem si udělal, prostě splnil jsem si svůj sen a jel jsem na safari, protože ty zoologický zahrady, já nevím, cirkusy, všecko, to nic není prostě. Když člověk jede tou přírodou a kolem vás prochází stádo slonů nebo prostě veškerý ty zvířata, který tam žijou, to je nevídaný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Keňa je famózní, zažil jsem taky. A jestli chcete ještě nadstavbu, tak doporučím Crugerův park v Jihoafrický republice, to je ještě, jak se říká teď módně, vo level vejš.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Level vejš, ale hlavně tam je ještě výhoda, že je blízko taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to víno, to víno.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Kdežto v Keni nic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale abychom se vrátili, tak já jsem se dokonce někde dočetl, že vy jste takovej milovník vína, že jste to zkoušel s vínem, pěstování na Kampě. Je to pravda?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to dopadlo?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, dopadlo to skvěle, protože mně se to víno líbí nejenom konzumovat, takže já jsem chtěl poznat jakoby všecky ty fáze, který k tomu patřejí. Takže jsem vlastně zasadil prostě 3 hlavy, slovy 3 hlavy. No a ty stříhám, samozřejmě je úroda, je vinobraní. Všecko prostě já jsem už zažil. Akorát už z toho nedělám to víno, protože z 3 hlav.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik by toho bylo asi tak? Lahev
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, to víc, myslím, to víc. Ale tý práce kolem je víc než ta lahev vlastně. Ale je to krásný. Je to těžká práce. To, když si člověk uvědomí, co kolem toho je lítání, tak pak by si měl toho vína trošku víc vážit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je herec Petr Štěpánek. Povídali jsme si už o tom, jak je aktivní v podstatě mezi 5 scénami. A to jste taky už lehce nadhodil a zmínil, k tomu musíme připočíst ještě televizi třeba nebo film. Televize, televizní seriály to je tak veliký fenomén, ono se dokonce říká, že kdo není v televizním seriálu, jako by nebyl, což si nemyslím, že je úplně pravda. Ale být v televizním seriálu je určitě příjemné. Hlavně, když je to dobrá záležitost. Jak se cítíte vy?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, hlavně když je to dobrá role, což v podstatě na to odpovídám. Je tam jediná nevýhoda, je ta rychlost, v který se to dělá, protože když si uvědomíte, že se denně točí tak plus minus 26 stránek textu a většinou jsou to dialogy docela složitý a teď je na to doopravdy jenom těch 10, 12 hodin, tak je to dost velkej fofr. Takže já jakejkoliv volnej čas trávím tím, že se furt učím. A když třeba z toho lékařskýho prostředí, tam máte ještě latinský názvy, kterým člověk samozřejmě nerozumí, protože my jsme latinu neměli, že jo, to vlastně neexistovalo za nás na těch středních školách, tak se to nabiflujete v podstatě jenom jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, nazpaměť.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Nazpaměť.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako telefonní seznam.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ano. No, ale přijdete před to studio a tam je poradce a ten řekne, hele, ale to se takhle neříká, to je blbost. A teď máte, dejme tomu, 5 minut nebo 3 minuty na to si nadrtit úplně něco jinýho, protože se musíte tvářit před tou kamerou, jako že to říkáte 100krát denně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
En passant jenom.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, samozřejmě. Ale je pravda, a to je mi zase strašně líto, že vlastně zmizely ty solitérní projekty. Česká televize.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Inscenace takzvaný, ano, ano.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Inscenace. Když si člověk uvědomí, kolik toho natočil vlastně za tu kariéru, jak to byly zajímavý práce, ať to byly detektivky, ať to bylo z historie, ať to byly pohádky, cokoliv, kdy člověk šel po Kavčích horách a tam je 5 studií a všecky jely. Což znamená teď, to je soumrak, protože tam se nic nedělá a točejí se seriály. Což znamená, je to jakoby jednostranný. Já si myslím, že Česká televize by měla mít prostě povinnost dělat věci světovýho formátu nebo aby se daly dokonce prodávat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že naopak divák na to čeká. Já bych se na to těšil, na novou inscenaci. A navíc, taky jsme se o tom zmínili, se dneska nezkouší a tehdy se zkoušelo několik týdnů, dokonce měsíců.