PhDr. Jitka Douchová - psycholožka
20. leden 2012
Tandem
Hostem Jana Rosáka v Tandemu byla psycholožka PhDr. Jitka Douchová. Dozvěděli jste se například, odkud pochází a jestli se chtěla vždy věnovat partnerským vztahům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den přeje i dnes vám všem z Tandemu Jan Rosák. A s kým se dneska společně svezeme? Od začátku své profesní dráhy se specializuje na partnerské vztahy. Od roku 1982 pracuje jako rodinný a manželský poradce. Má tedy v tomto ohledu nesporně mnoho a mnoho zkušeností a dlouhodobě jako psycholožka spolupracuje také s médii. Dnes tedy i s Tandemem. Psycholožka, doktorka Jitka Douchová. Vítám vás, dobrý den.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju. Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než se ovšem pustíme, řekl bych, na kluzký led partnerských vztahů, dáme si písničku na přivítanou. Všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy psycholožka, doktorka Jitka Douchová. Paní doktorko, než se pustíme samozřejmě, jak jsem říkal, do těch partnerských vztahů, které mě, a nepochybně i naše posluchače, hodně zajímají a těší se na to, tak zkuste se teď ne jako psycholožka, ale jako občan, jako člověk, jako žena vrátit ve vzpomínkách na dobu vašeho nejútlejšího, nejranějšího dětství. Jste rodem Pražačka?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Jsem rodem Pražačka, jsem holka z Podolí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z Podolí. A tamtéž jste tedy dlouho bydlela a žila?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Tam jsem žila do svých 24 let, takže tam mám kořeny a miluju to tam prostě hrozně moc. U Žlutých lázní kousíček.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V čem to bylo třeba specifické a jiné, než třeba když já jsem bydlel v Dejvicích?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Dejvice, to je čtvrť úplně jiného druhu. Já nevím, asi si každý z nás zamiluje to místo, v kterém vyrůstá. Já to mám trošku složitější, protože jsem byla docela nemocná holka, takže jsem od nějakých 5,5 let každým rokem vlastně až do páté třídy jezdila do ozdravovny v Brandýse nad Orlicí ve východních Čechách, protože jsem měla skoliózu, tak jsem si toho Podolí zase tolik neužila. Ale když jsem se potom vracela, tak jsem si ho o to víc vážila. Je to prostě místo, kterým vždycky, když jedu tou ulicí, tak se ve mně skoro chvěje srdce. Fakt jako připadám si jako sentimentální blbec, ale.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam někde kolem podolského bazénu?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Kousek za ním, tam jsem chodila každej den ráno plavat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm. Tak to je místo v Praze, kde je spousta zeleně, to v podstatě není nějaké takové centrum. Když si takhle vzpomenete na dětské touhy, dětské sny, pamatujete si, čím jste třeba jako holčička chtěla být?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
To víte, že jo. Já jsem chtěla být do sedmé třídy paní učitelka a bylo to poměrně konzistentní a stabilní. Prostě neměla jsem žádné jiné touhy, jako mají děti, které to střídají od popelářů u kluků a tak podobně. A od osmé třídy jsem chtěla být psycholog.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už od osmé třídy psycholog? Teď jste mi skoro vyrazila dech. Jak v osmé třídě můžete už přemýšlet jaksi takhle vyhraněně? Co vás k tomu přimělo?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Já vám to prozradím. Já jsem z neúplné rodiny, maminka se rozvedla nebo spíš otec se s ní rozvedl, když mně bylo půl roku. A já jsem toho svýho tátu skoro neznala, ale můj táta byl psycholog. Zakládal u nás vlastně obor psychologie reklamy a trhu a byl velká ikona, byl to prostě pan někdo a já jsem o něm slyšela jenom vyprávět. Opravdu ty kontakty naše byly minimální a když mi bylo 17, tak zemřel. Ale čím méně se s někým vídáte a je to váš otec, tak tím víc vlastně se s ním identifikujete a toužíte po tom aspoň malinko být tím jablíčkem, které spadne někam blízko. Ale věděla jsem, že nikdy nebudu chtít dělat psychologii reklamy, věděla jsem, že budu chtít dělat partnerské vztahy a to jsem fakt věděla od té osmé třídy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo v tom taky trošičku ta příčina toho, že jste zrovna tohle to chtěla dělat, to, že se třeba vaši rozvedli?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy jste už, jak jste říkala, od 14 let věděla, co budete dělat. Tak už jste potom za tím šla cíleně přes střední školu?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Jo a je to neuvěřitelný, že se mi to vopravdu podařilo, protože v té době, kdy jsem já studovala, tak v roce 78 jsem nastupovala na vysokou školu a v té době se na psychologii hlásilo rámcově 1.500 uchazečů a bralo se jich tak 22, 23. Ale já jsem byla taková ta premiantka, která prostě maturovala na samý jedničky a byla opravdu hodně, hodně cílevědomá. A navíc můj otec učil na psychologii, než onemocněl, takže to jméno mi tam trošku pomohlo. Takže, se mi prostě povedla ta úžasná věc, že jsem se hned napoprvé dostala na psychologii. A pak to bylo velké zklamání, protože za doby totality si dovedete představit, jak asi vypadal obsah těch předmětů, takže to bylo docela tak jako to. Ale měli jsme skvělou partu a strašně ráda na to vzpomínám dodnes.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jestliže mám tu příležitost a můžu si dnes v Tandemu popovídat s psycholožkou, paní doktorkou Jitkou Douchovou, tak myslím si, že nebude veliké překvapení, když se zeptám na něco, co je jí samozřejmě jaksi denním chlebem. Ptám se, co je vlastně nejčastější příčinou manželských krizí? Ono to vypadá, že je to úplně jednoduché, že si na to každý odpoví. No tak co? Nevěra. Ale možná, že to tak zdaleka není třeba.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
