Pivoňka
V začínajícím měsíci červnu promluvím o pojmenování květiny, kterou mám s červnem těsně spojenou. Pivoňka v červnu kvete a já jsem k ní získal vztah díky tomu, že se mi jako dítěti líbilo, jak průvod při slavnosti Božího těla procházel ulicí vysypanou okvětními plátky z pivoněk. Ano, Boží tělo se v Chocni v padesátých letech kupodivu slavilo veřejně. Pivoňky jsou byliny, jak se píše v encyklopedii, až jeden metr vysoké. V zahradách se pěstuje pivoňka bělokvětá, která však má květy spíš červené, růžové a zřídka žluté. Od Portugalska po Malou Asii planě roste pivoňka lékařská, jejíž pojmenování odkazuje na to, že se její sušené korunní plátky používaly jako lék proti bolestem a křečím, při padoucnici a záduše. Ještě populárnější byla pivoňka jako součást nápojů lásky.
Český název rostliny jakoby připomínal sloveso vonět, někdo v něm možná dokonce vidí slovo pivo. Na pivo zapomeňme a pokud jde o vonění, mělo vliv na konečnou podobu českého slova. Francouzské pivoine naším předkům asi výraz vonět připomnělo, a protože pivoňka skutečně intenzívně voní, došlo, jak říkají odborníci, ke kontaminaci, tedy smísení. Původ slova však s voněním nic společného nemá, francouzský výraz je z latiny, kde se do podoby paeonia změnilo řecké paionia.
Jiří Rejzek ve svém slovníku píše, že řecké pojmenování vlastně znamená "léčivá", což je od paián či paión, lékař, zachránce. V publikaci Průvodce odbornými názvy rostlin jsem našel hned dvě jiná vysvětlení původu tohoto slova. Podle jednoho, prý méně pravděpodobného, řecké slovo pochází z antického pojmenování území dnešního jižního Bulharska a severního Řecka, kterému se říkalo Paionia. Za druhé je prý možné, že v řeckém názvu pivoňky je bůh lékařství Paion. To je myslím nepřesné, pokud vím, žádný bůh toho jména v řecké mytologii není. Paion, tedy lékař, byl jakýsi dodatek ke jménu boha Apollona, pokud se o něm mluvilo jako o bohu lékařství, které měl na starosti mimo jiné oblasti. Odtud, z epiteta boha Apollona, určitě pochází dnes nepříliš užívané slova paján, jímž označujeme oslavnou skladbu, báseň nebo řeč. Původně šlo o taneční sborové písně zpívané na oslavu boha Apollona.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