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Měsíců ne, ale jeden měsíc se tomu věnovalo. Dokonce se to jelo potom jako inscenace jakoby nahrubo, že chodili i kameramani. Což znamená pro herce, kterej hrál velkou roli, to bylo příjemný, protože si to mohl takzvaně jakoby rozložit tu figuru. Kdežto teď se potkáte až na place a rovnou se točí. Takže je to takový, jako je to studenej vodchov. Člověk to nemá zažitý, jako máte třeba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to rychlá práce taková.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Trošku rychlá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte si, že se takhle dělá třeba i na Západě?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, já osobně si myslím, že se to nedělá, protože třeba i filmy oni zkoušejí, což znamená, mají zaděláno na to, aby potom před tou kamerou, a to mluvím o filmu, prostě to bylo hotový. Když se potkáte s někým poprvé v životě, tak se musíte nějak vyladit, nějak jakoby, to je trošku jako soubor v divadle, že jo. Když jsou ty /nesrozumitelné/, tak to ty lidi v podstatě až k premiéře se poznávají. Kdežto když bejvávaly ty soubory pevný, tak se přece jenom doplňovaly. Je to jako ve fotbale, kdyby se prostě potkali ten den, co hrajou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Představili se, až když jdou na plac, že jo.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ano, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale takhle to bohužel někdy bejvá. Lukáš Vaculík říkal, že takhle jednou svou partnerku, se představovali až v posteli v podstatě, při postelový scéně. Dobrý den, já jsem Lukáš Vaculík.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, totéž já můžu říct o dabingu, že jo. Dabing dřív, vám ten film pustili, pak člověk měl čas si to pročíst, jako o čem bude. Teď ani toho partnera v tom studiu nemám, takže tam může bejt přesně to, co říkáte, že člověk tam točí velice složitý scény s nějakou ženskou třeba a vůbec neví, kdo to bude dělat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Petr Štěpánek pochopitelně zná osobně spoustu lidí, kteří figurují i v našem souboru klasiků českého humoru jako ti opravdoví klasici. Ale možná, že si vyberete někoho, koho třeba už jste nezažil nebo na něj jenom tak vzpomínáme.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, já se musím přiznat, že vlastně jména, který jsem nezažil, tak nějak mně nenaskakujou, protože já jsem samozřejmě odkojenej rozhlasem. Za nás, když jsme byli děti, prostě televize nebyla a poslouchal se doopravdy rozhlas. A já si pamatuju vždycky to magický oko, to zelený, když se to přesně vyladilo, jak bylo veliký. No a my jsme poslouchávali samozřejmě to rádio strašně rádi. A já si myslím, že tehdejší humor nebo humoristi nebo prostě ne baviči, já to slovo dokonce nenávidím, tak byli nějaký inteligentnější, vtipnější, vzdělanější, nevím, jak to nazvat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A elegantnější taky.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Hm. Nikdy jsem nezažil, že by to bylo podpásový, nikdy jsem nezažil, že by to bylo vulgární, vždycky to mělo svoji úroveň, svůj standard. A já si myslím, že mezi ně patří Jiří Štucha.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem moc rád, že jste vyslovil zrovna tohle jméno. Dlouho tady nezaznělo a díky Petr Štěpánkovi si ho teď můžeme poslechnout.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Petr Štěpánek je pochopitelně, jak jsem to už v úvodu zmínil, obdivován dámami, ale samozřejmě i my pánové obdivujem jeho herecké umění, ale ještě od dob, kdy byl jedním z takových prototypů českých princů, že jo, pamatujete se na to. To je takový prokletí Pavla Trávníčka, vás, Honzy Čenskýho. Jak se z toho člověk vyhrává dlouho?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, vyhrává se strašně dlouho, protože českej posluchač, divák prostě každýmu dá punc. Kdyby pan Kopecký nezahrál prostě v tý nemocnici tu geniální roli, tak do smrti bude záporná figura, protože on vždycky hrál záporný figury. A já, když jsem přišel vlastně k divadlu, protože po tý fakultě jsem přišel vlastně rovnou do Národního divadla a furt jsem tam hrál milovníky. Kolena bolejí, furt člověk jako kouká nahoru. V podstatě už mě to přestávalo bavit, tak jsem šel za Vladimírem Rážem, takzvaně princem, že jo a říkám mu, Vladimíre, prosím tě, jak dlouho jsi hrál ty milovníky. A von se na mě podívá a říká: "No, dokud jsi nepřišel ty." Takže to je takový.