No, to je hodně složitá a náročná otázka, protože to opravdu vypadá na první pohled jednoduše. Ale řekla bych, že největším problémem je to, že lidé, kteří začnou vnímat po určité době existenci vztahu jako samozřejmou danost, tak přestávají svůj vztah nějak rozvíjet, věnovat se mu a jedou si leckdy po své vlastní linii. Leckdy v okamžiku, kdy budujou kariéru nebo kdy potom přijde rodina, tak se z nich stávají víc rodiče než partneři a opomíjejí prostě tuhle tu důležitou složku, kterou musíme pořád opečovávat a pořád se o sebe musíme starat a tak. Takže, co patří k těm největším problémům z prvopočátku, je možná to, že si lidé naříkají o svých očekáváních od vztahu a o svých potřebách, že možná leckdy nestačí vnímat, že se jako osobnosti rozvíjejí, že vyzrávají a ty potřeby se proměňují v souvislosti s časem a s životními etapami jejich života, které přináší další a další rozměry. Takže, někdy prostě zaspí a potom z toho vyplyne problém v komunikaci, neporozumění a pak samozřejmě ty nevěry, no, máte pravdu. To je spíš ale většinou důsledek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevěra je důsledek. Čili, ne příčina většinou.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Ve většině případů ano. Samozřejmě, že nikdo nejsme imunní vůči tomu se zamilovat, takže i v dobře fungujícím, slovo fungující se mi moc nelíbí, ale nevím, jak to teď jinak nezvat, ale vztahu se může stát, že se zamilujeme a pak je otázka, jak se s tím popereme, co s tím uděláme, s jakou zodpovědností k tomu přistoupíme. To srdce a racio, to jsou dvě rozdílné věci. Ale nejčastěji řešíme samozřejmě my vztahoví psychologové mimomanželské paralelní vztahy s tím, že je to opravdu důsledkem té krize. A potom problémy v komunikaci, neumění se pohádat. Spousta lidí se bojí hádat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím? Vážně?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Hm. Já, když slyším od někoho: my jsme měli tak úžasné manželství do té doby, než jsme k vám přišli, my jsme se nikdy nehádali, tak prostě cítím, že tam je něco špatně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to podezřelý.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Je to podezřelý a mně to prostě smrdí, jestli můžu takhle mluvit, protože vzduch se musí čistit, mají se věci vykomunikovávat krok po kroku. A jakmile se ukládají v lidech nějaký pocity, s kterýma nesouhlasí, bojí se vlastně nějakého střetu, protože se bojí, že z toho bude dusno a nechtějí si ničit zrovna hezkou chvilku, tak pak prostě se to štosuje a štosuje a štosuje, až do někde vybouchne úplně špatně a nesmyslně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale, paní doktorko, je vám, doufám jasný, že při takové hádce mohou padnout v tom rozrušení taková slova, která mohou jaksi mít za důsledek naprostý rozvrácení toho vztahu, že něco, co zůstávalo skryto, tak najednou vyletí a ten druhý se tak strašně urazí, že už není návratu.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
V afektu se říkají různá slova, to máte pravdu a některé věci se vůbec nedají zapomenout, to ano. Ale když se lidi naučí konstruktivně se jako dohadovat, já vím, že to je hodně takový jako frázovitý slovo, konstruktivní hádka, ale přitom nesmírně smysluplný. Pokud to umíme, tak si čistíme ten vzduch průběžně a pak v tom afektu nemohou padnout tak hnusná slova, která padají. A většinou je to tak, že ono ten mužsko-ženský svět je hodně komplikovaný, muži se neradi hádají, jdou rádi k meritu věci okamžitě, ženy jsou emotivní a začnou eskalovat vlastně velmi rychle do toho, že vyčítají věci za posledních 10, 15 let a jdou teda až úplně do obgeneračních záležitostí. Určitě to asi taky znáte. Takže, nic, nebudu to protahovat, komunikace, potřeba očekávání. Intimní život. Velký problém, který taky často krizi zapřičiňuje, protože manželský sex není zase žádná velká vášeň. Ty potřeby, míra sexuálního apetitu se samozřejmě v průběhu let rozdělují a velmi často dochází k nátlaku a tlaku, který to ještě více rozděluje a z toho zase vznikají a eskalují problémy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta konstruktivní hádka, ta mi teda utkvěla v paměti. Možná, že si o tom ještě popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní doktorka Jitka Douchová, psycholožka, absolvovala jednooborové studium psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a dá se říct, že se úplně od samého začátku specializujete na problematiku partnerských vztahů. Je to tak?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Hm, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nikdy vás nenapadlo dělat něco jiného? Cože zrovna?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Nikdy mě nenapadlo dělat nic jiného, od začátku jsem se vlastně věnovala i tomu, že tím, jak jsem takový hodně jako citově založený člověk a vnímavý, tak jsem pořád zamilovaná a taky proto mě ty partnerské vztahy zajímají, protože jsem taky analytik, takže potřebuju rozumět tomu, co se ve mně děje. A zároveň jsem člověk, který asi něco ze sebe vyzařuje, takže jsem vždycky byla tím, kdo se mi svěřoval se svými partnerskými problémy a tak. Takže, ono to tak nějak šlo ruku v ruce prostě samo se sebou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je přímo požehnání, když jste ten typ, jemuž se rádi ostatní svěřují jako pro psycholožku, že jo?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Myslíte, že to je požehnání?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jejda. No, tak představte si, že byste byla psycholožka a teď by k vám někdo přišel a zůstal, hm, já vám to neřeknu, protože já se stydím a zrovna vám a to. Ale jestliže jste takový ten ty pro svěřování, to je to nejlepší, ne?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
No, jenomže, pane Rosák, víte co, když jdete do hospody a tam se prolákne, jakou máte profesi a teď všichni u stolu, kteří vás ještě neznají, si postupně začnou sesedat k vám do růžku a začnou se svěřovat, tak ono to potom zase až tak velké štěstí není, protože někdy se chce člověk jenom bavit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, tak samozřejmě všeho moc škodí. Ale jinak si myslím, že v ordinaci nebo ve vaší. Dá se říct ordinaci?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
