PIŠKOT
K velikonočním svátkům patří mnoho slov, o většině z nich jsem tu už loni eventuálně předloni mluvil. Slovo piškot není typicky velikonoční, ale také k těmto svátkům patří. Například velikonoční beránci se obvykle pečou z piškotového těsta. Takže si dnes popovídáme o zajímavém slově piškot, za které vděčíme velmi zajímavé ženě, Polyxeně z Lobkovic.
Nejprve význam slov piškotový a piškot. Piškotové těsto je podle Slovníku spisovného jazyka českého "lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky", piškot pak je, opět cituji "výrobek z kuchyňského těsta, zpravidla ve tvaru ploché tyčinky s rozšířenými konci". Právě popsaný tvar piškotů není jediný, ale je opravdu klasický a troufl bych si předpovědět, že přežije i další generace a módy.
Pojmenování piškotů, etymologie slova piškot, nás vlastně informuje, jak se první piškoty abych tak řekl vyráběly. Stručně řečeno pekly se dvakrát. České slovo piškot totiž vzniklo zkomolením či přizpůsobením německého, úplně přesně německo-rakouského Piskotte, které vzniklo z italského biscotto, což bylo z latinského biscoctus. Když si latinské slovo doslova přeložíme, dostaneme spojení "dvakrát pečený". Jde totiž o složeninu ze slov bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.
Adjektivum coctus pochází od slovesa coquo, vařit, péct. Coquus pak je kuchař a coquina je latinsky kuchyně. Na první pohled to tak nevypadá, ale české kuchyně pochází z latinského coquina. Cesta tohoto výrazu z klasické latiny do češtiny vedla přes mluvenou středověkou latinu, kde se kuchyně řekla cocina či cucina, odtud se slovo dostalo do středohornoněmčiny, kde dostalo podobu kuhhina, z čehož si naši předkové udělali kuchyni. Z něj pak pošla slova kuchat a kuchař. Ano, je to tak, na první pohled česká slova kuchyně, kuchat, kuchařka jsou stejně cizí jako třeba výraz empiriokriticismus. Ale mluvíme o piškotech. Když jsem říkal, že italsky se tomuto dvakrát pečenému cukroví říkalo biscotto, možná vám to připomnělo jiné pojmenování pečiva, totiž biskvity. Ano, slovo biskvit vzniklo ze stejného latinského biscoctus, jen k nám nepřešlo přes rakouskou němčinu jako piškoty, ale přes francouzštinu.
A jak souvisí Polyxena z Lobkovic s piškoty... V její kuchařské knize, která vyšla na konci 16. století, se slovo piškot prvně v češtině objevuje v této podobě. Polyxena, původně z Pernštejna, pak postupně manželka dvou významných českých politiků Viléma z Rožmberka a Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, byla opravdu významnou, pověstně mimořádně inteligentní, ženou české renesance. To, že napsala kuchařskou knihu, v níž se prvně objevuje slovo piškot, je z jejího životopisu asi nejméně důležité.
Vysílá se v pátek 18.4.03
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