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jak s tím převozníkem. Musí to vrazit někomu.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ano, ano, Cháron. Takže já jsem zahrál takových negativních figur, takových zajímavých postav, ale prostě furt princ, princ, princ. Já to těm lidem brát nebudu. Akorát když oni reprízujou některý ty pohádky, tak když mně ty malý děti píšou a myslejí si, že jsem furt tak mladej, to si říkám, co s tím, že jo. Já jim tu iluzi nechci brát. Teď jsem dostal dopis, nějaká holčička, že si mě chce vzít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, vážně. Jako vlastně psala to babička, abych odpověděl. A teď já nevím jak, že jo, já jí nechci vzít iluze, ale přitom ten šok, že jo. No, tak já jí v tom asi nechám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, napište jí, že si počkáte, až vyroste trošku.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Že jsem příliš mladej na ní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jste příliš mladej. To je pravda, že ti princové se musejí tak trošičku jaksi člověku i disgustovat potom. Ale když už jsme u toho, tak protipól. Co jste si teď v poslední době zahrál hezkýho, co vás vopravdu tak vzalo, že se v tom dobře cítíte?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, já se přiznám, jak jsem to říkal na začátku, že vlastně dělám jenom to, co mě baví s lidmi, s kterými chci hrát. A tím, že já nejsem člověk, kterej bilancuje, mě to nebaví, já koukám vždycky jenom dopředu, já nekoukám dozadu, takže teď v této chvíli je pro mě Úsměv Dafné na prvním místě, protože je to strašně zajímavý. A pak je na druhým místě prostě celej ten Ungelt, kde jestli mě Milan osloví s nějakou novou rolí, tak prostě po tom skočím všema deseti, jak se říká. To je tak příjemný totiž, když člověk vidí ty diváky, jak jsou spokojený. Protože v dnešní době vlastně ty lidi zase se vracejí do toho divadla, protože ta televize je neuspokojuje, ten život není zrovna nejjednodušší, tak hledají někde ten ventil. Teď nemluvím o tom, že by to měly bejt samý řachandy, ale prostě aby se ty lidi usmívali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale myslím, že v Ungeltu to nejsou samý.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Ne, já jenom říkám, že ty lidi potřebujou pohladit. Pohladit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes je v Tandemu herec Petr Štěpánek, který pochopitelně také pochází z herecké rodiny. Čili by se dalo říct, kdybych se vás teď, Petře, zeptal, kdo byl takovou důležitou postavou ve vašem životě, kdo vás nasměroval tím správným směrem, tak to byl určitě táta, že jo, který byl takovým předobrazem, že vám to všichni samozřejmě můžou jenom závidět. Ale možná, že těch lidí, kteří na cestě vaším životem byli takovými důležitými milníky a správně vás nasměrovali, správně vám poradili anebo momenty, kdy jste přišel ve správnou chvíli na správné místo, tak bude třeba víc. Zkuste zavzpomínat, i když nerad bilancujete, jak jste říkal.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
To vlastně nebilancuju, to je určitej obdiv a pokora před těma gigantama, který jsem měl možnost vlastně poznat, že jsem v té rodině vyrůstal, protože v tý době vlastně ty lidi vůbec nějak víc tíhli k sobě, což znamená, neuzavírali se tolik, jako se uzavírají teď. Takže vlastně tou naší rodinou procházely doopravdy legendy. Ať to byli lékaři, výtvarníci, samozřejmě herci, tak člověk čím vlastně viděl většího člověka, tak kupodivu byl skromnější a úplně obyčejnej. A to, když si uvědomíte, tak to jsou takový momenty, který vás formujou. Protože co to je popularita, že jo? Najednou vás lidi začnou potkávat, zdravit. Jdete po ulici a voni tak jako se začnou otáčet. Jenom do okamžiku, kdy si rozbijete hubu vo první kandelábr a zase zpátky na start, jak se říká. A ono to naše povolání má jednu strašnou nevýhodu nebo výhodu, my vždycky začínáme vod ne nuly, ale minus, protože nikdy nevíte, jak to dopadne, nikdy nevíte, kam dojdete. Já tomu někdy říkám, že to je trošku, jako když stojíte pod Mont Everestem a nevíte, do kterýho kempu vlastně dolezete. I když vylezete až nahoru, před váma je zase další hora. To vlastně člověk nesmí bejt se sebou spokojenej. A to, že jsem měl tu