No, já pracuju v manželské poradně státní a mám svoji privátní ordinaci nebo spíš privátní poradnu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poradnu, protože ordinace je většinou jaksi prostředí, kde jsou bílé pláště, jsou tam nějaké kovové nástroje, které chřestí takovým zlověstným zvukem a vaše ordinace je něco úplně jiného.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Kdepak u mě je teplo a příjemno a je to takový obývací pokoj vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak vy, jak říkám, se partnerským vztahům, problematice partnerských vztahů věnujete od začátku a byla jste na několika jaksi působištích. Mám tady uvedeno, že jste byla manželskou poradkyní v rámci Středočeského kraje, ředitelkou poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Kutné Hoře, pak v pražské. A teď máte soukromou ordinaci.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Teď mám působiště dvě. Jednak jsem pořád v pražské poradně, protože to je moje citová vazba, to byl můj cíl. V době, kdy jsem studovala vysokou školu, tak ta největší meta byla dostat se do pražské manželské poradny, kde působil doktor Plzák a prostě různé celebrity, které byly pro mě opravdu někým. Ale v té době, kdy já jsem končila školu, to bylo v roce 82, tak dostat se do pražské poradny bylo úplně nemožné. Takže, jsem vlastně musela začínat oklikou přes ten Středočeský kraj. A po narození druhé dcery jsem se dostala vlastně do té Kutné Hory jako ředitelka poradny a pak už jsem plynule teda přešla do Prahy. Ale mám tu privátní poradnu a ta mě moc těší, protože je to přece jenom něco jiného, když člověk si vás vybere jmenovitě a je ochoten zaplatit a ne zase tak úplně malé peníze za to, že vám věří. A já mám internetovou poradnu na iDnes a tam vlastně se taky řeší partnerské vztahy. Takže, lidi, kteří ke mně chodí, tak mě znají, znají mou práci a vlastně opravdu ke mně jdou už jako k někomu, komu plně důvěřují a znají ho ze svého obýváku od monitoru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dneska už je ta situace trošku jiná. Dřív se asi lidi víc ostýchali chodit k vám stejně jako k psychiatrům.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Určitě. Já si myslím, že dnes zaplaťpánbůh za to, že už je to spíš i trend. Přešli jsme už i tou dobou, kdy to bylo opravdu módní, protože tak jako v Americe má každého svého analytika, tak svého času.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Svého cvokaře.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Svého cvokaře. Tak svého času jsem opravdu byla cvokař kdekoho, aniž by to zase až tak nutně potřebovali. Ale teď chodí lidé, kteří to potřebují a neostýchají, nevnímají to jako nějakou stigmatizaci. Zrovna tak je to i u psychiatrů, takže já mám své dvorní psychiatry, kterým posílám své lidi, na kterých mi záleží a je to tak jako propojeno pěkně a myslím si, že člověk, který se nebojí k psychologovi, tak že jenom vyhrává.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stejně jako každý náš host i psycholožka, paní doktorka Jitka Douchová, která je dnes hostem Tandemu, si mohla exkluzivně vybrat svého oblíbence, dokonce jste si vybrala své oblíbence, jsou hned dva. Teď můžete hádat, vážení a milí posluchači, slavné dvojice jsou dost obvyklé v našem humoru. Nebudu vás dlouho napínat, Jitka Douchová si vybrala Šimka a Grosmana. Ale řekněte mi proč.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
To byl spontánní nápad, protože na prvním stupni na škole jsme se bavili neustále s kamarádama ze školy těma různejma historkama, povídkama. Já jsem ty jejich povídky milovala a milovala jsem teda mnohem víc Grosmana a tak jsme si citovali. A teď, když jste se mě na to zeptal, tak prostě to bylo první, co mě napadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tady jsou Šimek, Grosman.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My téhle té rubrice v Tandemu někdy říkáme přítel na telefonu. To je samozřejmě parafráze jedné populární televizní soutěže. Ale v tomto případě si myslím, když hostem Tandemu je psycholožka, doktorka Jitka Douchová, to opravdu platí, protože přiznala se, že ta, s níž si teď budeme povídat, je opravdu jí, jejímu srdci hodně blízká. Také psycholožka, paní magistra Elena Lenártová.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Ahoj, Elenko.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Ahoj, Jitko. Děkuju moc.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Doufám, že jsem tě moc nepřepadla. To je takový první nápad, že když jsem hostem pořadu pana Rosáka, tak jsem si mohla vybrat, komu bych zavolala a koho bych pozdravila, tak jsi mě prostě napadla ty a doufala jsem, že budeš na drátě. Tak jsem ráda, že seš.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dámy, řekněte mi, mě ohromně zajímá, o čem, když se potkají, si povídají dvě psycholožky.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Elen, řekni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídáte si o svých klientech anebo si povídáte o svých problémech, starostech?
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
No, ta jo, malinko si někdy povídáme i o práci, ale asi velice malinko, protože jsme tak jako správně egoisticky naladěné a jsme zvědavé spíše na sebe, jestli se nepletu, Jitko.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Nepleteš se, Elen. My si povídáme o svých osobních věcech a chechtáme se spolu a chodíme spolu občas na nějaký party a je to hrozně prima. Elen je žena, kterou doufám, že si taky někdy pozvete, je to žena, která má šmrnc, která je hrozně veselá, která je hrozně milá a empatická, a proto tě mám ráda, Elen.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju. Taky tě mám moc ráda, Jitko.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezké, že jste si vyznali lásku tady, dámy. Ale já se chci teď zeptat, paní magistro Elen, vy jste, jak tak slyším, vy jste původem Slovenka. Ano?
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co vás zaválo do Prahy?
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
No, tak to byla směsice různých okolností a jedna z nich byla pracovní a taky nějaké životní osamostatnění, možná rozvoj a spousta přátel, které jsem tady měla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jedna z nich je teď paní doktorka Douchová. Řekněte mi, jsou taky chvíle, kdy si potřebujete, já nevím, třeba opravdu si postěžovat jaksi na život a rozebrat se nějak navzájem? Máte k tomu všechny předpoklady, se dá říct.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Myslíte my dvě?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy dvě, ano, vy dvě.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
No, jasně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? A radíte si někdy navzájem jaksi?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Elen, my jsme si ještě nikdy neradili, viď?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, nejvyšší čas.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Teď nad tím přemýšlím, že ještě ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vypadá, že nemáte problémy vůbec žádné.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Jestli to přijde na řadu?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře, tak paní magistro, děkuju za příjemné povídání a vyznání sympatií k mému dnešnímu hostu. Mějte se moc hezky a na shledanou.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju pěkně, zdravím vás oba. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Ahoj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před chvílí, před písničkou si povídala paní doktorka Jitka Douchová, můj dnešní host se svou kamarádkou, přítelkyní, rovněž psycholožkou, magistrou Elen Lenártovou. A to mě navedlo na takovou zajímavou myšlenku, jak reaguje psycholog, jako jste vy, paní doktorko, když sama stojíte u rozvodu? Jestlipak umíte oddělit emoce, poradit si, protože vás potkala taková záležitost, že?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Máte pravdu. Dlouho jsem se tomu bránila, protože jsem já z neúplné rodina, tak jsem chtěla zachovat svým dětem rodinu úplnou. Ale nakonec se naše cesty přece jenom s manželem příliš rozešly, takže po 27 letech jsem dospěla k tomu, že to jinak nepůjdu a že se osamostatním a budeme spolu žít spolu i bez sebe. To znamená, že můj manžel stále neustále každý víkend tráví u mě doma, obědy a tak a prostě jsme kompletní rodina, protože já jsem taková ta žena, která potřebuje kolem sebe srocovat své lidi. Takže, já bydlím s dcero, manžel bydlí se synem a celá rodina vždycky v neděli je prostě u mámy doma.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli to takhle funguje, tak to je skvělé. Ale řekněte mi, já se zpátky vrátím k té zvídavé, až možná nepříjemné otázce. Když byl ten rozvod jaksi aktuální, uměla jste ty emoce oddělit a třeba si zkusit přímo to rozebrat se, poradit si tak, jak byste poradila bez emocí, bez zaujetí klientovi, klientce?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Víte, já si myslím, že když se člověk k něčemu dlouho připravuje a s plnou zodpovědností, takže vlastně tu emocionální fázi nějak tak, prostě jí prochází a potom už tam je jenom to racio. Můžu říct, že bylo pro mě nesmírně těžké v jednací síni, kde 27 let žijete v manželství a datum své svatby, když se vyhlásí na začátku s větou manželství uzavřené tehdy a tehdy je jménem republiky rozvedeno, takže to je těžká chvilka, není to příjemné. Ale vrátím se obloukem k tomu, že někdy si myslím, že je docela zodpovědné a statečné prostě ten krok udělat a netrápit sebe i ty druhé v něčem, co je nefunkční.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si to tak, jak jste to říkala, tak jsem si to v průběhu toho představoval. To nebyla příjemná chvilka, tak víte co, tak ji teď mávnutím ruky zahodíme, dáme si písničku a ještě si budem povídat o příjemnějších věcech.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Psycholožka doktorka Jitka Douchová, která je a ještě chviličku bude hostem dnešního Tandemu, kromě toho, že prakticky radí svým klientům v poradně pro partnerské vztahy, tak také přednášíte, jestli se nepletu nebo jste přednášela.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Už vlastně teď nepřednáším. Já jsem přednášela na fakultě tělesné výchovy a sportu nebo přednášela, vedla jsem semináře psychoterapeutické pro fyzioterapeuty budoucí, to byla nádherná práce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To mě zajímá, protože mě zaujal ten insťák, jak se mu říká, fakulta tělesné výchovy a sportu. V jakém smyslu jste tam jaksi psychologicky přednášela? Co jste jim radila?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Fyzioterapeuté a rehabilitační pracovníci pracují hodně s příběhy lidí, protože když pracují s tělem, tak vlastně pracují s jejich duší. Takže, potřebují nejenom teoreticky přednášky psychologické, ale potřebují něco vědět o tom, jak k lidem přistupovat, jak se k nim vztahovat a tak. Takže to bylo 5 let nádherný práce, kdy ke mně ty studenti chodili, byly to všechno vždycky osobnosti hrozně zajímavé. A byly to workshopy, který jsme si dělali na zakázku, já jsem nebyla vedená žádnýma osnovama a tak. A byla jsem strašně hodná zkoušející, takže úplně všichni měli vod mě jedničku samozřejmě, nikdo se netřásl, že na zkoušku vod Douchový by jako neuspěl a tak, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To myslíte tak jaksi, já si to snažím představit v praxi, že když přijde klient k takovému fyzioterapeutovi, tak on ho nejprve lidsky trošičku jaksi vyzpovídá a potom k němu z tohoto titulu přistoupí nebo?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Tak by to mělo vypadat, že jo, protože přece víme, že psychosomatika je to nejmocnější, co nás ovlivňuje. Takže, jestliže někdo pracuje jenom s tělem člověka, kterého něco bolí, tak je to špatně. Takže, mu musí opravdu nejdřív trošičku porozumět a vědět, jak s ním fungovat a tak by to měli mít i lékaři a všichni. Ale bohužel ne tak tomu vždycky je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protože člověk přichází, já nevím, tak jaksi i tělesně i duševně, jak bych to řekl, uzavřený, stažený. A je potřeba ho tak trošičku jaksi uvolnit jinými slovy.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Uvolnit, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a v tomto smyslu se chci zeptat taky, protože jsem si přečetl, že občas nebo jestli to děláte nebo jste dělala kurzy se zaměřením na rozvíjení a kultivaci partnerských vztahů, je to aktuální, tohle to?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Je to aktuální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak mi řekněte, jak kultivujete partnerské vztahy, to mě hrozně zajímá.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