šanci vlastně ve svých 21 letech přijít vlastně na tu scénu, kde ten otec hrál skvělej repertoár, veliký role, tak co vás to naučí. Naučí vás to pořádně se koukat. Žádná škola na světě vás nenaučí herectví, ale když se člověk kouká, jak se to vaří a když je člověk pozornej, tak ne, že by kopíroval, ale prostě se učíte za chodu. A to byli ti moji pedagogové, který mě vedli. A je pravda, že na jedný straně některý byli skvělý, podávali ruce jako nám mladejm, ale byli i starý kolegové, který nám strašně záviděli úspěch, což člověk si říká, jak je možný, že člověk, kterýmu bylo v tý době 70 a mně 21, že prostě žárlí na to, že máme úspěch. Ale to všecko člověka formuje. A to, že jsem měl možnost být, stát vedle lidí, jako byl pan Pivec, paní Medřická, pan Pešek a teď by mně bylo strašně líto zapomenout některý jméno, protože každý to jméno byl, vzpomeňte si na to, každej byl jedinečnej, nikdo nebyl přes kopírák. Teď někdy člověk má pocit v divadlech, že jsou tam, já nevím, ty holky všecky stejný. A je mi to trošku líto, protože to doplňování toho souboru, my jsme byli mladý, měli jsme obrovskou kliku, protože v tý době začal být hlad po mladých lidech, takže my jsme vlastně tu ruku, že mně někdo nabídl, no tak já jí čapnul a už jsem jel. A to, že jsem chodil samozřejmě už na fakultě za školu třeba do rozhlasu, že jsem jako měl možnost zase poznat rozhlasový prostředí a tam jsem se potkával třeba s panem profesorem Nedbalem, kterej byl taky za školou, že jo, oba dva, takže to bylo nádherný. Ale to je, prostě naše povolání je o praxi, ne o teorii.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu bude ještě chvilku hostem herec Petr Štěpánek. Tak už jsme si řekli o vaší vášni, co se vína týče. Je pravda, že jste i kutil? To jsem si taky někde přečetl, že rád takovou tu opravdu fyzickou práci, že si při tom odpočíváte.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Naprosto perfektně, protože de facto to naše povolání je spíš psychofyzický a já se vysloveně třeba, když to přeženu s tou lopatou, nádherně utahám a mi doopravdy dobře. Navíc já jsem přece jenom, oba dva jsme z generace, kdy jsme takzvaně museli doma dodělávat všecko a volat řemeslníka, to bylo utrpení, že jo. Takže ty základní funkce v tom domě, to zvládám do dneška.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak co třeba jako?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, tak jediný, do čeho nějak jako moc nešahám, je plyn. Toho se bojím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale elektrika už jo?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Samozřejmě. No, jako vyměnit, já nevím, vypínač nebo krabici, to nic není. Jako do silnoproudu nejdu, to ne. Ale jinak doopravdy mě to baví. Já mám taky vercajk. Teď já, že jo, dřív, když jsme se dostali na Západ a člověk se dostal do, já nevím, obchodního domu, já bych tam koupil absolutně všecko. Ale to platí i do dneška, protože jak ženský milujou hadříky a takovýhle věci, já vrtačky a takovýhle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já taky.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Doopravdy. Já když vidím něco novýho a říkám si, já už to mám, ale já bych to tak chtěl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jsem si koupil štípačku na polena.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Tu už dávno mám. Já jsem se normálně strhal. Jako když člověk štípe to dřevo, jako když to je tvrdý, tak to vodskakuje, jako kdyby to bylo ze železa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jste i chalupář?
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
No, jsem samozřejmě. Vždyť my jsme nikam nemohli jezdit, takže já chalupu mám v Kokořínským údolí. Ale kdybych teď byl dvacetiletej, žádnou chalupu bych, všecko bych, prostě peníze a jezdit ven.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jezdit ven, jezdit ven.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
A naopak do penzionu tady u nás, ať se starají vo mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle zdravě to vidí herec Petr Štěpánek. Moc vám děkuju za velice příjemnou návštěvu. Věřím, že není poslední, protože kolem vás se pořád něco děje, tak si o tom zase třeba někdy v Tandemu popovídáme.
Petr ŠTĚPÁNEK, herec
--------------------
Děkuju za pozvání. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 15. srpna 2013 a 8. srpna 2014.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