No, s kolegou, mým dalším skvělým kamarádem, magistrem Pavlem Ratajem a ještě potom společně s kolegyněmi Ivou Duškovou a Janou Vanatovou, všichni mají před sebou ty tituly magistr, děláme takové workshopové semináře vždycky na vybrané téma o partnerských vztazích. Jednou je to nevěra, jednou je to jak zvládat krizi, jednou je to o tom jak komunikovat. Název třeba toho jednoho workshopu byl Mluv, mluv, zajímáš mě. Těch témat je hodně a pracujeme intenzivně, ne přednáškově, ale je to zase opravdu s těmi lidmi, kteří nám tam přijdou, tak se s nimi snažíme nějak jako být a sdílet s nima jejich věci a pomoct jim. Je v tom trošku asi i terapeutického a trošku samozřejmě edukativního. Je to nesmírně příjemné. Mezitím chodíme na přednášky, kde si tak jako vlastně s těma lidma povídáme a tak. Je to moc hezké.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já si teď nedělám jaksi iluzi o tom, že by naše hodinka, kterou jsme tady spolu s doktorkou Jitkou Douchovou strávili u mikrofonu, nějak výrazně zkultivovala, vážení a milí posluchači, vaše manželské vztahy, ale jestliže ano, bylo by to jenom dobře. Ale jestliže ne, tak pořád máte šanci doktorku Douchovou navštívit v její poradně a tam se na to jaksi odborně podívat. Moc vám přeju, paní doktorko, aby se vám v tomto oboru dařilo, protože co si budem povídat, těch rozvodů je dneska tolik, že kolem mě to takhle šlehá. Já jsem rád pořád, že držím.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
To vám moc přeju, abyste držel, držel, držel a vaší ženě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak já jí to vyřídím rád. Mějte se moc hezky a ať se daří.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den přeje i dnes vám všem z Tandemu Jan Rosák. A s kým se dneska společně svezeme? Od začátku své profesní dráhy se specializuje na partnerské vztahy. Od roku 1982 pracuje jako rodinný a manželský poradce. Má tedy v tomto ohledu nesporně mnoho a mnoho zkušeností a dlouhodobě jako psycholožka spolupracuje také s médii. Dnes tedy i s Tandemem. Psycholožka, doktorka Jitka Douchová. Vítám vás, dobrý den.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju. Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než se ovšem pustíme, řekl bych, na kluzký led partnerských vztahů, dáme si písničku na přivítanou. Všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy psycholožka, doktorka Jitka Douchová. Paní doktorko, než se pustíme samozřejmě, jak jsem říkal, do těch partnerských vztahů, které mě, a nepochybně i naše posluchače, hodně zajímají a těší se na to, tak zkuste se teď ne jako psycholožka, ale jako občan, jako člověk, jako žena vrátit ve vzpomínkách na dobu vašeho nejútlejšího, nejranějšího dětství. Jste rodem Pražačka?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Jsem rodem Pražačka, jsem holka z Podolí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z Podolí. A tamtéž jste tedy dlouho bydlela a žila?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Tam jsem žila do svých 24 let, takže tam mám kořeny a miluju to tam prostě hrozně moc. U Žlutých lázní kousíček.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V čem to bylo třeba specifické a jiné, než třeba když já jsem bydlel v Dejvicích?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Dejvice, to je čtvrť úplně jiného druhu. Já nevím, asi si každý z nás zamiluje to místo, v kterém vyrůstá. Já to mám trošku složitější, protože jsem byla docela nemocná holka, takže jsem od nějakých 5,5 let každým rokem vlastně až do páté třídy jezdila do ozdravovny v Brandýse nad Orlicí ve východních Čechách, protože jsem měla skoliózu, tak jsem si toho Podolí zase tolik neužila. Ale když jsem se potom vracela, tak jsem si ho o to víc vážila. Je to prostě místo, kterým vždycky, když jedu tou ulicí, tak se ve mně skoro chvěje srdce. Fakt jako připadám si jako sentimentální blbec, ale.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam někde kolem podolského bazénu?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Kousek za ním, tam jsem chodila každej den ráno plavat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm. Tak to je místo v Praze, kde je spousta zeleně, to v podstatě není nějaké takové centrum. Když si takhle vzpomenete na dětské touhy, dětské sny, pamatujete si, čím jste třeba jako holčička chtěla být?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
To víte, že jo. Já jsem chtěla být do sedmé třídy paní učitelka a bylo to poměrně konzistentní a stabilní. Prostě neměla jsem žádné jiné touhy, jako mají děti, které to střídají od popelářů u kluků a tak podobně. A od osmé třídy jsem chtěla být psycholog.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už od osmé třídy psycholog? Teď jste mi skoro vyrazila dech. Jak v osmé třídě můžete už přemýšlet jaksi takhle vyhraněně? Co vás k tomu přimělo?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Já vám to prozradím. Já jsem z neúplné rodiny, maminka se rozvedla nebo spíš otec se s ní rozvedl, když mně bylo půl roku. A já jsem toho svýho tátu skoro neznala, ale můj táta byl psycholog. Zakládal u nás vlastně obor psychologie reklamy a trhu a byl velká ikona, byl to prostě pan někdo a já jsem o něm slyšela jenom vyprávět. Opravdu ty kontakty naše byly minimální a když mi bylo 17, tak zemřel. Ale čím méně se s někým vídáte a je to váš otec, tak tím víc vlastně se s ním identifikujete a toužíte po tom aspoň malinko být tím jablíčkem, které spadne někam blízko. Ale věděla jsem, že nikdy nebudu chtít dělat psychologii reklamy, věděla jsem, že budu chtít dělat partnerské vztahy a to jsem fakt věděla od té osmé třídy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo v tom taky trošičku ta příčina toho, že jste zrovna tohle to chtěla dělat, to, že se třeba vaši rozvedli?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy jste už, jak jste říkala, od 14 let věděla, co budete dělat. Tak už jste potom za tím šla cíleně přes střední školu?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Jo a je to neuvěřitelný, že se mi to vopravdu podařilo, protože v té době, kdy jsem já studovala, tak v roce 78 jsem nastupovala na vysokou školu a v té době se na psychologii hlásilo rámcově 1.500 uchazečů a bralo se jich tak 22, 23. Ale já jsem byla taková ta premiantka, která prostě maturovala na samý jedničky a byla opravdu hodně, hodně cílevědomá. A navíc můj otec učil na psychologii, než onemocněl, takže to jméno mi tam trošku pomohlo. Takže, se mi prostě povedla ta úžasná věc, že jsem se hned napoprvé dostala na psychologii. A pak to bylo velké zklamání, protože za doby totality si dovedete představit, jak asi vypadal obsah těch předmětů, takže to bylo docela tak jako to. Ale měli jsme skvělou partu a strašně ráda na to vzpomínám dodnes.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jestliže mám tu příležitost a můžu si dnes v Tandemu popovídat s psycholožkou, paní doktorkou Jitkou Douchovou, tak myslím si, že nebude veliké překvapení, když se zeptám na něco, co je jí samozřejmě jaksi denním chlebem. Ptám se, co je vlastně nejčastější příčinou manželských krizí? Ono to vypadá, že je to úplně jednoduché, že si na to každý odpoví. No tak co? Nevěra. Ale možná, že to tak zdaleka není třeba.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
No, to je hodně složitá a náročná otázka, protože to opravdu vypadá na první pohled jednoduše. Ale řekla bych, že největším problémem je to, že lidé, kteří začnou vnímat po určité době existenci vztahu jako samozřejmou danost, tak přestávají svůj vztah nějak rozvíjet, věnovat se mu a jedou si leckdy po své vlastní linii. Leckdy v okamžiku, kdy budujou kariéru nebo kdy potom přijde rodina, tak se z nich stávají víc rodiče než partneři a opomíjejí prostě tuhle tu důležitou složku, kterou musíme pořád opečovávat a pořád se o sebe musíme starat a tak. Takže, co patří k těm největším problémům z prvopočátku, je možná to, že si lidé naříkají o svých očekáváních od vztahu a o svých potřebách, že možná leckdy nestačí vnímat, že se jako osobnosti rozvíjejí, že vyzrávají a ty potřeby se proměňují v souvislosti s časem a s životními etapami jejich života, které přináší další a další rozměry. Takže, někdy prostě zaspí a potom z toho vyplyne problém v komunikaci, neporozumění a pak samozřejmě ty nevěry, no, máte pravdu. To je spíš ale většinou důsledek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevěra je důsledek. Čili, ne příčina většinou.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Ve většině případů ano. Samozřejmě, že nikdo nejsme imunní vůči tomu se zamilovat, takže i v dobře fungujícím, slovo fungující se mi moc nelíbí, ale nevím, jak to teď jinak nezvat, ale vztahu se může stát, že se zamilujeme a pak je otázka, jak se s tím popereme, co s tím uděláme, s jakou zodpovědností k tomu přistoupíme. To srdce a racio, to jsou dvě rozdílné věci. Ale nejčastěji řešíme samozřejmě my vztahoví psychologové mimomanželské paralelní vztahy s tím, že je to opravdu důsledkem té krize. A potom problémy v komunikaci, neumění se pohádat. Spousta lidí se bojí hádat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím? Vážně?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Hm. Já, když slyším od někoho: my jsme měli tak úžasné manželství do té doby, než jsme k vám přišli, my jsme se nikdy nehádali, tak prostě cítím, že tam je něco špatně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to podezřelý.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Je to podezřelý a mně to prostě smrdí, jestli můžu takhle mluvit, protože vzduch se musí čistit, mají se věci vykomunikovávat krok po kroku. A jakmile se ukládají v lidech nějaký pocity, s kterýma nesouhlasí, bojí se vlastně nějakého střetu, protože se bojí, že z toho bude dusno a nechtějí si ničit zrovna hezkou chvilku, tak pak prostě se to štosuje a štosuje a štosuje, až do někde vybouchne úplně špatně a nesmyslně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale, paní doktorko, je vám, doufám jasný, že při takové hádce mohou padnout v tom rozrušení taková slova, která mohou jaksi mít za důsledek naprostý rozvrácení toho vztahu, že něco, co zůstávalo skryto, tak najednou vyletí a ten druhý se tak strašně urazí, že už není návratu.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
V afektu se říkají různá slova, to máte pravdu a některé věci se vůbec nedají zapomenout, to ano. Ale když se lidi naučí konstruktivně se jako dohadovat, já vím, že to je hodně takový jako frázovitý slovo, konstruktivní hádka, ale přitom nesmírně smysluplný. Pokud to umíme, tak si čistíme ten vzduch průběžně a pak v tom afektu nemohou padnout tak hnusná slova, která padají. A většinou je to tak, že ono ten mužsko-ženský svět je hodně komplikovaný, muži se neradi hádají, jdou rádi k meritu věci okamžitě, ženy jsou emotivní a začnou eskalovat vlastně velmi rychle do toho, že vyčítají věci za posledních 10, 15 let a jdou teda až úplně do obgeneračních záležitostí. Určitě to asi taky znáte. Takže, nic, nebudu to protahovat, komunikace, potřeba očekávání. Intimní život. Velký problém, který taky často krizi zapřičiňuje, protože manželský sex není zase žádná velká vášeň. Ty potřeby, míra sexuálního apetitu se samozřejmě v průběhu let rozdělují a velmi často dochází k nátlaku a tlaku, který to ještě více rozděluje a z toho zase vznikají a eskalují problémy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta konstruktivní hádka, ta mi teda utkvěla v paměti. Možná, že si o tom ještě popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní doktorka Jitka Douchová, psycholožka, absolvovala jednooborové studium psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a dá se říct, že se úplně od samého začátku specializujete na problematiku partnerských vztahů. Je to tak?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Hm, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nikdy vás nenapadlo dělat něco jiného? Cože zrovna?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Nikdy mě nenapadlo dělat nic jiného, od začátku jsem se vlastně věnovala i tomu, že tím, jak jsem takový hodně jako citově založený člověk a vnímavý, tak jsem pořád zamilovaná a taky proto mě ty partnerské vztahy zajímají, protože jsem taky analytik, takže potřebuju rozumět tomu, co se ve mně děje. A zároveň jsem člověk, který asi něco ze sebe vyzařuje, takže jsem vždycky byla tím, kdo se mi svěřoval se svými partnerskými problémy a tak. Takže, ono to tak nějak šlo ruku v ruce prostě samo se sebou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je přímo požehnání, když jste ten typ, jemuž se rádi ostatní svěřují jako pro psycholožku, že jo?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Myslíte, že to je požehnání?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jejda. No, tak představte si, že byste byla psycholožka a teď by k vám někdo přišel a zůstal, hm, já vám to neřeknu, protože já se stydím a zrovna vám a to. Ale jestliže jste takový ten ty pro svěřování, to je to nejlepší, ne?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
No, jenomže, pane Rosák, víte co, když jdete do hospody a tam se prolákne, jakou máte profesi a teď všichni u stolu, kteří vás ještě neznají, si postupně začnou sesedat k vám do růžku a začnou se svěřovat, tak ono to potom zase až tak velké štěstí není, protože někdy se chce člověk jenom bavit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, tak samozřejmě všeho moc škodí. Ale jinak si myslím, že v ordinaci nebo ve vaší. Dá se říct ordinaci?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
No, já pracuju v manželské poradně státní a mám svoji privátní ordinaci nebo spíš privátní poradnu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poradnu, protože ordinace je většinou jaksi prostředí, kde jsou bílé pláště, jsou tam nějaké kovové nástroje, které chřestí takovým zlověstným zvukem a vaše ordinace je něco úplně jiného.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Kdepak u mě je teplo a příjemno a je to takový obývací pokoj vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak vy, jak říkám, se partnerským vztahům, problematice partnerských vztahů věnujete od začátku a byla jste na několika jaksi působištích. Mám tady uvedeno, že jste byla manželskou poradkyní v rámci Středočeského kraje, ředitelkou poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Kutné Hoře, pak v pražské. A teď máte soukromou ordinaci.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Teď mám působiště dvě. Jednak jsem pořád v pražské poradně, protože to je moje citová vazba, to byl můj cíl. V době, kdy jsem studovala vysokou školu, tak ta největší meta byla dostat se do pražské manželské poradny, kde působil doktor Plzák a prostě různé celebrity, které byly pro mě opravdu někým. Ale v té době, kdy já jsem končila školu, to bylo v roce 82, tak dostat se do pražské poradny bylo úplně nemožné. Takže, jsem vlastně musela začínat oklikou přes ten Středočeský kraj. A po narození druhé dcery jsem se dostala vlastně do té Kutné Hory jako ředitelka poradny a pak už jsem plynule teda přešla do Prahy. Ale mám tu privátní poradnu a ta mě moc těší, protože je to přece jenom něco jiného, když člověk si vás vybere jmenovitě a je ochoten zaplatit a ne zase tak úplně malé peníze za to, že vám věří. A já mám internetovou poradnu na iDnes a tam vlastně se taky řeší partnerské vztahy. Takže, lidi, kteří ke mně chodí, tak mě znají, znají mou práci a vlastně opravdu ke mně jdou už jako k někomu, komu plně důvěřují a znají ho ze svého obýváku od monitoru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dneska už je ta situace trošku jiná. Dřív se asi lidi víc ostýchali chodit k vám stejně jako k psychiatrům.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Určitě. Já si myslím, že dnes zaplaťpánbůh za to, že už je to spíš i trend. Přešli jsme už i tou dobou, kdy to bylo opravdu módní, protože tak jako v Americe má každého svého analytika, tak svého času.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Svého cvokaře.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Svého cvokaře. Tak svého času jsem opravdu byla cvokař kdekoho, aniž by to zase až tak nutně potřebovali. Ale teď chodí lidé, kteří to potřebují a neostýchají, nevnímají to jako nějakou stigmatizaci. Zrovna tak je to i u psychiatrů, takže já mám své dvorní psychiatry, kterým posílám své lidi, na kterých mi záleží a je to tak jako propojeno pěkně a myslím si, že člověk, který se nebojí k psychologovi, tak že jenom vyhrává.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stejně jako každý náš host i psycholožka, paní doktorka Jitka Douchová, která je dnes hostem Tandemu, si mohla exkluzivně vybrat svého oblíbence, dokonce jste si vybrala své oblíbence, jsou hned dva. Teď můžete hádat, vážení a milí posluchači, slavné dvojice jsou dost obvyklé v našem humoru. Nebudu vás dlouho napínat, Jitka Douchová si vybrala Šimka a Grosmana. Ale řekněte mi proč.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
To byl spontánní nápad, protože na prvním stupni na škole jsme se bavili neustále s kamarádama ze školy těma různejma historkama, povídkama. Já jsem ty jejich povídky milovala a milovala jsem teda mnohem víc Grosmana a tak jsme si citovali. A teď, když jste se mě na to zeptal, tak prostě to bylo první, co mě napadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tady jsou Šimek, Grosman.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My téhle té rubrice v Tandemu někdy říkáme přítel na telefonu. To je samozřejmě parafráze jedné populární televizní soutěže. Ale v tomto případě si myslím, když hostem Tandemu je psycholožka, doktorka Jitka Douchová, to opravdu platí, protože přiznala se, že ta, s níž si teď budeme povídat, je opravdu jí, jejímu srdci hodně blízká. Také psycholožka, paní magistra Elena Lenártová.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Ahoj, Elenko.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Ahoj, Jitko. Děkuju moc.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Doufám, že jsem tě moc nepřepadla. To je takový první nápad, že když jsem hostem pořadu pana Rosáka, tak jsem si mohla vybrat, komu bych zavolala a koho bych pozdravila, tak jsi mě prostě napadla ty a doufala jsem, že budeš na drátě. Tak jsem ráda, že seš.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dámy, řekněte mi, mě ohromně zajímá, o čem, když se potkají, si povídají dvě psycholožky.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Elen, řekni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídáte si o svých klientech anebo si povídáte o svých problémech, starostech?
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
No, ta jo, malinko si někdy povídáme i o práci, ale asi velice malinko, protože jsme tak jako správně egoisticky naladěné a jsme zvědavé spíše na sebe, jestli se nepletu, Jitko.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Nepleteš se, Elen. My si povídáme o svých osobních věcech a chechtáme se spolu a chodíme spolu občas na nějaký party a je to hrozně prima. Elen je žena, kterou doufám, že si taky někdy pozvete, je to žena, která má šmrnc, která je hrozně veselá, která je hrozně milá a empatická, a proto tě mám ráda, Elen.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju. Taky tě mám moc ráda, Jitko.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezké, že jste si vyznali lásku tady, dámy. Ale já se chci teď zeptat, paní magistro Elen, vy jste, jak tak slyším, vy jste původem Slovenka. Ano?
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co vás zaválo do Prahy?
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
No, tak to byla směsice různých okolností a jedna z nich byla pracovní a taky nějaké životní osamostatnění, možná rozvoj a spousta přátel, které jsem tady měla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jedna z nich je teď paní doktorka Douchová. Řekněte mi, jsou taky chvíle, kdy si potřebujete, já nevím, třeba opravdu si postěžovat jaksi na život a rozebrat se nějak navzájem? Máte k tomu všechny předpoklady, se dá říct.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Myslíte my dvě?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy dvě, ano, vy dvě.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
No, jasně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? A radíte si někdy navzájem jaksi?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Elen, my jsme si ještě nikdy neradili, viď?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, nejvyšší čas.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Teď nad tím přemýšlím, že ještě ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vypadá, že nemáte problémy vůbec žádné.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Jestli to přijde na řadu?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře, tak paní magistro, děkuju za příjemné povídání a vyznání sympatií k mému dnešnímu hostu. Mějte se moc hezky a na shledanou.
Elena LENÁRTOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju pěkně, zdravím vás oba. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Ahoj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před chvílí, před písničkou si povídala paní doktorka Jitka Douchová, můj dnešní host se svou kamarádkou, přítelkyní, rovněž psycholožkou, magistrou Elen Lenártovou. A to mě navedlo na takovou zajímavou myšlenku, jak reaguje psycholog, jako jste vy, paní doktorko, když sama stojíte u rozvodu? Jestlipak umíte oddělit emoce, poradit si, protože vás potkala taková záležitost, že?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Máte pravdu. Dlouho jsem se tomu bránila, protože jsem já z neúplné rodina, tak jsem chtěla zachovat svým dětem rodinu úplnou. Ale nakonec se naše cesty přece jenom s manželem příliš rozešly, takže po 27 letech jsem dospěla k tomu, že to jinak nepůjdu a že se osamostatním a budeme spolu žít spolu i bez sebe. To znamená, že můj manžel stále neustále každý víkend tráví u mě doma, obědy a tak a prostě jsme kompletní rodina, protože já jsem taková ta žena, která potřebuje kolem sebe srocovat své lidi. Takže, já bydlím s dcero, manžel bydlí se synem a celá rodina vždycky v neděli je prostě u mámy doma.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli to takhle funguje, tak to je skvělé. Ale řekněte mi, já se zpátky vrátím k té zvídavé, až možná nepříjemné otázce. Když byl ten rozvod jaksi aktuální, uměla jste ty emoce oddělit a třeba si zkusit přímo to rozebrat se, poradit si tak, jak byste poradila bez emocí, bez zaujetí klientovi, klientce?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Víte, já si myslím, že když se člověk k něčemu dlouho připravuje a s plnou zodpovědností, takže vlastně tu emocionální fázi nějak tak, prostě jí prochází a potom už tam je jenom to racio. Můžu říct, že bylo pro mě nesmírně těžké v jednací síni, kde 27 let žijete v manželství a datum své svatby, když se vyhlásí na začátku s větou manželství uzavřené tehdy a tehdy je jménem republiky rozvedeno, takže to je těžká chvilka, není to příjemné. Ale vrátím se obloukem k tomu, že někdy si myslím, že je docela zodpovědné a statečné prostě ten krok udělat a netrápit sebe i ty druhé v něčem, co je nefunkční.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si to tak, jak jste to říkala, tak jsem si to v průběhu toho představoval. To nebyla příjemná chvilka, tak víte co, tak ji teď mávnutím ruky zahodíme, dáme si písničku a ještě si budem povídat o příjemnějších věcech.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Psycholožka doktorka Jitka Douchová, která je a ještě chviličku bude hostem dnešního Tandemu, kromě toho, že prakticky radí svým klientům v poradně pro partnerské vztahy, tak také přednášíte, jestli se nepletu nebo jste přednášela.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Už vlastně teď nepřednáším. Já jsem přednášela na fakultě tělesné výchovy a sportu nebo přednášela, vedla jsem semináře psychoterapeutické pro fyzioterapeuty budoucí, to byla nádherná práce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To mě zajímá, protože mě zaujal ten insťák, jak se mu říká, fakulta tělesné výchovy a sportu. V jakém smyslu jste tam jaksi psychologicky přednášela? Co jste jim radila?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Fyzioterapeuté a rehabilitační pracovníci pracují hodně s příběhy lidí, protože když pracují s tělem, tak vlastně pracují s jejich duší. Takže, potřebují nejenom teoreticky přednášky psychologické, ale potřebují něco vědět o tom, jak k lidem přistupovat, jak se k nim vztahovat a tak. Takže to bylo 5 let nádherný práce, kdy ke mně ty studenti chodili, byly to všechno vždycky osobnosti hrozně zajímavé. A byly to workshopy, který jsme si dělali na zakázku, já jsem nebyla vedená žádnýma osnovama a tak. A byla jsem strašně hodná zkoušející, takže úplně všichni měli vod mě jedničku samozřejmě, nikdo se netřásl, že na zkoušku vod Douchový by jako neuspěl a tak, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To myslíte tak jaksi, já si to snažím představit v praxi, že když přijde klient k takovému fyzioterapeutovi, tak on ho nejprve lidsky trošičku jaksi vyzpovídá a potom k němu z tohoto titulu přistoupí nebo?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Tak by to mělo vypadat, že jo, protože přece víme, že psychosomatika je to nejmocnější, co nás ovlivňuje. Takže, jestliže někdo pracuje jenom s tělem člověka, kterého něco bolí, tak je to špatně. Takže, mu musí opravdu nejdřív trošičku porozumět a vědět, jak s ním fungovat a tak by to měli mít i lékaři a všichni. Ale bohužel ne tak tomu vždycky je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protože člověk přichází, já nevím, tak jaksi i tělesně i duševně, jak bych to řekl, uzavřený, stažený. A je potřeba ho tak trošičku jaksi uvolnit jinými slovy.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Uvolnit, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a v tomto smyslu se chci zeptat taky, protože jsem si přečetl, že občas nebo jestli to děláte nebo jste dělala kurzy se zaměřením na rozvíjení a kultivaci partnerských vztahů, je to aktuální, tohle to?
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Je to aktuální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak mi řekněte, jak kultivujete partnerské vztahy, to mě hrozně zajímá.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
No, s kolegou, mým dalším skvělým kamarádem, magistrem Pavlem Ratajem a ještě potom společně s kolegyněmi Ivou Duškovou a Janou Vanatovou, všichni mají před sebou ty tituly magistr, děláme takové workshopové semináře vždycky na vybrané téma o partnerských vztazích. Jednou je to nevěra, jednou je to jak zvládat krizi, jednou je to o tom jak komunikovat. Název třeba toho jednoho workshopu byl Mluv, mluv, zajímáš mě. Těch témat je hodně a pracujeme intenzivně, ne přednáškově, ale je to zase opravdu s těmi lidmi, kteří nám tam přijdou, tak se s nimi snažíme nějak jako být a sdílet s nima jejich věci a pomoct jim. Je v tom trošku asi i terapeutického a trošku samozřejmě edukativního. Je to nesmírně příjemné. Mezitím chodíme na přednášky, kde si tak jako vlastně s těma lidma povídáme a tak. Je to moc hezké.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já si teď nedělám jaksi iluzi o tom, že by naše hodinka, kterou jsme tady spolu s doktorkou Jitkou Douchovou strávili u mikrofonu, nějak výrazně zkultivovala, vážení a milí posluchači, vaše manželské vztahy, ale jestliže ano, bylo by to jenom dobře. Ale jestliže ne, tak pořád máte šanci doktorku Douchovou navštívit v její poradně a tam se na to jaksi odborně podívat. Moc vám přeju, paní doktorko, aby se vám v tomto oboru dařilo, protože co si budem povídat, těch rozvodů je dneska tolik, že kolem mě to takhle šlehá. Já jsem rád pořád, že držím.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
To vám moc přeju, abyste držel, držel, držel a vaší ženě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak já jí to vyřídím rád. Mějte se moc hezky a ať se daří.
Jitka DOUCHOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
